Vítězství druhořadosti v české státní televizi

(Zasláno do deníku Slovo dne 23. května 1998.)

Minulý čtvrtek byl za pouhých jednapadesát dní ve funkci donucen k rezignaci šéf zpravodajství a publicistiky České televize Ivan Kytka (on sám by zřejmě informaci o nucené rezignaci popřel, i když je to fakt). Skutečnost, že může být někdo v České republice jmenován do tak vysoké funkce a zase z ní odvolán během pouhých šesti týdnů prokazuje nezralost a neprofesionalitu vedení České televize. I kdyby bylo pravda, že snad učinil po nástupu do funkce Ivan Kytka určité manažerské chyby, pokud přijme významná celonárodní instituce vedoucího pracovníka pro jeho reformní vizi, není přece možno ho vrtkavě odvolat za pouhých několik týdnů, kdy sotva začal realizovat svůj restrukturalizační program. Proti Ivanu Kytkovi však nebyly vzneseny žádné podstatné námitky. Kritika, že po jeho příchodu do redakce, v dubnu, po zavedení letního času, poklesla sledovanost Událostí o půldruhého procenta, je absurdní a předčasná. Profesionalizace televizního zpravodajství je dlouhodobý proces.

Kytka působil šest let ve Velké Británii nejprve jako zpravodaj České tiskové kanceláře a posléze jako londýnský reportér České televize. Během této doby se podrobně seznámil se západní demokratickou praxí a s profesionální anglosaskou žurnalistikou. O čem asi vypovídá to, že Česká televize nesnesla déle než po dobu šesti týdnů v čele zpravodajské redakce člověka s mnohaletými zkušenostmi z politiky a z televizní žurnalistiky ze západní, anglosaské demokracie a nahradila ho nyní novým šéfem zpravodajství, reportérem se zkušenostmi z Ruska?

Jako šéf zpravodajství České televize se pokusil Ivan Kytka zavést západní novinářskou praxi. Zrušil několik zbytečných byrokratických funkcí, které přispívaly k přezaměstnanosti v České televizi. Pokusil se v redakci zavést podle nejnovější praxe anglosaského managementu moderní nehierarchickou, plochou strukturu, která osvobozuje jednotlivé pracovníky a dává jim prostor pro vlastní rozvoj a iniciativu. Začal od kolegů vyžadovat tvůrčí přístup, vlastní nápady, profesionalitu a nezávislé kritické myšlení. Kytka nikoho nepropustil: oznámil všem, že jim dává jako výzvu rok na to, aby prokázali, co je v nich. Byl to zřejmě příliš západní přístup. Mnozí příslušníci redakce na to reagovali existenčním strachem. Byli zvyklí na plnění direktivních příkazů seshora, a tak se dožadovali instrukcí ve všech, sebemenších podrobnostech.

Ivan Kytka právem zrušil praxi televizního zpravodajství z tiskových konferencí politických stran, v jehož rámci byla Česká televize politickými stranami zneužívána jako nástroj stranické propagandy. Jako pozůstatek etosu z doby komunismu totiž Česká televize věnovala příliš vysílacího času rozšiřování často nehorázných výroků politiků, bez samostatné kritické analýzy. Ukázalo se ovšem, že zpravodajství v ČR obecně je příliš soustředěno na výroky politiků - v poslední době zejména na jejich vzájemná nepodložená obviňování. Když byl prostor pro zviditelňování politiků v ČT omezen, vyšlo najevo, že skoro není co vysílat - nikdo totiž neví, co se ve společnosti skutečně děje.

Kytka chtěl vytvořit nezávislé struktury pro získávání zpravodajství - byl to dlouhodobější projekt, který nelze realizovat za několik týdnů. Tak jako to dělá televize BBC, Kytka zamýšlel ve zpravodajství poskytovat prostor těm tématům, která mají přímý vliv na každodenní život obyčejných lidí. Měl také v úmyslu poskytovat publicitu případům občanské statečnosti. S redakcí, jakou měl k dispozici, bylo ovšem hned v prvních týdnech trochu obtížné tuto vizi rychle realizovat. Restrukturalizační proces teprve začal.

Je zajímavé, že nově jmenovaný šéf zpravodajství Zdeněk Šámal hned po svém příchodu znovu zavádí pravidelné zpravodajství ČT od politických stran. Lze z toho dovodit, že byl Ivan Kytka z funkce odstraněn na nátlak parlamentních politických stran, které považují Českou televizi za institucí státní, za svůj propagandistický nástroj. Nelíbilo se jim, že se jim toto médium vymyká z ruky a získává samostatnost. Zotročení České televize politickými stranami je velmi vážná věc. V této souvislosti jsou alarmující výroky poslance Pavla Dostála (ČSSD), který se veřejně postavil na obranu nevýrazného parlamentního reportéra Bohumila Klepetka. Ten totiž odmítl pod Ivanem Kytkou pracovat a z České televize až do jeho odstranění odešel. Zdá se, že Dostálovu aktivitu motivovala obava, že se parlamentním zpravodajem namísto Klepetka stane někdo s energičtějšími kriticko-analytickými schopnostmi.

Náhlé odstranění Ivana Kytky z funkce šéfredaktora zpravodajství České televize je deprimujícím vítězstvím houževnaté druhořadosti této veřejnoprávní instituce a alarmujícím důkazem její závislosti na  nepřípustném vlivu politických stran.

Jan Čulík

Tento článek není založen na informacích od Ivana Kytky a byl napsán bez jeho vědomí.