Britské listy

2.10.1939 - podepsána dohoda o zřízení čsl. vojenské jednotky ve Francii. Zde i jinde bylo zjevné, že dipomatická aktivita pokulhávala za činy lidí odhodlaných k protihitlerovskému boji i za aktivitou organisační - usilující podchytit dobrovolníky.

Čsl.generální konsul v Jerusalémě J.M. Kadlec nepředal svůj úřad Němcům a pořizoval vojenské evidenční seznamy pro vytvoření čsl.vojenských oddílů v Palestině. Na jeho zářijovou výzvu se přihlásilo, navzdory sionistické agitaci, 1000 krajanů, začátkem října byl připraven jejich první transportní seznam pro cestu do Francie.

17.10. 1939 byl formálně zřízen a uznán Národní výbor Československý, který spravoval i vojenské záležitosti.(tzv. Prozatímní česko-slovenská vláda z 12.9.1939 nebyla Francouzi akceptována.). Dosavadní vojenská organisační aktivita ve Francii vyplývala z dohody mezi gen. S. Ingrem a fr.gen.štábem.

12.11.1939 do Marseille dorazil transport dobrovolníků (cca300) z Palestiny

17.11.1939 byla vyhlášena všeobecná mobilisace čsl.státních příslušníků ve Francii. Do prosince bylo již presentováno přes 4000 příslušníků mužstva a důstojníků. Něco přes polovinu mužstva tvořili Slováci, Češi tvořili 3/4 důstojnického sboru. Přihlédneme-li k Židům a německy a maďarsky mluvícím Čechoslovákům, je zřejmé, že náboženské i nacionální třenice včetně projevů hlinkovského nacionalismu, a i též antisemtismu, byly nezřídké.

1.1.1940 vznikla 1.československá samostatná divize, by» bez potřebné výzbroje a výstroje.

Bylo to rok a čtvrt po Mnichově a třičtvrtě roku od vzniku Protektorátu. Na české půdě mezitím se fašizující živly i vyložení fašisté vydatně vyřádili ve své zlobě vůči již neexistující Masarykově republice a jejím protagonistům, včetně Karla Čapka, dále proti komunistům, zednářům, rasově nevhodným osobám, liberálům atd...Ovšemže nešlo o lidi, jejichž štvaní bylo by možno omluvit nevzdělaností. A nezřídka tak činili třímaje prapor křesťanských hodnot či vychvalujíce německou spořádanost a pořádek. Nechápou-li mnozí lidé dnes, jak mohli lidé po roce 1945 tak slepě volit komunisty, nevědí prostě nic o ideové spřízněnosti české pravice s fašismem či alespoň o sympatiích a názorové toleranci vůči němu. Nevědí nic o "podivné válce" spojenců Polska vůči hitlerovskému Německu v období 9/1939-5/1940, kdy Hitler rozvinul iniciativu a jeho vojska po dobytí Nizozemí a Belgie obešla Maginotovu lini a dobyla Francii - díky tupé liknavosti liberálních vlád Francie, ale též Anglie.

1.1.1940 - 22.6.1940

"Podivná válka". Jediní z Čechoslováků ve Francii, kdo v období do června 1940 bojovali, byli někteří čsl. letci ve francouzském letectvu (pro přijímání k letectvu uplatnilo čsl. velení i "árijské" hledisko). Teprve po napadení Holandska a Belgie, v květnu 1945 dodali Francouzi potřebnou výzbroj a výstroj 1. čsl. divizi. Po čtyřtýdenním technickém a taktickém výcviku byli Čechoslováci nasazeni na frontu.

11.6.1940 se tedy čsl.vojáci octli na frontě - aby svedli již jen obrané a ústupové boje. V té době měla 1.čsl. divize asi 10000 mužů pozemního vojska a 800 osob leteckého personálu.

17.6.1940 rozkazem velitelství 1.čsl. divize byla čsl.vojenské jednotky přeměněny na armádu dobrovolníků.

