Konstantin - Cyril: Vzorný student
Život Konstantina - Cyrila: "Půjdu tam s radostí, mají-li knihy v svém jazyku."
Výňatky
Život Konstantinův byl napsán brzo po smrti Konstantina - Cyrila, tedy po roce 869, některým z jeho žáků. Text je původně v staroslověnštině - to je jazyk, jehož používala na Velké Moravě v devátém století křesťanská liturgie. Skladba se zachovala v četných opisech, většinou až z 15. století.
Ač vnikl do mnohých jeho řečí a velikého vědění, přece nemohl porozuměti hlubším místům a upadl proto do těžkého zármutku. Byl pak tam nějaký cizinec obeznalý v gramatice. K němu tedy zašel, vrhl se mu k nohám a vzdávaje se mu, prosil ho: "Buď tak dobrý a nauč mě umění gramatickému." Ale ten zakopal svou hřivnu a odbyl jej: "Nenamáhej se, chlapče, neb jsem se pevně zařekl, že co živ nikoho tomu učit nebudu." Hoch však se mu opět klaněl, se slzami volaje: "Vezmi všecek můj podíl na domu otce mého, který mi náleží, a nauč mě tomu."
V městě Soluni byl jeden muž, urozený a bohatý, jménem Lev, zastávající úřad drungaria (vojenského velitele) pod stratégem (vyšší vojenský velitel). Byl zbožný a spravedlivý a zachovával všecka přikázání boží tak, jako kdysi Job. Živ jsa se svou chotí, zplodil sedm dítek, z nichž nejmladší, sedmý, byl Konstantin filozof, náš vychovatel a učitel. Když jej matka porodila, dali ho chůvě, aby ho kojila, ale dítě se nechtělo chopiti cizího prsu, leda matčina, dokud nebylo odkojeno. Stalo se tak božím řízením, aby dobrá ratolest z dobrého kořena byla odkojena mlékem bez poskvrny. Potom dobří ti rodičové shodli se na tom, že zachovají čistotu a nebudou již spolu obcovati, a po čtrnáct let nepřestoupili tohoto předsevzetí, žijíce v Pánu jako bratr a sestra, dokud je smrt nerozloučila. Když měl muž odejíti na soud boží, hořekovala matka tohoto dítěte, pravíc: "O nic mi nejde, jedině o tohoto hocha, kterak bude vychován." A jí řekl: "Věř mi, ženo, naději se v Boha, že mu dá takového otce a správce, který spravuje všechny křesťany." To se i stalo.
V sedmi letech vidělo dítě sen a vyprávělo jej otci a matce, řkouc: "Stratég shromáždil všechny dívky našeho města a pravil ke mně: Vyvol si z nich, kterou chceš, za ženu a pomocnici věkem ti rovnou. Já jsem se na všechny podíval a prohlédl si je a uviděl jsem jednu krásnější nad všecky se skvoucí tváří a ozdobenou hojně zlatými šperky a perlami a všelikou nádherou. Její jméno bylo Sofia, to jest Moudrost. Tu jsem si vyvolil." Rodiče vyslechnuvše tato jeho slova, pravili mu: "Synu, zachovej zákon otce svého a nezamítej naučení matky své, neboť přikázání jest svítilnou a zákon světlem. Rci Moudrosti: Sestrou mi buď, a Opatrnost učiň si přítelkyní. Vždyť Moudrost září nad slunce, a přivedeš-li si ji, aby byla tvou chotí, zbavíš se skrze ni mnohého zla."
Když jej dali na učení, prospíval v knihách nad všechny žáky velmi bystrou pamětí, takže budil podiv všech. Bývalo obyčejem, že se synové zámožných rodičů bavívali lovem. Jednoho dne vyšel Konstantin s nimi do polí a vzal s sebou krahujce. Sotva jej vypustil, řízením božím strhle se vítr, uchvátil jej a odnesl. Hoch z toho upadl v tesknost a žal, a dva dni nic nejedl. Neboť pro svou lásku k lidem milosrdný Bůh nechtěje, aby si navykl světským věcem, snadno jej ulovil svou láskou: jako kdysi ulovil Plakida na honě jelenem, tak jeho krahujcem. Rozvažoval u sebe prázdnotu tohoto života, kál se a volal: "Takový jest tedy tento život, že místo radosti se množí žal? Ode dneška se dám jinou cestou, která je lepší než tato, a nepromarním svých dnů ve shonu tohoto života."
I oddal se studiu a sedával doma, uče se nazpaměť knihám svatého Řehoře Bohoslovce. A na stěně si učinil znamení kříže a napsal svatému Řehoři tento chvalozpěv: "Ó Řehoři, tělem člověče, ale duší anděle! Ač jsi byl tělem člověk, zdál ses andělem. Neboť ústa tvá jako jeden ze Serafů oslavují Boha a celý svět osvěcují učením pravé víry. Proto přijmi i mne, jenž se ti kořím s láskou a věrou a buď mi osvětitelem a učitelem." Tak se mu zasliboval.
