Britské listy

Po skončení první světové války v roce 1918 získala Británie mandát nad Irákem. Britský mandát v Iráku skončil roku 1932, ale Británie si ponechala právo na ochranu ropných polí a svých vojenských zájmů, které vykonávala ze dvou leteckých základen. Klíčovým momentem pro novodobou iráckou historii se stal rok 1968, kdy se vůdce strany Baas ujal moci. V roce 1973 strana Baas zestátnila všechy ropné pole. Roku 1979 k moci se dostal Sadaam Husajn. O rok později začala válka mezi Irákem a Íránem, která trvala osm let, zejména v oblasti ropných polí kolem Abadánu. Nehledě na téměř milion obětí a značné škody na ropných zařízeních nedosáhla žádná ze stran jasného vítězství. Během osmileté války bylo USA víceméně na straně Iráku.

Historie říká, že irácký režim nikdy nepoužil terorismu jako zbraně proti USA avšak právě Irák je s mezinárodní terorismem spojován snad nejčastěji. V roce 1990 irácká invaze do Kuvajtu. Saúdská Arábie, která se obávala další irácká expanze, dovolila, aby bylo její území použito jako základna pro útok na Irák. OSN souhlasila a nasazením vzdušných sil, a v lednu 1991 tak vypukla válka v Perském zálivu. Irák se snažil zatáhnout do konfliktu celý region - raketovým ostřelováním Izraele, ale koalici jednotek OSN (včetně Egypta a Sýrie) vedená Spojených státy se podařilo udržet lokální charakter konfliktu.

Za pomoci taktiky rychlého bombardování a zničujícího pozemního útoku rychle zvítězili. Poválečné uspořádání nebylo přímočaré. Koalice neměla mandát svrhnout Saddáma a neměla ani úmyslu ujmout se v Bagdádu moci. Útok ustal, jakmile byl Kuvajt osvobozen. Pro irácký lid bylo to veliké zklamání, protože všichni doufali, že USA vstoupí do Bagdádu.

Nejvýraznější spory mezi Amerikou a Irákem, které přetrvají dodnes jsou : uvalené sankce (od roku 1990) a bezletové zóny. Důvod, proč embargo ještě nebylo zrušeno: irácký režim stále odmítá spolupráci s mezinárodními pozorovateli a i nadále vlastní biologické zbraně.

Jak irácká média reagoval na teroristický útok v USA? Jak jsem napsal v pondělním vydání BL, první den irácký režim nereagoval. Druhý den oficiální irácký deník al-Thawra napsal : "Útoky na Spojené státy jsou pouze výsledkem agresivní a destruktivní americké politiky v různých částech světa... Americký lid si musí uvědomit, že útoky jsou důsledkem politiky americké vlády." Irák, který USA a spojenci pravidelně bombardují od války v Perském zálivu, je teroristickými útoky na USA potěšen a vyjádřil se, že "americký kovboj si je zasluhuje za zločiny proti lidskosti."

Také irácký prezident Saddám Husajn naléhavě vyzval USA a Západ, aby nepodnikaly vojenskou odvetu. "Amerika potřebuje moudrost a rozvahu, nikoli sílu. Sílu už se svými spojenci použila, a to v extrémním rozsahu, ale jenom proto, aby zjistila, že stejně nedosáhla toho, co chtěla," uvedl Husajn v otevřeném dopisu, který zveřejnila všechna hlavní irácká média.

"Zkusí američtí vládci alespoň jednou vyzkoušet moudrost, aby jejich národ mohl žít v bezpečí a stabilitě?" zeptal se Husajn. Nemyslím si, že všichni Iráčané souhlasí s výroky Saddáma Husajna. Já jako Iráčan, který už deset let žije mimo Iráku odsuzuji tento barbarský útok na USA. Snažím se, abych Vám čtenářům BL přiblížil vztahy mezi zeměmi arabského světa (které jsou označovány jako teroristická země) a USA.

Sýrie

Sýrie je bývalá francouzská kolonie. V roce 1948 se účastnila války v koalici s Irákem, Jordánskem a Egyptem proti Židovskému státu. V 1967 Sýrie ztratila Golanské výšiny. Roku 1966 se vlády chopila socialistická strana Baas poté v roce 1970 se k moci dostal generál Hafiz Asád a po něm jeho syn Bashar. V 80. letech Sýrie obsadila Libanon. V Sýrii se nachází několik palestinských organizací. Podle americké vlády se jedná o teroristické organizace. Po teroristickém útoku na na World Trade Center a Pentagon, syrský prezident Bashar Asád útok ostře kritizoval a nabídl USA pomoc při dopadení viníka. Americká vláda označila syrský krok, jako pozitivní ke zlepšení vztahů mezi oběma státy.

Palestina

Tuto zemi na mapách nenajdete. V roce 1930 Britové poprvé navrhli rozdělení Palestiny na dva samostatné státy, židovský a arabský. Po druhé světové válce Židé a Arabové spolu začali válčit. Roku 1964 byla v Jeruzalémě založena Organizace pro osvobození Palestiny (OOP, angl. PLO) a do počátku sedmdesátých let se jí kombinací teroristické taktiky a morálního nátlaku podařilo získat silný vliv na politiku regionu.

Poté, co se zdálo, že ohrožuje křehkou stabilitu Jordánského království, byla OOP roku 1970 vypovězena ze země a usadila v Libanonu. Roku 1987 zahájili Palestinci z Gazy a západního břehu intifádu (povstání) na protest proti izraelské neústupnosti. Roku 1994 byla v americkém Camp Davidu podepsána dohoda mezi palestinským předákem Jásirem Arafatem a izraelským premiérem Rabinem.

Palestinský předák Jásir Arafat reagoval na útok na USA takto: "Je to neuvěřitelné neštěstí. Dotýká se to našich srdcí. Nejsem schopen vyjádřit své pocity. Pomáhej jim bůh." Také nevyloučil, že by Americe pomohl najít útočníka.

Libanon

V Libanonu byla založena Organizace Al Fatáhu za občanské války mezi křesťanskými falangisty a islámskými aktivisty. Rok 1982 - druhá izraelská invaze do Libanonu. OOP se stahuje z Bejrútu. V roce 1983 začaly sebevražedné bombové útoky v Bejrútu a bylo zabito přes 300 amerických a francouzských vojáků. Roku 1992 libanonské volby ukončily občanskou válku.

Súdán

Súdán figuruje na americkém seznamu zemí školících mezinárodní teroristy. O Súdánu jako o teroristické zemi se hovoří od roku 1995, kdy byl v etiopské metropoli Addis Abebě v průběhu summit Organizace africké jednoty spáchán neúspěšný atentát na egyptského prezidenta Husního Mubarka. Súdán se v roce 1998 stál cílem amerického raketového útoku.

Důvodem, bylo, že Súdán odmítl spolupracovat s OSN proti terorismu. Súdánská vláda se vyjádřila k teroristickému útoku v USA:,, Súdán podporuje všechny formy boje proti terorismu.“ prohlásil mluvčí súdánského ministerstva zahraničí. Odpověděl tak na výzvu amerického prezidenta George Bushe, který se vyslovil pro vytvoření mezinárodní koalice proti terorismu.