Prima Beseda s Novou aneb Čo já viem
(Poslední analýza TV Nova byla v Britských listech z 22. srpna 1997, 25. srpna 1997 a 26. srpna 1997. Další množství materiálů k vývoji v TV Nova najdete pod heslem "CME" nebo "TV Nova" ve vyhledávání na Home Page Neviditelného Psa, zvolíte-li rubriku "Britské listy")
Motto:"Nerozumím, co teď bude s Primou, to zanikne nebo ne," ptá se paní nebo slečna Vránová v Praze.... moje odpověď je: "Čo já viem"... obchodní operace s Primou je něco, co se nás opravdu netýká...
Vladimír Železný, Volejte řediteli 6.9.1997
"Já by som volačo o tom vedel"
Milan Šmíd
Z lejna bič neupleteš a na dluh se věčně žít nedá. I když se řada lidí u nás chová tak, jakoby tyto životní pravdy neexistovaly, a snaží se dokázat, že perpetuum mobile žití na dluh funguje, dříve či později přichází okamžik, kdy dluhy někdo zaplatit musí.
Jako člověk znalý nákladů, které televizní vysílání obnáší, čekám již řadu měsíců, ba i let, kdy přijde okamžik pravdy pro Prima TV, soukromou televizní stanici, která až dosud vždy více peněz spotřebovala než vydělala.
Poslední seismické vlny informací a dezinformací v nejrůznějších médiích nasvědčují, že pod povrchem se cosi děje, že okamžik pravdy pro Prima TV se blíží.
Rekapitulace základních faktů (kdo je zná, ať následující tři odstavce přeskočí):
Prima TV má podobné uspořádání vlastnických vztahů jako TV NOVA. Tj. držitelem licence k vysílání je malá, nemajetná společnost, (u TV NOVA CET 21 s.r.o., zde FTV Premiéra s.r.o.), přičemž hlavní činnosti spojené s vysíláním vykonává společnost jiná (u TV NOVA Česká nezávislá televizní společnost ČNTS, zde Premiéra TV a.s.).
Jestliže dnes je většinovým vlastníkem TV NOVA americká společnost CME, která tvrdí, že prostřednictvím NOVA Consulting a.s. ovládá i většinu CET 21 (přičemž V. Železný tvrdí, že ve společnosti držitele licence se nic nezměnilo), pak většinovým vlastníkem TV Prima je Investiční a poštovní banka, která ovládá jak "licenční" eseročko FTV Premiéra, tak akciovku Premiéra TV s vlastnickou strukturou: 51% FTV Premiéra s.r.o. (stoprocentně vlastněná IPB), 25% IPB, 14% KIS a.s. (investiční fond ČP) a 10% Česká pojišťovna a.s.
(Pozn.: některé zdroje uvádějí, že v některé z Premiér má podíl i dnešní pan ředitel Petana, ovšem jiní říkají, že Petana už všechno IPB prodal, a přiznám se, že nejsem ochoten investovat čas ani peníze běháním po soudech a placením kolků, abych zjistil nejaktuálnější stav věcí. 1 výpis = 70 Kč).
Co se tedy - podle zpráv z tisku - vlastně přihodilo? Investiční a poštovní banka prostřednictvím své dceřiné společnosti Domeana kupuje čtyřicetiprocentní podíl v akciové společnosti Beseda Holding.
A tady opět trochu osvěty:
Na rozdíl od "malé" akciové společnosti Beseda a.s. se základním jměním jednoho miliónu Kč (vlastní ji hlavně lidé z Novy a také ti, kteří tak úspěšně zprivatizovali a pak výhodně prodali Kirchovi-Springerovi- Ringierovi Týdeník televize, aby ho poté opustili a pro Novu začali vydávat televizní věstník ANO), akciovka Beseda Holding a.s. představuje giganta se základním jměním 1,3 miliardy korun.
Tolik údaj z Obchodního rejstříku. Vladimír Železný však v rozhovoru pro deník Právo 6.9.1997 říká: "Základní jmění bylo tuším 400 nebo 500 miliónů korun."
