|
Původní reportáž Britských listůJak lidé demonstrovali proti rychlostní silnici ve Vysokém MýtěHelena SvatošováAutobusové spojení z Prahy není do Vysokého Mýta, města proslulého výrobou Karos, zrovna nejlepší. Ve vhodnou dobu jede jen jeden spoj, a to s přestupem v Hradci Králové. Druhá varianta veřejné dopravy, vlak, není o nic lepší. Investice do zlepšení železničního a autobusového spojení by rozhodně městu prospěla, je to historické věnné město českých královen, krásné, a stojí za návštěvu i za povzbuzení přílivu turistů.Město namísto toho plánuje vysokorychlostní silnici R 35, od níž si slibuje rozvoj a příliv investic. Podporu má tento záměr na ministerstvu dopravy, naopak alternativní variantu vypracovanou Dopravním kruhem podporuje krajské ředitelství silnic a dálnic. A proč že to vyhledávání spoje do Vysokého Mýta? Město se letos zařadilo po bok Prahy, Brna a Bratislavy a koná se tu street party, vlastně První východočeská pouliční slavnost. Jejím cílem je vyjádřit s výstavbou silnice R 35 nesouhlas. Zároveň mají protesty podpořit požadavky na zvýšení bezpečnosti chodců - na vybudování semaforů pro chodce na dvou místech dosavadní silnice I/35 a snížení rychlosti na této silnici z nynějších 70 km/h na 50 km/h. Do třetice má Street Party protestovat proti automobilismu a systému, který jej podporuje. Street Party má ale i zábavnou část, organizátoři letáčku nebezpečně lákají bohatým katalogem kulturní agendy - pouliční divadlo, exhibiční jízdy na BMX kolech, samba band, ohňoshow, techno soundsystém či turnaje v různých sportech. Vytrvalý déšť od časného rána i zkušenost dává tušit, že bude nabídka nakonec chudší. Skupinka lidí na náměstí Přemysla Otakara o půl jedné nevypadá, že by byla schopna uskutečnit avizovanou blokádu silnice. Ohledně zákonnosti blokády se předtím strhla přes média slovní přestřelka mezi pořadateli a samosprávou. Policie se nechala slyšet, že použije k zabránění blokádě všech prostředků. Na místo postupně přicházejí další lidé, rozvěšují se transparenty, rozdávají se různobarevné balónky, přespolní aktivisté se navzájem zdraví a probírají zážitky z prázdninových cest. Vše zpovzdálí sleduje nebo filmuje několik dvojic mužů v civilu, nejen z Vysokého Mýta. Jeden z organizátorů odpovídá na otázky novinářů, vysvětluje situaci s dopravou ve městě a požadavky na její řešení. Přítomna jsou hlavní média, pouze vůz Novy přijede později až na blokádu. Novinář z regionálního deníku postává se starostou města a dalšími muži ve výklenku jednoho z obchodů na náměstí. Lidé si kopají míčem, postávají s koly, prohlíží improvizované infostánky. Rozbalované transparenty lze rozdělit do dvou kategorií - univerzální a zhotovené právě pro tuto zářijovou pouliční slavnost. Do čela průvodu přijde právě takovýto transparent, který protestuje proti silnici R 34. Univerzální transparenty se dají použít i na jiných akcích. Premiéru slaví transparent s roztomilým obrázkem lidí, společně sbalujících asfaltový pruh silnice plné aut. Autorka přijímá pochvaly svému dílu i dotazy ohledně své inspirace. Přítomni jsou ale i místní lidé. Místní lékař přivedl i své malé děti, sympatické paní přišly i s jízdními koly. Je to moc fajn. Přišel čas vyrazit směrem k silnici. Když bude někdo podněcovat k násilí, jednejte s ním jako s policejním provokatérem, tohle je nenásilná akce, říká nahlašovatel před započetím pochodu. Stále prší. Nad pochodem doplňuje černorudé prapory také černorudý deštník. Někteří natáhli pláštěnky, dvěma stačily opravdu hnusné gumové masky na obličej. Několik místních zvědavců schovaných před deštěm pod zastřešením pozoruje pochod z náměstí. Opravdu není hezky, ale i přesto se akce účastní tak přes sto padesát lidí. Lidí se tedy nakonec sešlo tolik, že průvod dělá dojem. Novináři fotí a točí. Vedle pěších se prohánějí