Zpravodajství ČT - poslání pro příští tisíciletí a principy k jeho naplnění
(Prosím, reagujte na tyto dokumenty. Je třeba je podrobit veřejné diskusi. Děkuji. JČ.)
Motto:
"Musíme najít nové způsoby, jak zaujmout veřejnost takovými záležitostmi, jako je globalizace současného světa. Aby se lidé zabývali věcmi, které jsou důležité pro jejich budoucnost, i když si to sami neuvědomují. Na druhé straně jim musíme pomoci se orientovat v bezbřehém množství informací, které je jim v poslední době stále více k dispozici.
Potíž totiž je, že informace bez schopnosti je analyzovat a porozumět jim jsou bezcenné. Protože jsme se octli uprostřed informační revoluce, stáváme se občas obětí falešné představy, že rozumíme světu lépe než kdy předtím. Není to pravda. Naopak: myslím, že vzniká propast mezi informacemi na jedné straně a porozuměním na straně druhé. Jakou mají všechny tyto informace hodnotu, když se v nich nedokážeme orientovat?
Nejvýznamnějším problémem pro novináře dneška je vyřešit, jakým způsobem sdělit lidem, že globalizací vznikají síly, které budou přímo ovlivňovat jejich osobní, individuální život a osud."
Tony Hall, šéfredaktor zpravodajství a publicistiky BBC na konferenci Nadace Press Freedom Forum v Londýně (květen 1997)
1.
Existuje-li v české společnosti obecný souhlas, že sama existence veřejně financovaných služeb má své opodstatnění také proto, aby konkurovaly službám soukromým a státním, zpravodajství České televize musí vždy usilovat o to, aby mezi těmito veřejnými službami bylo službou nejlepší, uznávanou a spolehlivou.
K důležitým změnám ve vztahu k veřejnosti by však měla patřit také otevřená, stálá a široká diskuse a ověřování platnosti tohoto obecného souhlasu. Souhlasu o samotné oprávněnosti existence veřejně financované televize.
Bylo by totiž příliš smělé domnívat se, že současný stav je neměnitelný a že zákon o ČT bude platit "navěky", totiž že ČT nemůže zaniknout nebo nemůže být privatizována. Oprávěné sebevědomí, které musí být součástí vybavení profesionálního novináře ČT, musí provázet také přirozená pokora vyplývající z podmínečnosti prozatímního společenského souhlasu.
Prozatímní společenský souhlas cca 3,5 miliónu domácností v ČR, že mají o tuto veřejnou službu zájem (vyjádřený tím, že měsíčními splátkami financují provoz ČT), poskytuje ČT na mediálním trhu jedinečnou existenční jistotu a z ní vyplývající naprostou editoriální nezávislost.
ČT se za výhodu (podmíněné) existenční jistoty musí divákům odměnit jednak průběžným, otevřeným a průhledným poskytováním informací o tom, jak se svěřenými finančními prostředky nakládá a také co nejvyšší možnou kvalitu všech svých zpravodajských programů.
Součástí myšlení každého člena zpravodajského týmu by mělo být tedy stálé vědomí toho, že má s českou veřejností "otevřený kontrakt" , který je nutno odpovědně plnit. A že druhá strana má plné právo tento kontrakt civilizovaně vypovědět.
2.
Je třeba otevřeně připustit, že při formulaci poslání zpravodajství ČT pro příští léta vstupuje autor v mnoha ohledech na neprobádané území. V české žurnalistice zatím neexistuje tradice "zpravodajské televizní školy", na kterou by (na rozdíl od jiných médií) bylo možno navázat a z které by bylo možné se poučit.
3.
Tento stav existuje navíc v době, kdy se svět blíží k "digitální" revoluci v televizním vysílání. Ta zřejmě výrazně změní i postavení veřejně financované televize na mediálním trhu. Není vyloučeno, že veřejná televize bude brzy na počátku příštího století jen jedním z mnoha dostupných televizních kanálů.
A není vyloučeno, že při propojení s celosvětovou internetovou sítí bude veřejný televizní kanál jen jednou z několika miliard internetových stránek.