(Je roztomilý ten člověk s fenomenální pamětí, jak umí nepřesně vzpomínat, když se mu to hodí.)
V témže rozhovoru Železný tvrdí, že TV Nova má k Beseda Holding pouze smluvní vztah a že jde vlastně jen o merchandising psa Nováka a loga Novy.
Nicméně, obecně se ví, že do Beseda Holdingu se zapojili všichni ti, kteří se chtěli přiživit na obchodním úspěchu soukromé televizní stanice a roztáčejí aktivity Planety Nova.
Vzhledem k tomu, že jedna akcie na majitele tady činí jeden milión korun, není to pro troškaře a Železný pro Právo uvádí, že "převažující vlastníci byli spojeni s Forest Group. Nikoliv s Forest bankou."
Takže do tohoto spolku se zakoupila také IPB. Získá-li 40 procent, bude ji to stát půl miliardy korun (podle obchodního rejstříku) nebo alespoň 200 miliónů korun (podle Železného). Kromě toho si FTV Premiéra založila společnost Prima plus jako servisní organizaci. Proč? Nad tím se zatím vznáší otazník.
Co všechny tyto operace znamenají?
Jak ovlivní další vývoj na naší mediální scéně?
Je třeba bít na poplach a alarmovat antimonopolní úřady a vysílací rady?
Já osobně se domnívám, že lepší, než propadat panice, je zamyslet se s chladnou hlavou nad situací a nad důsledky, které z ní mohou vyplynout.
Tak za prvé: nelze brát vážně Železného slova, že "celá obchodní operace, kterou Investiční a poštovní banka, která není ani naším spoluvlastníkem, ani s námi nemá nic společného, která je vlastníkem televize Prima, je něco, co se nás opravdu netýká." (Volejte řediteli 6.9.96)
Vstup IPB do Beseda Holding se TV Novy týká minimálně v tom, že zájmy dvou soukromých televizí se tímto krokem sbližují a propojují.
Vazby TV Nova na Beseda Holding jsou jednak smluvní a jednak personální.
Jména Radek Bajgar, Jan Vít, Ivan Rössler se objevují tu i tam - v TV Nova i ve společnostech Besedy Holding.
Předseda představenstva Beseda Holding JUDr. Šipovič se rovněž prolíná nejrůznějšími "besedními" společnostmi a nejsem si jist, zda dokonce nezastupuje "otce zakladatele" CET 21 Alana, Gála a spol.
I kdyby všichni z TV Nova odešli, jak je k tomu Železný vyzval, zůstane tady pupeční šňůra životně důležitých zájmů:
Beseda Holding bude mít vždy zájem na prosperující Nově, neboť Nova tvoří základ jeho živobytí (např. společnosti Beseda a.s., N-TEXT s.r.o., N-PRESS a.s. a potažmo i Nový Telegraf s.r.o. by bez TV Nova vůbec nemohly existovat).
Vazby Prima TV na Beseda Holding jsou také evidentní - dané novými vlastnickými vztahy. Beseda Holding tudíž bude tvořit, zřejmě s pomocí dalších firem, jakýsi most, na němž se budou v budoucnu setkávat zájmy obou našich největších komerčních televizí.
Máme proto souhlasit s výrokem místopředsedy Rady pro R a TV vysílání Petra Štěpánka: "Je to to nejhorší, co český mediální trh mohlo poskytnout, neboť konkurence se měla odehrávat právě mezi soukromými televizemi a nikoli zástupně mezi nimi a Českou televizí"? (Lidové noviny 4.9.1997)
Podle mého názoru nikoli. Zbožné přání zde totiž naráží na tvrdou realitu života, kterou představuje limitovaná kapacita televizního trhu v České republice.
Ani kdyby se všechna reklama České televizi sebrala a podařilo se to zaonačit tak, aby ji neuchvátila Nova a dostala se k Primě, i kdyby se Primě podařilo splnit cíl získat 15 procent televizního trhu tak, jak to deklaroval pan ředitel Petana letos v lednu (peoplemetry zatím ukazují 8-9 procent), ani s těmito penězmi, které by činily něco kolem 600-800 miliónů korun ročně, se nedá dělat plnoformátová televize na úrovni TV Nova.