Ač vnikl do mnohých jeho řečí a velikého vědění, přece nemohl porozuměti hlubším místům a upadl proto do těžkého zármutku. Byl pak tam nějaký cizinec obeznalý v gramatice. K němu tedy zašel, vrhl se mu k nohám a vzdávaje se mu, prosil ho: "Buď tak dobrý a nauč mě umění gramatickému." Ale ten zakopal svou hřivnu a odbyl jej: "Nenamáhej se, chlapče, neb jsem se pevně zařekl, že co živ nikoho tomu učit nebudu." Hoch však se mu opět klaněl, se slzami volaje: "Vezmi všecek můj podíl na domu otce mého, který mi náleží, a nauč mě tomu." Když ho však nechtěl vyslyšeti, vrátil se domů a setrvával na modlitbách, aby dosáhl, po čem toužilo jeho srdce. A Bůh učinil vbrzku po vůli těm, kteří se ho bojí. Neboť o jeho kráse a moudrosti a pilném učení, jež bylo hluboce v něm zakořeněno, uslyšel ministr císařův, tak zvaný logothet; ten poslal pro něho, aby se učil s mladičkým císařem. Když to hoch uslyšel, s radostí se vydal na cestu, a na cestě poklekl a modlil se řka: "Bože otců našich a Pane milosrdenství, jenž jsi stvořil vše slovem a moudrostí svou, učiniv člověka, aby vládl tvorstvu tebou stvořenému, dej mi moudrost, přebývající v blízkosti tvých trůnů, bych porozuměl, co se tobě líbí, a byl spasen. Jsem služebník tvůj a syn služebnice tvé." A k tomu odříkal ostatek modlitby Šalamounovy a vstav řekl: Amen.
Zatímco se filozof veselil v Bohu, naskytla se opět jiná věc a úkol ne menší dřívějších. Neboť Rostislav, kníže moravský, vnuknutím božím, po úradě se svými knížaty a s Moravany, vypravil poselství k císaři Michalovi, řka: "Náš lid se odřekl pohanství a drží se křesťanského zákona. Nemáme však takového učitele, který by nám pravou křesťanskou víru vyložil v našem jazyku, aby též jiné kraje, vidouce to, nás napodobily. Nuže, pošli nám, pane, takového biskupa a učitele. Od vás se zajísté vždy šíří dobrý zákon do všech krajin."
Císař shromáždiv sněm a povolav Konstantina filozofa, oznámil mu tuto věc a pravil: "Vím, filozofe, že jsi zemdlen, ale jest třeba, abys tam šel, neboť tuto věc nemůže nikdo vykonat tak, jako ty." Filozof odpověděl:" Ač jsem zemdlen a churav na těle, půjdu tam s radostí, mají-li knihy v svém jazyku." Císař mu pravil. "Děd můj i otec můj i mnozí jiní pátrali o tom, ale nenalezli toho. Kterak tedy to mohu já nalézti?" Filozof řekl: "Kdopak může napsati řeč na vodě nebo získati si jméno kacíře?" Odpověděl jemu opět císař se strýcem svým Bardou: "Chceš-li ty, může ti to dáti Bůh, který dává všem prosícím bez pochybování a otvírá tlukoucím."
Šel tedy filozof a podle dávného svého obyčeje oddal se modlitbě i s jinými pomocníky. Vbrzku mu je zjevil Bůh, který slyší modlitby svých služebníků, a ihned složil písmena a začal psáti slova evangelia: Na počátku bylo slovo, a slovo bylo u Boha a Bůh byl slovo, a tak dále.
Zaradoval se císař a velebil Boha se svými rádci. I poslal jej s mnohými dary, napsav Rostislavovi takovýto list: "Bůh, který chce, aby každý přišel k poznání pravdy a povznesl se na vyšší stupeň dokonalosti, když viděl tvou víru a snahu, zjevil knihy pro váš národ a učinil nyní za našich let, čeho dávno nebylo, leda jen v prvých dobách, abyste i vy byli připočteni k velikým národům, které slaví Boha svým jazykem. I posíláme ti toho, jemuž Bůh je zjevil, muže ctihodného a zbožného, velmi vzdělaného a filozofa. Nuže, přijmi dar větší a vzácnější nad všechno zlato a stříbro a drahokamy i nad pomíjivé bohatství, a s jeho pomocí hleď rychle upevnit tu věc a celým srdcem hledat Boha. A nezanedbávej společné spásy, ale pobízej všechny, aby nelenili, nýbrž dali se na cestu pravdy, abys i ty, až je přivedeš svým úsilím k poznání Boha, přijal za to svou odměnu, i v tomto věku i v budoucím, za všechny ty duše, jež uvěří v Krista Boha našeho, od nynějška až do skonání, a abys zanechal po sobě paměť příštím pokolením, podobně jako veliký císař Konstantin."
Na infarkt umírají muži, kteří měli jako děti před narozením nedostatečnou výživu
Přizpůsobí-li si ještě nenarozený plod podvýživě, v dospělosti zřejmě dostane infarkt
Srdeční choroby mají u mužů souvislost s výživou plodu v těle matky a s výživou dítěte v prvních letech života, konstatují vědci.
David Barker, profesor epidemiologie ze Southampton University, konstatoval tento týden na konferenci v Lausanne, že bude nutno věnovat daleko větší pozornost zdraví budoucích matek.
Boj proti srdečním chorobám u dospělých nemá příliš valné výsledky, protože se nevěnuje dostatečné množství pozornosti faktorům, které ovlivňují život nenarozeného plodu v těle matky a během prvních let života dítěte. Právě tyto faktory však zřejmě přímo ovlivňují výskyt srdečních chorob v pozdějším věku.
"Až donedávna převládal všeobecný názor, že srdeční choroby, infarkty, mrtvice a další chronické nemoci jsou důsledkem toho, jakým způsobem života žijeme jako dospělí. Tyto představy však jsou falešné," sdělil dr. Barker konferenci Evropské společnosti pro lidské rozmnožování a embryologii.
