pondělí 25. května

O B S A H

Protidemokratický zvrat v České televizi:

  • Je Česká televize nezávislá? K nejnovějším událostem v ČT (Tomáš Pecina)
  • Výzva: podpořte stížnost na protidemokratický zvrat v České televizi, zaslanou Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
  • Vítězství druhořadosti v české státní televizi (Jan Čulík)
  • Psal Čulíkovy analýzy zpravodajských pořadů České televize Ivan Kytka? Velká Británie:
  • Britský ministr kultury kritizuje BBC za to, že propadá komerční pokleslosti
  • Nastává nová éra pokojné spolupráce v Severním Irsku? USA a protimonopolní zákony:
  • Monopol Microsoftu omezen (Josef Schrabal) Polemika:
  • Nesouhlasím s peticí vědců, usilující o zvýšení finanční podpory české vědě (Pavel Vašta)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Zde je minulé, t.j. páteční vydání Britských listů.
  • Adresa Britských listů je zde.
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.

    Je Česká televize nezávislá?
    K nejnovějším událostem v ČT

    Tomáš Pecina

    (Věnováno statečnému poslanci Milanu Uhdemu, který se na zasedání mediální komise už-už chystal říct něco důležitého, ale nakonec si to přece jen rozmyslel...)

    Otázka v nadpisu musela napadnout každého, kdo se zúčastnil čtvrtečního zasedání stálé parlamentní komise pro sdělovací prostředky. Obvinění, která padala především z úst Pavla Dostála, byla tak absurdní a pozornost médií tak zaostřená, že poslanci - v oprávněném úleku - po necelé hodině jednání ukončili, aniž by přijali jakékoli usnesení.

    Nejdůležitější událost minulého týdne se však odehrála ještě před zasedáním komise: Jakub Puchalský přiměl k rezignaci jednoho ze svých blízkých spolupracovníků, několikaletého zpravodaje ČT v Londýně a šéfa zpravodajství Ivana Kytku, a to po necelých dvou měsících od nástupu do funkce. K odvolání došlo, aniž by byly předloženy jakékoli objektivní důkazy o Kytkově selhání.

    Znám Ivana Kytku osobně jako člověka, který je loajální zásadám, ne lidem, a nepochybuji, že tyto vlastnosti musely v prostředí mathéovské České televize, založené na osobních vazbách a letitých přátelstvích, působit jako výbušnina. Přesto cítím, že se stal faul a že je Kytkovo odstoupení nebezpečným precedentem. Nezdá se mi totiž, že je "hlídacím psem demokracie" míněn mopslík, v nějž dokázal Českou televizi - za potlesku politiků - transformovat předchozí generální ředitel. A také je mi jasné, že bez lidí, jako je Kytka, se z mopsla ostrý vlčák nestane...

    Obžalovací řeč, již na schůzce mediální komise přednesl poslanec Pavel Dostál, stojí za pozornost nejen absurdností a flagrantní nepatřičností svých bodů. Dostál s notnou dávkou naivity prozradil, jak politici hodnotí aktivity médií a co jim na zveřejňovaných informacích nejvíc vadí. Konkrétně padla zmínka o článku v Britských listech, kde Andrew Stroehlein kritizuje praktiky v České televizi a otevřeně hovoří o nátlaku, jaký někteří politici (konkrétně mluvčí MO Milan Řepka) na televizi vyvíjejí, o článku Václava Žáka ve středečním Právu, kritizujícím mimo jiné fakt, že si politik (Jan Ruml) sám určil otázku, kterou pak v televizní Aréně obhajoval, a o publicistickém pořadu Nadoraz z 18.5., jehož podstatná část byla věnována kritice postupu kanceláře Poslanecké sněmovny ve věci zákazu natáčet scény pro pořad "Dvaadvacítka" ve sněmovní síni.

    Nesouhlasím zcela s postupem Andrewa Stroehleina (podle mého názoru se nejprve měl pokusit zveřejnit kompromitující informace přímo v ČT) a nedomnívám se, že by pánové Vadas a Kraus byli ve svém sporu s kanceláří sněmovny v právu, ale jasně vidím, že tři zmíněné výtky z Dostálova itineráře cosi spojuje: ve všech případech jde o nezávislost České televize, o právo zveřejňovat i takové informace, které jsou mocným nepříjemné. A extrapolací dojdeme k další události, při níž nové vedení ČT porušilo poslanecko-televizní omertu, totiž k aféře Bamberg.

    Najednou začíná být v událostech minulého týdne přehledněji. Rada České televize vybrala na místo generálního ředitele ČT kandidáta, který ihned po svém nástupu uvolnil korzet dosud praktikované interní cenzury, a jeho lidé dokázali během necelých dvou měsíců několikrát citelně šlápnout politikům na kuří oko. Proto musel být potrestán. Dostal na vybranou: buď nastolí v České televizi tvrdou normalizaci, nebo ho čeká boj. Přestože Jakub Puchalský nátlaku podlehl, je potřeba ocenit jeho pokus a vzdát jeho revoltě hold; odvážil se něčeho, na co se většina dokonale recyklovatelných žurnalistů z českých médií neodváží za celý život ani pomyslet.

    A ještě jednu poznámku:

    Z toho, co se minulý týden v České televizi stalo, si lépe než z volebního programu sociální demokracie můžeme udělat obrázek o povolebních poměrech na české mediální scéně. Nedojde zřejmě k úplné mečiarizaci, nelze očekávat, že by nová vláda bojovala proti nezávislosti médii s takovou úporností a tak rozmanitými prostředky, jako se to děje na Slovensku, avšak jedno je jisté: český žurnalismus čeká nelehké období. Deníky se budou víc a víc podobat Právu, televizní zpravodajství a publicistika znovu ustrnou v uctivém předklonu a jejich tvůrci budou na lékárnických vážkách odvažovat vše, co by noví vládci mohli vnímat jako nežádoucí (v parlamentní novořeči: co by bylo nevyvážené). Že by se ještě někdy mohl opakovat Bamberg, lze považovat za politologickou pohádku pro dospělé. Je to špatná zpráva nejen pro sdělovací prostředky, ale bohužel i pro českou společnost a pro budoucnost demokracie v České republice.

    Tomáš Pecina, Praha 24.5.1998


    Výběr textů z posledních dní:

  • Ivan Kytka "rezignoval" na funkci šéfa zpravodajství České televize - pozoruhodný výběr zpráv ČTK k této věci
  • "Zrada v první osobě číhala skutečně tak blízko" - zážitky z četby záznamů Stb o vlastní osobě (Iva Drápalová, Los Angeles Times)
  • Čím museli projít čeští a slovenští Romové, v Británii označovaní za parazity (The Independent)
  • Jak byly ukradeny Zemědělské noviny
  • Dokument: 27. března 1991: Petr Pithart se dopisem ministru zemědělství Kubátovi přimlouvá za ukradení Zemědělských novin
  • Výzva českým vědcům: Pište před volbami politickým stranám, aby zvýšily financování české vědy! Jde o ekonomické přežití národa
  • The Drudge Report: Podvratný americký internetový časopis, který čte 6,5 miliónů lidí měsíčně a kterého se bojí prezident Clinton
  • Pavel Dostál, ČSSD: Rudé právo nebylo ukradeno tak, jak byla ukradena Mladá fronta
  • Co mohli dělat Ukrajinci za druhé světové války, v lisu mezi Rusy a Němci (Peter Potichnyj)
  • Situace v České televizi: Ivan Kytka, šéf zpravodajství ČT, se pokusil umlčet Andrewa Stroehleina, když poukázal na vydírání ČT ze strany mluvčího MNO
  • Ministerstvo obrany ČR vydírá Českou televizi: Konkrétní případ (Andrew Stroehlein, reakce mluvčího MNO Milana Řepky)
  • Volá si mediální komise českého parlamentu Puchalského a Kytku na kobereček? Původní rozhovor s Pavlem Dostálem (ČSSD)
  • Ještě k Havlově kontroverzní "milosti" pro útočníky na Sládka: Litera a duch zákona (Jiří Jírovec)
  • Tragédie krála Havla: Chyby českého prezidenta jsou symbolem obecnější české tísně (Sunday Times)
  • K Havlově kontroverzní "milosti" pro útočníky na Sládka: Tvoření českého státu (Jiří Jírovec)
  • Bydlení: Platil jsem v Praze za podnájem 92 procent svého platu! (Jan Lipšanský)
  • Zadluženost třetího světa: britští poslanci a charitativní organizace požadují, aby státy skupiny G8 nejchudším zemím energicky pomohly
  • Cena bydlení a jeho sociální souvislosti (Tomáš Kostelecký)
  • Špatní moderátoři a špatné formáty pořadů v ČT: Je to Debata nebo V pravé poledne? (Jan Čulík)
  • Velká Británie: Je ospravedlnitelné vyvážet zbraně do zahraničí za účelem svržení diktátora? Puč Robina Cooka v Sierra Leone
  • Uvnitř České televize (Andrew Stroehlein)
  • Havlova blesková milost pro útočníky na Sládka je karikatura demokracie (Jiří Jírovec)
  • Studie provozního prostředí České televize (Coopers and Lybrand, květen 1998)
  • Stalinova bomba: Jak Rusové v Československu drancovali uran (Zbyněk Zeman)
  • Pozadí jaderné bomby (Vladimír Wagner)
  • Pražský deník (Andrew Stroehlein)
  • Hrozí Brnu záplava radioaktivním kalem?
  • Vandalismus evropského formátu: kostel svatého Michaela Archanděla na Staroměstském náměstí je přestavován na disneyovskou multimediální show
  • Události bez událostí: reforma zpravodajství České televize - pokus o první analýzu
  • Věnec sonetů (Jaroslav Seifert) - báseň, vyjadřující úzkost z komunistického útlaku, kterou autor vydal v Praze r. 1956
  • Američané objevili dvě bílkoviny, které v součinnost likvidují rakovinové nádory, zatím u myší
  • Velká Británie a případ etiky a spravedlnosti: pronásledování dětské vražedkyně Mary Bellové
  • Otevřený dopis Ivanu Kytkovi (Jiří Jírovec)
  • Jaro 1968 na Západě: studentské bouře: co to bylo, proč se to dělo a jaký to mělo dlouhodobý dopad (Neal Ascherson, účastník, nyní známý britský novinář, The Observer)
  • Václav Havel v  roce 1968 (Financial Times)
  • V Británii byla vyrobena vakcína proti zubnímu kazu
  • Ekonomický vývoj ve světě: Budoucnost zaměstnanosti - nebude žádná?
  • Rakovině způsobované kouřením dokáže prý zabránit jediný gen
  • Vysoký činitel ČT byl po volbách v roce 1996 nucen chodit na výslechy na policii - je nezávislost veřejnoprávní ČT skutečně zajištěna? (Jan Čulík)
  • Nacházející volby v ČR: Nerozhodní voliči jsou nadějí české politické scény (Andrew Stroehlein)
  • Zneužívání antibiotik hrozí vyústit v epidemie nevyléčitelných chorob
  • Předvolební blues v ČR (Andrew Stroehlein)
  • Británie: Znovu se hovoří o třetí cestě - je ČR na takovou debatu připravena? (Andrew Stroehlein)
  • Konečně rozumný přístup: EU odmítla sudetoněmecké radikály (Andrew Stroehlein)
  • Čeští poslanci: nechodíte-li do práce, očekávejte, že zaměstnání přijdete (Andrew Stroehlein)
  • 23. dubna, světový den knihy: Počítače nikdy nezvítězí nad knihami, jejichž popularita je věčná! (The Times)
  • Miroslav Holub v Glasgow a Pražské jaro (Jan Čulík)
  • Klaus o Mlynářovi (Andrew Stroehlein)
  • VÝZVA: sbírka peněz na pomník českým pilotům, padlým za druhé světové války
  • Ještě jednou Tunisko - je ho možno hodnotit podle měřítek evropských zemí (reakce Jana Čulíka na článek Vojtěcha Kmenta)
  • Trest smrti: je nemorální a zbytečný (Andrew Stroehlein)
  • České privatizační fondy budou donuceny k odprodávání akcií (Financial Times)
  • Jak se vyrovnat s totalitní minulostí (Jiří Jírovec)
  • Ještě jednou Boeing a Aero (Ondřej Zvěřina)
  • Rozhovor s Ivanem Kytkou, šéfem zpravodajství ČT: Je zpravodajství ČT nyní ještě horší než dřív?
  • Tunisko: život v socialismu? (Jan Čulík)
  • Tunisští "Všichni dobří rodáci" - stalinistické praktiky. Úryvek z románu Mustafy Tliliho "Lví hora"
  • Co by měl český prezident učinit po volbách (Andrew Stroehlein)
  • Jak se psalo na jaře roku 1968: Obrodný proces v Semilech (Ludvík Vaculík, Literární listy 27. června 1968)
  • Kanadská mlékárna, občanská společnost a Aero Vodochody (Jiří Jírovec)
  • Manifest, který způsobil sovětskou invazi v roce 1968: DVA TISÍCE SLOV (Ludvík Vaculík, Literární listy 27. června 1968)
  • Lži, zatracené lži a statistiky (Andrew Stroehlein)
  • Pozapomenutá kultura: česká literatura v exilu za komunistické éry (Jan Čulík)
  • Koupíte si v dražbě auto za 100 000 Kč, zaplatíte plnou cenu, ale auto nedostanete a za tři roky nevysoudíte nic. Otřesné poměry v českém podnikatelství a soudnictví. KTERÉ NOVINY BUDOU USILOVAT O NÁPRAVU?
  • Den, kdy zemřel Kristus. K velikonočnímu zamyšlení
  • Angličtina světově vítězí jako lingua franca - učme se rychle anglicky! (FT)
  • Český stát na prahu třetího milénia (Michal Janata, časopis Prostor)
  • Ještě Boeing a Aero Vodochody: nezodpovězené otázky: Kdo se bude smát celou cestu do banky? (Jiří Jírovec)
  • Jak bojovat proti nacionalistickým mýtům? (Jan Čulík)
  • Paul Johnson: Co způsobuje, že jsou národy ekonomicky úspěšné
  • Deset let vězení za jedinou noc, strávenou v pražském hotelu (Observer)
  • Čína, lidská práva, ČR a světové ekonomické summity: PŘEHLÍDKA TYRANŮ (Observer)
  • Promarněná příležitost pro snášenlivost: ČR odmítla zákon o homosexuálním partnerství (Andrew Stroehlein)
  • Udělá Boeing s firmou Aero Vodochody totéž, co učinil s podnikem de Havilland? (Jan Čulík)
  • Povědomí o demokracii: Pohraniční stařenka (Jiří Jírovec)
  • Andrew Stroehlein zase znovu - o mně (Jiří Pehe)
  • Reakce na poznámky Jiřího Peheho (Andrew Stroehlein)
  • PROJEKT REFORMY ZPRAVODAJSTVÍ ČT IVANA KYTKY: Zpravodajství ČT - poslání pro příští tisíciletí a principy k jeho naplnění (Ivan Kytka, nový šéf zpravodajství ČT)
  • PROJEKT REFORMY ZPRAVODAJSTVÍ ČT IVANA KYTKY: Plán naléhavých operačních, taktických a strategických změn ve zpravodajském týmu (Ivan Kytka)
  • Změna volebního systému v ČR problémy neodstraní (Andrew Stroehlein)
  • POZOR: PRECEDENS: Boeing a Aero Vodochody: Boeing už jednou převzal jednu menší (kanadskou) leteckou firmu a za pár let ji vládě zase za drahé peníze vrátil (Jiří Jírovec)
  • Finanční dary pro politické strany? Není problém, pokud víme přesně, kdo to platí (The Guardian)
  • K petici biologů na záchranu české vědy: Vědecký omyl (Jiří Jírovec)
  • Media in the Czech Republic: the current state of affairs (Jan Čulík)
  • Dvojí občanství: Jsou dva pasy lepší než jeden? (Wall Street Journal 25.3.1998)
  • Role vzdělanců v chaosu české společnosti (přednáška Jana Čulíka)
  • Ostře odmítavá i souhlasná diskuse k výše uvedené přednášce Jana Čulíka (Vladimír Mlynář, Milan Uhde, Jiří Vančura, Zdeněk Pinc, Sylvie Richterová, Eduard Goldstuecker, Milan Horáček, Milan Hauner a další)
  • Naléhavá výzva vědcům: je třeba vytvořit silnou lobby pro vědu (ČEŠTÍ BIOLOGOVÉ)
  • Kosovo: Poznámky z jednoho londýnského semináře o tom, co skutečně rozděluje Evropu
  • Krásné sny. Kolaborace už není v ČR jediným způsobem, jak udělat kariéru, je to však způsob nejvýnosnější. (Sunday Times, 22.3. 1998)
  • České sdělovací prostředky publikují jen názory, které jsou v linii (Emanuel Mandler, vyšlo v MFD)
  • Češi v Americe a Češi doma: "Kdo nechtěl odejít, nemusel? Otevřený dopis do Čech (Michal Málek)
  • Prostituce: Praha, středoevropský Bangkok (Andrew Stroehlein)
  • Václav Havel a "kmenový stát" (Andrew Stroehlein)
  • Vývoz zbraní z ČR: Praha, Alžír, Brusel (Andrew Stroehlein)
  • Ukradená Fronta, ukradené Právo (Jiří Vančura, Listy č. 1/1998)
  • Prestiž BBC pramení z neposkvrněné historie a jasné vize (Ivan Kytka
  • Děláme něco proti krizi české identity v dnešním světě? (Ivan Kytka, Česká televize)
  • SEBEVĚDOMÍ JE ZÁKLAD SVOBODY. Významná diskuse o roli sdělovacích prostředků a školství při pěstování kritického myšlení, vysílaná Svobodnou Evropou. Ivan Kytka, Ondřej Hausenblas, Jan Čulík


