Američtí autoři trpí povrchností a ignoranstvím
O.Č.
Vážený pane Pinkavo,
přiznávám se, že mně vaše články o vyjadřování ve střední Evropě zaujaly natolik, že jsem se rozhodl - z vašeho pohledu - celou věc ještě více "zatemnit". Omlouvám se, pokud mé formulace budou nepřesné a s překlepy, přístup na internet mám pouze ve škole a jsem limitován časem.
Jde mi o tom, že rozdíl mezi středoevropským a angloamerickým vyjadřováním je podstatně hlubší, než bylo v článcích uvedeno. Studuji VŠE, angličtinu ovládám pouze na nízké úrovni. Mohu pouze porovnat mezi překlady. Přesto je až překvapivé, jak se původní anglické texty na jedné straně a německé texty na straně druhé podobají.
Číst anglickou filozofii (studuji filozofii jako vedlejší specializaci) je v podstatě velice zábavné - texty od Hobbese, Huma, Locka i Berkeleye jsou jednoduché a Němec by řekl, že povrchní. Naopak Kant, Schiller a samozřejmě Hegel jsou podstatně složitější (ale na druhou stranu jsou svým způsobem i více provokativní).
Zajímavá je situace v ekonomii. Celá VŠE "používá" americkou literaturu a čerpá z ní. (např. Samuelson, Kottler...) Píšu diplomku týkající se etiky, a proto čtu různá pomezní pojednání etika - ekonomie. Řeknu vám, že američtí autoři jako Etzioni píší sice jasně, ale zdá se mi, že i poněkud hloupě.
Jinak řečeno, i když jsou evropské texty nesnadné, přesto se mi zdají podstatně relevantnější, než texty americké, které trpí určitou povrchností a ignorantstvím.
O.Č.
