Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.
Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.
Stanovy občanského sdružení jsou zde.
Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.
Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na
jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.
Co je nového v České republice
Informace o interních strukturách oligarchického impéria Sazka. Obdrželi jsme včera, stejně jako většina českých sdělovacích prostředků a velká část poslanců v českém parlamentě, asi dvacetistránkový dokument, velmi podrobně informující o interních vztazích uvnitř společnosti Sazka a o tom, co vypadá jako provázanost jejích funkcionářů s množstvím jiných podnikatelů. Dokument působí pečlivě a z velké části, usuzujeme, zřejmě obsahuje autentické informace, i když jsme v něm objevili nejméně jednu chybu. Publikovat bychom ho mohli pouze v tom případě, kdybychom měli verifikaci prostřednictvím příslušných dokumentů a svědectví ke každé jeho jednotlivé větě (tak, jak se například prostřednictvím dokumentů, ověřených a uložených v právní kanceláři na Západě verifikují po každé jednotlivé větě podrobné burzovní prospekty podniků, které jdou na kapitálový trh.) V této formě není totiž zaslaný text věrohodný a věrohodnosti nepřidává ani to, že se jeho autor skrývá a anonymitě - Britské listy nepublikují příspěvky anonymních autorů.
Několik otázek pro Jiřího Balvína z České televize. Napsal nám Petr Sládeček:
Mily Tome Pecino,
Precetl jsem si, ze neustavate ve snaze o
rozhovor s Jirim Balvinem. Budete-li nakonec
prece jen pripusten, mam nekolik tipu na otazky.
Jsou to otazky, ktere v Cechach neni zvykem klast;
presto by mely byt kladeny - zejmena lidem,kteri
pusobi ve statnim ci verejnem sektoru.
1.Jako sefproducent Producentskeho centra
umeleckych poradu Ceske televize jste spravoval
dvousetmilionovy rocni rozpocet.Setkal jste se s pokusem
o korupci? Vite o praxi, ze by externi producenti hranych
filmu davali 10 az 20 procent z rozpoctu zodpovednym
pracovnikum CT, kteri o koprodukci ci produkci rozhoduji?
2.Jaky jste mel v Ceske televizi jako vedouci tvurci skupiny
a pozdeji sefproducent plat (ramcove?)
3.Jaky byl stav vaseho moviteho a nemoviteho majetku pred
nastupem do techto funkci a pri vasem odchodu z CT?
4. Podle nasich informaci vlastnite dum v Braniku a
luxusni trilitrovou limuzinu Ford Scorpio.
V kterem roce a z jakych prostredku jste si dum a vuz
poridil?
5. Je o vas znamo ze rad v zime lyzujete v Alpach a rad se
v lete potapite.Jezdite s jachtou po Jadranu. Vlastnite jachtu,
nebo pronajimate, nebo jde jen o zaplacene zajezdy?
6. Muzete znovu potvrdit, ze jste nikdy nepracoval
jako medialni poradce Ivana Langera? (Pry existuji lide,
kterym se Balvin takto oficialne predstavoval, napr. Jaroslava
Sedlackova, ktera pak byla Balvinem z CT odejita).
Tot vse. Mozna, ze budete jednou takovehle otazky
klast i mne. Tak to ma byt. Od toho si my ctenari BL platime.
"Erbarme dich, mein Gott," - "Smiluj se, můj Bože," úpěnlivá vokální pasáž z Bachových Matoušových pašijí je mottem filmu režiséra Jana Hřebejka a scénáristy Petra Jarkovského Musíme si pomáhat (2000), v jehož závěru se ozývá. Film, v souladu s tímto mottem, je archetypální výpovědí o pošetilosti, ubohosti, absurditě a ničivosti lidského chování "v těžkých dobách", ale zároveň je apoteózou neformální lidské slušnosti. (Mimochodem, obdobným, hluboce filozofickým způsobem využívá v závěru, ale i v průběhu svého filmu Oběť právě této Bachovy hudby ruský režisér Tarkovskij; Oběť je přitom podle mě jedním z nejvýznamnějších filmů, jaké kdy vznikly ve dvacátém století - je návrat k tomuto Bachovi Hřebejkovou poctou Tarkovskému?) O lidském jednání a lidských vztazích vypovídá film Musíme si pomáhat na základě existenciálně zhuštěných mezních situací, kdy jde o život a smrt, v kontextu nacistické okupace Československa, dlouho jen na základě komorní, téměř jevištní interakce čtyř osob: "obyčejného slušného" Čecha Josefa Čížka a jeho ženy Marie, "kolaboranta" Čechoněmce Horsta Prohazky a ukrývaného židovského uprchlíka z koncentračního tábora Davida Wienera.