    Výzva: podpořte stížnost na protidemokratický zvrat v České televizi, zaslanou Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

    Níže uvedenou stížnost (nejprve uvádím anglický originál, pak český překlad) jsem v pátek zaslal Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jehož činitelé přijedou koncem května do Prahy monitorovat průběh nadcházejících všeobecných voleb.

    Kdo má zájem, nechť pošle tomuto úřadu dopis, jímž mou stížnost podpoří. Můžete třeba znovu poslat celý můj anglický text a doplnit ho větou "I fully support Jan Čulík's complaint (Plně podporuji stížnost Jana Čulíka)" a vlastním podpisem a adresou.

    Dopis zašlete na adresu office@odihr.osce.waw.pl, nebo ho můžete faxovat na číslo 00 48 22625 4357.

    Přímá e-mailová adresa Stefana Krause z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, který přijede do Prahy 27.5. monitorovat předvolební kampaň a volby, je krauses@ibm.net.

    Na tytéž adresy můžete přirozeně poslat i dopisy, které s níže uvedenou stížností nesouhlasí nebo ji z nějakých důvodů odmítají. JČ


    OFFICE FOR DEMOCRATIC INSTITUTIONS AND HUMAN RIGHTS (ODIHR)

    22nd May, 1998

    Dear Sir or Madam,

    WORRYING DEVELOPMENTS IN THE CZECH MEDIA

    I am a lecturer in Czech studies at Glasgow University, specialising in Czech media affairs.

    I would like to draw your attention to what it seems to me as a rather worrying development in Czech public service television.

    It would appear that behind-the-scenes political pressure is being applied to Czech public service television, to ensure that it functions as a docile propagandist mouthpiece for the Czech parliamentary parties.

    The general dissatisfaction with the standard of news and current affairs reporting on Czech Television led the Council for Czech Television (accountable to Czech parliament) to appoint a new Chief Executive, Jakub Puchalsky (28) as of 1st April, 1998.

    Also with effect of 1st April, 1998, Jakub Puchalsky appointed a new head of news and current affairs in Czech Television, in an attempt radically to overhaul its news and current affairs service. The new appointee was Mr Ivan Kytka, who had worked for six years as a reporter for the Czech News Agency and Czech Television in London. During his stay in London, Mr. Kytka became thoroughly acquainted with Western democratic practice and with professional Anglo-Saxon journalism. He also gained a reputation as a first-rate journalist in the Czech Republic, maybe the best journalist in the Czech Republic now.

    On his appointment as Head of News and Current Affairs in Czech Television, Mr Kytka attempted to introduce western journalistic practice. He demanded initiative, creativity, professionalism and independent critical judgment of his staff. In particular, Kytka abolished the practice of automatic reporting of party political news conferences in the news of Czech television. Kytka felt that as a result of a throwback to communist practice, the media in the Czech Republic devoted too much uncritical attention to the unchallenged pronouncements of politicians and too little attention to what was actually happening in society. He set out to create independent news gathering and broadcasting structures. He aimed to highlight civic activity and instances of civic courage in the Czech Republic. He encouraged critical and independent journalism and bold questioning of politicians in interviews. He and his collaborators openly rejected pressure, invariably applied by politicians on Czech television, who demanded the right to decide who might their opponents be in the television studio and what topics should be discussed. This controversy openly spilled into the media, when on 15th May, 1998, a press spokesmen for the Czech Defence Ministry refused to send a military official to participate in a debate on Czech television unless Czech TV cancelled its invitation for the head of the appropriate Parliamentary Subcommittee ( a member of an opposition party), who was supposed to question the military official in the studio.

    Within Czech television, Mr. Kytka was criticised for "insensitive managerial practice". Quite unprecedentedly, Mr. Ivan Kytka was forced to resign from his post on 21st May, 1998, a mere 51 days (!) after his appointment, without really being able to put his reforms into practice. It appears that his reforms were beginning to be too dangerous for the status quo.

    It is highly likely Mr Kytka has been sacked as a result of political pressure.

    The matter could have a  rather serious impact on further development of democracy in the Czech Republic. It goes without saying that Czech public service television should play the role of a vigorous watchdog of public affairs.

    It would appear from the developments described above that Czech politicians wish to constrain public service television and retain its second rate standards, so that it could serve their political needs.

    Judging by the British and American standards, the political coverage of Czech television is extremely weak.

    The sacking of Mr. Ivan Kytka seems to show that Czech politicians like Czech public service to remain docile and inefficient.

    I feel that the matter requires independent investigation. I hope that, in the interest of further development of democracy in the Czech Republic, your office will look into the matter.

