Britské listy

Dovoluji si malou poznamku k clanku pana Fabiana Golga Cesi a Romove. Pan Golgo ve svem prispevku uvadí, ze "první univerzitní profesorka na svete byla Romka - byla to Sona Kovalevská". Toto tvrzení je vsak chybne.

Pomineme-li fakt, ze na univerzite v Salamance a na universite v Alcala vyucovaly v 16. století dve zeny a take to, ze ve stejne dobe universita v Heidelberku nabidla stolici italske humanistce Olympii Morate (ta vsak na ceste válkou zmítaným Nemeckem zemrela), byla prvni radne jmenovanou univerzitní profesorkou Evropy Italka Laura Bassi, která vyučovala - mimo jiné i fyziku - na universite v Bologni.

Zanedlouho po ní byla profesorkou jmenována matematicka a autorka ucebnice matematiky Maria Agnesi Gaetana, která vsak sve jmenovani povazovala pouze za cestné a v Bologni nikdy nevyucovala. Po techto dvou profesorkach pak v pak na univerzite v Bologni vyucovaly jeste dalsi zeny.

Pokud jde o Sonu Kovalevskou, prekvapilo mne tvrzení pana Golga, ze tato velmi zajímavá dáma byla Romka. Nikdy jsem se s tímto tvrením totiz nesetkala, címz samozrejmne netvrdím, ze je mylné, nebot jsem se osobou Soni Kovalevske nikdy hloubeji nezabyvala.

Je mi vsak známo, ze pocházela z rodiny ruského generáka a matematiku se údajne naucila díky tomu, ze mela pokoj vytapetovaný otcovými poznámkami k prednaskam z delostrelecké teorie. Pozdeji se ji dostalo nekolika soukromých lekci matematiky.

Mela zajem studovat matematiku v Nemecku, jako zena vsak nemohla opustit Rusko bez souhlasu nejakého muze - otce ci manzela - a tak uzavrela fiktivní snatek s mladým muzem, který ji umoznil odcestovat.

V Berline nebyla jako zena k univerzitnimu studiu prijata, podarilo se ji vsak získat jednoho z profesoru, který jí dával soukromé lekce.

O jejim romskem puvodu mi neni nic znamo. Pokud byla skutecne Romka, pak by bylo zajimave vedet, jak se její otec - Rom - stal carskym generalem.

Musi to byt zajimavý pribeh.

Proto bych byla panu Golgovi velmi vdecna, kdyby uvedl pramen, ze kterého cerpal.