Ještě jednou k pořadu Nadoraz a bamberské aféře sociální demokracie
Praha, 30. března 1998
Vážený pane Čulíku,
děkuji Vám za uveřejnění názoru, se kterým nesouhlasíte. Velmi si Vážím Vaší přednášky a moc mě pobavila podrážděná reakce některých diskutérů z domácí scény.
Nejsem si jist, zda jste skutečně viděl původní a posléze i druhou reportáž novinářů z Nadorazu o "Bamberských výletech funkcionářů ČSSD". Ani v jedné z nich televize ne"vylézala na veřejnost s pomateným obviněním". Reportéři Nadorazu pouze předložili k posouzení jakési dokumenty účastníkům Bamberského rokování, a ukázali divákům jejich zmatené a protiřečící si výpovědi. Zcela samozřejmě dali prostor všem stranám. Kauzu si "vyrobili" politici sami.
Veřejnost v Čechách dodnes čeká na vysvětlení Miloše Zemana, který by ve vlastním zájmu měl ukončit "bobříka mlčení".
Zajímala by mě Vaše anglická zkušenost: zda vaši politici po podobném "bobříku mlčení" setrvávají nadále ve veřejných funkcích. Klíč k vysvětlení všech rozporů má právě jen Miloš Zeman. Řadový občan má právo na "bobříka mlčení" jen v případě, že by ohrozil sebe, nebo své blízké...
Otázky padají nejen od bývalých koaličních politiků a jejich novinářských příznivců, ale nejvážnější dotazy padají právě od současných i bývalých členů ČSSD.
Ať pana Vízka "úkoloval" (jak dnes - 30.3.98 - Zeman předhazuje médiím) kdokoliv, je nepochopitelné, že dnešní třetí funkcionář státu jezdil opakovaně do Bambergu za přísliby kompromitujících materiálů na své politické soupeře (Wagner v Debatě), že o budoucích postech ve vládě za peníze pro ČSSD jednal podstatně déle než původně zmiňovaných "5 minut". Co ve skutečnosti znamená závazek spolupráce v prvním bodu nezpochybněného rukou psaného a podepsaného memoranda? Atp...
Nezdá se, že byste měl pravdu v požadavku: " Porad bylo mozne odvysilat, jen kdyby byvala existovala dalsi podlozena svedectvi o bamberske afere od nestrannych svedku."
Na utajené schůzce nebývá "nestranných" svědků. Novináři neměli důvod domnívat se, že Zeman, Machovec nebo Vízek budou lhát. Naopak jejich protiřečení je viditelně zaskočilo, a proto několikrát opakovali otázky, aby vyloučili nedorozumění.
Souhlasím s Vámi, že "...vyvolavani bouri ve sklenici vody bez dukazu pusobi jen v zemi chaos...", avšak tím, kdo vyvolává bouře... nejsou v tomto případě redaktoři Nadorazu, ale nezodpovědní politici a jejich hry. Povinností novinářů je nastavovat zrcadlo jejich nepochopitelným skutkům a žádat je o věrohodná vysvětlení. Toho se nám dodnes nedostalo.
Budete-li mít cestu do Prahy, rád Vám obě reportáže promítnu z VHS záznamu z vysílání. Je to ale smutná podívaná.
Nevím odkud čerpáte informaci, že ..." I novy sef zpravodajstvi a publicistiky Ceske televize Ivan Kytka (od 1.4.1998) zastava nazor, ze se porad Nadoraz neprofesionalnim zpracovanim afery zostudil a ze ma CSSD plne pravo vzit Nadoraz k soudu." Snad se jedná o kachnu, nebo existuje možnost, že ani Ivan Kytka reportáž neviděl. (Byl snad informován pouze zprostředkovaně několika servilními budoucími podřízenými, kteří snad, jak to v Čechách chodí, chtěli poškodit kolegy novináře a zalíbit se budoucímu šéfovi svým "správným kritickým postojem" ???).
S tím se bude muset vyrovnat sám.
Jistě by i našemu pohledu prospělo projednání celé záležitosti u soudu. Od zúčastněných politiků by v takovém případě bylo férové odložit svou poslaneckou imunitu v šatně...
Zatím musím setrvat na svém odmítnutí výpadu Ondřeje Neffa.
Ondřej Neff neměl pravdu ve svém komentáři o "Roli médií...". Jeho rádcem nebyla kritická analýza pořadu Nadoraz, ale reagoval emocionálně snad pod vlivem "žluknoucího másla na jeho hlavě" (Pecina) - podobně jako na můj E-mail.
Takhle se novinari jen diskredituji.
S pozdravem
Martin Vadas
Poznámka Jana Čulíka:
Britská politika je velmi tvrdá. Pokud by novináři nepředložili jasný důkaz, že se politikové dopustili něčeho protiprávního, obávám se, že by britský politik neodstoupil. Myslím také, že - na rozdíl od blekotání představitelů české sociálně demokratické strany by asi postižený britský politik neblekotal. Kromě toho, zmatené a protiřečící si blekotání politiků na televizní obrazovce ještě není důkazem viny. Připomíná se případ konzervativního náměstka ministra obrany Jonathana Aitkena, kterého list Guardian a televize ITV přistihli při lži, Aitken si však byl "jist, že nemají proti němu důkazy", a tak je vzal k soudu. Na tiskových konferencích hovořil plamenně o tom, že "nechutná spiknutí degenerovaných pisálků v novinách a v televizi sám zničí mečem pravdy". Guardian však pevné důkazy měl a získal a soudní žaloba Jonathana Aitkena se zcela rozložila. Guardian pak věnoval mnoho stránek zničení tohoto člověka. Například přinesl palcové titulky na první straně s Aitkenovou velkou fotografií: LHÁŘ A PODVODNÍK.Aitken je teď naprosto zdiskreditovanou osobou, je nezaměstnaný.
Vyjádření Ivana Kytky:
Viděl jsem jen to, co odvysílaly Události, a mohl jsem sledovat vývoj takzvané bamberské aféry, jak o ní informoval český tisk. Jde o jeden z případů, kdy čeští novináři jako celek nepostupovali seriózně a porušili některé ze základních principů profesionálního přístupu k žurnalistice, a to zejména princip přesnosti a nestrannosti.
Podobných prohřešků se dopustili při informování o takzvané aféře s takzvaným švýcarským kontem ODS. Nespokojenost veřejnosti a Rady České televize se způsobem, jak také Česká televize informovala o těchto aférách, našla po mém soudu výraz v tom, že byl jmenován nový generální ředitel České televize a že Rada začala požadovat změny, jejichž jsem dobrovolnou součástí.