Film má inteligentně napsaný příběh plný invence a rezonující autentičností; přestože někdy až provokativně zasahuje do žánru černé komedie, na hranici ironizující provokace balancuje s dokonalou jistotou - nikdy přitom nezazní falešný tón.
Snad jedinou výtkou tvůrcům filmu by mohlo být to, že přibližně kolem padesáté až šedesáté minuty filmu se příběh zpomaluje - divák začne být před obrazovkou netrpělivý. Chvíli to vypadá, že tvůrci filmu vytvořili úspěšně výchozí kritickou situaci příběhu a pak ochabli a film se dál nebude rozvíjet. Pokud divák však netrpělivost potlačí (vím, že tvůrci filmu chtěli v tomto místě divákovi přiblížit pocit intenzivního strachu hlavních jeho protagonistů, avšak přesto se domnívám, že by bývalo neškodilo tuto část trochu zkrátit), režisér i scénárista ho překvapí bravurou dalšího vývoje tohoto příběhu. Tento film je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších děl posledních let, autenticky analyzujícím lidské chování v situaci útlaku i následné revoluce. V první řadě je film Musíme si pomáhat svědectvím o velikosti hereckého talentu Boleslava Polívky, který ve filmu zosobňuje hlavní postavu typického, obyčejného "slušného" Čecha "Josefa Čížka" (nevím, jestli tím symbolickým jménem autoři filmu trochu neidealizují českou pospolitost - je skutečně "typický Čech" tak neformálně lidský jako tento Polívkův hrdina?).
Film Musíme si pomáhat je přímo založen na dynamické interakci mezi tím, co vytvořili scénárista a režisér, a jak se to podařilo ztvárnit Polívkovi. Právě Polívka uvedl vynikajícím hereckým výkonem v život velmi dobře napsaný scénář. Bez Polívkova hereckého mistrovství by tento film asi nebyl příliš mnoho. - Videonahrávka filmu, která se komerčně prodává, je technicky nesmírně nízké kvality a v německé verzi názvu filmu, uvedené tučnými písmeny na obalu kazety, je hrubá, primitivní gramatická chyba. (JČ)
Tak ještě jednou. Napsala nám jedna čtenářka:Pan Pecina pise pro jiny okruh ctenaru nez jsem ja. Mne problemy zlate
mladeze z Ladronky opravdu nezajimaji.Ti lide budou v zivote delat cokoliv,
jen aby nemuseli pracovat.
Poznámka JČ: Kolikrát máme opakovat, že
se kvalita politického a právního systému pozná podle toho, jak se ten
systém staví k menšinovým názorům?
Mimochodem, jak víte, že ty lidi na Ladronce nepracovali?
Bude-li vám jedno, že se porušuje zákon (bez ohledu na to, o koho jde)
můžete i vy za nezájmu veřejnosti skončit ve vězení. Protože, jak
jiste víte, představa, co je menšinový názor, vzniká velmi náhodně a velmi rychle.
Chodí špicl okolo? Je neuvěřitelné, s jakou lehkostí se smiřujeme s omezováním svých občanských práv Bývalý právník ministerstva vnitra popisuje v prvním článku dnešních Britských listů podrobnosti vyhlášky, podle které vás budou moci odposlouchávat, a to včetně vaší elektronické pošty - a Telekom či provider bude muset mlčet. Zákon je totiž zákon. Evrpská unie prý pod tlakem USA v boji proti kybernetickým extremistům chce ještě přitvrdit a uvažuje se prý i o zákazu šifrování elektronické pošty... Článek je pokračováním analýzy JUDr. Langmanna a Štěpána Kotrby o odposlechu, který se prosazuje v míře nebývalé i do přijaté novely trestního řádu.
Směšnou popularizací "kauzy" štiřínských štěnic byl v této souvislosti pořad Na vlastní oči o historii a současnosti odposlechu. Plkání o "instruktážním filmu KGB" a ukázka "odvšivení" místnosti dnes - to byla "investigativní" reportáž šéfa tohoto pořadu. Žádná vyspělá technika, žádné vyspělé zařízení - pouze to, co si koupíte u každého Jugoslávce v bazaru poblíž Mnichovského nádraží. Celkové vyznění pořadu? Pokud máte desetitisíce či statisíce na aktivní odposlech či aktivní obranu proti odposlechu, jste "za vodou". Pokud ne, smiřte se s realitou... Nespolufinancuje tyto "investigace" náhodou mediální odbor BIS? Kouzelné bylo, že "experta" hrál v této "reportáži" současný "novinář", dříve policejní důstojník, ještě dříve montér telefonů Přemysl Vachalovský... (koš)
Kdo organizuje premiéry Tmavomodrého světa? Poznamenává Pavel Tolar:
Vážený pane Čulíku, docela by mne zajímalo, kdo organizuje premiéry filmu Tmavomodrý svět. Přece není možné, aby se protagonisté filmu propůjčovali k propagaci firem spojených s minulým režimem. Pokud je tento opravdu dobrý film i nejdražším filmem v dějinách českého filmu, tak i jeho P.R. musí dělat profesionál. Neumím si představit, že by se před premiérou měli Svěráci setkat např. s panem Šloufem či Štěpanem v družném rozhovoru o problematice české kinematografie. Jak se mohlo stát, zrovna v Prostějově, kde jsou pohřbeny ostatky pilotů, kteří neměli příbuzné a tedy až do nedávna ani řádný pohřeb, aby se ti, kteří deklarují úctu těmto bojovníkům, setkávali s bývalými protagonisty minulého režimu? Takové téma se nesmí stát "kšeftem"! Co na to říká pan Svěrák se svým synem? Mysleli to vážně, nebo to byl jen chladný kalkul?
