Romové prchají před násilím

Avšak dokumentární film britské komerční televize ITV, v pořadu World in Action, který se bude vysílat v pondělí večer, podrobně zaznamenává "divošské násilí", jemuž je vystavena komunita, mnozí jejíž členové nyní žádají v Británii o politický asyl, konstatuje Independent on Sunday.

V sobotu se pokusila extrémní pravicová organizace National Front, která se v Británii rozkládala celá léta, obnovit svou popularitu tím, že zorganizovala protestní pochod Doverem, , kde skončilo mnoho českých a slovenských Romů. Stoupenci organizace National Front chtěli uspořádat pochod po přímořské esplanádě, ale proti nim se postavili protirasističtí aktivisté, a tak se rozhodli demonstraci zrušit a z města odjet. Dva lidé byli během nepokojů zraněni.

Obava z plánovaného pochodu National Front přiměla skupinu asi 60 žadatelů o asyl, aby se vydala do Londýna, "kde požadovala potraviny, ubytování a lékařskou péči zdarma - byl to předvoj invaze možná až stovek lidí" - napsal o tom londýnský večerník. Argument byl jasný: fašistický pochod pro Dover byl jen výmluvou pro romské příchozí zneužít bohaté londýnské zdroje.

Ze zkušenosti Romů ve východní Evropě však vyplývá, že strach z neonacistických bot není vymyšlený. Desetitisíce Romů zahynulo v Hitlerově Třetí říši v plynových komorách. Od pádu komunismu v tomto regionu je tato největší evropská menšina bez státu v mnoha bývalých zemích sovětského bloku systematicky pronásledována.

V České republice bylo za posledních pět let zavražděno 29 Romů. Pro Slovensko jsou počty obdobné. Denně dochází k pobodání, bití, pálení příbytků. Mnohá města praktikují segregaci. Romové si stěžují, že úřady situaci ignorují, pokud mohou.

Autoři dokumentárního filmu World in Action, který se bude promítat v britské komerční televizi v pondělí večer, opakovaně zaznamenali důkazy brutality, jejímž důsledkem byly vraždy a těžká zranění. V Písku v České republice byli čtyři mladí Romové zahnání do jezera. Jeden z nich, který se pokusil vylézt, Tibor Danihel, byl zmlácen baseballovými pálkami a vhozen zpět do jezera, kde se utopil. Zemřel v den svých osmnáctých narozenin.

Ti členové gangu, kteří byli chyceni, byli buď propuštění anebo byli potrestáni jen podmíněnými tresty. Tři byli uvězněni, ale na relativně krátké období a za relativně nevýznamné trestné činy. Jeden skinhead, který dostal podmíněný trestm konstatoval, že nepociťuje za to, co se stalo, žádné výčitky.

Kromě násilí konstatují Romové, že čelí dennímu ponižování, kdy se s nimi zachází jako s druhořadými občany. Mnoho restaurací v ČR a na Slovensku odmítá Romy obsluhovat.

Příchod Romů do Doveru údajně začal poté, co odvysílala jedna česká televizní stanice pořad o českých Romech, jak se v Británii usazují. Pořad zdůraznil, že má asyl v Británii finanční výhody.

Ladislav Ščuka, Rom, který vystoupil v pořadu české televize a hovořil v něm o britském systému sociálního zabezpečení, popřel, že šlo o pobídku jiných, aby přišli do Británie za ním. Uprchl do Británie, řekl Ščuka, protože mu v ČR podpálili dům. Při požáru byla popálena jeho dcera.

Po podání žádosti o asyl nesmějí žadatelé pracovat, a tak závisejí na sociální podpoře. Bývalá konzervativní vláda také pozměnila asylový zákon, takže nyní musejí žadatelé o asyl zůstat v prvním městě, do něhož dorazili po příchodu do Británie. V Doveru vznikl resentiment ohledně finančního břemena, které místním úřadům Romové působí, a šíří se petice, které se ptají, proč mají za Romy platit jen místní daňoví poplatníci.

Podle ženevské konvence má britské ministerstvo vnitra povinnost vpustit do Británie jen ty uprchlíky, kteří se obávají, že by je pronásledoval stát. Terorizování od neonacistických gangů se nepočítá. Dosud nedostal politický asyl jediný Rom.