Aniž si to lidé uvědomují, televizně si žijeme nad poměry. Je to něco podobného jako s cestovními kancelářemi, také tam si lidé dlouhou dobu, až do bankrotů, libovali, jak mají laciné zájezdy. Dnes si divák pochvaluje, že tři celoplošné televize se na čtyřech kanálech předhánějí v tom, jak získat jeho přízeň.
Co hůře, někteří poslanci si veřejně pochvalují, jak to dobře vymysleli (J.Kasal, Právo 26.4.1997) a považují současný stav za důkaz úspěšnosti svých deregulací.
Nedohlédnou totiž, že naprosto nekontrolovaný trh bez pravidel má tendenci směřovat k monopolu, že "z lejna bič... a na dluh... atd.", viz výše.
A tak se klidně může stát, že po tučných měsících televizní hojnosti může přijít televizní nouze, kdy obrazovky Prima TV mohou vyhasnout stejně náhle, jako nedávno zhasly žárovky v ředitelství Českých drah. (Střízlivé odhady dluhů akciové společnosti Premiéra TV překračují hranici jedné a půl miliardy korun.)
Pokud se tak v nejbližší době nestane, lze přičíst na vrub pouze té skutečnosti, že předčasné volby budou brzy klepat na dveře, a že se vždycky najde nějaká zájmová skupina, která Primu ještě nějakou chvíli podrží, neboť pro ně může být cenným komunikačním kanálem k veřejnosti.
Zkrátka a dobře, TV Prima bude muset zeštíhlet a racionalizovat, taková je logika vývoje. Nebude moci přeplácet ČT a dokonce i TV Nova nákupem drahých filmů jako je Amadeus či Zachraňte Willyho. Bude se muset smířit s tím, že nebude "hitovou" televizí, a že nákupy a televizní žánry bude moci rozvíjet nikoli podle svých přání, ale podle svých ekonomických možností.
Jestliže součástí racionalizace Prima TV bude i určitá koordinace či spolupráce s TV Nova, proč ne. Železný má k dispozici nakoupené pořady, proč by je levně nedodal. Že za to něco bude chtít? S tím už se musí počítat.
Tahle rovnice totiž nemá jednoznačné ani jednoduché řešení. Vždy zde budou plusy i mínusy.
Prima TV je přínosem na obrazovce, bylo by dobré ji zachovat. Přes periodicky se objevující (a managementem Primy přiživované) zvěsti o investorech se zájmem o vstup do Primy (jednou Turner nebo CLT, podruhé Chemapol, potřetí SBS), se nikdo do Primy nehrne.
Možná cena, za jakou IPB prodává, je pro kupce nepřijatelná. TV Prima totiž nemůže počítat jako holding Kabel plus s tím, že jí koupí zahraniční investor i s miliardovým dluhem.
US West, který do Kabelu plus investoval, totiž dostal něco, co dlouhodobě může zpeněžovat (vybudované kabelové rozvody, které se dají využít i jinak než pro televizi).
Naproti tomu Prima TV může nabídnout jen sedm let licence s omezenou možností růstu (nedostatek frekvencí).
Takže chtě nechtě se budeme muset smířit s tím, že podobně jako ve Velké Británii, také u nás vznikne jakýsi duopol plnoformátových televizí, proti němuž na terestrických frekvencích už nikdo nebude mít šanci (což ovšem nevylučuje konkurenci ve specializované nabídce v kabelu a na satelitu).
Podíváme-li se na západ od našich hranic, pak vidíme, jak akceptování přirozeného monopolu či duopolu vede k tomu, že ten, komu se tento monopol/duopol umožní, je přinucen přijmout určité závazky, jež mu zabraňují jeho výsadní postavení zneužívat.
Takže ten hlavní problém není podle mého názoru v tom, že se Prima TV s Novou navzájem koordinují či propojují (i když by teoreticky bylo lepší, kdyby jejich distance i nadále trvala).
Ten problém je spíše v tom, že zde chybějí přesně vymezené mantinely a pravidla hry, které by zabraňovaly tomu, aby propůjčený veřejný statek (vysílací frekvence) nebyl využíván pouze a jen k uspokojování partikulárních obchodních či politických zájmů.
