Zde je minulé vydání Britských listů.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz
Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
V archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
Stránky české skupiny Amnesty
International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.
Co je nového v České republice
Bez vážnějších incidentů skončila v sobotu ve 21. 30 na náměstí Míru ekologická demonstrace Local Street Party.Viz reportáž Tomáše Peciny v tomto čísle Britských listů. ČTK komicky informovala, že akce byla zaměřena "proti ekonomické globalizaci a situaci v pražské dopravě". (Mimochodem, pražská hromadná doprava je v porovnání se situací třeba v britských a amerických městech neobyčejně dobrá: autobusy, metro i tramvaje jezdí podle dokonalých, jasných jízdních řádů zcela na čas.) Snad známkou provinčnosti poměrů, a možná dosud i nepřipravenosti společnosti na jiný názor, je, jak rozsáhlý prostor této demonstraci věnovaly sdělovací prostředky. ČTK má svou domovskou internetovou stránku už několik dní věnovánu tomuto tématu. Všechno se zastaví, protože se pár ekologických aktivistů či anarchistů rozhodne uspořádat demonstraci? - Akce se účastnilo podle odhadů dva až čtyři tisíce lidí. Policie zasáhla proti některým radikálním demonstrantům více než hodinu po oficiálním ukončení demonstrace, kdy se zhruba stopadesátičlenná skupina vydala do centra. Demonstranti prošli přes Václavské náměstí a Můstek na Národní třídu a ve Spálené ulici se rozběhli směrem na Karlovo náměstí. V Lazarské ulici proti nim vyběhli policisté s plexisklovými štíty. Několik demonstrantů srazili na zem a naložili do přistavených policejních dodávek. Asi hodinu stálo od jedenácti hodin v noci přibližně 150 nejvytrvalejších aktivistů před restaurací McDonald's ve Vodičkově ulici. Provozovnu chránil kordon zhruba 150 policistů. Krátce po půlnoci byla Vodičkova ulice průjezdná a aktivisté se rozešli. Jeden z organizátorů Local Street Party podal trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy na ministra vnitra Václava Grulicha, který ve čtvrtek oznámil, že se u Prahy připravovaly dvě desítky lidí na boj s policií.
Prezident Václav Havel zastává názor, že ČR musí přijmout rizika spojená s vysíláním Rádia Svobodná Evropa
do Íránu a do Iráku. "Nemůžeme dost dobře chtít od jiných, aby šířili poselství svobody, když jde o nás, a odmítnout sami
šíření poselství svobody, když jde o někoho jiného," uvedl Havel v sobotních rozhlasových Rozhovorech v Lánech.
Havel chce, aby se ČR spolurozdělila "na základě principu sociálnědemokratické spoluodpovědnosti a solidarity o
rizika s jinými státy". Teroristé mohou zaútočit úplně jinde než na budovu redakce v Praze-Bubenči, ale to je civilizační
riziko, z něhož se "nemůžeme jako Čecháčkové vylhat, ale kterému musíme tvrdě čelit". - Otázka je, jestli si Havel poněkud neidealizuje to "poselství svobody". Kéž by Svobodná Evropa skutečně byla synonymem "poselství svobody" - ač často lepší rozhlasová stanice než mnohá východoevropská média, ve skutečnosti je RFE/RL omylná státní instituce, nástroj americké zahraniční politiky. Zrovna Václav Havel by nemusel přispívat k výrobě mýtů. To, že by se ČR měla podílet na mezinárodním šíření myšlenek demokracie, svobody a plurality, i když to něco bude stát, je jasné. Je ovšem ČR v takovém stavu, že se jí podaří efektivně čelit případným teroristickým útokům? O tom by se mělo hovořit. Co říká Václav Grulich? Nic. - Havel reagoval na slova premiéra M.
Zemana, který konstatoval, že s vládou nikdo nejednal, nicméně kabinet má zodpovědnost za bezpečnost občanů a vedení
rozhlasové stanice si nemůže dělat, co chce, když jde o bezpečnost země.
Bagdád včera vyzval českou vládu, aby nepovolila vysílání irácké redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia
Svoboda z Prahy. "Nevidíme důvod, proč by se měly české úřady účastnit amerického komplotu," citovala agentura AFP
irácký list As-Saura. "Nový stát potřebuje jednat moudře, aby nerozjitřil vztahy se zahraničím. Bagdád necítí nepřátelství
vůči vedení ČR, které může těžit z budoucích vztahů s Irákem," uvedl list, který naléhá na českou vládu, aby odmítla
americké požadavky zahájení vysílání v arabštině pro posluchače v Iráku. Ministr Jaroslav Bašta upozornil, že bývalá vláda schválila jen na vysílání do Íránu, protože se jí na žádné vysílání do Iráku nikdo neptal. Proti vysílání i do Iráku by však neprotestoval. - Viz též rozhovor s ministrem zahraničí Janem Kavanem v tomto čísle BL.
Vládním zmocněncem pro lidská práva jmenuje 9. září vláda Petra Uhla. Petr Uhl, nynější komentátor Práva, byl léta vydavatelem samizdatového časopisu Informace o Chartě 77 (vycházel čtrnáctidenně) a mimo zpráv o činnosti Charty 77 a jejích prohlášení vydával také zprávy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, které pečlivě zaznamenávaly pronásledování českých občanů komunistickou policií. Za činnost ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných strávil Petr Uhl mnoho let v komunistickém vězení. Má velmi podrobné znalosti českého práva (jeho základy získal právě ve vězení, když pomáhal spoluvězňům s jejich případy).
Ruml obvinil vládu, že nechce privatizovat. Obvinil v nedělním pořadu televize Prima sociálně demokratickou vládu z úmyslu zastavit privatizační proces. Místopředseda vlády Pavel Rychetský (ČSSD) mu oponoval tím, že vláda chce pokračovat v privatizaci jinak, ale rychleji. Kabinet přijal začátkem srpna usnesení, na jehož základě ministr financí Ivo Svoboda dočasně zastavil privatizaci. Vláda tak chce podle premiéra Miloše Zemana zabránit tzv.divoké privatizaci. Ministr financí má zatím provést prověrku dosavadního průběhu prodeje státních podílů v podnicích a bankách. Autonehodu, při níž byl 1.září 1992 smrtelně zraněn Alexander Dubček, připomíná nová pamětní deska na budovaném odpočívadle dálnice D1 Praha-Brno na 88.kilometru nedaleko Humpolce. Zhotovení Dubčekova památníku financovala slovenská strana za přispění univerzity v Bologni, z níž Dubček dostal čestný
doktorát. Dubčekova smrt vyvolala ve sdělovaích prostředcích i mezi politiky různé spekulace, včetně teorií o tom, že ho zavraždili agenti KGB. Dubček zraněním podlehl
7.listopadu 1992.
Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". - Česká televize dosud neobjasnila ani vztahy společnosti Hroch k ČT.
Výběr textů z posledních dní:
