Příběh druhý: paní Marie Mičánková
Těžko se premiérovi promlouvá k národu o odpovědnosti jednotlivce, když opomněl vyzdvihnout odpovědnost své strany a vlády. Proč se mu často nedostává pochopení od občanů? Čtěte, jaké mají starosti obyčejní lidé se smyslem pro odpovědnost (pozn. kratší verze příběhu sice vyšla ve Slově, ale ta paní stále volnou postel nemá. Na čas improvizovala na chatě, a teď neví, jak dál.)
Marie Mičánková (64) z Prahy 4 už přes půl roku intenzívně shání zdravotnické zařízení, které by poskytlo rehabilitační péči její téměř devadesátileté matce. Ta je po operaci zlomeného krčku. Marie Mičánková shání marně. "Nechci maminku odložit do ústavu. Potřebuje tak měsíc rehabilitovat, rozcvičit. Psychicky je dobrá. Operaci prodělala už před rokem a do toho přisla slabá mrtvička. Nemůžu však najít volné lůžko," vypráví.
Obrátila se na nás, když si přečetla článek ve Slově, že exministr Rubáš provozuje rehabilitační lůžka v Roztylech a neplatí nájem. Dočetla se, že Rubáš má postele volné, protože lidé u něho musejí platit 500 korun denně, jelikož nemá smlouvu s pojišťovnou. Zoufalá paní Mičánková se chytá každé šance a už je ochotná i někde sehnat na těch pár týdnů peníze.
Sama Marie Mičánková by měla odjet do lázní. Je po dvou operacích karcinomu tlustého střeva. Nemůže odjet - musí se o maminku starat.
Stará žena sice bystře čte noviny a komentuje události, ale sama se už neoblékne.
"Někdy přijedou dát mamince najíst moji synové. Z práce se ovšem mohou uvolnit zřídka. V léčebnách je plno nebo berou pacienty jen z dané městské části. "
Občanů, jako je Marie Mičánková, kteří bezvýsledně sháněji pro přibuzné lůžko, jsou u nás tisíce. Staří se ho často nedožijí. Tak dlouho se čeká. Za lůžko se platí oficiálně a někdy neoficiálně (do kapsy) bez ohledu na pojištění.
Jak jsme zjistili, někteří lékaři si řeknou o dvacet až třicet tisíc za to, že seženou volné lůžko. Nelze to však natvrdo prokázat u soudu.
Není divu, postelí je málo, a tak se prostor pro šedivou ekonomiku přímo nabízí. V Praze se eviduje 950 lůžek LDN, ale také osm tisíc občanů se stařeckou demencí.
Na otázku, zda je ztrátové starat se o dlouhodobě nemocné, a proto se lůžka ruší, reagoval ministr zdravotnictví Stráský doslova takto:
"Zavezu vás do soukromých výdělečných léčeben. Jsou léčebny prodělávající i vydělávající, to se musí ověřit. [Výdělečných léčeben] je naprostá většina. Okresní úřady je ovšem zavírají. Nemají peníze. Od 1.1. 1998 budou léčebny placeny z pojišťoven, na rozdíl od dneška. Motiv zavírání léčeben končí."
Ministrovu odpověď jsem nepochopil, protože si odporuje, ale byla přepsána doslova z diktafonu.
To, že mnohým občanům není poskytována "doléčovací" péče, je jeden z nejbolestivějších neúspěchů vlády. Nerealizovala se myšlenka reformy zdravotnictví - omezit počet akutních lůžek a posílit ošetřovatelská. Kdy bude o lidi, jako je maminka, postaráno? ptá se Marie Mičánková. Situace se zlepší za rok, slibuje vláda. Ale nová vládní reforma vázne, stejně jako ta stará.
Šéfové Všeobecné zdravotní pojišťovny si statisícové odměny nevypláceli
Šéfové Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) si údajně vyplatili za loňský rok statisícové odměny, přestože nejsou peníze na léky a ani na nemocnice. Mezi sto osm členů orgánů VZP se prý rozdalo 19,2 miliónu korun, tedy na každého průměrně 170 tisíc korun. Uvedl to ve čtvrtek deník Právo s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký správní radě VZP. Jak se ale potvrzuje, zveřejněné údaje jsou nepřesné až nepravdivé.
Členů, kteří se mají rozdělit o 19,2 miliónu korun, není sto osm, ale jeden tisíc sto sedmnáct. Odměny jsou za tento a ne za minulý rok. Průměrná odměna za účast v orgánech nečiní 170 tisíc korun, ale pohybuje se kolem 17 tisíc ročně, řekla Slovu mluvčí ministerstva zdravotnictví Markéta Soukupová. Potvrzuje to i mluvčí VZP Adéla Zimová. "Odměna ministerských úředníků za účast ve správní radě VZP činí 900 korun měsíčně, tedy kolem jedenácti tisíc ročně," dodala Soukupová.