    Yours sincerely,

    Dr. Jan Čulík

    Department of Slavonic Languages and Literatures

    University of Glasgow


    Český překlad:

    ZNEPOKOJUJÍCÍ VÝVOJ V ČESKÝCH SDĚLOVACÍCH PROTŘEDCÍCH

    Vážení činitelé Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva,

    Vyučuji českým studiím na Glasgow University, kde se specializuji na sdělovací prostředky.

    Rád bych vás upozornil na to, co se mi jeví jako poněkud znepokojující vývoj v české veřejnoprávní televizi.

    Zdá se, že je na českou veřejnoprávní televizi vyvíjen za scénou politický tlak, aby fungovala jako poslušný propagandistický nástroj pro české parlamentní strany.

    Všeobecná nespokojenost s úrovní zpravodajství a publicistiky v České televizi vedla k tomu, že Rada pro Českou televizi (kterou jmenuje český parlament) jmenovala s účinností od 1. dubna 1998 nového generálního ředitele České televize, osmadvacetiletého Jakuba Puchalského.

    Také s účinností od 1. dubna 1998 jmenoval Jakub Puchalský nového šéfa zpravodajství, ve snaze radikálně zreformovat zpravodajství České televize. Novým šéfem zpravodajství se stal pan Ivan Kytka, který před tím působil po dobu šesti let jako reportér České tiskové kanceláře a České televize v Londýně. Během svého pobytu v Londýně se pan Kytka dokonale seznámil se západní demokratickou praxí a s profesionální anglosaskou žurnalistikou. Získal také v České republice pověst jako prvotřídní novinář, možná jako nejlepší současný český novinář.

    Po jmenování do funkce šéfa zpravodajství České televize se pokusil Ivan Kytka začít zavádět západní novinářskou praxi. Požadoval od členů své redakce iniciativu, tvůrčí přístup, profesionalitu a nezávislý kritický úsudek. Zejména Ivan Kytka zrušil praxi automatického vysílání zpravodajství z tiskových konferencí politických stran. Kytka zastával názor, že jako pozůstatek praxe z doby komunismu věnují sdělovací prostředky v České republice příliš mnoho nekritické pozornosti výrokům politiků a příliš málo pozornosti tomu, co se děje ve společnosti. Rozhodl se vytvořit nezávislé struktury pro získávání informací a pro jejich vysílání. Měl v úmyslu dávat prostor občanské aktivitě a příkladům občanské odvahy v České republice. Podporoval kritickou a nezávislou novinářskou práci a energické interviewování politiků. On a jeho spolupracovníci otevřeně odmítali nátlak, který nezřídka na Českou televizi vyvíjejí politikové, požadující právo rozhodovat o tom, kdo mají být jejich oponenti při debatách ve studiu a o jakých tématech se má hovořit. Tato kontroverze pronikla do sdělovacích prostředků, když 15. května 1998 odmítl tiskový mluvčí českého ministerstva obrany vyslat vojenského činitele do debaty v České televizi, jestliže Česká televize nezruší své pozvání pro šéfa příslušného parlamentního výboru (člena opoziční strany), který měl být vojenskému činiteli ve studiu oponentem.

    V České televizi byl pan Kytka kritizován za "necitlivou manažerskou praxi". Zcela bezprecedentně byl pan Ivan Kytka donucen rezignovat na svou funkci dne 21. května 1998, pouhých jednapadesát dnů (!) po svém jmenování, aniž by byl schopen své reformy uvést do praxe. Zdá se, že jeho reformy byly pro status quo příliš nebezpečné.

    Je velmi pravděpodobné, že byl pan Kytka propuštěn v důsledku politického nátlaku.

    Záležitost by mohla mít dosti vážný dopad na další rozvoj demokracie v České republice. Není snad třeba zdůrazňovat, že by česká veřejnoprávní televize měla hrát roli energického hlídacího psa české demokracie.

    Z vývoje, popsaného výše, jak se zdá, vyplývá, že si čeští politikové přejí působnost české veřejnoprávní televize omezovat a zachovat její druhořadou úroveň, aby mohla sloužit jejich politickým cílům.

    Ve srovnání s britskou a americkou úrovní jsou politické pořady České televize nesmírně slabé.

    Propuštění pana Ivana Kytky zřejmě dokazuje, že si čeští politikové přejí, aby česká veřejnoprávní televize zůstala poslušná a neefektivní.

    Jsem přesvědčen, že tato záležitost vyžaduje nezávislé vyšetření. Doufám, že se v zájmu dalšího rozvoje demokracie v České republice bude váš úřad touto záležitostí zabývat.

    S pozdravem,

    Dr. Jan Čulík

    Department of Slavonic Languages and Literatures

    University of Glasgow


    Vítězství druhořadosti v české státní televizi

    (Zasláno do deníku Slovo dne 23. května 1998.)

    Minulý čtvrtek byl za pouhých jednapadesát dní ve funkci donucen k rezignaci šéf zpravodajství a publicistiky České televize Ivan Kytka (on sám by zřejmě informaci o nucené rezignaci popřel, i když je to fakt). Skutečnost, že může být někdo v České republice jmenován do tak vysoké funkce a zase z ní odvolán během pouhých šesti týdnů prokazuje nezralost a neprofesionalitu vedení České televize. I kdyby bylo pravda, že snad učinil po nástupu do funkce Ivan Kytka určité manažerské chyby, pokud přijme významná celonárodní instituce vedoucího pracovníka pro jeho reformní vizi, není přece možno ho vrtkavě odvolat za pouhých několik týdnů, kdy sotva začal realizovat svůj restrukturalizační program. Proti Ivanu Kytkovi však nebyly vzneseny žádné podstatné námitky. Kritika, že po jeho příchodu do redakce, v dubnu, po zavedení letního času, poklesla sledovanost Událostí o půldruhého procenta, je absurdní a předčasná. Profesionalizace televizního zpravodajství je dlouhodobý proces.

    Kytka působil šest let ve Velké Británii nejprve jako zpravodaj České tiskové kanceláře a posléze jako londýnský reportér České televize. Během této doby se podrobně seznámil se západní demokratickou praxí a s profesionální anglosaskou žurnalistikou. O čem asi vypovídá to, že Česká televize nesnesla déle než po dobu šesti týdnů v čele zpravodajské redakce člověka s mnohaletými zkušenostmi z politiky a z televizní žurnalistiky ze západní, anglosaské demokracie a nahradila ho nyní novým šéfem zpravodajství, reportérem se zkušenostmi z Ruska?

    Jako šéf zpravodajství České televize se pokusil Ivan Kytka zavést západní novinářskou praxi. Zrušil několik zbytečných byrokratických funkcí, které přispívaly k přezaměstnanosti v České televizi. Pokusil se v redakci zavést podle nejnovější praxe anglosaského managementu moderní nehierarchickou, plochou strukturu, která osvobozuje jednotlivé pracovníky a dává jim prostor pro vlastní rozvoj a iniciativu. Začal od kolegů vyžadovat tvůrčí přístup, vlastní nápady, profesionalitu a nezávislé kritické myšlení. Kytka nikoho nepropustil: oznámil všem, že jim dává jako výzvu rok na to, aby prokázali, co je v nich. Byl to zřejmě příliš západní přístup. Mnozí příslušníci redakce na to reagovali existenčním strachem. Byli zvyklí na plnění direktivních příkazů seshora, a tak se dožadovali instrukcí ve všech, sebemenších podrobnostech.