Profesor Barker a kolegové zkoumali váhu při narození a váhu a výšku v raném dětství u více než 5500 mužů ve věku padesáti až šedesáti let, kteří buď zemřeli na srdeční choroby anebo skončili s nimi ve Finsku v nemocnici. Zjistili pozoruhodný systém.
U mužů, kteří se narodili jako malá nemluvňata (měli pod váhu) a až během dětství podstatně přibyli na váze, byla velká pravděpodobnost, že budou trpět srdečními chorobami. Kdyby všichni dosáhli průměrné výšky a váhy do jednoho roku života, výskyt koronárních nemocí by se u nich později snížil na polovinu.
Nemluvňata se totiž přizpůsobují, konstatoval profesor Barker. "Jestliže trpí nenarozený plod podvýživou, změní se tím natrvalo způsob, jak funguje krevní oběh a jak organismus zpracovává tuk a glukózu. Tyto změny na počátku života jsou pak trvalé."
Nejvíce se změní funkce jater, takže dojde ke změně způsobu, jak játra regulují cholesterol. Svalovina vzniká v třicátém týdnu vývoje nenarozeného plodu a množství svaloviny, jaké má nemluvně, se pak už nemění. Podvýživa vede k omezenému růstu buněk, takže hubené nemluvně má méně všech buněk, od svalových buněk až po buňky ledvin.
Co se děje pak, se už moc neví, ale je prý pravděpodobné, že pak vysokoenergetická, západní dieta, založená na vysoké koncentraci tuku, zřejmě zahltí tento snížený počet buněk. Lidé, kteří byli malými nemluvňaty, by si měli dávat pozor, aby neztloustli. Je důležité, uvedl Barker, zaměřit se na zdraví žen předtím, než otěhotní - nejen na potraviny, které ženy konzumují v těhotenství, ale i na to, jak tělo potraviny metabolizuje.
Jsem s cestovní kanceláří Fischer zcela spokojen
Ja osobne jsem pouzil sluzeb CK Fischer dvakrat. Poprve jsme si leteli (4
lide - muj kolega, jeho zena, moje draha a ja) do Dominikanske republiky.
Vsechno probehlo tak jak melo (let, transfer z letiste atd.) az na drobny
zadrhel, kdyz jsme v hotelu dostali jine pokoje nez koupene (vyhled na
more). Pritomna zastupkyne CK Fischer vse vyresila velice rychle (ukazala
odpovednemu pracovniku hotelu neco v nejakych papirech) a prestehovali nas
do jineho pokoje. Zbytek pobytu a cesta zpet byla bez jakychkoli problemu,
hotel (jidlo, sluzby, pokoj) odpovidal udajum v katalogu. Proste nic se
nedalo vytknout.
Podruhe jsme si kolegou koupili zajezd na Kubu (Varadero). Ani v tomto
pripade se nedalo CK Fischer nic vytknout. Dokonce i v prapodivnych
kubanskych pomerech dokazali zorganizovat takovy detail, ze na letisti
cekala pani s transparentem, na kterem byla napsana nase jmena a dovedla nas
k predplacenemu taxi, ktere nas odvezlo z Havany do Varadera. Hotel byl
opet bez pripominek (ackoli jsme tam moc casu netravili a radeji jsme
jezdili po Kube).
Celkove musim rict, ze vetsinu namitek vuci CK Fischer nechapu. Proc se
lide pohorsuji nad tim, ze kdyz si koupi letenku jako "Last minute", leti
za par hodin. Vzdyt ze samotneho nazvu letenky to celkem jasne plyne...
Jinak obecne par rad pro lidi, kteri jezdi (letaji) na dovolenou.
1. CK Fischer je pomerne lacina cestovni kancelar a je nutne ji tak brat.
Nelze cekat zazraky v podobe sampanskeho na uvitanou...
2. Pokud chcete mit na ceste letadlem pohodli, nepouzivejte charterove lety
nebo economy class. Kupte si letenku bussiness class a budete mit misto na
nohy, staly prisun jidla a piti a dalsi souvisejici sluzby (vcetne
bezproblemoveho prebookovani letu v pripade zpozdeni nebo prosvihnuti
letu). Uvedomte si, ze napriklad pro zakazniky British Airways, kteri si
koupi letenky bussiness class jsou na vetsine letist specialni prostory s
koupelnou, pitim a jidlem zdarma atd.
Mimochodem, letadla CK Fischer na tom nejsou v economy class s mistem na
nohy zdaleka nejhur. Zkuste Air France a uvidite, co je to malo mista na
nohy ( a nejen to, zazil jsem a AF situaci, kdy jsem mel na
transatlantickem letu v noci zizen a kdyz na moje zvoneni nikdo nereagoval,
zvedl jsem se, zasel do kuchynky, probudil letusku a ta mi sdelila, ze na
pulte je plastova lahev s vodou, ze ktere se mohu obslouzit !!!!)
3. Je nutne si uvedomit, ze mimo Evropu nebo USA je pocet hvezdicek hotelu
ponekud zavadejici. 4 hvezdickovy hotel v UK je neco zcela jineho nez 4
hvezdickovy hotel na Kube nebo v Tunisu. Pokud chcete mit jistotu, ze hotel
bude splnovat narocne standardy, rezervujte si Four Seasons nebo neco
podobneho. Cena je ovsem ponekud jina, nez nabizi Fischer.
4. Neexistuje nic podobneho jako je obed zdarma. Kazdy dostane to, co si
zaplati. Kdysi natocil Benny Hill pomerne peknou scenku na tema cestovani.