20.6.1940 vyplula 1. evakuační loď, Forbin, přes Gibraltar do Británie - 264 vojáků nenasazených do bojů a 125 civilistů; včetně Čsl.národního výboru a čsl.vojenské správy. Evakuační akci(účastny i další lodě) obstaral dr.E.Beneš.

22.6.1940 končí aktivita nyní již dobrovolníků, kteří odjíždějí na jih Francie. Bilance: asi 400 padlých a raněných, několik stovek nezvěstných.

Čsl.letci ve Francii sestřelili 158 nepřátelských letadel.

Do 21.7.1941

Do Británie dorazilo přes 4000 vojáků evakuovaných z Francie.

Několik set čsl.letců se účastnilo letecké bitvy o Británii(srpen-říjen 1940).

12.7.1940 založena první čsl.letecká jednotka - 310.stíhací peruť.

12.8.1940 byla 1. čsl.divize reorganizována na 1. čsl.smíšenou brigádu.

zač. září 1940 založena 312.stíhací peruť a 311.bombardovací peruť.

O hrdinství čsl. letců bylo napsáno mnoho. Méně již o tom, že jejich antisemitismus byl srovnatelný s výstřelky henleinovců před Mnichovem. Jak ubývalo arijských letců, přibývalo židovských letců - změna jména a vyznání ateistické byly častým zvykem při registraci (nejméně 200 případů).

28.9.1940, na den sv.Václava dostali příslušníci 1.čsl. brigády v Británii nové zbraně.

Nechci již umenšovat zájem čtenářů. Nezmiňuji se ani např. o období kolem 28.9.1941 v Tobrúku, kde bojovali čsl. vojáci (včetně Židů) z jednotek na Blízkém východě. Nezmiňuji se ani o armádním sboru v Sovětském ovazu. Např.v bitvě u Sokolova byl zdecimován čsl. prapor méně než jednotky sovětské na stejném úseku fronty, nebyla to tedy výstražná či trestná akce Sovětů vůči Svobodovi, jak s oblibou tvrdí antikomunisté ani skvělý úspěch, jak s oblibou tvrdí komunisté.

Zhruba polovina praporu (asi 500 mužů) padlo či bylo zraněno. Čsl. jednotka v SSSR pak byla doplněna lidmi, kteří uprchli při záboru (československé) Zakarpatské Ukrajiny a umírali či přežívali v sovětských koncentrácích. Po bitvě u Sokolova představovali většinu vojáků a srdečně nenáviděli bolševiky. Snad právě o ně šlo při zbytečném decimování armádního sboru na Dukle , které zorganisovalo sovětské velení.

Po válce byli Němci z Čech odsunuti tam, kam od r.1932/33 chtěli - do říše. Za 1. republiky požívali všech tehdejších práv. Měli vlastní školy všech stupňů včetně Německé university v Praze. Nebylo, až do Hitlera, nesnášenlivosti česko-německé.

Oproti časům za císaře-pána nepřišli Němci o žádné výhody. V Karlových Varech např. dcera K.H.Franka až do r.1931 studovala na německém gymnasiu, které pořádalo společné školní výlety s českým gymnasiem, a měla židovské spolužáky. Všechno normálka...

Němci v Československu tuto zemi rozbili. V důsledku jejich politických akcí nastal Mnichov, v důsledku politických akcí jich a třetí říše, došlo i k poválečnému záboru Zakarpatské Ukrajiny Sovětským svazem. Většina jich již nežije. Ale jejich potomci (kolik jich je - 5 milionů?) chtějí zpátky ... Za co vlastně generace našich předků bojovala? Za jejich návrat?

Jan Mezdříč

PS. (Nevím ale, zda je možné přenášet vinu na pozdější generace, mladší o padesát let. Třeba mi napadá: jakou má moje dvanáctiletá britsko-česká dcera vinu za, co já vím, britský útlak v Indii v době, kdy Indie byla britskou kolonií, nebo za vraždění Němců při odsunu z Čech po ukončení druhé světové války.)