Deník Právo dále uvádí, že "správní rada VZP plánuje zvýšení mzdových nákladůl o devět až jedenáct procent, i když státní rozpočet počítá s nárůstem mezd v rozpočtovém sektoru nejvýš do 5,6 procenta." Soukupová však upřesňuje: "Správní rada schválila nárůst pouze o sedm procent, přičemž v rozpočtové sféře se počítá s nárůstem o 7,6 procenta." Podobné informace poskytla i Zimová. Mzdový rozpočet VZP schvaluje parlament, praví se ve stanovisku Všeobecné pojišťovny.
VZP je napadána Lékařským odborovým klubem a Svazem soukromých lékařů, že si nakupuje paláce, že přebytek peněz nejdříve rozděluje do odměn a škrtí lékaře. Z výroční správy VZP za minulý rok, kterou schválil nezávislý auditor i dozorčí rada, ale vyplývá: VZP dostala na provoz v roce 1996 2,2 miliardy korun. Tuto částku odsouhlasil parlament a doporučila vláda. VZP z ní ušetřila 183 miliónů korun, které vložila do zdravotního pojištění. Správní rada schválila investici do rekonstrukcí objektů ve výši 25 miliónů, protože se ušetřilo ve vnitřním rozpočtu VZP. Do oprav a nákupu budov se investovalo 413 miliónů korun. VZP vybrala na pojistném 64 miliard korun, deficit ve fondu veřejného pojištění činí 3,4 miliardy korun. Výroční správa VZP upozorňuje, že jí dluží téměř dvě miliardy korun plátci pojistného, že zvyšovala hodnotu bodu a úhrady nemocnicím, aniž by to finančně kompenzoval stát za "státní pojištěnce".
Jindřich GINTER, Slovo, 4.10.1997
Švédská pošta se rozhodla dát všem občanům e-mailovou adresu
Sylvia Dennis, Newsbytes
Švédská státní pošta ohlásila ambiciózní plán, podle nějž každý švédský občan starší 6 let dostane vlastní emailovou adresu.
E-mail bude používán buď jako normální elektronická poštovní schránka, nebo jako virtuální adresa, ze které budou zprávy automaticky dosílány (forwardovány) na internetovou adresu určenou majitelem.
V obou případech plán předpokládá, že za posílání nebo příjem zpráv přes službu "@post" se bude účtovat nevelká částka, aby se tak vyrovnal pokles tržeb, k němuž v posledních letech dochází v důsledku klesajícího zájmu o klasické poštovní služby.
Lidé budou moci ze svého mailboxu, přístupného na každé švédské poště, platit účty, a budou si na poštách kupovat "mikroznámky," jimiž si předplatí e-mailové služby stejným způsobem, jakým dnes používají normální poštovní známky.
Uživatelé rovněž budou moci vyhledávat v seznamu e-mailových adres, obdobně, jako vyhledávají v telefonním seznamu. Po dovršení šesti let dostane každé dítě vlastní osobní e-mailovou adresu.
Jak poznamenává Newsbytes, jedná se o rozsáhlý plán, předpokládající, že na nárožích a na veřejných místech se objeví internetové stánky, odkud budou občané moci číst a posílat elektronickou poštu.
Služba má využívat servery Sun Microsystems Starfire se serverovým softwarem od firmy Netscape. Podle představitelů Švédské státní pošty byla služba "@post" vyvinuta proto, aby doplnila a rozšířila stávající poštovní služby, a umožnila všem občanům přístup k internetovému mailu, bez ohledu na to, zda občan má nebo nemá vlastní počítač s modemem.
(z článku, který vyšel 5. 10. 1997 v Computer Currents Interactive, přeložil Tomáš Pecina)
Declan McCullagh: Zloději soukromí
(z článku, který vyšel 3. 10. 1997 v Netly News, přeložil Tomáš Pecina)
Není překvapením, že zájem veřejnosti o otázky ochrany soukromí dosáhl historického maxima. Nenasytné databáze dokáží propojit vaši úvěrovou historii s lékařskými záznamy a s účty z obchodního domu. Není divu, že lidé jsou znepokojeni.
Překvapující naopak je, že právě tuto přecitlivělou dobu si zvolila FBI, aby prosadila vlezlý zákon proti soukromí; jedna komora parlamentu už ho schválila. Zákon stanoví, že všechny budoucí technologie -- od mobilních telefonů po WordPerfect -- musí obsahovat jakousi elektronickou klíčovou dírku, která dovolí vyšetřovatelům procházet vašimi soukromými soubory a rozhovory, a to bez vašeho vědomí nebo souhlasu. Všechny telefony, vysílačky, počítačové sítě, programy elektronické pošty a jiné softwarové aplikace, které používají šifrování a nemají takovou možnost, mají být napříště zakázány.
