Britské listy

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Také v okolí Brna mají horlivé policisty. Podle dokumentu, který má redakce BL k dispozici, byl na Obvodní oddělení do Rosic předvolán jistý Vilém Barák. Provinil se tím, že před časem rozšiřoval letáky, upozorňující na rizika sčítání lidu. Jak jeho počínání vyhodnotila policie? Neuhodli byste: V. Barák je vyšetřován pro podezření z trestného činu podněcování podle § 164 trestního zákona! (TP)

Reportér Britských listů Štěpán Kotrba požádal prezidenta Havla o milost pro Tomáše Pecinu. Ve své žádosti mimo jiné uvádí:

Články Tomáše Peciny o okolnostech vyklízení statku Ladronka strážníky Městské policie a některými politiky z řad ODS, které byly podnětem k zahájení jeho trestního stíhání pro pomluvu, byly vysoce profesionální – obsahově i formálně kvalitní. Znám podrobnosti celého případu – byl jsem přímým svědkem incidentu a pořizoval jsem, stejně jako Tomáš Pecina, z jeho průběhu fotodokumentaci. Jsem si jist, že Tomáš Pecina se v daném případě nedopustil ani trestného jednání, ani porušení zásad novinářské etiky.
Naproti tomu se domnívám, že trestných činů se dopustili mnozí strážníci Městské policie tím, že prováděli úkony, které jim jako civilním zaměstnancům Magistrátu ze zákona nepříslušejí, že jejich vybavení a vystrojení neodpovídalo jejich pracovní náplni, úkony navíc prováděli způsobem, který byl neprofesionální; a že se na demonstrantech dopouštěli nepřiměřeného a okolnostmi neodůvodněného fyzického násilí. Jsem ochoten doložit vlastní fotodokumentací průběh a okolnosti zásahu, stejně jako zprostředkovat kontakt na svědky z řad přímých účastníků a poškozených demonstrantů. Jsem přesvědčen, že v demokratické zemi je nepřípustné, aby policie vyšetřovala novináře pro pomluvu za zveřejnění informací o zásahu represivních složek státu proti obyvatelstvu. Navíc je zde důvodná obava ze podjatosti vyšetřovatele Policie ČR při vyšetřování trestního oznámení, které podal taktéž policista – zástupce náčelníka Městské policie Praha.

Prezident může rozhodnout, aby se trestní stíhání nezahajovalo, popř. bude-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (tzv. právo abolice).

Britské listy znovu požádaly prozatímního ředitele České televize Jiřího Balvína o rozhovor. Naší předchozí žádosti, zaslané na počátku března, ředitel Balvín nevyhověl a odkázal nás na pozdější dobu. Doufejme, že nyní již vhodný čas pro rozhovor nastal - jinak bychom museli dospět k závěru, že chyba není ani tak v Balvínově pracovním vytížení, jak uváděla minulá zamítavá odpověď, jako spíš v otázkách, které mu míníme položit. (TP)

Půjčka za oplátku aneb jak se televize umí odvděčit umělcům z "betléma". V sobotní příloze Lidových novin jsem se s jistým úžasem dočetl, že začíná "celonárodní oslava" 75. narozenin Ludvíka Vaculíka a ČT při této příležitosti věnuje Vaculíkovi celý tematický večer. Zarazilo mě, že oslava umělcových narozenin by měla být celonárodní - Vaculík je ostře generační autor, který je např. pro mou generaci, která nepamatuje 60. léta, nezajímavý, a navíc - jak patrně přiznají i jeho příznivci - přes dvacet let nic kloudného nenapsal. Udivující bylo i to, že Česká televize Vaculíkovi věnovala tříhodinový blok pořadů. Záhy mi došlo, co je důvodem takové glorifikace: vždyť Vaculík byl přece jedním z těch, kteří o Vánocích podpořili vzbouřence jako součást "betléma"! Velikost umělce je tak opět - stejně jako v minulém režimu - dána především správností jeho politických názorů; kvalita a význam jeho díla jsou podružné. (TP)

