Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé BL se vám natáhnou, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy
Reportáže z českého zdravotnictví
Jindřich Ginter
Většina lékařů peníze od pacientů nechce, ale dává najevo znechucení a strach
S takovými pocity léčí většina českých ambulantních lékařů, kteří se topí v návalech administrativy, v neustálých změnách v systémech úhrad, a znepokojují je veřejné přestřelky pohlavárů na scéně zdravotnictví.
Většina ambulantních lékařů nechce od pacientů peníze v hotovosti za péči, která je hrazena z pojištění. A to i přesto, že je v těchto finančních požadavcích podporuje vedení České lékařské komory, protože od pojišťoven nedostanou lékaři jednu korunu za bod.
V ordinacích však není klidná atmosféra. Lékaři se bojí Všeobecné zdravotní pojišťovny, obávají se krachu a omezování léčebné péče.
Následující informace jsou od reportérů deníku Slovo:
"Buď nebudeme živit své rodiny, nebo omezíme péči tak, aby zbylo na udržení ordinací," míní Petr Erben z pardubické lékařské komory. Zlínská praktická lékařka Dana Ermlová říká: "Ani do budoucna nepřipadá v mé ordinaci vybírání peněz v úvahu. Navíc není možné jít proti pojišťovně, protože by mi zrušila smlouvu."
"Od rána mě bolí hlava. Nevím, co mám dělat," reagovala ostravská gynekoložka MUDr. Lanžová. "Peníze zatím nevybírám, ale je mi jasné, že na chod mé ordinace a všechny další nutné poplatky mi paušál od pojišťoven nestačí," konstatuje.
Táborský ortoped Zdeněk Rybář říká, že peníze od pacientů nevybírá proto, že není sebevrah, aby si nechal vypovědět smlouvu od VZP. "Byli jsme dotlačeni k tomu, abychom se privatizovali. Takže jsme s dalšími kolegy koupili polikliniku, která byla totálně zdevastovaná. Hned po privatizaci přišel hygienik a podmínky označil za nevyhovující, což nás stálo další čtyři milióny korun. Navíc kromě splácení miliónových půjček musejí privátní lékaři platit včas za materiál a energie, takže řada z nich se při nízkých platbách od pojišťoven ocitá na hranici krachu.
Ministr zdravotnictví Stráský označil dovybírání peněz od paceintů za nezákonné. Proč se tedy už dávno neobrátil na Ústavní soud, aby ho definitivně znemožnil, diví se oprávněně Miroslav Havrda, jinak někdy až příliš radikální předseda Svazu soukromých lékařů. O doplácení v ordinacích se vážně uvažuje od roku 1995, kdy se hroutily některé pojišťovny. Právní výklady ministerstva zdravotnictví k dovybírání se lišily. Jeden z nich, od odcházejícího náměstka Dvouletého, připouští, že si lékař může říci o dobrovolný příspěvek na náklady ordinace - tedy přesně to, co prosazuje Havrda. Stejně tak vedení lékařské komory nepovažuje dovybírání za protizákonné, Nerozsouzená otázka, zda si může lékař říci o peníze, i když poskytuje hrazenou péči, tak visí ve zdravotnictví měsíce a jedno tvrzení stojí proti druhému.
Pacient neví, komu věřit a co si má o situaci ve zdravotnictví myslet - vždyť Všeobecná zdravotní pojišťovna několikrát prohlásila, že náklady ambulantních ordinací jsou ze zdravotního pojištění uhrazené a lékařům jde pouze o to, zvýšit své příjmy.
Pacienti budou u specialistů platit možná stejně více ze svého, a to oficiálně. Jeden ze Stráského návrhů, jak zvýšit spoluúčast pacientů, zní: pacient zaplatí v hotovosti 30 procent péče ambulantního specialisty, maximálně však do výše 800 korun ročně. V praxi se návrh, pokud projde vládou a parlamentem, uplatní od roku 1999.