Je to ta o zakaznikovy, ktery si zakoupi za 99 liber vyhodny zajezd a leti
v letadle s lidmi, kteri si koupili zajezd za 100 liber. Doporucuji
shlednout a podrobne prostudovat...
Poznámka JČ: Doporučení, ať si lidi, kteří chtějí kvalitu, raději koupí v letadle business class, se mi zdá poněkud pokrytecké - ceny business class jsou připůzobeny cenové úrovni, jakou si mohou dovolit velké západní podniky, a obávám se, že většina lidí v ČR by si je těžko mohla dovolit (to se týká i mnoha turistů na Západě). Je pravda, že letecké společnosti vydělávají své zisky právě na těchto předražených letenkách. Ale cenová struktura mezinárodních letenek ve vztahu ke konkurenci a nákladům na dopravu je nesmírně složitá - poslední dobou kupodivu silně vydělávají právě aerolinie, které prodávají nejlevnější letenky (viz nedávné podstatné zvýšení zisků "plebejské" britské letecké společnosti Ryanair). Přesto jsou jejich služby zdvořilé a relativně spolehlivé (někdy dochází ke zpoždění).- Přebookování letenky v případě zmeškání letu, protože předchozí přípoj přiletěl pozdě, je zcela automatickou službou i v třídě Economy Class, stejně i umístění zdarma přes noc do hotelu, pokud jste zmeškali už poslední let - pod podmínkou, že jsou oba navazující lety u téže společnosti a v téže jediné letence. Jde o to, jak se cestovní kancelář zachová, dojde-li ke krizi - to je určujícím momentem. - Omezený prostor k pohybu zejména při dálkových letech vyvolává vážné ohrožení zdraví a je možná v důsledku trombózy v končetinách (vytvoří se z nedostatku pohybu krevní chuchvalec, který se dostane do mozku nebo do plic) náhlá smrt, viz tento příspěvek. V těchto dnech zrovna v Británii po příletu přes oceán zemřela zase jedna žena.
Platy českých učitelů teoreticky zvýšeny, ve skutečnosti klesly
Úkoly tohoto roku splníme
Po lednové vládní kampani, kterou provázely optimistické naděje českých učitelů spojené se zvýšením tarifních mezd ve školství, dochází v pololetí k mírnému vystřízlivění, kterému se jistě nemůže ubránit ani samotný ministr školství Eduard Zeman. Minulý čtvrtek ministerstvo školství zveřejnilo některé informace o platových poměrech učitelů a nepedagogických pracovníků v regionálním školství. Značnými komplikacemi prochází totiž dobře míněná snaha ministra školství o zvýšení platů českých učitelů, kterých ve srovnání s minulým rokem sice příliš neubylo, ale pro které je stále obtížnější vydržet vzrůstající tempo zvyšujících se reálných nákladů strávených mimo školní budovu.
Ačkoliv u učitelů došlo od počátku roku ke zvýšení tarifních platů v průměru o 1308 korun (u nepedagogických pracovníků to bylo pak 335 korun), reálný plat českých kantorů v prvém pololetí ve skutečnosti klesl o 421 korun na celostátní průměrný příjem školského pracovníka ve výši 11607 korun. Řada okresů ovšem takové výše ani nedosáhla kvůli přezaměstnanosti či nerovnoměrnému rozdělení zdrojů mezi jednotlivé školy. Novinářům to ve čtvrtek řekl vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva školství Zdeněk Bernard, který slíbil, že bude lépe. Měsíční učitelský plat se má letos v průměru zvýšit o 1600 korun měsíčně, nepedagogičtí pracovníci si mají polepšit dokonce o celých 370 korun českých. "Je víc než jisté, že tento celoroční cíl bude splněn," slíbil učitelům na závěr letošního školního roku Bernard, který sliby je zvyklý plnit do puntíku už od dob, kdy jako předseda Celozávodního výboru KSČ ministerstva školství a kultury ČSR plnil všechny závěry předcházejících sjezdů ÚV KSČ na výbornou. Nenárokové složky platu se u učitelů prozatím ovšem oproti srovnatelnému období v minulém roce nejen snížily v průměru o 100 korun měsíčně, ale tato složka platu u pracovníků ve školství celkově poklesla o 408 až 248 korun měsíčně.
Mzdová revoluce zase až za rok
Zvýšení platů tedy teoreticky proběhlo, ale v reálné skutečnosti mzdy učitelů klesly, jako ve Werichově pohádce o princezně Koloběžce, která přijela oblečená, neoblečená, učesaná a neučesaná. Ze zvýšení mezd se vyklubalo snížení reálných platů, z euforie je spíše lehká kocovina, jenom letní školní prázdniny se prozatím ještě nikdo nesnažil vylepšit nějakým optimalizačním opatřením. Jedině snad učitelé středních škol nebyli snížením nenárokové složky platu výrazným způsobem postiženi a jedině díky nim se průměrný příjem alespoň částečně blíží průměrným příjmům v České republice. Učitelé na základních školách však nepochybně zaplakali a mzdová revoluce ve školství se tedy opět odkládá o další rok. A to je školství pro sociálně demokratickou vládu stále tou nejvyšší politickou prioritou.
S platy učitelů to ovšem prý není zase tak špatné, alespoň podle nedávno zveřejněných údajů mezinárodní organizace OECD, která dospěla k závěru, že průměrná roční mzda českého učitele na 2. stupni základní školy po 15 letech služby činila v roce 2000 celých 9342 dolarů. Kdo ale letos plánoval pobyt na plážích v Tenerife, vezme určitě za vděk i zadumanou letní Šumavou.