Mají disidentští spisovatelé sedmdesátých až osmdesátých let, kteří se před rokem 1968 snažili podvracet a humanizovat komunismus, ještě dnešním lidem v ČR co říci? Argumentuji, že v druhé polovině šedesátých let dosahovala česká literatura i kultura obecně velmi vysoké úrovně, i když díla, která tehdy vyšla, byla do určité míry poznamenána spěchem i juvenilitou nově vzniklé reformě-komunistické společnosti - byla to společnost, která prošla traumatem tvrdého útlaku za stalinismu v padesátých letech a nyní, cca od roku 1963, s překvapením zjišťovala, že najednou existuje dosti velká svoboda projevu a té je možno využívat. Dá se říci, že velcí čeští spisovatelé, kteří se na české kulturní scéně objevili svým významnějším dílem začátkem šedesátých let (Hrabal, Havel, Škvorecký, Kundera, snad i Vaculík) potom výrazně dospěla v letech sedmdesátých a osmdesátých, paradoxně v době největšího domácího kulturního útlaku. Pro toto dozrání bylo vedlejší, zda autoři zůstali v Československu, anebo odtamtud odešli. Tvrdím, že se nejlepším českým nezávislým autorům v sedmdesátých a osmdesátých letech podařilo něco, co se žádným českým spisovatelům do té doby nepodařilo nikdy: na základě traumatické konkrétní a individuální zkušenosti z komunismu dokázali vytvořit díla, svědčící obecně a autenticky o esenci lidské existence. Byla to díla, která dokázala hovořit k mezinárodnímu publiku, které se nutně nezajímalo o totalitní útlak v nějaké neznámé východoevropské komunistické zemi. Právě jsem opravil asi třicet písemných zkoušek studentů jednoho kulturněpolitického kursu na Glasgow University. Zajímavé je, že někteří studenti (ať jim o tom hovořím horem dolem) prostě nejsou schopni pochopit skutečnost komunistické totality - přesto však k nim například Havlovy jednoaktovky ze sedmdesátých let hovoří naléhavým a přesvědčivým jazykem. V těch hrách jsou totiž kromě kritiky komunismu i obsahy, které promlouvají i k lidem, kteří s komunismem nikdy neměli nic společného a nic o něm nevědí. Totéž, argumentuji, platí i o ostatních velkých spisovatelích z tohoto období. Určitou tragikou ovšem je, že tito velcí spisovatelé byli v době pádu komunismu už příliš staří na to, aby přinesli i o postkomunistické době autentické svědectví - dokázal to částečně snad jen Bohumil Hrabal - Ludvík Vaculík patří bezpečně k těm autorům, kteří životu v postkomunistických Čechách už vůbec neporozuměli, žije na jiné planetě: alarmující je například Vaculíkův pozdní český nacionalismus. Že by tvůrči potence nevydržela déle než tak do šedesáti let? Vaculíkovy knihy (Sekyra, 1966, Morčata, 1977, Český snář, 1983 - uvádím data prvního knižního vydání) však bezpochyby patřily ke špičkám české literární produkce, i když, TP má pravdu, Vaculík od roku 1983 už nic pořádného vlastně nenapsal a je jeho celoživotní románová produkce - v porovnání třeba se známými západními spisovateli, kteří často vydávají novou knihu rok co rok - velmi skromná. Paradoxem spojeným s tím, že se tito velcí autoři nedokázali vyrovnat s postkomunistickou zkušeností, je to, že lidi pod pětatřicet se v ČR na jejich dílo dívají v současnosti mnohdy s neporozuměním až despektem: překvapením pro mě bylo, že Josefa Škvoreckého na základě některých jeho nedávných, pošetile schematických rozhovorů pro český tisk považují mnozí studenti české literatury v Praze za ideologa antikomunismu! Vaculík si asi zaslouží oslavu, i když nevím, zda tříhodinovou, a nejsem si jist, jak vysokou úroveň bude tato oslava mít zrovna v České televizi. Dokáže tento televizní večer Vaculíka od spisovatelů jeho generace převážně odcizeným mladým lidem skutečně přiblížit? Ano, nabízí se cynický závěr, že ČT poskytuje Vaculíkovým pětasedmdesátinám tolik prostoru, protože bez podrobnějších informací tento starý pán žijící nyní už jen ve svém vysoce subjektivním světě loni v prosinci pošetile podpořil televizní vzbouřence, a tak se poněkud zdiskreditoval. (JČ)

Jan Čulík bude mít dnes v podvečer přednášku o české politice na Glasgow University, Hetherington Building, Bute Gardens, 2. patro, číslo dveří 205, začátek v 17 hodin, vstup volný.