Je možné, že součástí běžného vybavení domácnosti bude již brzy digitální veřejná "knihovna" na světové internetové síti. A veřejně financovaná televize a její zpravodajství pro ně bude jednou z miliónů a spíše miliard dostupných informačních zdrojů.
Pak půjde o to, aby zpravodajství veřejné televize bylo pro diváka v digitální internetové knihovně nepostradatelným titulem. Vždy nejlepším, uznávaným a spolehlivým.
Posláním zpravodajství České televize by přitom mělo být informace nejen shromažďovat, třídit a zveřejňovat. Ale také inspirovat lidi k tomu, aby zajímali o věci, které jsou důležité pro jejich budoucnost, i když si to sami (zatím) neuvědomují.
Svět vstupuje do věku, kdy se přesné, nestranné a srozumitelné informace stávají důležitou strategickou surovinou. Jen ten, kdo je bude umět získat a pochopit, bude mít rovné šance v neustálé globální hospodářské soutěži. Zpravodajství České televize má povinnost vybavit své diváky tak, aby byli na startovní čáře této globální hospodářské soutěže rovnocennými soupeři.
Občané České republiky prožili polovinu tohoto století v režimech, ve kterých buď vůbec neexistovala nebo nebyla respektování základní lidská práva a svobody. Pro Českou televizi a její zpravodajství z vyplývá nezastupitelný úkol při vzdělávání a výchově.
Zpravodajství musí přispívat k tomu, aby ČT zprostředkovávala jaké hodnoty uznává současná globální civilizace, a nabídnout divákům, aby je mohli zkoumat a dle vlastního výběru a svobodného úsudku vstřebávat, respektovat či tolerovat.
Principy, které při naplňování toho poslání nelze obcházet
Na zpravodajské relace se v mnoha ohledech budou vztahovat stejné principy jako na celé televizní vysílání.
V produkční části se to týká zejména principů:
spravedlivého zacházení,
pravdomluvnosti,
otevřenosti,
čestnosti,
rovnosti,
předvídatelnosti.
Stejným principům by se zpravodajský tým neměl vyhýbat ve vzájemných pracovních a osobních vztazích. Práce televizního editora, moderátora či zpravodaje, jakkoliv je prezentovaná na obrazovce jednotlivými osobnostmi, je povýtce týmová.
V samotném obsahu zpravodajství je pak nutné samostatně definovat některé principy zvláště, a to:
Přesnost
Nestrannost
Úplnost
Srozumitelnost
Názornost
Rychlost
1. Přesnost
Přesnost je nejvyšší hodnotou a principem každého zpravodajství a její dosažení se často podobá střelbě na letící cíl.
Zpravodajové a vedoucí relací musejí v první řadě rozlišovat mezi prvotními a druhotnými zdroji a zvláště opatrně zacházet se zdroji druhotnými (zprávy z tiskových agentur, tisku, rozhlasu a internetové sítě, svědectví očitých svědků).
Za prvotní zdroj lze pro účely televizního zpravodajství považovat především očité svědectví zpravodaje a jeho písemný, zvukový obrazový záznam.
Druhotným zdrojem jsou svědkové události či zveřejněného faktu (jejich písmený, zvukový, obrazový záznam).
Nejdůležitější je oveřování druhotných zdrojů vždy z nejméně dvou dalších na sobě nezávislých zdrojů, stejně jako zkoumání osobní integrity zdrojů, které fakta či svědectví o průběhu události poskytují.
Pro přesnost je v televizním zpravodajství důležité důsledně strukturovat fakta a oddělovat je od jejich interpretace.
V zásadě by mělo platit:
1. Nový fakt či zpráva o události a její význam je shrnut v úvodním ohlášení ze studia (odpovídá na známé: kdo, co, kdy, kde a jak. Eventuálně proč a "za kolik" ).
2. Obrazové zpracování slouží především k tomu, aby doložilo nový fakt či událost obrazem. Obrazové zpracování slouží také k tomu, aby sdělovaný fakt či událost uvedlo do kontextu a prohloubilo původní informaci.
