středa 4. července O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Rada ČT: A nemohl by za nás rozhodnout někdo jiný? (Tomáš Pecina) Česká televize: O auditu a o "Balvínově cenzuře" v České televizi (Jan Čulík) K nadcházejícím svátkům: Život Konstantina - Cyrila: "Půjdu tam s radostí, mají-li knihy v svém jazyku." Zdraví: Na infarkt umírají muži, kteří měli jako děti před narozením nedostatečnou výživu Obrana: Jsem s cestovní kanceláří Fischer zcela spokojen(Pavel Kořenský) České školství: Platy českých učitelů teoreticky zvýšeny, ve skutečnosti klesly (Anna Koutňáková) Český Computer World: PR přichází z USA (Jindra Vavruška) Technika: Holografie (Jaroslav Křepelka) Úvahy vzdáleného pozorovatele: Krize České televize (Marek Houša) O Janě Dědečkové: Teta Nováková v Radě ČT (Marek Houša) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Jaromír Křepelka

dovolte mi, abych upresnil Vase porozumeni principu holografie, o kterem mate dobre znalosti, ale ktere presto vyzaduje dodatecnou informaci.

Holografie vyuziva koherentniho (vetsinou) laseroveho svetla k vytvoreni, zaznamu a rekonstrukci kvazistacionarniho interferencniho obrazce. Ten se ziska protnutim dvou svazku svetla vzniklych rozdelenim puvodniho jedineho svazku, z nichz jeden nezmenen slouzi jako tzv. referencni svazek a druhy po odrazu od predmetu (tzv. predmetovy svazek) nese informaci o jeho tvaru. Do prostoru, kde se oba svazky setkaji a  vytvori interferencni pole, se vlozi zaznamove prostredi, napriklad fotograficka deska, na kterou se interferencni pole v jistem prurezu zaznamena. Podle orientace desky k interferencnim plocham se deli holograficke zaznamy na ruzne typy. Pro zaznam pohybujicich se predmetu je treba pouzivat velmi kratkych svetelnych pulsu, typicky kratsich nez 1 ns, jinak se neziska kvazistacionarni interferencni pole.

Rekonstrukce probiha tak, ze se deska osviti stejnym svazkem jako byl referencni svazek. Difrakci svetla na mrizce desky vzniknou v idealnim pripade (je-li mrižka harmonicka) dve difrakcni maxima, z nichz jedno je totozne s puvodnim predmetovym svazkem, druhe je tzv. pseudoskopicke, ma obracenou perspektivu. Dulezite je, ze  rekonstruovany svazek na rozdil od obycejne fotografie nese informaci o fazi svetla, nejen o jeji intenzite. To dovoluje pozorovateli nahlizet na obraz v jeji perspektive.

Je sice pravda, ze kazda mala ploska hologramu nese informaci o celem predmetu, ale tato informace neni stejna jako informace obsazena v celem hologramu. Nazorne si tento rozdil muzeme objasnit predstavou okna (velikosti zaznamoveho prostredi), pres ktere se na predmet divame. Cim mensi kousek hologramu pouzijeme k rekonstrukci, tim mensi je okno, pres ktere predmet prostorove vidime.