Britský rozhlas o romském problému

Čeští a slovenští Romové stále vyvolávají v Británii palcové titulky. Pořad britského rozhlasu Eurofile, který se vysílal na stanici BBC Radio Four v sobotu 15. listopadu, se vydal do Prahy ve snaze situaci zmapovat. Setkal se tam i s vedoucím představitelem romské komunity, dr. Emilem Ščukou. Ten přicestoval v sobotu 15. listopadu do Doveru, ve snaze situaci vysvětlit.

V pořadu britského Radio 4 Eurofile řekl dr. Emil Ščuka mimo jiné tato slova, která britský pořad použil jako upoutávky na svůj program:

"Británie se chová jako vězeňský dozorce. Co si to dovolujete? Co je to s vámi za problém, že vaši činitelé a vaši policisté dělí rodiny a některé členy rodin zavírají do vězení, drží je ve vazbě, aniž by pro to byly uvedeny jakékoliv důvody?

Zde je český překlad sobotního pořadu BBC Radio 4:

"Giro-Czechs hit London" - "Sporožiroví Češi napadli Londýn" (podpora v nezaměstnanosti se v Británii vyplácí sporožirovými šeky) - to byl jen jeden z titulků tento týden, který varoval, že přijíždějí stovky dalších českých cikánů, ve snaze získat asyl v Británii. Možná si vzpomínáte, že přibližně před měsícem vznikla v Británii téměř hysterie, když do Doveru dorazilo 150 cikánů. Někteří z z nich mezitím Británii už opustili.

Cikáni, neboli "Romové" - což je název, kterému dávají přednost - tvrdí, že jsou natolik pronásledováni, že se bojí ve své vlasti o život. Jsou to tvrzení, která svět překvapila. Česká republika sametové revoluce, Václava Havla, prezidenta, který byl dříve disidentem, měla přece být nejliberálnější a nejtolerantnější z nových východoevropských demokracií. Není tomu tak, podle organizací, zaznamenávající porušování lidských práv. Ty potvrzují to, co říkají Romové.

Všechno to vyvolalo poněkud rozpačité zpytování svědomí mezi Čechy v Praze.

(dokumentární záběr hlasu v češtině:)

"...postavení hnutí skinheads mimo zákon...!" (zuřivý potlesk)

To byl potlesk protirasistické demonstrace, která se konala minulé pondělí v Praze, po vraždě mladého Súdánce, studenta ekonomie, kterého usmrtil pražský skinhead.

Bezprecedentně se této demonstrace účastnila vláda ve velkém počtu a přednesla tam projevy, v nichž slibovala za rasistické zločiny přísné tresty. Taková citlivost vládních představitelů je důsledkem publicity, kterou vyvolala mezinárodní romská krize. Avšak když jsem tentotýden navštívila Prahu, zjistila jsem že na tohoto mladého Angličana, Davida Kiriko, který působí pro Romy jako poradce, neudělalo vystoupení českých politiků na protirasistické demonstraci velký dojem:

David Kiriko: Většina z nás dospěla k názoru, že nešlo o moc víc než o politické divadlo. Byl to skutečný politický exhibicionismus. Na demonstraci byl velký romský kontingent. Byla předložena žádost, aby jeden z vedoucích představitelů Romů směl na protirasistické demonstraci promluvit. Tato žádost byla odmítnuta.

Je sice tady politicky přijatelné, aby se na demonstraci dostavila skoro celá vláda a odsoudila vraždu afrického studenta, který byl v této zemi hostem, pro tyto politiky ale nebylo přijatelné, aby byli viděni na témže pódiu s představitelem romské komunity.

Čeští politikové chtějí ukázat světu, že jsou proti rasismu, zároveň ale chtějí ukázat zdejším voličům, že nejsou příliš pro Romy.

Reportérka BBC: Říkáte, že to je to stoprocentně cynické? Nemají vůbec žádný pocit viny? Vůbec nezpytují svědomí?

David Kiriko: Jsem velmi rád, že mohu říci, že mnoho lidí v české vládě pociťuje vůči rasismu odpor. Avšak vědí, tak jako to ví v ČR každý, že každá politická strana, která by řekla, pro Romy toho uděláme víc, přijde o polovinu svých voličských preferencí. Když například letos v létě, před několika týdny, konstatoval jeden člen Senátu a šéf komunálního úřadu jedné pražské čtvrti, že by se vyřešil problém kriminality v jeho čtvrti, kdyby se Romové vyvezli ven z Prahy, zvýšila se jeho popularita o deset procent! A je to člen vládnoucí koalice.

