Měsíčník Transitions o Neviditelném psu, reakce Tomáše Peciny
Na internetové skupině EEMedia, zabývající se v angličtině středo a východoevropskými sdělovacími prostředky, se objevil pochvalný článek o Neviditelném psu od Jeremy Drukera z časopisu Transitions, a zároveň kritická reakce od Tomáše Peciny. Obojí přináším v překladu do češtiny, kritickou reakci přeložil sám její autor.
Sdělovací prostředky: Česká republika: "Psovská sledovanost na síti"
Navzdory svému jménu se stal Neviditelný pes jedním z nejčtenějších elektronických deníků ve střední Evropě. Letos v létě si půldruhého roku starý internetový časopis otevřel milióntý čtenář. K internetu má přístup jen asi šest procent Čechů, ale Pes má 15 000 pravidelných čtenářů denně. Někteří členové české vlády zahrnují Neviditelného psa mezi pravidelně monitorované sdělovací prostředky a podle slov zakladatele a editora časopisu Ondřeje Neffa četl svého času Neviditelného psa i ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec.
Přitažlivostí Neviditelného psa je částečně jeho pověst objektivnosti a zábavné Neffovy komentáře. Ondřej Neff je známý autor science fiction a bývalý grafik a redaktor čelného českého deníku Mladá fronta dnes. Pes zveřejňuje zpravodajská shrnutí, sloupky od přispěvatelů, speciální stránky od amerických, kanadských a britských dopisovatelů a kreslené vtipy. Jeho interaktivní forma vyvolává desítky živých komentářů na aktuální témata.
Neff najal kritika, který píše sloupky o literatuře, a konstatuje: "Jak Pes postupně vydělává více peněz, budeme přidávat stále více placených profesionálů". Ta doba možná není daleko: i když se ceny reklamy na internetu v ČR za poslední rok zčtyřnásobily, tři firmy, včetně významné cestovní kanceláře si už koupily reklamu až do prosince.
Není příliš překvapující, že si Pes našel prostor v relativně bohaté střední Evropě: desítky internetových časopisů také vznikly v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku. Typicky jsou to tradiční noviny, které jsou k dispozici na internetové síti, i když nemají čtenářská fóra. Populární tištěné deníky, zaměřující se na mladou generaci, jako Mladá fronta Dnes v ČR a Sme na Slovensku, jsou podle očekávání na síti nejčtenějšími listy.
Přístupnost k Internetu a k elektronické poště víceméně doprovází hospodářskou reformu. Západní vlády a nadace přispěly velkou měrou k úsilí napojit střední a východní Evropu na internetu, avšak západní konektivita - zejména mimo velká města a univerzitní střediska - bude realizována až tehdy, kdy budou mít místní vlády peníze na modernizaci archaických telekomunikačních systémů anebo na koupi dražšího satelitního spojení. Estonsku například bylo výrazně pomoženo, když realizovaly skandinávské země projekt Baltnet, jehož cílem bylo zlepšit přístup na internet v baltské oblasti. Vlastním financováním doufá Baltnet, že napojí do konce desetiletí na internet všechny školy druhého stupně.
Mnoho nevýdělečných organizací už má přístup k elektronické poště a zahájilo pomalý proces překonávání sovětského stigmatu proti mezinárodní spolupráci. Tím, že Ondřej Neff vytvořil Neviditelného psa jako prostředek, jímž dal možnost českým emigrantům, aby si vyměňovali myšlenky s čtenáři v České republice, zcela jasně dal svému časopisu obdobnou roli. "Byli jsme po roce 1938 velmi izolováni a je velmi důležité, aby si lidé byli vědomi, že existují i jiné názory," konstatuje Neff. "To je podstatou mé práce. Nedělám to jen proto, abych lidi bavil."
Jeremy Druker, Transitions
Reakce Tomáše Peciny
Naprosto nesouhlasím s Jeremyho chválou elektronického deníku Neviditelný pes. Jakkoli oblíben je u české on-line veřejnosti, Neviditelný pes Ondřeje Neffa trpí všemi nedostatky obvyklými v postkomunistických masmediích, a blíží se spíš bulvárnímu standardu než seriózním deníkům, jimž se pokouší být soupeřem.
Především je zde přísná názorová linie, zachovávaná nejen v Neffových vlastních politických komentářích, ale procházející celým deníkem. Příležitostně se objeví rubrika nazvaná Polemika, avšak protože se nesmějí zveřejňovat příspěvky reprezentující názory odlišné od Neffových, rubrika je nudnou a jednotvárnou četbou. Co hůř, v Neffových článcích se projevuje tzv. kyvadlový efekt: jako prorežimní novinář z 80. let se Neff až příliš horlivě snaží projevit neochvějnou podporu kapitalistickým idejím a tržnímu hospodářství, takže bývá často nucen hájit absurdně primitivní postoje. Je aktivním zastáncem vstupu České republiky do NATO, ale protože nepřipouští názory, které se odvažují poukazovat na některé kontroverznější stránky rozšíření NATO, v konečném důsledku prokazuje této kauze medvědí službu.
Nejednou jsem Neffa kritizoval za latentní rasismus v jeho článcích: Neff tvrdí, že existují dobří Romové, ale ti bohužel mívají tendenci podlehnout starým špatným zvykům, pro které Neff používá termín "cikánství." Převedeno do amerických reálií: Na tom, že jsi černoch, není nic špatného, ale vadí mi tvoje negrovství.
Musím souhlasit, že Neviditelný pes rozhodně stojí za studium každému, kdo má zájem o východo- a středoevropský žurnalismus, ani ne tak pro své novinářské kvality, jako spíš coby modelový příklad nekvalitního postkomunistického masmédia.
Tomáš Pecina
Praha, Česká republika