Formou krátkého doslovného zvukového záznamu (nikoliv parafráze), přináší svědectví očitých svědků a také názory různých dotčených stran na úvodní ohlášení. Pro obrazové zpracování je důležité, aby při střihu respektovalo některé obecné zásady filmového zpracování, a to zejména jednotu místa a časové posloupnosti, a důsledně oddělovalo archivní a ilustrační záběry.
3. Zpravodaj před kamerou shrne na základě svého profesionálního úsudku přesně, nestranně a srozumitelně význam nového faktu a shrně také nezodpovězené otázky, na které je třeba hledat dále odpovědi.
2. Nestrannost
Pokud zpravodaj či editor přináší informaci o kontroverzním faktu a mohou-li tento fakt interpretovat zúčastněné strany různě, je zpravodaj či vedoucí relace vždy povinen poskytnout zhruba stejný prostor hlavním (navzájem si protiřečícím) stranám.
Zpravodajský tým by měl zachovávat princip rovného přístupu ke všem politickým stranám a skupinám, které mají na dané téma trvale zastávaný názor, podložený analýzou či expertízou.
Zpravodaj či vedoucí relace rozhodně nesmějí potlačit svědectví důležitého zdroje například pro jeho (její) barvu pleti, pohlaví, stáří, náboženské vyznání, vzdělání, sexuální orinetaci, politický názor či osobní vzhled.
Soukromý politický názor, osobní zájmy, přátelství nebo osobní náklonnost vedoucího relace, moderátora či zpravodaje nesmějí hrát při obstarávání a porovnávání zdrojů a ověřování faktů žádnou roli.
Vedoucí relací mohou poměrně často čelit obviněním z toho, že neinformují o událostech objektivně. Dokonce, že princip objektivity porušují samotným výběrem a zařazením zprávy o události do vysílání. Tomuto obvinění lze celkem snadno čelit odpovídající přípravou:
a/ korespondent by měl vždy být za každých okolností vybaven hrubou početní analýzou, kterou lze shrnout do věty: kolik lidí sdělovaný problém vlastně zajímá. (Pozn.: Jde-li zpravodaj na na tiskovou konferenci politické strany, která hodlá pitvat dílčí vnitrostranický problém, je zcela legitimní neobjednat štáb a příspěvek nezařadit do relace. Zpravodaj má také právo vyslat na takovou konferenci pouze člena vstupního týmu, jehož úkolem je informace sbírat a třídit.)
b) samotný fakt či událost vychází z kvantitativní a kvalitativní analýzy skutečnosti založené na osvědčených vědeckých metodách (například v ekonomii, sociologii). Vědecké postupy mohou v takovém případě dávat záruku objektivity, ale zpravodajové a vedoucí relací dříve, než takový výsledek do vysílání zařadí, musejí zkoumat, zda samotný výběr faktů pro kvantitativní a kvalitativní analýzu nebyl účelový. Zda analýza sama není součástí snažení zájmových skupin o prosazení svého zájmu. Pokud takové podezření existuje, vedoucí relace, či zpravodaj je povinen zveřejnit i názor druhé (dalších) stran.
c) samotný fakt či událost není ve většině případů televizního zpravodajství možné ověřit kvantitativní ani kvalitativní (vědeckou) analýzou. Nicméně vedoucí relace či zpravodaj je povinen vynaložit veškeré úsilí na vypátrání všech relevantních zdrojů a stanovisek vztahujících se k danému faktu. Jediným omezením při obstarávání si zdrojů a stanovisek zajišťujících objektivitu zpravodajství jsou zákony, zpravodajův život a zdraví, život a zdraví a osobní blaho zdrojů.
Finační či materiální omezení při získávání zdrojů by v zásadě neměla existovat. Jejich nasazení by však nemělo překračovat význam a rozměr ověřovaného faktu. Princip nestrannosti a objektivity je ve společnosti řídící se a spoléhající ještě stále spíše kolektivními názory, než na nezávislé, kritické a analytické myšlení jednotlivce, naprosto zásadní.