V letošním školním roce zasáhla oblast školství reforma veřejné správy a peněz se nedostává stále víc, jako by mizely v Bermudském trojúhelníku, který tvoří ministerstvo školství, nově zřízené kraje a pomalu odumírající okresy. Ministerstvo již v polovině června zjistilo, že peníze zaslané krajům a okresům na školství nestačí, a tak v polovině června posílilo mzdové prostředky u vybraných okresů o 105 miliónů korun. Do konce června však ministerstvo školství stačilo předat samosprávě jen 66 procent škol dříve zřizovaných státem, a tak nelze ani odhadnout kolik černých děr se ve školském rozpočtu ještě objeví.
Sci-fi záhada: Mladí kantoři nejsou, ale počet učitelů prý vzrůstá
Podle informací ministerstva školství v prvém čtvrtletí 2001 došlo v porovnání se srovnatelným obdobím v minulém roce sice ke zvýšení počtu pedagogických pracovníků o 1 886 učitelů, ale toto zvýšení neznamená v žádném případě počátek masivní invaze mladých kantorů do školství. Nárůst učitelů ve školách nebyl ovlivněn nějakou novou personální strategií ministerstva školství, ale byl naprosto prozaickým důsledkem naplňování prázdných ročníků středních škol, které musely být obsazeny i dostatečným počtem kvalifikovaných kantorů. Některé základní školy jsou ale i nadále téměř před kolapsem. Chybí zejména mladí učitelé, kteří se stále méně smiřují s představou nízkých platů zejména v základních školách. Situace však není tíživá jen pro mladé učitele, ale i pro školy samotné. Průměrný měsíční plat ve výši 11203 korun za I.čtvrtletí letošního roku je jen jedním z dalších důkazů, že volební sliby jsou halasněji vykřikovány převážně před volbami, ale realita následujících let na situaci českých učitelů je stále stejná. Učitelské platy jsou totiž i nadále pod pětiprocentní hranicí průměrné mzdy, ať je ve vládě Petr, Ivan nebo Eduard. Jména ministrů se sice s železnou pravidelností mění, zatímco nízké platy českých učitelů jsou dlouholetou skomírající trvalkou. Skomírající vývoj mezd zaznamenalo ministerstvo školství i v prvém čtvrtletí tohoto roku. Přestože limit počtu učitelů nebyl zdaleka naplněn, čerpání prostředků na platy bylo za I.čtvrtletí roku daleko nižší ve srovnání se srovnatelným obdobím minulého roku. Podle předběžných prognóz mělo totiž optimální čerpání prostředků na platy v jednotlivých okresech dosahovat plánovaných 23,5%, ale této výše kupodivu nedosáhl ani jeden z okresů České republiky. Vinu za nízké platy prý tedy nesou okresy, které zase argumentují nedostatkem přidělených ministerských financí. Část finančních prostředků poskytnutých státem totiž obce investovaly do provozu některých dlouhodobě zanedbávaných a zadlužených středních škol, které spravoval stát. Myšlenka výrazně zvýšit platy českých učitelů a přilákat do školství mladou krev to byla ale dobrá. Prostě se jenom nevyvedla. V dalších letech se to určitě povede!
Začátek školních prázdnin a daňové svobody českých učitelů
Ministerstvo školství minulý týden zveřejnilo údaje, z nichž vyplývá, že mzdy učitelů i přes tento částečný neúspěch závratně rostou. “Průměrný měsíční plat českých učitelů vzrostl od roku 1995 do loňského roku o 48,3 procenta. Zatímco v roce 1995 brali pedagogové měsíčně 8991 korun, o pět let později to bylo 13336 korun.” Strhující nárůst učitelských platů za posledních šest let o více než 48 procent je však jen tragikomickou hrou čísel, která ani na okamžik nezmiňuje inflační nárůst v uvedených letech spojený s růstem životních nákladů. Obrovský mzdový “run” pak získává značné trhliny, jestliže jsou platy učitelů srovnány s platovým vývojem v některých dalších resortech. Ve srovnání s platovou úrovní v celém národním hospodářství, kde průměrná mzda v roce 2000 činila 13491 korun, byly jen loni platy učitelů o 1,15 procenta nižší. Loni průměrný měsíční plat učitele ve srovnání s rokem 1999 dokonce poklesl o 113 korun.
Za to letos očekává ministerstvo školství, že průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků regionálního školství dosáhne 14531 korun. Každá mince má však nejen svůj líc, ale rub. Od prvního července totiž podražil plyn, stejně jako i nájemné. Tedy alespoň u učitelů, kteří nežijí ve vlastních vilách, ale žijí v bytech s regulovaným nájemným, které se zvýšilo o další čtyři procenta. Většina kantorů, kteří by chtěli odejít do důchodu dříve, než jim to umožňuje současný důchodový systém, bude mít méně peněz. Proto raději zůstanou ve školách, které čeká mohutná reforma zahrnující nejen zavedení moderních informačních technologií, nového školního kurikula, ale i nového stylu vyučování. Starého psa ovšem novým kouskům nenaučí ani ministr školství.
