Na infarkt umírají muži, kteří měli jako děti před narozením nedostatečnou výživu
Přizpůsobí-li si ještě nenarozený plod podvýživě, v dospělosti zřejmě dostane infarkt
Srdeční choroby mají u mužů souvislost s výživou plodu v těle matky a s výživou dítěte v prvních letech života, konstatují vědci.
David Barker, profesor epidemiologie ze Southampton University, konstatoval tento týden na konferenci v Lausanne, že bude nutno věnovat daleko větší pozornost zdraví budoucích matek.
Boj proti srdečním chorobám u dospělých nemá příliš valné výsledky, protože se nevěnuje dostatečné množství pozornosti faktorům, které ovlivňují život nenarozeného plodu v těle matky a během prvních let života dítěte. Právě tyto faktory však zřejmě přímo ovlivňují výskyt srdečních chorob v pozdějším věku.
"Až donedávna převládal všeobecný názor, že srdeční choroby, infarkty, mrtvice a další chronické nemoci jsou důsledkem toho, jakým způsobem života žijeme jako dospělí. Tyto představy však jsou falešné," sdělil dr. Barker konferenci Evropské společnosti pro lidské rozmnožování a embryologii.
Profesor Barker a kolegové zkoumali váhu při narození a váhu a výšku v raném dětství u více než 5500 mužů ve věku padesáti až šedesáti let, kteří buď zemřeli na srdeční choroby anebo skončili s nimi ve Finsku v nemocnici. Zjistili pozoruhodný systém.
U mužů, kteří se narodili jako malá nemluvňata (měli pod váhu) a až během dětství podstatně přibyli na váze, byla velká pravděpodobnost, že budou trpět srdečními chorobami. Kdyby všichni dosáhli průměrné výšky a váhy do jednoho roku života, výskyt koronárních nemocí by se u nich později snížil na polovinu.
Nemluvňata se totiž přizpůsobují, konstatoval profesor Barker. "Jestliže trpí nenarozený plod podvýživou, změní se tím natrvalo způsob, jak funguje krevní oběh a jak organismus zpracovává tuk a glukózu. Tyto změny na počátku života jsou pak trvalé."
Nejvíce se změní funkce jater, takže dojde ke změně způsobu, jak játra regulují cholesterol. Svalovina vzniká v třicátém týdnu vývoje nenarozeného plodu a množství svaloviny, jaké má nemluvně, se pak už nemění. Podvýživa vede k omezenému růstu buněk, takže hubené nemluvně má méně všech buněk, od svalových buněk až po buňky ledvin.
Co se děje pak, se už moc neví, ale je prý pravděpodobné, že pak vysokoenergetická, západní dieta, založená na vysoké koncentraci tuku, zřejmě zahltí tento snížený počet buněk. Lidé, kteří byli malými nemluvňaty, by si měli dávat pozor, aby neztloustli. Je důležité, uvedl Barker, zaměřit se na zdraví žen předtím, než otěhotní - nejen na potraviny, které ženy konzumují v těhotenství, ale i na to, jak tělo potraviny metabolizuje.