Pro jeho pochopení bude zpravodajský tým ČT čerpat (jako z jednoho zdrojů) z definice principu nestrannosti a zásad vedení rozhovoru tak, jak je vysvětluje Návod pro producenty BBC (viz příloha 1).
3. Úplnost
Veřejnost má plné právo, aby za koncesionářský poplatek dostávala informace úplné, není-li tato úplnost v rozporu se zákonem, ochranou soukromí a dobrým, všeobecně přijímaným vkusem.
Divák má nárok na to, aby po vyslechnutém sdělení faktu či události nezůstával zmaten nezodpovězenými otázkami, či neúplnými odpověďmi.
Vedoucí relace, moderátor či zpravodaj by neměli ve zpravodajství předpokládat, že divák ví o sdělovaném faktu či události tolik jako on a spíše vycházet z předpokladu, že o něm slyší možná poprvé. Každá zpráva musí informovat o problému od samého počátku (proč vznikl?).
Při získávání úplných odpovědí na své otázky musejí být zpravodajové i moderátoři zdvořile důrazní a především odvážní.
Úplnost znamená také vysvětlení toho, co sdělovaný fakt či událost obsahuje nového a nakolik má nový fakt či událost vztah ke všednímu, každodennímu životu občana. Vedoucí relace, moderátor či zpravodaj se nemusí stydět přiznat, že momentální "relevanci" nelze zcela přesně odhadnout, respektive, že je nejasná. Důvodem k zařazení takové zprávy do vysílání je však profesionální úsudek, že taková zpráva má potenciální význam do budoucna.
4. Srozumitelnost
I při splnění všech profesionálních náležitostí se sdělovaný fakt či události nemusí dostat k televiznímu divákovi jednoduše proto, že není sdělné. Vedoucí relace, moderátor či zpravodaj by měl brát při výběru zpráv, formulaci otázek a formulaci sdělení vždy v úvahu, zda je podává srozumitelně. Nejlepší zkouškou někdy může být, zda mu rozumí on sám. Veřejnost snadno pozná, pokud tomu tak není.
Lidé zapojení do televizního zpravodajství by měli dávat přednost jednoduchým a srozumitelným jazykovým stavbám. Vyhýbat se zbytečným cizím slovům a používat krátká a jasná sdělení.
Zpravodajský tým by měl mít na paměti, že jádro sdělení v české větné stavbě leží většinou v samém závěru věty. Jádro sdělení musí mít zřetelnou výpovědní hodnotu a obsahovat: nový fakt či novou souvislost.
Přestože jazyk zpravodajství obvykle spoléhá na vyzkoušené myšlenkové vzorce a do jisté míry i na opakovaná klišé, vedoucí relace, moderátor či zpravodaj by nikdy neměl předem rezignovat na tvůrčí přístup k jakkoliv zdánlivě bezvýznamnému faktu.
Princip srozumitelnosti také připouští sdělovaný fakt intepretovat ve formě, která bude pro televizního diváka přitažlivá a která mu pomůže sdělovaný fakt či událost snáze a rychleji pochopit.
Interpretace prostřednictvím prvků prózy, nadsázky či přirovnání, jichž je však možno použít jen výjimečně, by však nikdy nesmí zastínit sdělovaný fakt či událost.
Vedoucí relace, moderátor, či zpravodaj by měl podstatu sdělení po jeho interpretaci případně znovu zopakovat, aby zřetelně oddělil podstatu sdělení od jeho subjektivní interpretace. Při přiměřené interpretaci hraje důležitou roli správný profesionální úsudek zpravodaje.
5. Názornost
Názornost zejména znamená využití počítačové grafiky a kreseb k objasnění sdělení, ke kterým kamera nezíská přístup. Protože mnohé ze sdělovaného přichází za českým divákem vůbec poprvé, požadavek názornosti je zcela zásadní.