    Ivan Kytka právem zrušil praxi televizního zpravodajství z tiskových konferencí politických stran, v jehož rámci byla Česká televize politickými stranami zneužívána jako nástroj stranické propagandy. Jako pozůstatek etosu z doby komunismu totiž Česká televize věnovala příliš vysílacího času rozšiřování často nehorázných výroků politiků, bez samostatné kritické analýzy. Ukázalo se ovšem, že zpravodajství v ČR obecně je příliš soustředěno na výroky politiků - v poslední době zejména na jejich vzájemná nepodložená obviňování. Když byl prostor pro zviditelňování politiků v ČT omezen, vyšlo najevo, že skoro není co vysílat - nikdo totiž neví, co se ve společnosti skutečně děje.

    Kytka chtěl vytvořit nezávislé struktury pro získávání zpravodajství - byl to dlouhodobější projekt, který nelze realizovat za několik týdnů. Tak jako to dělá televize BBC, Kytka zamýšlel ve zpravodajství poskytovat prostor těm tématům, která mají přímý vliv na každodenní život obyčejných lidí. Měl také v úmyslu poskytovat publicitu případům občanské statečnosti. S redakcí, jakou měl k dispozici, bylo ovšem hned v prvních týdnech trochu obtížné tuto vizi rychle realizovat. Restrukturalizační proces teprve začal.

    Je zajímavé, že nově jmenovaný šéf zpravodajství Zdeněk Šámal hned po svém příchodu znovu zavádí pravidelné zpravodajství ČT od politických stran. Lze z toho dovodit, že byl Ivan Kytka z funkce odstraněn na nátlak parlamentních politických stran, které považují Českou televizi za institucí státní, za svůj propagandistický nástroj. Nelíbilo se jim, že se jim toto médium vymyká z ruky a získává samostatnost. Zotročení České televize politickými stranami je velmi vážná věc. V této souvislosti jsou alarmující výroky poslance Pavla Dostála (ČSSD), který se veřejně postavil na obranu nevýrazného parlamentního reportéra Bohumila Klepetka. Ten totiž odmítl pod Ivanem Kytkou pracovat a z České televize až do jeho odstranění odešel. Zdá se, že Dostálovu aktivitu motivovala obava, že se parlamentním zpravodajem namísto Klepetka stane někdo s energičtějšími kriticko-analytickými schopnostmi.

    Náhlé odstranění Ivana Kytky z funkce šéfredaktora zpravodajství České televize je deprimujícím vítězstvím houževnaté druhořadosti této veřejnoprávní instituce a alarmujícím důkazem její závislosti na  nepřípustném vlivu politických stran.

    Jan Čulík

    Tento článek není založen na informacích od Ivana Kytky a byl napsán bez jeho vědomí.


    Psal Čulíkovy analýzy zpravodajských pořadů České televize Ivan Kytka?

    Přímost a slušnost se v Praze často považuje za slabost. Namísto toho, aby lidi v ČR řekli, co si myslí, otevřeně a na rovinu a dokázali odvážně a veřejně stát za svým přesvědčením, volí často raději různé úhybné intrikánské cestičky. Zdá se mi, že se tyto manipulativní postranní metody používají v ČR častěji než v anglosaských zemích. Kdo nemá za sebou podporu intrikánské sítě kamarádů a stoupenců, neprosadí své myšlenky, i kdyby byly jakkoliv dobré. Loajalita a bratříčkování se považuje za důležitější než schopnosti a znalosti. Kolik je případů, kdy jsou do funkcí v českých institucích a podnicích jmenováni lidé na základě známostí, nikoliv kvalifikace.

    Ruku v ruce s tím jde také absence všeobecného civilizačního standardu, vůči němuž bývají v tzv. "zavedených demokraciích" poměřovány skutky lidí. Dobrou myšlenku nelze prosadit, protože většina lidí neví, že je dobrá, a všeobecné povědomí o tom, co jsou hodnoty a co je šunt, neexistuje. Vládne atmosféra relativity, v níž si každý může dělat, co chce. Tomu se pak říká demokracie.

    Šíří se šeptanda. Pokud mají lidé v ČR nějakou informaci, jsou sice ochotni ji sdělit dál, jen však několika vybraným osobám, a pokud možno tak, aby nebylo zjevné, odkud informace pochází. Jsou ochotni kritizovat šéfa, ale anonymně, vskrytu, někde za bokem.

    Ani je nenapadne, že pokud mají k šéfovi nějakou kritiku, měli by ji vyjádřit adresně, otevřeně a přímo a o věci v podniku veřejně diskutovat. Inteligentní šéf bude přece za kritiku vděčen. Kritická debata o tom, jakým způsobem podnik pracuje a kam směřuje, může jeho efektivitu jedině zlepšit. A v sílící mezinárodní konkurenci - kde nejlepší firmy fungují právě takto - je důležité, aby české podniky a instituce byly schopny interně pracovat tímto dynamickým způsobem, který dává podřízeným moc vyjadřovat své názory.

    Mám-li tedy jako podřízený určitou kritiku, sdělím ji otevřeně šéfovi a pokusím se ho přesvědčit o své pravdě. Nejúspěšnější mezinárodní firmy založily svůj úspěch právě na tom, že si vypracovaly vynikající zpětnou vazbu mezi řadovými zaměstnanci a vedením podniku. V japonské automobilce Toyota má každý nejobyčejnější dělník vedle svého pracovního místa šňůru, za niž může v případě, že objeví nějaký problém, zatáhnout a informovat vedení podniku. Zatažením za šňůru zastaví dělník provoz celé výrobní linky.

    Zpočátku, po zavedení tohoto systému, vznikaly obrovské prostoje, než se problémy, na které dělníci upozorňovali, vyřešily. Kdyby byli šéfové firmy Toyota tak bojácní a nepevní v kramflecích jako ředitel České televize Jakub Puchalský, který se rychle po jmenování Ivana Kytky do funkce šéfa zpravodajství ČT tohoto vynikajícího novináře zase zbavil, jistě by se reforem jako on už v samém počátku zalekli a zrušili by je.

    Jenže ve světě kupodivu existuje při řízení podniků odvaha a systematičnost při provádění politiky, která byla jednou přijata.

    Po počáteční etapě chaosu efektivita a výrobní produktivita automobilky Toyota dramatickým způsobem vzrostla: firma výrazně předstihla své konkurenty. Je to logické: umožní-li se řadovým pracovníkům, aby vyvíjeli iniciativu, pohledy z mnoha míst výrobního procesu a z mnoha úhlů vedou k tomu, že se celý pracovní proces podstatně zdokonalí.

    Opakuji tedy: mám-li vůči šéfovi nějakou kritiku,vyjádřím mu ji adresně v otevřené diskusi. Pokud se mi šéfa nepodaří přesvědčit, že je moje kritika platná, z podniku odejdu. Je porušením vlastní integrity ve firmě zůstávat a přitom mít vážné pochybnosti o způsobu, jímž je vedena - a tyto pochybnosti vyjadřovat jen v důvěrné kritice s níž se svěřuji jen svým nejbližším přátelům, anebo ji pod přísahou mlčení komunikuji dalším vybraným osobám, u nichž to uznám za vhodné.

    Píšu o tom mj. proto, že opakovaně narážím na problém, kdy mi lidé z Čech píší do Britských listů určité informace, zároveň však předpokládají, že je nebudu zveřejňovat. Jaký mají takové dopisy smysl? Zdržet před zveřejněním určitou informaci je důvodné pouze tehdy, pokud by se její předčasnou publikací zmařilo řádné vyšetření daného případu.

    Nehodlám s některými čtenáři vstupovat v uzavřené informační spiknutí vůči jiným čtenářům. Bylo by to neetické. Jaký má smysl posílat Britským listům informace, které nemohou být nakonec zveřejněny? Redaktor BL plně respektuje každou výslovnou žádost poskytnutou informaci nezveřejnit, o principu utajování má však zároveň velké pochybnosti. Britské listy nejsou ochotny podílet se na intrikánských praktikách.