Reportérka BBC: Tak to byl David Kiriko. Hovořila jsem dále s dr. Emilem Ščukou, vedoucím představitelem českých Romů, právníkem, údajně jediným romským právníkem v ČR.

Vysvětlete Britům, proč by měli Romové mít právo získat v Británii asyl.

Emil Ščuka: Zcela určitě by to právo měli mít, protože Romové ztratili naději věřit této vládě a v tuto zemi. Víme, že v budoucnosti určitě nedojde k žádným změnám k lepšímu.

Reportérka BBC: Mluvíte o rasismu v ČR. Mluvíte o skinheadech, o institucionalizovaném rasismu. Ale Británie vynalezla skinheady. Rasismus existuje po celé Británii. Existuje po celé Evropě. Proč jste si tak jist, že Romové nebudou trpět úplně stejnou diskriminací v Británii, jakou trpí v ČR?

Emil Ščuka: Na otázku, proč zrovna Británie. No, v naší zemi byla Británie vždycky považována za kolébku demokracie, kde si podávají ruce nejrůznější národnosti. Domníváme se, že je Británie jednou z oněch zemí, která skutečně vyřešila tyto rasové problémy. Ale Británie se nyní chová jako nějaký vězeňský dozorce. Ze záhadných důvodů se bojí 200 Romů, jako kdyby to byli tisíce příslušníků nějakých kmenů z Afriky. Co si to dovolujete? Co je to s vámi za problém, že vaši činitelé a vaši policisté dělí rodiny a některé členy rodin zavírají do vězení, drží je ve vazbě, aniž by pro to byly uvedeny jakékoliv důvody?

Reportérka BBC: Cestujete do Doveru. Co doufáte, že bude výsledkem vaší cesty?

Emil Ščuka: Nejsem optimista, abych si myslel, že dokážu přesvědčit byrokraty v Británii. Ale jsem si jist, že vám alespoň budu schopen říci, co si o vás myslíme.

Reportérka BBC: Mám nyní u mikrofonu senátora Michaela Žantovského, šéfa Občanské demokratické aliance, to je partnerská strana v české vládní koalici. Vy sám jste bývalý disident, byl jste členem společnosti přátel kolem Václava Havla, totiž lidí, kteří byli proti porušování lidských práv za komunismu. Stydí se v současnosti čeští lidé, že se pozornost světa zaměřila v této věci na ně a na Českou republiku, v otázce rasismu obecně a rasismu proti Romům?

Žantovský: Myslím, že je to daleko více spíš pocit překvapení. Myslím, že se dá říct, že většina lidí si neuvědomovala, že máte tento problém. Najednou si začínají být vědomi, že se nás týká problém rasismu stejně, jako se týká mnoha jiných evropských národů.

Reportérka BBC: Máte tady pořád ještě situaci, kde je úplně normální, že je na restauraci nápis "Romy neobsluhujeme", že jsou Romové vylučováni z určitých částí společenství, a nikdo to právním způsobem nijak netrestá.

Žantovský: Není to pravidlem, není to standardní. Ale dochází k tomu, a když se to děje, je to někdy ignorováno. Nikdo nebyl - nejen že nikdo za to nebyl stíhán, ale nevím o případu, kde by byla majiteli hostince za to odejmuta licence k jeho provozování.

Reportérka BBC: Takže když se proti tomu nedělá nic, znamená to, že to stát schvaluje, podporuje to.

Žantovský: No, stát a komunální úřady to většinou ignorují. To myslím, je velkou součástí celého problému.

Reportérka BBC: Například v současnosti nyní v ČR probíhá reklamní kampaň. Je to reklamní kampaň, kterou sponsoruje zdejší helsinská skupina za lidská práva a jedna reklamní agentura, která to všechno hradí. Platí tu celou kampaň soukromý sektor. Proč nepřevzala v této věci vláda vůbec žádnou iniciativu? Proč to musejí dělat jiní lidé a ne vláda? Proč vláda nepřesvědčuje občany, aby se vzdali rasistických postojů?