Exkluzivně zveřejňujeme smlouvu o pronájmu Grébovky společnosti CEELI. Dokument, včetně historie změn, je zde.

Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR požadovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrinsicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trestního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ochoten poskytnout policii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedostavil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občanských práv, nikoli deliktním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořádkové pokuty. Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review, kde dnes vychází anglicky, a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde.

Dodatečné informace o novém členu RRTV Duspivovi umístil Milan Šmíd na svou Louč. --- Stojí za zaznamenání, jak velkým poklesem kvality prošla Louč od vánoční televizní krize: sarkasticky poznamenávame, že snaha stát vždy na správné straně barikády přestane vycházet v okamžiku, když se situace na bojišti mění příliš rychle. (TP)

Zajímavý projekt Bohuslava Blažka o vánoční televizní rebelii "Polořízená revoluce" (o němž se zmiňuje Jana Dědečková) je zde.

Dětem v brněnském dětském domově hrozí nebezpečí od volně působícího pedofila.Ve všech zemích světa je zvykem, že se pedofilové soustřeďují do institucí, jejichž účelem je starat se o týrané či jinak poškozené děti. V civilizovaných evropských zemích se to však sleduje a ostře se proti tomu - v zájmu těch dětí - zasahuje. Podle informací, které zveřejňují Britské listy v tomto čísle, však možná Česká repulika k těmto evropským zemím nepatří. Podle všech indicií je zjevné, že v dětském domově v Brně-Hlinkách operuje podle svědectví Jiřího Szuty pedofil. Ředitel tohoto dětského domova odmítl proti němu podniknout jakékoliv kroky. Jak informuje Fabiano Golgo zde, když ředitele konfrontoval s podrobnostmi pedofilových akcí, ředitel sdělil Fabianu Golgovi, že on "není členem jeho rodiny", takže nemá právo "se ho dotazovat na podrobnosti sexuálních aktů". Pokud je nám známo, pedofilní zaměstnanec působí v dětském domově beztrestně dál. Možná právě nyní, když čtete tyto řádky, sexuálně zneužívá děti v domově.

Kultivovanost reportéra Svobodné Evropy Radka Kubička. Zdá se, že arogance a sprostota při jednání veřejných činitelů vůči veřejnosti je u některých lidí docela zakonzervovaná. Snažil jsem se vysvětlit reportéru Radku Kubičkovi, že jako člověk veřejně činný si nemůže dovolit reagovat vulgárními e-maily (jaké posílá např. Martinu Stínovi) na dopisy veřejnosti, i kdyby nakrásně mu členové veřejnosti třeba i nadávali. V normálních západních demokraciích se to běžně neděje. Jako veřejný činitel má reportér veřejnoprávního rozhlasu povinnost vystupovat vůči veřejnosti zdvořile. Bohužel, v České republice tato běžná civilizační zásada zřejmě u některých lidí neplatí. V každém případě to nepochopil Kubičko, který odpověděl mj. takto:

Myslím, že adekvátní reakcí veřejné osoby na primitivy jako jsi TY a Stin by nejspíš bylo jediné: po vzoru britské politické kultury dát takovým prasatům pěstí. Rk

Tuto nepřiměřenou reakci na racionální, uměřený mail, nechápu a mám v této věci dotaz na generálního ředitele Českého rozhlasu a na Radu Českého rozhlasu: domníváte se, že tento způsob jednání vašeho reportéra autoritu Českého rozhlasu posiluje anebo ji naopak oslabuje? - Reakce Radka Kubička je zde. (JČ)

Do on-line rozhovoru s ministrem Karlem Březinou na Interview 21 jsme poslali následující dotaz:

Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují?
Tomáš Pecina, Britské listy

Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)

Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje. (JČ)

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.