Ještě k jaderné energetice
O ředitelích zeměkoule
(Jiný příspěvek k této debatě od Ivana Vágnera je zde.)
Pan Jírovec vychází ze špatných filosofických podkladů a dochází tak i
ke špatným závěrům. Realitu pan Jírovec přestal vnímat pravděpodobně v
okolo roku 1950. V té době se předpokládalo, že počítač bude velký jako
dům a bude napájen právě zmíněnou atomovou elektrárnou. Doba se poněkud
posunula a dnes se počítač vejde třeba do kapsy. Není to vinou pouze
technického pokroku - i dnes by se našlo mnoho ředitelů zeměkoule, kteří
by stavěli počítače jako domy a potažmo jaderné elektrárny, které by je
zásobovali energií. Dnešní doba naštěstí stále více respektuje osobu a
její potřeby. Zákonitým produktem je potom počítač PC. Podobně to bude
i v energetice. Základní produktem zde do budoucnosti budou energeticky
soběstačné domy pro bydlení (sám takový stavím). Dále ekologické
prostředky individuální i nákladní dopravy. Energeticky nenáročné
technologie recyklace materiálů a výroby. Nazval bych to personálními
energetickými prostředky.
V současné době jsou základními stavebními kameny tohoto přístupu malé
kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, solární články, úsporné
spotřebiče a změna životního stylu. Prostředky vložené do této oblasti,
místo do výstavby Temelína, by nepochybně potřebný instalovaný výkon
ušetřily. (Co by ovšem potom dělali ředitelé zeměkoule to nevím.)
Nepovede-li se tento krok, nepomohou ani elektrárny pana Jírovce.
Výroba energie založená na štěpení jádra nemá šanci do budoucna
uspokojit rostoucí nároky spotřební společnosti. A systémy založené na
jaderné syntéze jsou pro lidstvo velmi pravděpodobně dosažitelné stejně,
jako vývoj kosmické sondy k Jupiteru pro mravence. Takový je asi rozdíl
v dimenzích ale i v poznání reality vesmíru.
Závěrem bych upozornil na několik faktů spojených s bezpečností JE,
který se týkají právě JET.
1. Kvalita řídících systémů. Ty jsou v JET založeny na výpočetní
technice bez jištění klasickými systémy. Mimo značného množství chyb v
řídícím kódu (zcela jistých) bude působit lidský faktor, který může
chyby umocnit.
2. Technologická nekázeň při výrobě a montáži komponent. (Zdokumentovaná
i v tisku)
3. Vliv záření na strukturu materiálu. (Křehnutí oceli, ovlivňování
funkce polovodičů řídícího systému).
I v případě, že elektrárna bude fungovat bez není vyhráno. Stavba
představuje neodstranitelný zásah do přírody jak fyzicky, tak i
radioaktivním zamořením materiálu a okolí.
Pravdu má pan Jírovec pouze v jedné věci. Elektrárna nemůže vybuchnou
jako atomová bomba. Radioaktivní zamoření po havárii, s vypařením části
chladiva a aktivní zóny, je ovšem srovnatelné.
Ing. Jan Trhlík