    Psal Ivan Kytka Čulíkovy analýzy pořadů České televize?

    Někteří pracovníci České televize vyjádřili názor, že prý analýzy Jana Čulíka o zpravodajství České televize psal nebo píše ve skutečnosti Ivan Kytka, anebo do nich alespoň výraznou měrou přispíval svými názory. Tento naprosto nesmyslný názor chci energicky vyvrátit.

    Chápu, že lidé, kteří nedokážou jednat jinak, než úhybně a intrikánsky, pomocí uzavírání kamarádšofských spiknutí, nejsou schopni pochopit princip přímosti a otevřenosti. Ivan Kytka je podle mé zkušenosti především přímý a otevřený člověk.

    Dostal jsem v minulých dnech dopis od jednoho schopného, inteligentního a přemýšlivého mladého Pražana, který varoval před uplatňováním přílišné poctivosti v pražském prostředí. Autor dopisu argumentoval, že snad skoro všude v Praze vládne prý podvádění. Toho, kdo se na něm nebude podílet, pražská společnost vyvrhne. Autor dopisu doporučoval, aby každý, kdo chce v pražském prostředí uspět, třeba s reformou určité instituce, také raději trochu začal podvádět, aby byl prostředím přijat a mohl pak nerušeně realizovat své reformy!

    Jsem přesvědčen, že Ivan Kytka byl dostatečně schopen komunikovat své názory v České televizi přímo svým spolupracovníkům a nepotřeboval je nepřímo manipulovat publikací svých analýz v Britských listech pod cizím jménem. Redaktor Britských listů měl a má mimochodem od nástupu Ivana Kytky do funkce šéfa zpravodajství ČT od 1. dubna 1998 s ním jen zcela minimální styky.

    No jo, namítnou pracovníci České televize, ale jak je možné, že byly Čulíkovy analýzy tak podobné postojům Ivana Kytky vůči nedostatkům zpravodajství ČT?

    Milí autoři všeobsáhlých spiknutí, je to jednoduché. Nedostatky zpravodajských pořadů České televize, které jsem kritizoval, jsou tak do očí bijící, že je uvidí každý, kdo má jen minimální míru soudnosti a otevřené oči a uši.

    Napsal-li jsem například, že je Bohumil Klepetko špatný reportér, který nedokáže problém jasně vysvětlit, dává chabé otázky a informace zašmodrchává, to přece vidí na obrazovce každý - snad jen s výjimkou poslance Pavla Dostála (ČSSD), kterému nevýrazná a neprofesionální Klepetkova práce asi vyhovuje.

    To, že je Klepetko špatný reportér, je taková banalita, jaká musí být zřejmá každému, kdo je alespoň trochu seznámen s mezinárodní úrovní novinářské televizní práce, jako když napíšu "slunce svítí" a "voda teče z kopce". Nebo si taky myslíte, vážení televizní pracovníci, že pozoruhodná shoda, že Ivan Kytka i já zastáváme tentýž názor, že "voda teče z kopce", je konečným, přesvědčivým důkazem dalekosáhlého kytkovsko-čulíkovského intrikánského spiknutí?

    Pravidelní čtenáři Britských listů si povšimli toho, že Britské listy zachovávaly odstup i od Ivana Kytky, když zastával funkci šéfa zpravodajství ČT, a neváhaly ho kritizovat, když to uznaly za vhodné.

    Vážná situace v České televizi

    Situace, která nastala v České televizi po vypuzení Ivana Kytky, je vážná, a  to nejen pro televizi, ale pro zdárný rozvoj celé české demokracie. Zdá se, že odstranění Ivana Kytky z funkce šéfa zpravodajství ČT, sotva s reformou zpravodajství začal, je pádným důkazem , že ani vedení ČT, ani Rada České televize, ani poslanci mediální komise nemají odvahu podpořit skutečně efektivní reformu zpravodajství české veřejnoprávní televize. Byly to všechno jen prázdné řeči.

    Činitelé mediální komise Českého parlamentu se bohužel projevují jako nekompetentní pošetilci. Nakonec, sledujeme-li tristní výkony této komise za posledních několik let, kdy v mediální legislativě zkazila, co mohla a umožnila firmě CME prostřednictvím svých televizních stanic volně devastovat českou kulturu a politiku, nemůžeme mít o jejich profesionálním kalibru vůbec žádné iluze.

    Co říci o tom, že v situaci, kdy vznikla ve veřejnoprávním vysílání snad nejvážnější krize od pádu komunismu v roce 1989, protože se ukázalo, že Česká televize nesnese kvalitního a profesionálního vedoucího pracovníka, hovořil například poslanec Pavel Dostál (ČSSD) na čtvrtečním zasedání mediální komise o takových hloupostech, jako že si Česká televize koupila nějaká nová auta a neopatřila je nálepkami ČT!

    Druhořadost

    Druhořadost ale v České televizi musela zvítězit. Vždyť jsou do instituce, do roku 1989 tvrdě ochromované komunistickým režimem, záměrně najímáni neodvážní jedinci druhé nebo třetí garnitury. Čeští politikové to tak chtějí. Nepřejí si, aby vznikla profesionální, kriticky nezávislá televize, která by se jim dokázala energicky postavit a na základě kvalitní analýzy poukazovat na jejich chyby a nutit tyto dočasné zástupce občanů k lepší práci.

    Generálnímu řediteli České televize Jakubu Puchalskému je 28 let, novému šéfovi zpravodajství ČT Zdeňku Šámalovi je 31 let. Puchalský a Šámal jsou kamarádi ze stejné školy. Šámal hned po absolutoriu nekvalitní novinářské školy v Praze odejel ve 24 letech do Moskvy a jedinou zkušenost s demokracií a novinářskou prací získal v Rusku! Jakým směrem to jde Česká televize?

    Nelze se vyhnout závěru, že hlavním důvodem, proč jsou jmenováni do vedoucích funkcí v ČT tak pozoruhodně mladí lidé, je potřeba, aby byli nepevní a ohební a dali se lehce podle politických potřeb manipulovat.

    Zdá se, že nejvýraznějšími rysy těchto lidí je nepevnost, zbabělost, a intrikánství v zájmu vlastního, osobního prospěchu. Je to nepěkný pohled.

    A kdo se nepřizpůsobí politickým tlakům či vnitřním intrikám, tak půjde.

    I proti Jakubu Puchalskému už v rámci vnitřních struktur České televize už nyní vzniká spiknutí od těchže osob, které zorganizovaly vypuzení Ivana Kytky.

    Tito pracovníci ČT nepotřebují být hrdi na profesionalitu, kritičnost a nezávislost své práce. Jsou to parazité, pro něž je nejdůležitější klid. Zejména nyní, v předvolebním období, v jediném období, kdy mohou občané vyvíjet na politiky řádný tlak a kdy má být otevřenost a kritičnost vůči politickému procesu největší, hodlá ČT se chovat klidně a situaci umrtvovat. Hlavně, aby nám nikdo nevyvětral naše zasmrádlé teplíčko.


    Britský ministr kultury kritizuje BBC za to, že propadá komerční pokleslosti

    Britský ministr kultury Chris Smith obvinil rozhlasovou a televizní stanici BBC, že do ústraní zatlačuje seriózní pořady a zanedbává svou veřejnoprávní roli, v jejímž rámci má sloužit občanské společnosti.

    Nejmenované zdroje na britském ministerstvu kultury konstatují, že Smith ztratil trpělivost se sílící tendencí BBC směřovat ve svých pořadech směrem k bulváru. Vadí mu také pochybné komerční dohody mezi veřejnoprávní BBC a podnikatelskými organizacemi. Zejména se rozhodl vystoupit proti rozhodnutí BBC poskytovat ve svém vysílání reklamu celostátní loterii.