Poznámka JČ:Zdá se mi, že při celonárodních oslavách v souvislosti s premiérou tohoto filmu se objevuje určitá míra pokryteckého zapomnění. Jak na to nedávno upozornila Jana Dědečková, Zdeněk Svěrák byl za komunismu devět let členem KSČ. Podílí-li se nyní na organizování poct západním letcům, které jeho komunistická strana po roce 1948 perzekvovala, možná že by bylo na místě - bylo by to slušné - aby se býval sám - s určitou pokorou - dnes při příležitosti premiéry Tmavomodrého světa sám zmínil o tomto svém selhání... Anebo, abychom parafrázovali Milana Kunderu, "nic nebude reflektováno, všechno bude zapomenuto"? (JČ)
Jaroslav Krupka k tomu podotýká: A přesně to také
Zdeněk Svěrák učinil, a to v rozsáhlém rozhovoru pro Reflex, kde přesně o
tom hovořil velmi otevřeně a mimochodem také s velkou pokorou. On na své členství v KSČ upozornil sám a bez
vyzvání. Řekl bych, že se to skutečně dá nazvat pokorou.
Myslím, že by bylo na místě - bylo by to slušné - kdybyste to zohlednil v
Britských listech. - Milan Šmíd poukazuje na to, že reformní KSČ v šedesátých letech byla "úplně jinou stranou" než stalinská KSČ v letech padesátých.
K diskusi o národních zájmech s Janem Zahradilem a Daliborem Plichtou vás zve Stanislav Kliment ze sdružení Res publica:
Jako pátou v řadě cyklu Setkávání a střetávání a pořádá ve čtvrtek 7. června od 17. hodin v pražském klubu Malaché (Blanická 28, Praha 2) sdružení Res publica, sdružení pro informace besedu na téma Evropská integrace a národní zájmy. Hosty budou místopředseda zahraničního výboru Poslanecká sněmovny a stínový ministr zahraničí ODS ing. Jan Zahradil a autor knihy Národ v čase globalizace ing. Dalibor Plichta.
Čtenáři Britských listů jsou na besedě vítáni. Ještě nyní je také možno si rezervovat místo na adrese setkavani@publica.cz
Xenofobie mezi studenty Karlovy univerzity. Na pražské Karlově univerzitě vznikla pozoruhodná petice, požadující, aby studenti ze Slovenska byli při udělování ubytování na kolejích znevýhodňováni vůči studentům domácím, českým. Proti tomu vznikla i kontrapetice, právem protestující proti této diskriminaci.
Také v okolí Brna mají horlivé policisty. Podle dokumentu, který má redakce BL k dispozici, byl na Obvodní oddělení do Rosic předvolán jistý Vilém Barák. Provinil se tím, že před časem rozšiřoval letáky, upozorňující na rizika sčítání lidu. Jak jeho počínání vyhodnotila policie? Neuhodli byste: V. Barák je vyšetřován pro podezření z trestného činu podněcování podle § 164 trestního zákona! (TP)
"Tady jsme v Brně, ne v Praze". Brněnský policejní ředitel pobavil. Píše Jan Strnad:Vazene BL,
nevim jestli znate vyrok brnenskeho policejniho reditele ohledne identifikacnich cisel policie pri
vikendove street party. Martin Prokop z Občanských právních hlídek, které na
průběh akce dozíraly, upozornil, že více než dvě třetiny
policistů neměly viditelné identifikační číslo, jak jim to
nařizuje zákon. Brněnský policejní ředitel Jaroslav Přikryl
ale uvedl, že podle jeho názoru nejde o překročení zákona.
Podle něj je podstatné, že identifikační čísla na
zásahových oblecích mají policisté například v Praze.
"Tady jsme v Brně a ne v Praze. Podle mě je všechno v
pořádku," uvedl.
Stránka www.zatepla.cz porušuje zákon. Upozornili jsme na to Úřad pro ochranu osobních údajů, viz tento text.