školáci na kolečkových bruslích, lidé vedou kola nebo se na nich vezou. Hit sezóny, skládací minikoloběžky, tu nejsou. Škoda. Hvězdami jsou masky, řádící pro novináře o sto šest v čele pochodu. Proti čelu průvodu se postaví starosta a snaží se ho zastavit. Nedaří se. Ptá se po slíbených patnácti pořadatelích, označených bílou páskou. Nejsou, prý ale budou. Jsme na místě. Silnice je zablokována v mžiku a stává se eldorádem demonstrantů. Jednou auto zkouší projet, poté, co se před něj postaví několik demonstrantů, couvá. Naprosto snadné. Malování na silnici jde, i když prší, takže obrázky rychle přibývají. Je to asi poprvé, co tenhle beton slouží jako kreslicí plocha. Zajímalo by mě, kdy se zas a zda vůbec přijde ještě setká s křídou. Natahuje se volejbalová síť, skupina lidí si dala frisbee, jiná skupina dohaduje složení mužstev na fotbal. Hm, galantní volejbalista: "protože jsem ti chtěl dát přednost," odpovídá spoluhráčce, proč nevzal míč, letící mezi ně. Jsem zvědavá na straight edge fotbalový tým versus normální smrtelníci, ale je tu věc ještě atraktivnější, občerstvení. Chleby s domácí pomazánkou, případně navrch s cuketou a čerstvý mošt z jablek ze zahrádky kioskářky. Dobrota! Ceny mírné, na marži se nehraje. Na chodníku stojí místní lidé, kteří se objevili až teď. Jsou ve věku většiny účastníků a ponejvíc říkají, že se přišli jen podívat, ne se účastnit. S kritikou místních dopravních problémů i s požadavky demonstrantů vesměs souhlasí. "Každou chvíli vidím sanitku nebo vrtulník, nehod je tam plno," říká holčina, která bydlí u jednoho z kritických míst silnice. Z poněkud většího povzdálí sledují akci starší lidé z města. Opakované pískání a "Hej, slečno, pojďte sem k nám!" Auto plné udělaných, něčím si vzájemně počertu podobných jelit odpohledu. Která by odolala? Kontroluju, zda jsem na dohled, a vydávám se jako správný neohrožený reportér k autu tajných. "Co to fotíš?" vedeme lehkou nezávaznou konverzaci, kdy odmítám nabídku na prodej foťáku a různé žertovné otázky. Sakra, kluci, neměla bych se jako novinář ptát já? Smějeme se na sebe: "Ty to na nás hraješ, nejsi blbá, to jen tak děláš," rozhoduje nakonec jeden z posádky. To se, poslušně hlásím, mejlej. Nový nástup starosty, místního velitele policie a výzva megafonem k ukončení nezákonné blokády do patnácti minut. Diskusi starosty a pořadatelů o tom, zda je blokáda zákonná či nezákonná, přihlížejí skoro všichni účastníci, novináři, nahrávají a točí. Strany se víceméně shodnou v tom, že město ve lhůtě nahlášené shromáždění na náměstí, pochod a blokádu nezakázalo. Aplikace zákona o pozemních komunikacích, podle kterého by museli pořadatelé blokády žádat o povolení státní orgán, je ve vzrušené diskusi aktivisty odmítána. Tento povolovací režim totiž zákon přikazuje jen pro akce nepolitického charakteru. Ústava "dodává", že shromažďovací právo nesmí být podmíněno povolením. Poté, co diskuse dospěje k tomuto jádru věci, přijde asi nejtristnější výrok dne: "A za jakou politickou stranu to pořádáte?" ptá se starosta na podporu svého tvrzení, že tato blokáda a demonstrace při dopravní politice města a budoucím záměrům ohledně dopravní strategie regionu není politickou akcí. Jakže? Politické akce jen v rámci politických stran? Lidi nevěří. Diskuse probíhá hlasitě, trochu chaoticky, ale oboustranně slušně. Jediná výjimka - "to bylo dost trapný", zbytečně agresivní reakce jednoho diskutujícího na trapný výrok starosty. "My nejsme žádní vaši přátelé!" (replika na starostův úvod ve stylu "Vážení přátelé..") je však skutečně jen výstižná technická poznámka. Muž s nápisem POLICIE na zádech a kamerou ignoruje dotazy tisku i protestujících na své chybějící služební číslo. Odkazuje na regionální tiskovou mluvčí. Ani vedle stojící řádně označený policista nechce komunikovat. Jeden z aktivistů