Teprve počátkem června nás minul Den daňové svobody. Na každého učitele čekal ještě před výplatou jeho poměrně skromné mzdy a odchodem na letní prázdniny bdělý a nikdy neselhávají daňový systém. Peníze, které v potu tváře český učitel vydělá, jsou mu nejen zdaněny ještě dříve, než je dostane do rukou. Na své si přijdou nejen daně z příjmu fyzických osob a povinný odvod na zdravotní a sociální pojištění, ale i řada dalších vymožeností moderní doby. Když si již jednou zdaněné peníze skromný český učitel ušetří, aby si mohl pořídit například nový byt či postavit svépomocí domek, z úroků platí nejen 15% daň, ale zakoupí-li jakékoli spotřební zboží, jeho cena je automaticky vyšší o dalších 22% DPH. Vedle systému základního zdanění na učitele, a nejen pochopitelně jen na ně, čekají pak daně z nemovitosti, daně darovací, valorizované vodné a stočné, koncesionářské poplatky, povinné ručení motorových vozidel, poplatky za školní pomůcky školáka a řada dalších drobných daňových roztomilostí a útoků na už tak vyhublou peněženku českého kantora. Nemalým výdajem jsou i náklady řady učitelů na zvyšování vlastní kvalifikace, která byla v tichosti přesunuta na jejich neumdlévající bedra. Více než dvanáct tisíc korun musí například ze svého zaplatit učitelé, kteří se hlásí do kursu pro výchovné poradce. Ministerstvo školství totiž před nedávnem přiznalo, že ačkoliv podle jeho vyhlášky musí na školách být kvalifikovaní výchovní poradci, nemá dost peněz na jejich vzdělávání. Ve školách v posledních letech výrazně vzrostly projevy šikanování a záškoláctví, před kterými je řada škol téměř bezmocná. Místo aby byly věnovány finanční prostředky na zvyšování kvalifikace v mnoha případech bezradných a nekvalifikovaných kantorů, ministerstvo školství se rozhodlo situaci vyřešit radikálním způsobem. Vydalo sérii metodických pokynů k prevenci zneužívání návykových látek ve školách a k řešení šikanování mezi žáky.
Loni byl Dnem daňové svobody 6. červen, letos jím byl 7. červen, ale v roce 1912 bychom si ho připomněli již v únoru. To nám tedy několik dalších několik let určitě nehrozí. Naopak systematické posouvání tohoto termínu do období letních prázdnin, je důkazem toho, kolik nás stojí péče bodrého všeobjímajícího sociálního státu, který se o školství a vzdělávání stále nedokáže tak nějak postarat. Staré české přísloví sice říká, že kde nic není, ani smrt nebere, ale v příštím roce se to prý docela určitě změní. Šestiprocentní přesun DPH do umdlévajícího českého školství ho postaví konečně na nohy. Nejsou-li ovšem ty jeho nohy už dávno hliněné.
Český Computer World:
PR přichází z USA
Do ceskeho Computerworldu pronikl preklad pozoruhodneho clanku o IT systemech na letadlove lodi:
http://www.cw.cz/cw.nsf/page/C4CA26DF4C328542C1256A6C0047A8EB
Pozoruhodne na nem je, ze vice nez polovina clanku lici nepodstatne detaily (trochu to pripomina reportaze CT z Balkanu) a uplne na konci nenapadne podsouva, ze vetsinu prace na lodi zajistuji spolehliva Windows NT, zatimco Unix na lodi zpracovava jakousi nepodstatnou administrativu a i v tom "opakovane selhava". "Nenapadne" se zde bez konkretnich dukazu shazuje konkurence.
Pritom ale jiz pomerne dlouho se vi, ze situace byva opacna: ze zpravy (http://members.aol.com/rkaphing/ms/nt_crashes.html), kterou napsal vladni zamestnanec, vyplyva, ze selhani Windows NT znehybnilo valecny kriznik tak, ze byl zcela neschopen boje i presunu a musel byt odtazen do doku.
Prestoze toto tema ma vzdalene vztah k nedavne debate GNU vs. pan byvaly poslanec, chtel jsem ukazat, jak lze manipulovat s lidmi pokud (1) date volny prostor marketingove propagande v jinak serioznim odbornem tisku a (2) pokud zaroven nejsou k dispozici take informace "z druhe strany" (bojim se rici objektivni).
PS. Oznacil jsem si casti clanku v CW podle toho, zda (1) se vubec netykaji tematu (vzhledem k titulku i samotneho zamereni casopisu kde byl clanek uverejnen), (2) slova maji cosi spolecneho s tematem, ale nic skutecneho se nedovime, a konecne (3) ktere se vytahuji k tematu inzerovanemu titulkem. A nechal jsem program spocitat slova:
uplne mimo: 956 slov (76,7%) neinformace: 168 slov (13,5%) k tematu: 122 slov (9,7%)
p<
pricemz vetsinu obsahu tech "zbylych" 9,7% tvori krivacke naznacovani nedostatku konkurencniho systemu, korunovane nasledujici pasazi o "rodine, kde jsou vsichni na sobe zavisli" a kde spolehlivost je kvalitou c.1.
Technika:
Holografie
Vazeny pane Haicmane,
dovolte mi, abych upresnil Vase porozumeni principu holografie, o kterem
mate dobre znalosti, ale ktere presto vyzaduje dodatecnou informaci.