Žantovský: Není tomu tak, že by se vláda tímto problémem nezabývala. Potíž je, že vládě to trochu dlouho trvá. Nějaké kroky budou přijaty k řešení bytové otázky. Ten problém je zvlášť obtížný. Bude se naslouchat Romům na ministerstvu, které bylo pověřeno tímto úkolem.

Reportérka BBC: Když se dovídáte, že Kanaďané přijali některé žádosti o asyl českých Romů, kteří přicestovali tam, než Kanada zavedla pro ČR vízovou povinnost, a Kanada přijala argument, že v mnoha případech se Romové v ČR oprávněně obávají o život, přiznáváte, že se Romové v ČR skutečně bojí o život?

Žantovský: Přiznávám, že Romové mají důvody - důvody ke strachu, a to není správné.

Reportérka BBC: Stydíte se za to, že jste byli takto odhaleni?

Žantovský: Stydím se, že jsme to nechali dojít až tak daleko. To je myslím důvod, aby se stydělo mnoho lidí.

Reportérka BBC: Tak to bylo určité zpytování svědomí od Michaela Žantovského.

(reportáž BBC Radio Four končila zvukovým záběrem písně "Modlitba pro Martu" Marty Kubišové, jejíž text reportérka vysvětlila, a kterou charakterizovala jako "hymnu z roku 1968, z doby, kdy Československo okupovaly sovětské tanky". V další části pořadu Eurofile se zabývala znovuotevřením pražské kavárny Slavie v Praze, důležitého místa pro české intelektuály a disidenty):

"Ať mír dál zůstává s touto krajinou.

Zloba, závist, zášť,

strach a svár,

ty ať pominou,

ať už pominou...

Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých

zpět se k tobě navrátí,

lide, navrátí...."

Tamara: Tomáš Pecina objevil ve věstníku Chemapolu, že se Tamara měla prodávat do "řady zemí na Blízkém Východě"

(Převzato z Fóra Neviditelného psa)

(Převzato z Fóra Neviditelného psa)

Mezinarodni den studentstva - 17. listopad

Jan Renner

Po temer sedesati letech zustava 17. listopad, 1939, v zive vzpomince nejen na ceskych vysokych skolach, ale i na akademicke pude skoro celeho sveta a byl vyhlasen prezidentem Rooseveltem a Winstonem Churchillem Mezinarodnim dnem studentstva. Znovu a znovu je nutne se zamyslet nad jeho vyznamem, jeho tragikou, jeho ponaucenim.

Nejlepe to vyjadril pri jedne z minulych vzpominek predseda francouzskych studentu Jean Sarvonat, kdyz rekl, ze pro Francouze zustane statecny postoj ceskych studentu symbolem ducha svobody a lidskych hodnot, ktere jakakoliv forma totality nepotlaci, protoze si zachovali ve svem srdci a ve sve mysli narodni cest a touhu po svobode neporuseny. 11. listopadu 1940 se stali francouzsti studenti, kteri manifestovali v Parizi u Vitezneho Oblouku, take obeti nasili.

Cesti studenti mohli po prve svobodne vzpomenout tohoto dne a predchozi tragicke smrti Jana Opletala teprve 17. listopadu 1945. Tehdy se sjeli do Prahy studenti celeho sveta, aby vzpomneli obeti svych ceskych kolegu a zalozili Mezinarodni svaz studentstva. Tehdejsi ministr informaci Vaclav Kopecky vsak dal prikaz, aby se tisk o deviti popravenych studentskych predacich nezminoval a vyskoleni tlumocnici o nich pomlceli.

V te chvili jiz ale zacinal na vysokych skolach boj o demokracii, ktery vyvrcholil tezkymi porazkami komunistu ve fakultnich volbach na podzim 1946 a 1947. Boj o pamatku 17. listopadu a popravenych dr., Josefa Matouska, dr. Jaroslava Klimy, Josefa Adamce, Jana Cerneho, Marka Frauwirtha, Bedricha Kouly, Vladimira Skorkovskeho, Vaclava Safranka a Jana Weinera, zatcenych na udani komunistickeho studenta v predvecer 17. listopadu, komuniste take prohrali. Predseda studentu Emil Ransdorf se zucastnil 16. listopadu odhaleni pametni desky popravenych studentu v Modranech a prohlasil se k tradici a pamatce padlych hrdinu na miste kde v roce 1939 modransti obcane tajne zasadili devet lipek a slibili, ze studenti nikdy nezradi odkaz 17. listopadu.