jej žádá, aby konal svou zákonnou povinnost a zasáhl proti přestupku kolegy bez označení, jehož je svědkem. "A jak víte, že to je policista?", vítězně se ptá reportérka Novy aktivisty. "Pokud nejde o policistu děje se tu jiný přestupek, a to zneužití označení policie", dostává se jí odpovědi i právního minima. Očíslovaný policista ale odmítá zasáhnout ve věci přestupku, neboť, jak tvrdí, momentálně řeší jiné úkoly. Dovídám se, že nedaleký hotel je plný připravených policistů. Než se stačím na místo podívat, přijíždějí plné autobusy a vybíhají z nich černě odění policisté. Výzvy megafonem, hrdelní vykřikování povelů a bleskové manévry černé masy podle nich, agresivní štěkot a kňučení policejních psů (kde se to v nich bere?) - naprostá změna atmosféry. Je to nejvhodnější okamžik pro případné provokace k násilí, ale naštěstí se to neděje. Demonstranti silnici opustili, hradba černých policistů je vytlačila na trávník. Asi šest protestujících, kteří na silnici setrvali, je zadrženo. "Ať už proti těm zmetkům zasáhnou", nechává se slyšet občan, bývalý člen zastupitelstva města, přihlížející z chodníku. "Tak se problémy neřeší", dodává. Dál se bavit nechce a odchází i se svým psem. "Ty hajzlové jdou teď někam nahoru", zaslechnu služební hlášení policistky, která to evidentně emočně nezvládá. Lidé se skutečně postupně vydávají směrem zpět do města. Přesunují se na přechod silnice, na které byl mezitím obnoven provoz. Hromadně přechází z jedné strany na druhou, vždy když dá znamení policista, který se ujal řízení provozu. Totéž se děje na druhém přechodu u bazénu. Nekonečné korzo demonstranty pochopitelně baví. Jeden policista žádá občanský průkaz jedné z korzujících. Okamžitému zájmu jí samotné i okolostojících ohledně důvodu perlustrace vyhovuje, sděluje důvod (podoba s hledanou osobou) a dodává další vysvětlení o souvisejících zákonných ustanoveních. Nahlíží přitom do sešitku, kde má pečlivě vypsané pasáže zákona o policii. To se mi líbí! Navíc jeho profesionální odpovědi a celkové korektní vystupování nasvědčují tomu, že jde skutečně o podobu s hledanou osobou. Naproti tomu, muž v modré vestě označené slovem Policie nemá číslo, odmítá jej sdělit, stejně jako důvod proč. I on odkazuje na ústa tiskové mluvčí. Nakonec se nechává přemluvit a ukazuje služební průkaz kriminální policie s číslem 4500. Z jednotky černě oděných "zásahových" policistů, která za okamžik nastoupila na přechod ovšem nemá IČO skoro polovina jedinců. Marná práce! Lidé se přesouvají před policejní stanici, kde t. č. přebývají zadržení. I sem dorazí za chvíli černá jednotka a postaví se do řady před demonstranty. Hledí přímo před sebe a nehybně stojí. Musí poslouchat narážky a vtípky části demonstrantů na svou adresu. Zbytečné a k čemu vlastně? "Jakej film se tady vlastně točí?", reaguje někdo na neustálé natáčení demonstrantů policisty i podivnými postavami. Věřím s Indiány, že pořizování obrazových záznamů krade duši, a tak mi to pěkně vadí! Sama se každého, kdo není veřejný činitel, ptám, zda mu vyfocení nebude vadit. Postupně jsou propouštěni zadržení, jsou jaksepatří přivítaní a nakonec husím pochodem odchází kordon - rovněž aplaudován a doprovázen popěvkem "Hej hou, trpaslíci jdou!". Ano, začíná hudební část pouliční slavnosti. Čtyři kilometry od města začíná koncert, snad má konečně dorazit i slibovaný soundsystém a tak se část účastníků První východočeské pouliční slavnosti vydává tím směrem. Propuštění si na zacházení na služebně nestěžují, jen tvrdí, že byli v nezákonně fotografováni, ačkoli jejich totožnost byla dostatečně prokázána občanským průkazem. Dobrá zpráva je, že, zadržená která opakovaně požadovala text zákona, který by policisty k pořízení podoby opravňoval, nakonec dosáhla svého a focena nebyla. Všechno jde, když se chce!
Zvukové dokumenty:
Video:
|
|