Britský rozhlas o romském problému
Čeští a slovenští Romové stále vyvolávají v Británii palcové titulky. Pořad britského rozhlasu Eurofile, který se vysílal na stanici BBC Radio Four v sobotu 15. listopadu, se vydal do Prahy ve snaze situaci zmapovat. Setkal se tam i s vedoucím představitelem romské komunity, dr. Emilem Ščukou. Ten přicestoval v sobotu 15. listopadu do Doveru, ve snaze situaci vysvětlit.
V pořadu britského Radio 4 Eurofile řekl dr. Emil Ščuka mimo jiné tato slova, která britský pořad použil jako upoutávky na svůj program:
"Británie se chová jako vězeňský dozorce. Co si to dovolujete? Co je to s vámi za problém, že vaši činitelé a vaši policisté dělí rodiny a některé členy rodin zavírají do vězení, drží je ve vazbě, aniž by pro to byly uvedeny jakékoliv důvody?
Zde je český překlad sobotního pořadu BBC Radio 4:
"Giro-Czechs hit London" - "Sporožiroví Češi napadli Londýn" (podpora v nezaměstnanosti se v Británii vyplácí sporožirovými šeky) - to byl jen jeden z titulků tento týden, který varoval, že přijíždějí stovky dalších českých cikánů, ve snaze získat asyl v Británii. Možná si vzpomínáte, že přibližně před měsícem vznikla v Británii téměř hysterie, když do Doveru dorazilo 150 cikánů. Někteří z z nich mezitím Británii už opustili.
Cikáni, neboli "Romové" - což je název, kterému dávají přednost - tvrdí, že jsou natolik pronásledováni, že se bojí ve své vlasti o život. Jsou to tvrzení, která svět překvapila. Česká republika sametové revoluce, Václava Havla, prezidenta, který byl dříve disidentem, měla přece být nejliberálnější a nejtolerantnější z nových východoevropských demokracií. Není tomu tak, podle organizací, zaznamenávající porušování lidských práv. Ty potvrzují to, co říkají Romové.
Všechno to vyvolalo poněkud rozpačité zpytování svědomí mezi Čechy v Praze.
(dokumentární záběr hlasu v češtině:)
"...postavení hnutí skinheads mimo zákon...!" (zuřivý potlesk)
To byl potlesk protirasistické demonstrace, která se konala minulé pondělí v Praze, po vraždě mladého Súdánce, studenta ekonomie, kterého usmrtil pražský skinhead.
Bezprecedentně se této demonstrace účastnila vláda ve velkém počtu a přednesla tam projevy, v nichž slibovala za rasistické zločiny přísné tresty. Taková citlivost vládních představitelů je důsledkem publicity, kterou vyvolala mezinárodní romská krize. Avšak když jsem tentotýden navštívila Prahu, zjistila jsem že na tohoto mladého Angličana, Davida Kiriko, který působí pro Romy jako poradce, neudělalo vystoupení českých politiků na protirasistické demonstraci velký dojem:
David Kiriko: Většina z nás dospěla k názoru, že nešlo o moc víc než o politické divadlo. Byl to skutečný politický exhibicionismus. Na demonstraci byl velký romský kontingent. Byla předložena žádost, aby jeden z vedoucích představitelů Romů směl na protirasistické demonstraci promluvit. Tato žádost byla odmítnuta.
Je sice tady politicky přijatelné, aby se na demonstraci dostavila skoro celá vláda a odsoudila vraždu afrického studenta, který byl v této zemi hostem, pro tyto politiky ale nebylo přijatelné, aby byli viděni na témže pódiu s představitelem romské komunity.
Čeští politikové chtějí ukázat světu, že jsou proti rasismu, zároveň ale chtějí ukázat zdejším voličům, že nejsou příliš pro Romy.
Reportérka BBC: Říkáte, že to je to stoprocentně cynické? Nemají vůbec žádný pocit viny? Vůbec nezpytují svědomí?
David Kiriko: Jsem velmi rád, že mohu říci, že mnoho lidí v české vládě pociťuje vůči rasismu odpor. Avšak vědí, tak jako to ví v ČR každý, že každá politická strana, která by řekla, pro Romy toho uděláme víc, přijde o polovinu svých voličských preferencí. Když například letos v létě, před několika týdny, konstatoval jeden člen Senátu a šéf komunálního úřadu jedné pražské čtvrti, že by se vyřešil problém kriminality v jeho čtvrti, kdyby se Romové vyvezli ven z Prahy, zvýšila se jeho popularita o deset procent! A je to člen vládnoucí koalice.
Reportérka BBC: Tak to byl David Kiriko. Hovořila jsem dále s dr. Emilem Ščukou, vedoucím představitelem českých Romů, právníkem, údajně jediným romským právníkem v ČR.
Vysvětlete Britům, proč by měli Romové mít právo získat v Británii asyl.
Emil Ščuka: Zcela určitě by to právo měli mít, protože Romové ztratili naději věřit této vládě a v tuto zemi. Víme, že v budoucnosti určitě nedojde k žádným změnám k lepšímu.