Holografie vyuziva koherentniho (vetsinou) laseroveho svetla k vytvoreni,
zaznamu
a rekonstrukci kvazistacionarniho interferencniho obrazce. Ten se ziska
protnutim dvou
svazku svetla vzniklych rozdelenim puvodniho jedineho svazku, z nichz jeden
nezmenen
slouzi jako tzv. referencni svazek a druhy po odrazu od predmetu (tzv.
predmetovy svazek)
nese informaci o jeho tvaru. Do prostoru, kde se oba svazky setkaji a
vytvori interferencni
pole, se vlozi zaznamove prostredi, napriklad fotograficka deska, na kterou
se interferencni
pole v jistem prurezu zaznamena. Podle orientace desky k interferencnim
plocham se deli
holograficke zaznamy na ruzne typy. Pro zaznam pohybujicich se predmetu je
treba pouzivat
velmi kratkych svetelnych pulsu, typicky kratsich nez 1 ns, jinak se
neziska kvazistacionarni
interferencni pole.
Rekonstrukce probiha tak, ze se deska osviti stejnym svazkem jako byl
referencni svazek.
Difrakci svetla na mrizce desky vzniknou v idealnim pripade (je-li mrižka
harmonicka) dve
difrakcni maxima, z nichz jedno je totozne s puvodnim predmetovym svazkem,
druhe je
tzv. pseudoskopicke, ma obracenou perspektivu. Dulezite je, ze
rekonstruovany svazek
na rozdil od obycejne fotografie nese informaci o fazi svetla, nejen o jeji
intenzite. To dovoluje
pozorovateli nahlizet na obraz v jeji perspektive.
Je sice pravda, ze kazda mala ploska hologramu nese informaci o celem
predmetu, ale tato
informace neni stejna jako informace obsazena v celem hologramu. Nazorne si
tento rozdil
muzeme objasnit predstavou okna (velikosti zaznamoveho prostredi), pres
ktere se na predmet
divame. Cim mensi kousek hologramu pouzijeme k rekonstrukci, tim mensi je
okno, pres
ktere predmet prostorove vidime.
Krize České televize
Sent: Tuesday, July 03, 2001 10:21 PM
Poslech rady rozhovoru z Blazkova souboru Polorizena revoluce umisteneho na Internetu http://www.radiojeleni.cz/polorevoluce, neutuchajici spor o CT, ktery se stale znovu objevuje i na strankach Blistu, a moznost trochu si problem si pri cestach vlakem promyslet stoji za touto uvahou.
Nejsem insider, ale take ne uplny outsider. Mel jsem pred par lety prilezitost seznamit se zevnitr s atmosferou v Ceske televizi.
Domnivam se proto, ze prava pricina revoluce v Ceske televizi je v krizi teto organizace. V uplynulych 10 letech opustily CT v nekolika vlnach stovky lidi. Povetsinou tech aktivnich, ambicioznich, kteri jsou pro chod kazde vetsi organizace nezbytni, protoze ji dodavaji dynamiku. Ti odesli do rychle rostoucich soukromych spolecnosti.
Zustal urcity typ pracovniku - lide, kteri jsou spokojeni ve velike organizaci zvucneho jmena, ve ktere panuji zavedena pravidla a vernostni system odmen. Uvolnena mista ziskali mladi idealiste bez praktickych zkusenosti, kteri se velmi snadno dostavali do konfliktu s rutinery. Organizaci oslabovali jednak tim, ze se museli na jeji naklady ucit, a take svymi chybami.
Takto oslabena organizace ztracela svou pevnou strukturu, restrukturalizace naordinovane nove jmenovanymi rediteli narusovaly lety overene procesy. Pomalu rostouci bezvladi znervoznovalo milovniky starych poradku i idealisty.
Krome toho obema skupinam silne vadila rostouci odvaha jejich kolegu s asocialnimi sklony vyuzivat slabiny systemu ve svuj prospech.
V teto situaci uz byla snaha politickych stran dosadit na misto reditele sveho agenta jen jiskrou v mistnosti plne plynu. Byla to idelani zaminka ke vzpoure.
Jeste bych se rad dotkl vyse koncesionarskeho poplatku a potazmo dimenze Ceske televize.
Koncesionarsky poplatek pomaha financovat rozpocet obou medialnich organizaci a dava jim dilci nezavislost na prijmech ziskanych za sluzbu obchodnim firmam formou propagace jejich produktu.
Diky nemu si mohou dovolit nezavisle zpravodajstvi a mohou podporovat audiovizualni umeleckou tvorbu bez ohledu na nizkou okamzitou efektivnost vynosu z tohoto pocinani. Soukrome televize to prave proto delat nebudou.*)
Pritom je to pro narodni kulturu nezbytne, protoze jen v takovem prostredi maji umelci moznost experimentovat, vychovavat sve nasledovniky a postupne se dopracovavat k umeleckym dilum, ktera nasi generaci preziji. V minulosti takto financovala rozvoj kultury slechta.
Koncesionarsky poplatek za televizni a rozhlasove vysilani cini v Cesku 75 CZK. V Nemecku ale vice nez 35 DM mesicne ! A to je absolutne pri prepoctu smennym kurzem skoro 10x tolik. I kdybych prepocitaval tento polatek jen relativne, pri pomeru kupni sily 3CZK ku 1 DM, dosel bych ke koncesionarskemu poplatku 105 CZK, tedy o 50% vysimu nez je dnesni.
Ale je fakt, ze Nemecko je spolkova zeme, a krome spolkoveho vysilani musi jeste financovat extra vysilani kazde jednoltive zeme na svem uzemi.
Na druhou stranu tady nema nemecky rozhlas tak silny vliv jako ma Cesky rozhlas v Cesku svou stanici Radiozurnal.