Ten odkaz cesti studenti ve vlasti ani v exilu nezradili s vyjimkou tech pro ktere komunismus byl blizsi nez vlast a 25. unora 1948 pouzili t. zv. akcnich vyboru, vedenych Jirim Pelikanem, k vylouceni svych odpurcu a tisicu dalksich studentu ze studia. Mezi nimi byl i mistopredseda Ustredniho Svazu cs. studentu a predseda Spolku ceskych mediku Felix Uhl, ktery byl za cinnost v odboji proti nacistum vyznamenan prezidentem Benesem a stalinisty po unorovem puci veznen v uranovych dolech, predseda studentu ve vlasti i v exilu Emil Ransdorf a predseda Spoku chemiku Vaclav Opradko.

Británie: Líbánky nové labouristické vlády dramaticky skončily

Labouristická vláda Tonyho Blaira zažila nejhorší týden za celou dobu od svého zvolení. Její důvěryhodnost byla vážně otřesena, když vyšlo najevo, že při nedávném omezení reklamy na cigarety a tabákové výrobky z veřejných sportovních akcí učinila výjimku pro automobilové závody firmy Formula One. Posléze se ukázalo, že začátkem roku 1997 věnoval Labouristické straně ředitel firmy Formula One Bernie Eccleston celý jeden milión liber, a dále, že v době, kdy nová britská vláda jednala o zákazu reklamy na tabákové výrobky, se obrátila Labouristická strana na Ecclestona se žádostí o další finanční dar.

Tak týdeník Independent on Sunday, který Blairovu vládu od květnových voleb dosti silně podporoval, přinesl v neděli obrovský titulek: "Lhal jsi nám, Tony? Věřili jsme ti, když jsi nám sliboval politiku bez finančního podvádění. Sdíleli jsme tvůj volební triumf. Domnívali jsme se, že jsi jiný. Teď si tím už nejsme tak jisti."

Předák jednoho britského odborového svazu požaduje, aby Labouristická strana okamžitě zveřejnila seznam všech svých dárců. Blair uvedl, že to učiní, pokud to učiní i ostatní britské politické strany. Někteří levicoví poslanci Labouristické strany požadují o řádné vyšetření celé záležitosti, stejně jako opoziční Konzervativní strana.

V neděli v poledne vystoupil britský premiér Tony Blair v BBC v mimořádném televizním rozhovoru. Uvedl v něm, že přiznává, že jeho vláda jednala v kontroverzi ohledně finančního daru od šéfa firmy Formula One nekompetentně. Blair přijal za to, co se stalo, osobně plnou odpovědnost a omluvil se voličům, že se osobně této otázce dostatečně intenzívně nevěnoval. Trval však na tom, že neučinil nic špatného. Zdůraznil, že on sám ani jeho vláda nikdy nebude obchodovat tak, že by oplátkou za finanční dary podnikatelů činila taková rozhodnutí, jaká by byla v jejich prospěch.

Blair konstatoval, že přesné záznamy rozhovorů , které vedl s Bernie Ecclestonem, šéfem firmy Formula One v Downing Street, budou zveřejněny ještě v neděli 16. listopadu. Britský premiér však zdůraznil, že nebylo nic špatného na tom, že Labouristická strana přijala peníze od šéfa firmy Formula One, ani že se s Ecclestonem Blair setkal v Downing Street. Bylo by bizarní, uvedl Blair, kdyby sponsoři Labouristické strany byli při jednání s vládou v horší situace než ostatní občané.

V televizním rozhovoru bylo zjevné, že Blaira velmi rozhněvala představa, že i mnozí ostatní významní podnikatelští sponsoři Labouristické strany získali od jeho vlády protekci. Britské nedělníky přinesly na titulních stranách seznamy některých dalších významných dárců a spekulovaly o tom, co všechno mohli tito sponsoři od labouristů za finanční dary očekávat.

Reakce čtenářů na články Jiřiny Fuchsové, dožadující se pro Čechoameričany dvojího občanství