Technika:
Holografie
Vazeny pane Haicmane,
dovolte mi, abych upresnil Vase porozumeni principu holografie, o kterem
mate dobre znalosti, ale ktere presto vyzaduje dodatecnou informaci.
Holografie vyuziva koherentniho (vetsinou) laseroveho svetla k vytvoreni,
zaznamu
a rekonstrukci kvazistacionarniho interferencniho obrazce. Ten se ziska
protnutim dvou
svazku svetla vzniklych rozdelenim puvodniho jedineho svazku, z nichz jeden
nezmenen
slouzi jako tzv. referencni svazek a druhy po odrazu od predmetu (tzv.
predmetovy svazek)
nese informaci o jeho tvaru. Do prostoru, kde se oba svazky setkaji a
vytvori interferencni
pole, se vlozi zaznamove prostredi, napriklad fotograficka deska, na kterou
se interferencni
pole v jistem prurezu zaznamena. Podle orientace desky k interferencnim
plocham se deli
holograficke zaznamy na ruzne typy. Pro zaznam pohybujicich se predmetu je
treba pouzivat
velmi kratkych svetelnych pulsu, typicky kratsich nez 1 ns, jinak se
neziska kvazistacionarni
interferencni pole.
Rekonstrukce probiha tak, ze se deska osviti stejnym svazkem jako byl
referencni svazek.
Difrakci svetla na mrizce desky vzniknou v idealnim pripade (je-li mrižka
harmonicka) dve
difrakcni maxima, z nichz jedno je totozne s puvodnim predmetovym svazkem,
druhe je
tzv. pseudoskopicke, ma obracenou perspektivu. Dulezite je, ze
rekonstruovany svazek
na rozdil od obycejne fotografie nese informaci o fazi svetla, nejen o jeji
intenzite. To dovoluje
pozorovateli nahlizet na obraz v jeji perspektive.
Je sice pravda, ze kazda mala ploska hologramu nese informaci o celem
predmetu, ale tato
informace neni stejna jako informace obsazena v celem hologramu. Nazorne si
tento rozdil
muzeme objasnit predstavou okna (velikosti zaznamoveho prostredi), pres
ktere se na predmet
divame. Cim mensi kousek hologramu pouzijeme k rekonstrukci, tim mensi je
okno, pres
ktere predmet prostorove vidime.