Pri vsech specifikach CT oproti soukromym televizim, jako je napriklad nezavisla redakce zpravodajstvi nebo system tvurcich skupin, se zda byt jeji organizace prilis velika. Ceske televizi chybi uz radu let v cele skupina manazeru se zkusenosti z obchodni oblasti. Takovych tech extrovertnich typu, kteri otravuji sve kolegy vsetecnymi otazkami, sleduji zpusoby a efektivitu nakladani s prostredky a zajima je porovnani pomeru poctu odvysilanych minut na jednoho pracovnika mezi jejich organizaci a ostatnim podobnymi organizacemi.
*)Poznámka JČ: To, zda budou či nebudou soukromé televizní stanice poskytovat kvalitní nezávislé zpravodajství, závisí na pevnosti státní regulace. Ve Velké Británii například je poskytování kvalitního a nákladného zpravodajství u komerčních stanic základní podmínkou udělení televizní licence. - Jsem přesvědčen, že by bývala ODS velmi ráda prosadila do České televize svého ředitele, a bude se o to jistě nyní pokoušet, ale v prosinci 2000 to neudělala - jmenování Jiřího Hodače bylo pro vedení ODS (Klaus) nepříjemným překvapením. - Bohužel, redakce zpravodajství ČT není nezávislá, prosazuje jen své vlastní zájmy. Jakoby měla Česká republika obecně velký problém s nestranností - jako by si lidi nedokázali uvědomit, že důležitější než prosazovat soukromý lobbistický zájem je usilovat o mnohostranný, kriticky nezávislý pohled na věc. (Pohlédněte na vzbouřenecké stránky sdružení Věc veřejná - citují i Britské listy, ale jen tehdy, pokud se jim to hodí do krámu. Je to dětinské. :))
O Janě Dědečkové:
Teta Nováková v Radě ČT
Uz pul roku ziju v zahranici a v Cesku jsem stravil z teto doby jen par dnu.
I kdyz se snazim v Nemecku kompletne aklimatizovat, presto pocituji obcas stesk po cestine. Momentalne ho tisim poslechem aktualnich rozhovoru z Blazkova souboru Polorizena revoluce umisteneho na Internetu http://www.radiojeleni.cz/polorevoluce.
Beru to poporade. Ty rozhovory jsou dlouhe a dobre. Nikam nepospicham a jen zridka si vyslechnu vice nez jeden denne. Protoze nebyvam doma zase tak casto, jeste nejsem na konci. Z tech rozhovoru, ktere uz jsem zhledl mohu doporucit tyto: Caban, Dedeckova, Gal, Cibulka, Bobosikova, Chalupa.
Jana Dedeckova pro me byla az do vyslechnuti rozhovoru http://www.radiojeleni.cz/polorevoluce/dil13.html nepochopitelna postava.
V rozhovoru prozrazuje leccos o sobe, a to mi umoznilo lepe pochopit jeji motivaci.
Nemohla v minulosti nahlednout pod poklicku boje o moc a o koryta, a tak nerozpozna, kdyz nekde tento boj vzplane.
Jeste se nanaucila taktizovat, vsechno, co rika, mysli uprimne. To vysvetluje zpusob a intenzitu s jakou se ( tak zbytecne) zastava pana Drahose.
Vsechno, co vi, se naucila sama. Jeji nazory formuje "zdravy selsky rozum". Nezatizeny klasickym vzdelanim. Nemela moc prilezitosti prebirat zkusenosti od jinych intelektualu. Snad proto nekdy neporozumi pojeti kultury, ktere reprezentuji protivnici pana Drahose.
Nebyla v zahranici, zna jen ceskou kulturu. Je odkazana jen na ceska media. To vysvetluje jeji nazory na to, co je kvalitni informace nebo zabava...
Je tu jedna dulezita vlastnost, ktera ji odlisuje od obycejne tety Novakove. Samostatnost zivnostnika. Vule ucit se novym vecem, dohanet prilezitosti, o ktere ji pripravilo totalitni zrizeni.
Jak se ji ale podarilo dostat se do povedmi vrcholnych politiku, kteri navrhovali nominace do Rady CT?
Doba nahodne zjevivsich se kandidatu na vysoke funkce uz je davno pryc. A v ODS to navic neplatilo nikdy. Tam si musel vzdy kazdy vsechno zaslouzit.
Mam sice odlisne nazory nez pani Dedeckova, ale chapu ze skutecnym zastupcem vetsiny je ona, ne ja. A proto mohlo byt jeji pusobeni v minule Rade CT prospesne. Nechapu ale, proc venuji intelektualove tolik energie diskusim s pani Dedeckovou. Hruska s jablkem si nikdy neporozumi.
Poznámka JČ: Pokud tomu rozumím, Jana Dědečková nehájí Drahoše, jen poukazuje na to, že stejné strukturní nedostatky (nedostatek kontroly, kamarádšofství) a korupce existují ve všech studích České televize. Drahoš udělal fatální chybu, že začal některé pracovníky brněnského studia propouštět, ti s ním ve věci korupce přestali "držet basu" a z pomstychtivosti korupční aféry vybalili proti němu na veřejnost. Přesně totéž by se stalo, kdyby se vedení pražského či ostravského studia pokusilo propustit čelné spolupracovníky. Byl by to zajímavý očistný proces. - Podle mých zkušeností má Jana Dědečková daleko přesnější představu o tom, co je dobré zpravodajství a publicistika, než většina pražských kavárenských tlachalů, tzv. intelektuálů, považujících se za pupek světa. Jana Dědečková totiž přistupovala ke své práci v Radě ČT s pokorou a tvrdě na sobě pracovala - získala informace, o něž jiní nejevili zájem.
