Přesně v 9.31 předminulou středu našlo 100 000 subskribentů kontroverzního elektronického časopisu The Drudge Report ve své e-mailové schránce kompletní jídelní lístek pro státní recepci, která měla být toho večera uspořádána v Bílém domě pro Romana Prodiho, italského premiéra.
The Drudge Report píše a rozšiřuje ze svého hollywoodského bytu Matt Drudge, samozvaný politický novinář a kritik.
"První dámě," napsal Drudge pro své čtenáře, kteří moc dobře vědí, jak nemá Drudge rád Clintonovy, " dáváme nejlepší známku za to, jak se rozhodla poctít Bolognu: vybrala broskvový koláč na zlatých talířích."
Samozřejmě, tento poslední Drudge Report nebyl tak šokující, jako jeho předchozí vydání, obsahující exkluzívní materiál o Monice Lewinsky nebo o Kathleen Willey, pracovnicích v Bílém domě, které prý obtěžoval americký prezident. Jména obou těchto žen poprvé zveřejnil Drudge.
Je velmi pravděpodobné, že jídelní lístek pro návštěvu Romana Prodiho byl posléze oficiálně zveřejněn a byl k dispozici všem novinám či tiskovým agenturám. Jenže Drudgovi se podařilo získat ho ze vzdálenosti 6000 km z Washingtonu dříve, než celému novinářskému sboru v americkém hlavním městě a použít ho k sarkastickým útokům proti Hilary Clintonové
Drudge je v poslední době terčem žaloby o odškodné ve výši 30 miliónů dolarů, kterou podal jeden poradce v Bílém domě. Dlouhé, znepokojené články o něm nedávno vyšly v časopisech New Yorker a Vanity Fair, slavní novináři jako Carl Bernstein, který odhalil skandál Watergate, ho veřejně kritizovali, a nedávno mu bylo nabídnuto místo moderátora nového televizního pořadu, který se má vysílat od června.
Drudge dokáže rozšiřovat informace s obrovskou rychlostí, rychleji než mezinárodní zpravodajské televizní stanice jako CNN.
"Před dvěma lety jsem prodával košile, nyní byla proti mně vznesena žaloba, kterou podporuje prezident Spojených států," konstatuje hrdě jednatřicetiletý Drudge.
V bytě žije sám s kočkou, třemi počítači, satelitním talířem, třemi televizemi a rozhlasovým přijímačem pro poslech policejních vysílaček.
"Vždycky jsem chtěl být novinářem a nikdy jsem nemohl," říká Drudge. "Kdybych býval zaklepal na dveře Los Angeles Times, vysmáli by se mi."
Jako novinář je Drudge stoprocentní samouk. Po ukončení střední školy odmítl jít na univerzitu, protože věděl, že na to nemá.
Drudge začal vydávat svůj Drudge Report prostřednictvím počítače svého otce. Studoval agenturní zprávy a další zpravodajské zdroje na internetu, které jsou poslední dobou přístupné prostřednictvím počítače komukoliv přímo třeba v ložnici. Začal na internetu zveřejňovat drobné zprávy, včetně informací o filmových hvězdách, které našel prohledáváním odpadkových košů před redakcí časopisu Variety, hollywodských novin, specializujících se na filmový průmysl.
Pak kdosi Drudgeho požádal, aby dal jeho jméno na svůj seznam subskribentů.
"Jaký seznam?" řekl si Drudge. "Tak jsem začal psát pro tohoto jednoho čtenáře The Drudge Report , pak pro pět lidí, pak pro deset. Za dva měsíce můj časopis četlo tisíc lidí, a myslel jsem, že to už je maximum. Měl jsem tou dobou počítač čtyři měsíce."
Postupně začali Drudgovi lidi posílat informace. Dělalo na ně dojem, jak rychle je zveřejňuje a kolik vlivných lidí ten časopis čte. Byli to senátoři, informovaní lidé z Hollywoodu, novináři, kteří něco objevili a jejich noviny to nechtěly otisknout.