    Poprvé vyšlo najevo, že je ministr kultury nespokojen s nynějšími praktikami BBC, když se minulý týden sešel s generálním ředitelem BBC Johnem Birtem a  správní radou BBC na soukromé schůzce na zámku Wood Norton v hrabství Worcestershire.

    V projevu, charakterizovaném jako "robustní", varoval Smith BBC, že ohrožuje své výjimečné postavení jako veřejnoprávní instituce, poskytující služby občanské společnosti, tím, že dává ve vysílání prostor komerčním zájmům.

    Smith konkrétně kritizoval rozhodnutí BBC vysílat v rámci jednoho velmi sledovaného zábavného show v sobotu večer reklamu na celostátní britskou loterii. Tu provozuje v Británii soukromý podnik. Smith si stěžoval, že toto kontroverzní rozhodnutí BBC byl nucen hájit při interpelacích v Dolní sněmovně.

    Britskému ministru kultury také vadí, že seriózní publicistické pořady jako Panoráma či Question Time, či kulturní vysílání Omnibus jsou postupně odsunovány stále hlouběji na okruhu BBC 1 do noci, zatímco špičkový vysílací čas přebírají zábavné kvízy popřípadě situační komedie. Pravidelný každodenní rozhlasový pořad, systematicky informující o jednání parlamentu, Yesterday in Parliament, byl v rámci reorganizace rozhlasové stanice Radio 4 přesunut z VKV na málo poslouchanou dlouhou vlnu.

    Smith také protestuje proti "plížívé privatizaci BBC". BBC se totiž ve velkém rozsahu začala oddávat komerční činnosti. Loni například pronajala soukromé firmě své rozsáhlé filmové a televizní archívy.

    Očekává se, že novým náměstkem předsedy Rady BBC se stane lord Puttnam, známý britský filmový režisér a držitel amerického Oscara. Puttnam se chystá znovu podstatně rozšířit v BBC výrobu seriózních pořadů.


    Nastává nová éra pokojné spolupráce v Severním Irsku?

    Obyvatelé Severního Irska schválili dohodu svářejících se katolických a protestantských stran z letošního Velkého pátku v referendu více než 71 procenty hlasů.

    Tato podstatná podpora dohodě dosud na smrt znepřátelených stran je velmi významná. Ozývaly se totiž kritické hlasy, že prý dohoda z Velkého pátku zvýhodňuje hlavně katolickou stranu. Přesto však jí podpořilo v referendu v pátek v Severním Irsku více než 71 procent obyvatelstva, které je převážně protestantské a chce si zachovat vazbu Severního Irska na Velkou Británii.

    V katolické Irské republice hlasovalo pro dohOdu z Velkého pátku celých 94.4 procent. V jižním Irsku se hlasovalo o tom, zda se má Irská republika vzdát svého nároku na začlenění Severního Irska do Irské republiky. Převládla atmosféra konsensu a jak vidno, většina občanů Irské republiky toto rozhodnutí schválila.

    Velmi povzbuzující výsledek referend v obou částech irského ostrova znamená, že 1,2 miliónu voličů Severního Irska půjde za pět týdnů znovu k volebním urnám. Tentokráte budou občané v Severním Irsku volit první vládu, v níž budou zastoupeni protestanté i katolíci. Bude to první samostatná severoirská vláda od roku 1974. Pak bude následovat radikální reforma severoirské policie a soudnictví a budou propuštěni političtí vězni těch polovojenských organizací, které budou ochotny dodržovat příměří.

    Velmi zajímavý byl způsob, jímž o tomto historicky významném referendu referovaly britské sdělovací prostředky. Britský rozhlas věnoval velkou pozornost analýze názorů oněch přibližně třiceti procent severoirského obyvatelstva, které hlasovalo proti dohodě z Velkého pátku. Jeho komentátoři dospěli k názoru, že tito občané ani tak nehlasovali pro pokračování násilí v Severním Irsku, ale že varovali před zapomínáním na minulost. V posledních třiceti letech zahynulo v Severním Irsku v násilných útocích více než 3000 osob. Občané, kteří hlasovali proti nynější dohodě, svým postojem varovali před tím, aby se na tyto oběti hned zapomnělo. Nelíbí se jim také, že mají být z vězení propuštěni odsouzení teroristé. S pochybnostmi se dívají na skutečnost, že zatím teroristické organizace neodevzdaly své zbraně.

    Skutečně pozoruhodná byla aliance tří donedávna na smrt znepřátelených politiků, Gerryho Adamse z katolické politické organizace Sinn Féin, politického křídla Irské republikánské armády, Davida Trimbla, šéfa protestantské strany Ulsterských unionistů a Johna Huma, předsedy katolické severoirské Sociálně demokratické a labouristické strany. David Trimble a Gerry Adams se donedávna nechtěli sejít ani v televizním studiu. Před severoirským referendem všichni tři společně přesvědčovali občany, aby v referendu hlasovali pro dohodu z Velkého pátku. Drtivá podpora této dohodě je velkým vítězstvím pro Davida Trimbla, který musel intenzívně přesvědčovat disidentské hlasy ve své straně, že je dohoda skutečně nosná a jehož politická kariéra by bývala skončila, kdyby severoirští protestanté v referendu dohodu nepodpořili.

    Dohoda z Velkého pátku přirozeně není dokonalá: pro všechny strany je to kompromis, takže všechny strany jsou s ní nějakým způsobem nespokojeny. Dohoda sama nedokáže vyřešit dlouholeté konflikty mezi protestanty a katolíky, příslušníky dvou odlišných národů. Nicméně znamená, že se většina politických představitelů Severního Irska zavázala, že budou energicky usilovat o vyřešení těchto problémů u jednacího stolu.

    Důležité také je, že je v tomto rozhodnutí severoirské obyvatelstvo nyní velkou většinou schválilo. Ukázalo tím, jak velká je touha severoirské populace po míru. Není vyloučeno, že extrémisté v Severním Irsku budou i nadále páchat násilné činy, avšak nynější referendum prokázalo, že to bude proti vůli drtivé většiny národa. Teroristé už nemají v Severním Irsku politický mandát.

    Jan Čulík


    Monopol Microsoftu omezen

    Josef Schrabal

    Koncem minuleho tydne povolil federalni soud ve Spojenych statech firme Microsoft prodej noveho sotfwaru Windows-98 pod podminkou, ze bud musi uplne vypustit svuj prohlizec pro internet, anebo ze musi spolecne dat zakaznikum k dispozici i konkurencni prohlizec Netscape.

    Dale musi firma Microsoft prepracovat puvodni stranku Windosw 98. Firmu obvinila americka vlada z monopolniho postaveni. Zakladatel a sef Microsoftu Bill Gates oznacil toto rozhodnuti za kontraproduktivni.

    Spojene staty maji zakony, ktere ochranuji obcany pred monopolem. Tyto zakony brani tomu, aby mohla jakákoliv jedina firma ovladnout nejaky prumyslovy sektor a tim i ceny a zisk konkurence.

    Jiz v roce 1911, po petiletem procesu byla firma Standard Oil of New Jersey odsouzena za monopolní praktiky. Ovladala totiz 85 procent vyroby a dodavky ropnych vyrobku (benzinu). Byla rozdelena na 34 podniku, z nichz dnes zname Exxon, Mobil, Chevron a Ameco.

