Britské listy


středa 6. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Policejní dohled nad internetem v České republice:
  • Chodí špicl okolo (Bohdan Urban) Sdělovací prostředky:
  • Vaculík mezi dinosaury: Jak Lidové noviny klesají do bulváru (Jan Paul) Práva pacientů:
  • Musí vzniknout partnerský vztah pacient - lékař (Václav Chytil) Český film:
  • Poznámka na okraj dialogu o Vaculíkovi: Falešná hra o čtenáře či diváka (Štěpán Kotrba) Vodárny a privatizace ve světě:
  • World Water Forum prosazuje privatizaci a deregulaci světových vod Reakce:
  • Včera bude pozdě, aneb cestování časem do ztracena (Václav Pinkava) "Xenofobní petice":
  • Jsem z Brna a já parchant jsem myslel, že mám právo na kolej (Martin Snopek)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Policejní dohled nad internetem v České republice

    Chodí špicl okolo

    Bohdan Urban

    © Štěpán Kotrba www.blisty.czV současné době se v různých médiích, zejména na internetu živě spekuluje o policejním dohledu nad internetem – v Rusku, USA a nejnověji v Norsku. V naprosté tajnosti zahájila norská tajná policie ve spolupráci s 15 podniky a zpravodajskou organizací norské armády dohled nad největší počítačovou sítí na světě - Internetem. Z tohoto pohledu je zajímavé, že dosud žádné z médií se nepokusilo zhodnotit situaci v této oblasti v ČR –  s výjimkou
    článku pánů Kotrby a Langmanna v Britských listech. V jednom se však autoři mýlí. Právní předpis, o němž v textu hovoří, je účinný již téměř rok.

    Jde o v naprosté tichosti vydanou vyhlášku Ministerstva vnitra č. 191/2000 Sb., o  technických podmínkách pro připojení a provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu, která na první pohled vypadá dost nevinně. De facto však podstatně konkretizuje povinnosti provozovatelů telekomunikačních činností, mj. internetových providerů. Právně petrifikuje využívání zařízení provozovatelů k provádění odposlechu („vybírání“ e-mailových schránek na dálku prostřednictvím terminálu umístěného u policie), popř. tato zařízení nemusí být budována, pokud provider umožní policii přístup k zařízením za účelem (např. „vybírání“ e-mailových schránek přímo ve vlastních  prostorách providera - § 8 vyhlášky).

    Vlastní obsah zpráv může policie vybírat pouze s povolením soudu, jiná data, která nejsou chráněna telekomunikačním tajemstvím, i bez tohoto povolení. Tato ustanovení nabyla účinnosti 7.dubna 2001. Při přípravě vyhlášky – na níž jsem se podílel -  nebyl zcela jasný právní titul policie k nabývání těchto tzv. zprostředkovacích dat, nicméně situace se již radikálně změnila i v tomto bodě. Podle § 47a odst. 3 zákona o policii (po schválení tzv. euronovely, zákona č. 60/2001 Sb.; nabyla účinnosti 19.2.2001) je policie při sledování osob a věcí oprávněna žádat od provozovatelů telekomunikačních činností data související s poskytováním telekomunikační služby způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup (tzn. on-line způsobem). Provozovatelé jsou povinni žádosti policie bez zbytečného odkladu vyhovět za podmínek stanovených zvláštním zákonem, tedy podle § 86 odst. 1 zákona o telekomunikacích povinni tyto informace sdělit policii na vlastní náklady. Tato ustanovení plně korespondují s evropskými standardy boje proti zločinnosti a – na rozdíl od pánů Kotrby a Langmana – nemyslím, že jde o  protiústavní normy. Podle mého názoru dostatečně jasně a srozumitelně stanoví, kdy může policie údaje žádat (zákon o policii) a jakým způsobem (vyhláška MV). Je tak splněn požadavek „předvídatelnosti“ případného zásahu do ústavních práv občana v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

    V praxi tak ČR zvolila vhodnou variantu kombinace jistého omezení vlastnického práva providerů (povinnost poskytovat informace ve vlastních prostorách nebo prostřednictvím vlastních zařízení) a dodatečných nákladů na straně policie (ovládací terminály). Bude však nepochybně velmi zajímavé sledovat praktické provádění kroků ze strany policie, popř. – pokud se objeví – stížnosti providerů v souvislosti s přece jen jistého druhu omezením vlastnického práva. Připomínám, že vlastnické právo lze v ČR omezit pouze ve veřejném zájmu (v tomto případě – tedy boj zejména proti organizovanému zločinu – o veřejném zájmu nelze pochybovat) a za náhradu (tady je situace již horší, providerům žádná náhrada není přiznána). V této souvislosti lze připomenout soudní popření praxe monitoringu internetu v USA prostřednictvím tzv."trap-and-trace" pokynů policie nebo justičních orgánů, v nichž lze vidět jisté prvky zjišťování zprostředkovacích dat českou policií. Stalo se tak na základě tvrzení, že „díky "trap-and-trace" zachytit část zprávy i tam, kde obsah podle původní definice nařízení by nemohl být zachycen bez povolení vyšší instance.“ (zdroj: ISDN server). Českou policii čekají v této oblasti i další, mírně řečeno právní špeky – např. zda je internetová stránka věcí a jako takovou ji lze zničit, může-li způsobovat ohrožení veřejného pořádku a  bezpečnosti stejně jako např. výbušnina nebo droga, popř. falešné bankovky. USA se tedy v této oblasti vydaly cestou respektování základních individuálních lidských práv a svobod, na nichž (a jejich zásadní nadřazenosti nad veřejným zájmem) euroatlantická civilizace spočívá. V ČR lze na  základě všech výše uvedených skutečností na nebi monitoringu internetu policií konstatovat mírně oblačno; moudřejší budeme po získání poznatků, jak obě právní normy budou policií aplikovány.


    Autor se jako právník podílel na přípravě vyhlášky MV č. 191/2000
    V současné době je zaměstnancem soukromé telekomunikační firmy


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|