Nastává nová éra pokojné spolupráce v Severním Irsku?
Obyvatelé Severního Irska schválili dohodu svářejících se katolických a protestantských stran z letošního Velkého pátku v referendu více než 71 procenty hlasů.
Tato podstatná podpora dohodě dosud na smrt znepřátelených stran je velmi významná. Ozývaly se totiž kritické hlasy, že prý dohoda z Velkého pátku zvýhodňuje hlavně katolickou stranu. Přesto však jí podpořilo v referendu v pátek v Severním Irsku více než 71 procent obyvatelstva, které je převážně protestantské a chce si zachovat vazbu Severního Irska na Velkou Británii.
V katolické Irské republice hlasovalo pro dohOdu z Velkého pátku celých 94.4 procent. V jižním Irsku se hlasovalo o tom, zda se má Irská republika vzdát svého nároku na začlenění Severního Irska do Irské republiky. Převládla atmosféra konsensu a jak vidno, většina občanů Irské republiky toto rozhodnutí schválila.
Velmi povzbuzující výsledek referend v obou částech irského ostrova znamená, že 1,2 miliónu voličů Severního Irska půjde za pět týdnů znovu k volebním urnám. Tentokráte budou občané v Severním Irsku volit první vládu, v níž budou zastoupeni protestanté i katolíci. Bude to první samostatná severoirská vláda od roku 1974. Pak bude následovat radikální reforma severoirské policie a soudnictví a budou propuštěni političtí vězni těch polovojenských organizací, které budou ochotny dodržovat příměří.
Velmi zajímavý byl způsob, jímž o tomto historicky významném referendu referovaly britské sdělovací prostředky. Britský rozhlas věnoval velkou pozornost analýze názorů oněch přibližně třiceti procent severoirského obyvatelstva, které hlasovalo proti dohodě z Velkého pátku. Jeho komentátoři dospěli k názoru, že tito občané ani tak nehlasovali pro pokračování násilí v Severním Irsku, ale že varovali před zapomínáním na minulost. V posledních třiceti letech zahynulo v Severním Irsku v násilných útocích více než 3000 osob. Občané, kteří hlasovali proti nynější dohodě, svým postojem varovali před tím, aby se na tyto oběti hned zapomnělo. Nelíbí se jim také, že mají být z vězení propuštěni odsouzení teroristé. S pochybnostmi se dívají na skutečnost, že zatím teroristické organizace neodevzdaly své zbraně.
Skutečně pozoruhodná byla aliance tří donedávna na smrt znepřátelených politiků, Gerryho Adamse z katolické politické organizace Sinn Féin, politického křídla Irské republikánské armády, Davida Trimbla, šéfa protestantské strany Ulsterských unionistů a Johna Huma, předsedy katolické severoirské Sociálně demokratické a labouristické strany. David Trimble a Gerry Adams se donedávna nechtěli sejít ani v televizním studiu. Před severoirským referendem všichni tři společně přesvědčovali občany, aby v referendu hlasovali pro dohodu z Velkého pátku. Drtivá podpora této dohodě je velkým vítězstvím pro Davida Trimbla, který musel intenzívně přesvědčovat disidentské hlasy ve své straně, že je dohoda skutečně nosná a jehož politická kariéra by bývala skončila, kdyby severoirští protestanté v referendu dohodu nepodpořili.
Dohoda z Velkého pátku přirozeně není dokonalá: pro všechny strany je to kompromis, takže všechny strany jsou s ní nějakým způsobem nespokojeny. Dohoda sama nedokáže vyřešit dlouholeté konflikty mezi protestanty a katolíky, příslušníky dvou odlišných národů. Nicméně znamená, že se většina politických představitelů Severního Irska zavázala, že budou energicky usilovat o vyřešení těchto problémů u jednacího stolu.
Důležité také je, že je v tomto rozhodnutí severoirské obyvatelstvo nyní velkou většinou schválilo. Ukázalo tím, jak velká je touha severoirské populace po míru. Není vyloučeno, že extrémisté v Severním Irsku budou i nadále páchat násilné činy, avšak nynější referendum prokázalo, že to bude proti vůli drtivé většiny národa. Teroristé už nemají v Severním Irsku politický mandát.
Jan Čulík