Reportérka BBC: Mluvíte o rasismu v ČR. Mluvíte o skinheadech, o institucionalizovaném rasismu. Ale Británie vynalezla skinheady. Rasismus existuje po celé Británii. Existuje po celé Evropě. Proč jste si tak jist, že Romové nebudou trpět úplně stejnou diskriminací v Británii, jakou trpí v ČR?
Emil Ščuka: Na otázku, proč zrovna Británie. No, v naší zemi byla Británie vždycky považována za kolébku demokracie, kde si podávají ruce nejrůznější národnosti. Domníváme se, že je Británie jednou z oněch zemí, která skutečně vyřešila tyto rasové problémy. Ale Británie se nyní chová jako nějaký vězeňský dozorce. Ze záhadných důvodů se bojí 200 Romů, jako kdyby to byli tisíce příslušníků nějakých kmenů z Afriky. Co si to dovolujete? Co je to s vámi za problém, že vaši činitelé a vaši policisté dělí rodiny a některé členy rodin zavírají do vězení, drží je ve vazbě, aniž by pro to byly uvedeny jakékoliv důvody?
Reportérka BBC: Cestujete do Doveru. Co doufáte, že bude výsledkem vaší cesty?
Emil Ščuka: Nejsem optimista, abych si myslel, že dokážu přesvědčit byrokraty v Británii. Ale jsem si jist, že vám alespoň budu schopen říci, co si o vás myslíme.
Reportérka BBC: Mám nyní u mikrofonu senátora Michaela Žantovského, šéfa Občanské demokratické aliance, to je partnerská strana v české vládní koalici. Vy sám jste bývalý disident, byl jste členem společnosti přátel kolem Václava Havla, totiž lidí, kteří byli proti porušování lidských práv za komunismu. Stydí se v současnosti čeští lidé, že se pozornost světa zaměřila v této věci na ně a na Českou republiku, v otázce rasismu obecně a rasismu proti Romům?
Žantovský: Myslím, že je to daleko více spíš pocit překvapení. Myslím, že se dá říct, že většina lidí si neuvědomovala, že máte tento problém. Najednou si začínají být vědomi, že se nás týká problém rasismu stejně, jako se týká mnoha jiných evropských národů.
Reportérka BBC: Máte tady pořád ještě situaci, kde je úplně normální, že je na restauraci nápis "Romy neobsluhujeme", že jsou Romové vylučováni z určitých částí společenství, a nikdo to právním způsobem nijak netrestá.
Žantovský: Není to pravidlem, není to standardní. Ale dochází k tomu, a když se to děje, je to někdy ignorováno. Nikdo nebyl - nejen že nikdo za to nebyl stíhán, ale nevím o případu, kde by byla majiteli hostince za to odejmuta licence k jeho provozování.
Reportérka BBC: Takže když se proti tomu nedělá nic, znamená to, že to stát schvaluje, podporuje to.
Žantovský: No, stát a komunální úřady to většinou ignorují. To myslím, je velkou součástí celého problému.
Reportérka BBC: Například v současnosti nyní v ČR probíhá reklamní kampaň. Je to reklamní kampaň, kterou sponsoruje zdejší helsinská skupina za lidská práva a jedna reklamní agentura, která to všechno hradí. Platí tu celou kampaň soukromý sektor. Proč nepřevzala v této věci vláda vůbec žádnou iniciativu? Proč to musejí dělat jiní lidé a ne vláda? Proč vláda nepřesvědčuje občany, aby se vzdali rasistických postojů?
Žantovský: Není tomu tak, že by se vláda tímto problémem nezabývala. Potíž je, že vládě to trochu dlouho trvá. Nějaké kroky budou přijaty k řešení bytové otázky. Ten problém je zvlášť obtížný. Bude se naslouchat Romům na ministerstvu, které bylo pověřeno tímto úkolem.
Reportérka BBC: Když se dovídáte, že Kanaďané přijali některé žádosti o asyl českých Romů, kteří přicestovali tam, než Kanada zavedla pro ČR vízovou povinnost, a Kanada přijala argument, že v mnoha případech se Romové v ČR oprávněně obávají o život, přiznáváte, že se Romové v ČR skutečně bojí o život?
Žantovský: Přiznávám, že Romové mají důvody - důvody ke strachu, a to není správné.
Reportérka BBC: Stydíte se za to, že jste byli takto odhaleni?
Žantovský: Stydím se, že jsme to nechali dojít až tak daleko. To je myslím důvod, aby se stydělo mnoho lidí.
Reportérka BBC: Tak to bylo určité zpytování svědomí od Michaela Žantovského.
(reportáž BBC Radio Four končila zvukovým záběrem písně "Modlitba pro Martu" Marty Kubišové, jejíž text reportérka vysvětlila, a kterou charakterizovala jako "hymnu z roku 1968, z doby, kdy Československo okupovaly sovětské tanky". V další části pořadu Eurofile se zabývala znovuotevřením pražské kavárny Slavie v Praze, důležitého místa pro české intelektuály a disidenty):
"Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
Zloba, závist, zášť,
strach a svár,
ty ať pominou,
ať už pominou...
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých
zpět se k tobě navrátí,
lide, navrátí...."
