Falešná diagnóza
13. září 1997
Křeče, které doprovázejí úpadek moci arogantních stran, mohou být komické, jak to nezapomenutelně předvedl Milouš Jakeš v Červeném Hrádku, nebo spíš poněkud trapné, jak to předvádí MUDr. Macek ve své analýze ODS.
Dr. Macek zřejmě nikdy nepochopí, že právě jeho privatizace Knižního velkoobchodu stála na počátku šikmé cesty ODS. Tím, že ODS Macka velkým obloukem nevyhodila ze strany, ukázala, jak bude vypadat privatizace v její režii. Macek byl testovacím balónkem strategie “divokého Východu", kterou Klaus a Tříska viděli jako nejrychlejší cestu do ráje privátních vlastníků. Veřejnost přikývla: volební preference ODS se ani nezachvěly.
Celá řada nových “kapitalistů" to přijala jako nepsanou smlouvu s vládou. Politika, to je vlastně pokračování podnikání jinými prostředky. Macka četli jednoznačně. Klaus nám říká: zbohatněte. Je úplně jedno, jak to uděláte. A tak se do toho pustili.
ODS to začalo proměňovat: ze strany, která sdružovala radikálně naladěné členy OF, nespokojené (podle nich) s kryptokomunisty ve vedení OF, se stávala strana, která propojovala politiku s privatizací, funkcemi ve státní správě, případně mocí v samosprávě. V komunálních volbách 1994 se už v řadě měst místa na kandidátkách platila - formálně to byl příspěvek na volební kampaň, neformálně poplatek za to, že zvolený podnikatel bude mít přímý přístup k zakázkám. Atd. Ve státě začalo silně zavánět.
Václav Klaus si osedlal nejsilnější hybnou sílu porevoluční společnosti - touhu po rychlém zbohatnutí. To po čase pochopila “idealističtější" část ODS, která několik let marně čekala, jak Václav Klaus zatočí s komunisty, a založila si DEU. Z ODS se tak stala koalice zájmových koalic. Prakticky nikdo v ní nebyl z “občanských" důvodů, tj. proto, že by chtěl nezištně nést odpovědnost za chod věcí veřejných, ale proto, že z členství vyplývala funkce a z funkce renta.
Co z toho plyne? ODS se nestala obětí zformovaných lobby, což tvrdí dr. Macek, ODS se sama stala koalicí lobby, které v transformačním příšeří dojily rentu, kde to jen šlo. Dr. Macek nestál stranou. Samozřejmě, tyto zájmové koalice měly minimální zájem na průhledných pravidlech hry. Také se staraly o to, aby žádná nevznikla: bývalý šéf dozoru nad kapitálovým trhem se v privátu nechával slyšet, že musí nechat vyrůst “české Rotschildy". Neochota celé vládní koalice (nejen ODS) zajistit chod kontrolních mechanismů tržní ekonomiky - to je základ ztráty důvěry občanů v transformaci, žádná závist.
Jára da Cimerman objevil, že foukáním tabákového kouře do vody zlato nevznikne. ODS pro změnu objevila, že rozebráním státního majetku bohatství nevznikne. Byl to poněkud drahý experiment. Země, která mohla snadno dosahovat 10% růst, se potácí okolo dvou procent, má otřesenou měnu, mafiánský kapitálový trh, z něhož odcházejí slušní investoři, rozvrácený veřejný sektor, hluboký deficit zahraničního obchodu, rostoucí zahraniční dluh, zpolitizovanou státní správu neschopnou připravit solidní zákon a zplodit racionální koncepci čehokoliv - od ekologické politiky po obrannou doktrínu. To jsou důsledky politiky ODS, která dodnes nechápe, že řízení moderního státu je víc než nadávání na komunisty, útoky proti “hloupým" úředníkům - a obsazování funkcí soupřáteli.
Dr. Macek by tyto problémy řešil starou písničkou: ještě více privatizace, ještě něco zbylo. Třeba Karlštejn. Macek vůbec nechápe, co způsobilo dnešní krizi. Naplnění (transformace) prý bude záviset na občanech samotných. Joj, jak občan zjistí, do které banky nemá dávat peníze, jak zjistí, kterou cestovkou nemá cestovat, jak zjistí, že správce investičního fondu jeho majetek nerozmnožuje, ale krade?
Je žalostným svědectvím o stavu ODS, že energii v ní má zřejmě jenom člověk, který zahájil její diskreditaci. Ostatní se pevně drží židle a snaží se z ní vyrazit, co to ještě dá. Dobrý každý den, nese se dnes ODS. Ve Velké Británii, kterou se dr. Macek tak rád ohání, by byl kvůli svým hospodářským aktivitám vyloučen z veřejného života. Doufám, že nebude dlouho trvat, a podobné zákony budou konečně platit i u nás.