Jedním z takových pravidel, která zná civilizovaný svět západních demokracií, je kontrola a transparentnost vlastnických vztahů v médiích, na něž se kladou vyšší požadavky než v ostatních oblastech hospodářského života.
Právě proto mne osobně mnohem více zneklidňuje výrok Vladimíra Železného v pořadu Volejte řediteli z předešlého týdne z 30.srpna:
"Ono přece nejde o to, kdo co vlastní, jde o to, jaké to je. Kde probíhají velmi rozsáhlé přesuny, je v servisních organizacích. Zdůrazňuji v organizacích, nikoli v jedné organizaci, protože podpůrných organizací pro televizní vysílání bude teď, po novém zákoně mediálním a po novém uspořádání a po jasném stanovení provozovatelů, kteří jsou odděleni od této servisní části, jich bude přibývat."
Nesmyslnost první věty netřeba vyvracet. V médiích totiž často "to, jaké to je" vyplývá z toho "kdo co vlastní."
Není mi však zcela jasné, o jakém "novém zákoně mediálním a novém uspořádání" Železný hovoří. Je možné, že si tímto způsobem vykládá fakt, že před třemi měsíci, 6. června t.r., Rada ČR pro R a TV vysílání zastavila správní řízení proti ČNTS vedené ve věci "neoprávněného vysílání" (podobné řízení měly na krku i Premiéra TV a.s. a Radio Alfa a.s.).
Ovšem na druhé straně, pokud já vím, tak zatím ještě nikdo nezrušil paragraf 10, odstavec 2, zákona č. 468/91 Sb., který praví, že: "Licence je nepřevoditelná." Ale nechme tuto věc právníkům a Radě, která rozhodla tak, jak rozhodla.
Současná situace však ukazuje, že rozvolnění vztahů a závazků mezi držitelem licence (CET 21, FTV Premiéra) a jejich "servisními" organizacemi, odstartované novelou v prosinci 1995 a letos zakočené zmíněným rozhodnutím Rady, je už natolik velké, že téměř zpochybňuje smysluplnost udělovaných licencí (dostane jí jeden, využívá ji někdo jiný).
O nedůstojném postavení majitelů společnosti CET 21 není třeba přinášet nové důkazy. Ačkoliv dostali licenci a jsou za ni před zákonem a veřejností odpovědni, nemohou a nesmějí nic, protože jsou plně ve vleku ČNTS a CME. Na tomto nedůstojném postavení nic nemění fakt, že si za svou poslušnost nechali dobře zaplatit.
U Prima TV však vzniká poněkud jiný problém. Co když se náhle držitel licence FTV Premiéra s.r.o. rozhodne opustit svého partera Premiéru TV a.s. a rozhodne se pověřit jinou "servisní" organizaci, například nově vytvořenou Prima Plus, aby ji zajišťovala napříště veškeré vysílání? Co se stane s dluhy, které v opuštěné Premiéra a.s. zůstanou, kdo je zaplatí? Ví o této možnosti budoucí investor do IPB? O tom, že Prima Plus se buď přímo nebo zprostředkovaně, dříve či později, zapojí do Beseda Holding, netřeba pochybovat.
Dávno jsou pryč doby, kdy Vladimír Železný dštil oheň a síru na Premiéru TV jako na svého konkurenta a na "otvírače hrobů" komunistických televizních seriálů. Již od loňska jsou to tišší spojenci a dnes už TV Nova s Primou přátelsky "besedují", byť se Vladimír Železný tváří, jakoby se ho to netýkalo.
V rozhovoru pro Právo (6.9.1996) Železný dokonce zadluženost Primy svádí na poslance a na amatérské představy o duálním systému televizního vysílání. Sám si při tom ohřívá i svoji polívčičku:
"Vyčerpáváme se (s Primou) vzájemně mezi sebou. Nevylučuji, že i Nova bude letos v hospodaření dočasně cash negative."
Tento vyslaný signál není bez významu. Ale o tom, jak se TV Nova letos chce vyhnout placení daní, o tom až příště.