    Z monopolnich zakonu jsou vyjmuty firmy dodavajici zakladni sluzby obyvatelstvu, jako elektrinu, plyn, telefon a do jiste miry ma z nich vyjimku i doprava, jako drahy, autobusove podniky a aerolinie (a nyni i kabelova televize). Ovsem tyto podniky jsou pod kontrolou statu, ktery dozira na to, aby dodavaly prvotridni sluzby a omezovaly jejich ceny a vydelek. I zde vsak mozno naleznout meze.

    Tak je znamy pripad "MaBell" (AT&T, neboli American Telephone a Telegraph, burzovni symbol T), ktera byla v roce 1982 rozstepena na jednu dalkovou (puvodni AT&T) a 7 mistnich telefonnich spolecnosti rozsudkem, jehoz rozhodnuti si vyzadalo osm roku soudnich liceni.

    V roce 1969 se projednava pripad podniku IBM (International Business Machines), kterou americka vlada obvinila, ze monopolne ovlada pocitacovy prumysl. Po 13 letech soudniho liceni poklesl podil IBM kna 40 procent, a tak vlada v roce 1982 zrusila stiznost i soudni proces.

    O tento (IBM) pripad se nyni bude opirat Microsoft. Argumentuje, ze v dnesnim bleskurychle se menicim prumyslu nemuze vlastne dlouhodobeji monopol existovat.

    Bill Gates prohlasuje, ze tak obrovsky naklad na dlouhy, nekolikalety soudni proces je neunosny pro vladu, prave tak jako pro Microsoft. Nakonec, po nekolika letech procesu, argumentuje Gates, budou system i software, o nez se u soudu jedna, zastarale, a soud bude bezpredmetny jako v pripade IBM Vysledkem bude pouze upadek rychle se vyvijejici technologie a prosperity celeho sveta.

    Avsak vsichni, kdoz jsou prekvapeni, s jakou neocekavanou rychlosti prislo predbezne rozhodnuti fedralniho soudu, by si meli uvedomit, ze to naznacuje, ze v dnesni dobe zrychlene technologie je mozno ocekavat i zrychleny soudni proces.

    Josef Schrabal, New York


    Nesouhlasím s peticí vědců, usilující o zvýšení finanční podpory české vědě

    Karel Vašta

    (Kromě včlenění html kódů Britské listy dopis Karla Vašty nijak neredigovaly. Dodatek z pondělí 25.5., 21.00 hodin: Karel Vašta upozornil, že ač e-mailuje z  ministerstva školství ČR, jménem MŠMT nechce vystupovat, že se touto problematikou na MŠMT profesionálně nezabývá. Doufejme však, že Karel Vašta čtenářům sdělí, co na ministerstvu školství dělá. Je to relevantní. JČ.)

    Drazi pratele vedci,

    veda se pysni zkoumanim veci z ruznych hledisek i vzdaleností. Dovolte tedy, abych nastinil par pohledu, ktere zkoumaji a polemizuji s dopisem.

      1. tento dopis je lobystickou akci, jejimz cilem je ziskani vice penez ze statniho baliku a ne zachrana ceske vedy a spolecnosti.

      2. tento dopis svymi argumenty se snazi ziskat vyhody na ukor ostatnich resortu.

      3. dopis je psan z posice elitistu majici na mysli zajmy jen nekterych skupin obyvatelstva

      4. tento dopis bude mit jen mizivy dopad na stav veci a muze byt spise kontraproduktivni

    Dovolim si pro podporeni techto zaveru snest nekolik argumentu.

    Ad 1

    Prestoze autori identifikuji nekolik negativnich jevu tykajicich se vedy, napr. nekoncepcnost, upadek VS, neschopnost dosahnout vysokeho stupne vzdelavani lidi, odliv vysoce kvalifikovanych lidi z vyzkumu, ztrata invocni schopnosti prumyslu, nevolaji po systemovych zmenach. Volaji jen po dalsich prostredcich venovanych statem.

    Zcela tak pomijeji:

  • isolovanost VS od spolecnosti i sveta
  • prezamestnanost ucitelu VS
  • zakonzervovani nekterych vedeckych struktur prave pres system grantu a vyzkumu
  • nizky pocet VS vzdelane populace diky existenci pouze statnich VS

    Dopis se nesnazi najit reseni problemu.Proto tvrdim, ze dany dopis je psan je lobistickou akci k ziskani penez.

    Ad 2

    Jednim ze zakladnich predpokladu dostatecneho poctu kvalitnich vedcu je co nejsirsi zakladna, ze ktere se cerpaji nejvykonejsi a nejuspesnejsi vedci. Jinymi slovy co nejsirsi a co nejvice vzdelana populace. Populace, ktera se dovede ucit, premyslet, argumentovat. K ziskani takove zakladny je potreba kvalitniho vzdelavani od materinek az k vysokym skolam. Tuto skutecnost pisatele dopisu nejen pomijeji, ale stavi vedu PROTI skolstvi. Pokud by se jednalo o zlepseni stavu spolecnosti a vedy vseobecne, pisatele by zastitovali celou oblast vzdelavani a vedy. Zatim mam pocit, ze pisatele se snazi ziskat vyhody na ukor investic do skolstvi (a ostatnich jmenovanych resortu).

    Ad 3

    Autori dopisu predpokladaji, ze investici do vyzkumu a vedy je to, a jen to, co vybuduje tuto spolecnost a zajisti ji prosperitu. Vzhledem k tomu, ze jsem par vedcu poznal vim, ze oni mohou dodat nastroje a technologie vedouci k prosperite. Ale nedokazi je vyuzit. K tomu musi prijit dalsi lide, zbytek spolecnosti, kteri s danou technologii umi pracovat. A to zatim nemame. Nas vzdelavaci system nereflektuje tuto filosofii a je staven podle filosofie elit.Pruzkumy TIMMS, ukazujici ze nasi stredoskolaci na tom jsou v evropskem kontextu spatne naznacuji, ze muzeme mit vzdelane elity (studenti gymnazii pokracujici na VS), ale zbytek populace (SOU, SOS) zostane daleko za nimi.

    Misto aby se autori snazili poukazat na tento rozpor, a navrhli systemova opatreni, ktera by zkvalitnila pripravu nastupujicich generace a pomohla zvysit uroven soucasnych pracovniku, navrhuji jen dalsi investice do vedy a vyzkumu.

    Ad 4

    A konecne tvrdim ze dopis nepomuze a muze mit kontraproduktivni prinos. Podobnych vykriku o penize jiz zaznelo nekolik ze strany vedcu a  nepocitane ze vsech stran. Dokud veda nebude VIDITELNE pomahajici spolecnosti a nebude SAMA SEBE VYDELOVAT ze spolecnosti. Dokud nebude normalni, ze odbornici dochazeji do vysokych, strednich a  zakladnich skol pracovat se studenty vsech stupnu a schopnosti, veda neziska verejnou podporu dostatecnou k zmenam postoju politiku a tim k investicim do vedy.

    A v pripade, ze vlada na zaklade tohoto dopisu do resortu PLOSNE nasype penize, negativni jevy se zakonzervuji, protoze s nimi nepujdou opatreni k zefektivneni vyzkumu a distribuci financi, z  zkvalitneni clenske zakladny a k objektivni distribuci financi.

    Pratele vedci, neni to, ze vam nepreji lepsi zivobyti. Preji, ale nelibi se mi taktika, kterou pouzivate. Splhani ke slunci po zadech jinych. POkud mate zajem o blizsi nahled do tematiky z meho pohledu, rad se s vami sejdu. POku jsem udelal vazne chyby ve svem uvazovani, presvedcte me, ze vase cesta je ta prava.

    S pozdravem

    Karel Vasta


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|