6. Rychlost
Všichni lidé zapojení do televizního zpravodajství dobře vědí, jak je důležitá rychlost při zpracovávání. Ve zmenšujícím se světě protkaném informačními a komunikačními sítěmi stále častěji vítězí ten, kdo dokáže sdělit fakt či událost jako první. Veřejně financovaná televize by při zachování všech dalších principů měla považovat (technologickou a editorskou) rychlost za jednu z hlavních zásad, která jí může přinést úspěch v konkurenci s komerčními stanicemi a jinými médii. A pomůže přežít v příštím tisíciletí.
K uskutečnění mise pro příští tisíciletí a prosazení principů editorální politiky je nezbytné lidské, finanční a organizační zázemí.
Aby bylo možné zajistit soudržnou editoriální politiku a prosadit její principy do praxe, vedení České televize musí připustit a přijmout, že zpravodajství (publicistika a dokumentaritika) je prioritou veřejně financované televize.
Profesionálně zdatných, poctivých a čestných lidí, kteří se na jejich přípravě podílejí, si ČT nade vše cení a vytváří jim co nejlepší podmínky k práci. Vytváří takové platové podmínky, aby ve zpravodajství mohla zaměstnávat jen nejlepší a nejkvalitnější profesionály na pracovním trhu. Musí být přitom schopná konkurovat platovým podmínkám v komerčních médiích, špičkových státních službách a v prostředí velkých nadnárodních firem a korporací působících v ČR.
V prostředí otevřené společnosti a tržní ekonomiky lze i silné a samozřejmé etické a morální principy prosadit pouze tehdy, jsou-li podepřeny odpovídajícími finančními zdroji. V případě zpravodajství by měly poskytované finanční zdroje nejméně odpovídat podílu na celkovém vysílacím čase. Ve střednědobém výhledu by však podíl zpravodajství na celkovém rozpočtu ČT měl převyšovat.
Má-li zpravodajství plnit zákonem stanovenou roli, je nezbytné mu poskytnout v rámci ČT co největší nezávislost a autonomii.
Po schválení ročního rozpočtu by měl být šéfproducent zpravodajství (dosavadní pozice šéfredaktora) odpovědný pouze generálnímu řediteli a Radě ČT. Zásahy jiných producentských týmů a přímých podřízených generálního ředitele do organizace a financování zpravodajství či dokonce samotné editoriální politiky jsou zcela nepřípustné.
Změny v řízení a v organizaci zpravodajského týmu ČT
K naplnění principů a ke zřetelnější formulaci editoriální politiky budou nezbytné poměrně hluboké změny v řízení a organizaci zpravodajské týmu ČT. Budou je charakterizovat:
a) uvnitř
1. Vytvoření vlastního vnitřního a nezávislého informačního servisu
2. Podstatné a dramatické zvýšení kvality všech relací zajišťovaných zpravodajským týmem. Nové definování jejich náplně a poslání. Úpravami programu ČT zajistit průběžné zpravodajské krytí událostí během dne. Mnohem větší důraz na původní autorské materiály 3. Zjednodušení a zprůhlednění řídící a organizační struktury
4. Podstatné posílení předprodukční a produkční části vysílání a zavedení denního, týdenního a měsíčního plánování
5. Zřetelné zprůhlednění finančních toků uvnitř zpravodajského týmu, rozpis finančního plánu až na jednotlivé programy
6. Mnohem užší spolupráce a více pozornosti "zpětné vazbě" vysílání, stálá spolupráce se sociology
7. Mnohem užší spolupráce a lepší komunikace s regionálními pobočkami a zpravodajskými týmy v Brně a Ostravě
8. Vytvoření systému vnitřní výchovy a vzdělávání a celoživotního doškolování členů zpravodajského týmu
9. Mnohem účinnější nasazení výpočetní techniky zejména v předprodukční a produkční části
b) navenek
10. Vytvoření pozice "pověřence" rady ČT pro zpravodajský tým 11. Vytvoření nezávislého odborného panelu pro průběžné hodnocení zpravodajství
12. Ustavení arbitrážního panelu pro řešení sporů vyplývajících z různé interpretace editoriální politiky uvnitř zpravodajského týmu
Ivan Kytka
24.3.1998 15:41