Několik exkluzívních informací z vnitropolitické americké scény způsobilo, že se podstatně rozšířil počet Drudgových čtenářů. Několikrát se mu ale stalo, že zveřejnil mylnou zprávu, která poněkud podvrátila jeho důvěryhodnost. Například publikoval zprávu, že prý viděla Paula Jonesová, jedna z Clintonových "žen", v Clintonově rozkroku vytetovaného amerického orla. Drudgovy internetové stránky v současnosti zaznamenávají 6 a půl miliónu čtenářských přístupů měsíčně. Drudge respektuje duch internetu a za svůj časopis nevybírá žádný poplatek, vydělává jen 3000 dolarů měsíčně od firmy America Online, jejímž prostřednictvím svůj časopis také poskytuje. Dokonce i Bílý dům nyní čte jeho Drudge Report. Není divu: Drudge je velmi silně zaujatý proti Clintonovi.
"Když se v Americe hodně hovořilo o případu Kathleen Willeyové, jednoho dne si mé stránky na internetu otevřeli v Bílém domě 3000x", říká Drudge. A o týden později ho zažaloval Sidney Blumenthal, poradce v Bílém domě a blízký spolupracovník Billa Clintona. Drudge totiž zveřejnil o Blumenthalovi nepravdivou informaci od svých republikánských přátel, že prý má Blumenthal historii bití manželek, kterou se mu podařilo ukrýt. Druhý den Drudge tuto zprávu dementoval a omluvil se za ni, ale Blumenthalovi to nestačilo a žaluje Drudge o odškodné ve výši 30 miliónů dolarů.
Pro Bílý dům není Drudge pouhým internetovým bláznem, ale důležitou součástí rozsáhlého pravicového spiknutí, o němž jsou clintonovci přesvědčeni, že se je snaží zničit. Drudge se domnívá, že ho Blumenthal žaluje hlavně proto, aby ho zdiskreditoval tím, že ho jasně označí jako nenávistného Clintonova nepřítele bez soudnosti. Drudgovu obhajobu v této věci financuje konzervativní Center for the Study of Popular Culture, které zase částečně financuje fanaticky proticlintonovský milionář Richard Mellon Scaife. Tradiční sdělovací prostředky Drudge v této věci příliš nepodpořily.
"V novinářských kruzích existuje velká žárlivost, že mám obrovskou čtenářskou obec a nepotřebuju tiskárny, šéfredaktory ani žádného šéfa," konstatuje Drudge. Bylo mi řečeno, že televizi ABC trvá dvacet minut, než na své internetové stránce zveřejní novou zprávu. Mně to trvá 10 vteřin. Já jsem zveřejnil zprávu o Dianině smrti o sedm minut dříve než CNN.
Poté, co Drudge jako první zveřejnil zprávu o Monice Lewinsky a jejím údajném poměru s Billem Clintonem, byl pozván do televize do ctihodného pořadu Meet the Press. Mnoho tradičních, profesionálních novinářů to šokovalo.
"Když jsem vyšel ze studia, čekala na mě celá řada televizních kamer," vzpomíná Drudge. "Začal jsem jim číst levity, jako John Wayne skupině kovbojů. Řekl jsem, Co to asi vypovídá o vás všech, o vás lidech tady, se všemi vašemi penězi, že takovouto exkluzívní zprávu přinese časopis, který vydává někdo v bytě někde v Hollywoodu? Co prosím vás vy lidi děláte, kromě toho, že si navzájem poskytujete interviewy?"
"Vznikla nová realita," konstatuje Drudge. "Já můžu svůj časopis vydávat ze svého smradlavého bytu a oni mají své hypermoderní, luxusní zpravodajské redakce a předpisy. Prostě se jim nelíbí moje svoboda."
Jan Čulík