Policisté tvrdí, že klíčovou dírku aktivují, jen pokud budou mít dobrý důvod a vždy se svolením soudu. Vyšetřovatelé budou prý možnost využívat "za podmínek stanovených zákonem a při dodržení řádného zákonného postupu," říká ředitel FBI Louis Freeh. Argumentuje, že neschválení zákona by dovolilo "drogovým magnátům, špionům, teroristům a dokonce násilným skupinám domlouvat se beztrestně o svých zločinech a spiknutích."
Historie však dosvědčuje, že FBI, armáda a další bezpečnostní agentury zákon často ignorovaly a špehovaly Američany nezákonně, bez soudního příkazu. Státní orgány podrobily statisíce zákona dbalých Američanů neoprávněnému sledování, nezákonným odposlechům a prohlídkám bez povolení. Špehování byli vystaveni Eleanor Rooseveltová, Martin Luther King Jr., feministky, aktivisté hnutí za práva homosexuálů i katoličtí kněží. FBI pomocí tajných záznamů a skrytých mikrofonů vydírala bratry Kennedyovy, ovlivšovala rozhodnutí Nejvyšší soudu i průběh prezidentských voleb.
V těchto případech policie porušila zákon odposlechem bez soudního povolení, jak to vyžaduje Ústava. Teď by FBI chtěla nařídit Američanům, aby používali pouze počítače a telefony s tajnými zadními dvířky. Takový snadný přístup je snem každého nepoctivého policisty a zkorumpovaného byrokrata. Ti pochopitelně budou tvrdit, že toho nikdy nevyužijí bez soudního svolení. Dá se jim však věřit?
Velká Británie: Hague chce zreformovat Konzervativní stranu
V úterý byla zahájena výroční konference Konzervativní strany. Členové Konzervativní strany na konferenci v Blackpoolu silně podpořili nového šéfa strany Williama Hagua i jeho reformní program, přestože podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění, uspořádaných těsně před výroční konzervativní konferencí, je Hague nejhorším konzervativním vedoucím představitelem v historii. Jen šest procent občanů se totiž domnívá, že by Hague byl v nynější době nejlepším britským ministerským předsedou. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění mají nyní labouristé podporu 60 procent voličů a konzervativci 22 procent.
V první den konzervativní konference v Blackpoolu se však Williamu Haguovi od členů jeho strany dostalo podpory, jakou potřeboval. Členská základna Konzervativní strany podpořila jeho vedení i jeho plány na reformu strany většinou osmdesáti procent. Přibližně 400 000 hlasovacích lístků bylo odesláno členům Konzervativní strany, asi 180 000 lístků bylo vráceno s hlasovacím výsledkem.
William Hague řekl na konzervativní konferenci, že považuje tuto podporu za začátek mamutího úkolu zrekonstruovat Konzervativní stranu.
Pro Hagua je podpora členů Konzervativní strany ospravedlněním jeho strategie. Potřebuje totiž získat mandát pro provedení dosud nejrozsáhlejších reforem Konzervativní strany.
První den konzervativní konference byl speciálním způsobem připraven, aby to řádně odráželo význam celé akce. Straničtí činitelé výrazně zdůrazňovali pozitivní výsledek průzkumu stranického mínění, který byl lepší, než se očekávalo.
Bylo zjevné, že delegáti konzervativní konference uznávají, že strana potřebuje změnu, když bývalá členka britského konzervativního vládního týmu Gillian Shepherdová otevřeně přiznala, že konzervativci prohráli na jaře volby, protože byli rozhádaní a nejednotní.
Na konferenci vyjádřil bývalý britský premiér John Major silnou podporu svému nástupci. Dostalo se mu za to velmi vřelého přijetí. Major konstatoval: "William má pravdu. Potřebujeme reformu, ale nemusíme přepisovat celou svou politiku, ani měnit jméno strany, či popírat svou minulost, nebo zradit filozofii, která stála u zrodu strany." Tím vším měl na mysli nedávný přerod britských "Nových" labouristů.
William Hague konstatoval, že tento týden učiní konzervativci tlustou čáru za drtivou porážkou z 1. května 1997. "Tento týden se přestaneme pořád omlouvat. Povstaneme, už nebudeme na kolenou a budeme opět kráčet vzpřímeně a hrdě. Celý svět uvidí, že konzervativci jsou opět aktivní."
V úterý ovšem teprve začala intenzívní interní konzervativní debata o tom, jak přetvořit poraženou Konzervativní stranu. Hague usiluje o vytvoření zmodernizované a jednotné strany, v níž budou mít daleko větší rozhodovaci pravomoci při vytváření stranické politiky i při volbě šéfa strany řadoví členové. Vliv poslanců na Konzervativní stranu má být omezen.
Jan Čulík