Znepokojení: Čína získala právo uspořádat Olympijské hry

Mezinárodní olympijský výbor učinil v pátek podle listu Guardian jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí ve své historii, když udělil Pekingu právo uspořádat Olympijské hry v roce 2008. Po celém světě to vyvolalo kritiku, protože Čína silně potlačuje lidská práva.

Ze 105 členů Mezinárodního olympijského výboru, kteří se shromáždili ve Světovém obchodním středisku v Moskvě, hlasovalo 56 pro Peking, 22 pro Toronto, 18 pro Paříž a 9 pro Istanbul. Osaka byla eliminována v prvním kole.

Vyhlášení výsledků vyvolalo kritiků od aktivistů z celého světa, kteří argumentují, že Číně nemělo být dovoleno uspořádat Olympijské hry, protože okupuje Tibet a potlačuje lidská práva. Mnozí to srovnávali s rozhodnutím uspořádat Olympijské hry v roce 1936 v nacistickém Německu.

Dalajlámova vláda v exilu konstatovala, že rozhodnutí poskytnout Olympijské hry Pekingu podpoří v Číně útlak.

"Je to známkou mezinárodního souhlasu s vládní politikou Pekingu potlačovat lidská práva. Povzbudí to Č Povzbudí to Č ínu, aby svou represi rozšířila," konstatoval Kalon TC Tethong, mluvčí ústřední tibetské vlády, která má sídlo v Indii.

Organizace Amnesty International zdůraznila, že Čína musí po udělení práva uspořádat olympijské hry zlepšit dodržování lidských práv. AI poukázala na to, že Čína popravila za posledního čtvrt roku více lidí než celý ostatní svět za poslední tři roky. Odhaduje se, že od dubna bylo v Číně popraveno 1700 osob, obviněných z trestných činů.

"Je ironické, že sportovní stadióny byly posledním místem, kam bylo mnoho odsouzenců k smrti odvezeno, byli tam veřejně rituálně zostouzeni před množstvím davů a pak byli popraveni," konstatovala Amnesty International.

Pekingští činitelé už dlouho tvrdí, že olympijské hry napomohou zlepšit stav lidských práv v Číně a že povedou k otevřenosti, což mezinárodní organizace na obranu lidských práv zpochybňují.

Během dvou dnů protestů, které vedly k hlasování Mezinárodního olympijského výboru v Moskvě bylo 21 lidí v Moskvě zatčeno včetně jednoho tibetského mnicha. Asi dvacet demonstrantů se pokusilo před pátečním hlasováním rozbalit transparent s nápisem "Žádné olympijské hry v Pekingu, dokud nebude Tibet svoboden", ale byli rozehnáni policií.

Uvnitř Světového obchodního střediska se delegáti Mezinárodního olympijského výboru nezabývali lidskými právy. Daleko víc je zajímala otázka dopravních zácp, znečištění ovzduší a dopování.

Jeden delegát se krátce dotkl otázky lidských práv, když se zeptal, zda je vhodné, aby se plážový volejbal hrál na náměstí Nebeského míru (kde došlo v roce 1989 k masakrům studentských prodemokratických demonstrantů). Čína konstatovala, že ho převede na jiné místo.

Rozhodnutí udělit Olympijské hry Pekingu také otevře Čínu, největší světový trh, podnikatelským sponzorům Mezinárodního olympijského výboru, včetně firem Coca-cola, Visa, McDonalds a Kodak.