Reportér Britských listů Štěpán Kotrba požádal prezidenta Havla o milost pro Tomáše Pecinu. Je to velmi vážná věc, pokud jsou v České republice voláni na policii novináři, aby "vysvětlili své kritické články." Viz třetí text dnešních Britských listů.
Exkluzivně zveřejňujeme smlouvu o pronájmu Grébovky společnosti CEELI. Dokument, včetně historie změn, je zde.
Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ) Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR požadovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrinsicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trestního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ochoten poskytnout policii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedostavil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občanských práv, nikoli deliktním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořádkové pokuty.
Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.
Dodatečné informace o novém členu RRTV Duspivovi
umístil Milan Šmíd na svou Louč. --- Stojí za zaznamenání, jak velkým poklesem kvality prošla Louč od vánoční televizní krize: sarkasticky poznamenávame, že snaha stát vždy na správné straně barikády přestane vycházet v okamžiku, když se situace na bojišti mění příliš rychle. (TP)
Zajímavý projekt Bohuslava Blažka o vánoční televizní rebelii "Polořízená revoluce" (o němž se zmiňuje Jana Dědečková) je zde.
Dětem v brněnském dětském domově hrozí nebezpečí od volně působícího pedofila.Ve všech zemích světa je zvykem, že se pedofilové soustřeďují do institucí, jejichž účelem je starat se o týrané či jinak poškozené děti. V civilizovaných evropských zemích se to však sleduje a ostře se proti tomu - v zájmu těch dětí - zasahuje. Podle informací, které zveřejňují Britské listy v tomto čísle, však možná Česká repulika k těmto evropským zemím nepatří. Podle všech indicií je zjevné, že v dětském domově v Brně-Hlinkách operuje podle svědectví Jiřího Szuty pedofil. Ředitel tohoto dětského domova odmítl proti němu podniknout jakékoliv kroky. Jak informuje Fabiano Golgo zde, když ředitele konfrontoval s podrobnostmi pedofilových akcí, ředitel sdělil Fabianu Golgovi, že on "není členem jeho rodiny", takže nemá právo "se ho dotazovat na podrobnosti sexuálních aktů". Pokud je nám známo, pedofilní zaměstnanec působí v dětském domově beztrestně dál. Možná právě nyní, když čtete tyto řádky, sexuálně zneužívá děti v domově.
Kultivovanost reportéra Svobodné Evropy Radka Kubička. Zdá se, že arogance a sprostota při jednání veřejných činitelů vůči veřejnosti je u některých lidí docela zakonzervovaná. Snažil jsem se vysvětlit reportéru Radku Kubičkovi, že jako člověk veřejně činný si nemůže dovolit reagovat vulgárními e-maily (jaké posílá např. Martinu Stínovi) na dopisy veřejnosti, i kdyby nakrásně mu členové veřejnosti třeba i nadávali. V normálních západních demokraciích se to běžně neděje. Jako veřejný činitel má reportér veřejnoprávního rozhlasu povinnost vystupovat vůči veřejnosti zdvořile. Bohužel, v České republice tato běžná civilizační zásada zřejmě u některých lidí neplatí. V každém případě to nepochopil Kubičko, který odpověděl mj. takto: Myslím, že adekvátní reakcí veřejné osoby na primitivy jako jsi TY a Stin by
nejspíš bylo jediné: po vzoru britské politické kultury dát takovým prasatům
pěstí. Rk
Tuto nepřiměřenou reakci na racionální, uměřený mail, nechápu a mám v této věci dotaz na generálního ředitele Českého rozhlasu a na Radu Českého rozhlasu: domníváte se, že tento způsob jednání vašeho reportéra autoritu Českého rozhlasu posiluje anebo ji naopak oslabuje? - Reakce Radka Kubička je zde. (JČ)
Do on-line rozhovoru s ministrem Karlem Březinou na Interview 21 jsme poslali následující dotaz:
Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují?
Tomáš Pecina, Britské listy
Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)
Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje. (JČ)
Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:
Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)
Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).
Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
Brno, Jánská 1/3
České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
Olomouc, K. Světlé 2
Ostrava, Dlouhá 3
Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
Plzeň, Šafaříkovy sady 5
Praha, Václavské nám. 43
Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23
(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)
TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese
http://www.britskelisty.cz/xz/.
Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a
Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice
najdete zde a zde.
Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu
věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových
ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych
na adrese
http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.
Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost
čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je
nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase
k dispozici. Podívejte se na adresu
http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.
Britské listy nyní mají novou automatickou každý den
aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz
/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto
časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí,
že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby
upoutávku případně umístili na své internetové stránky.
JČ.
Czech media, Czech
politics and Czech culture:
A selection of English language articles, published in Britské
listy.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a
hyperlinků, týkajících se ČR, zde
na Glasgow University). Zde jsou užitečné
internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou
republiku.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana
Čulíka.
Výběr textů z posledních dní: