Česká televize: otázky kolem televizní krize trvají
Vidím, že krize kolem ČT se stala víceméně samostatným diskursem a že stále zaměstnává vaše redaktory i čtenáře. Rád bych do této debaty přispěl některými úvahami, které se mi v té době honily hlavou a které jsem si zapisoval do deníku tak, jak přicházely jedna za druhou. Každou reakci uvítám, zvlášť pak ty, které mé chmurné (skoro až paranoidní) myšlenky odmítnou a přesvědčivou argumentací rozptýlí.
Jak může zpravodajská redakce ČT s vážnou tváří obhajovat svobodu slova a bojovat proti cenzuře po tom, co předvedla v dny zasedání MMF a SB ve svém zpravodajství? Reportáže přehánějící násilnosti ze strany demonstrantů, přehlížející násilí ze strany policistů, absence debat o těchto institucích a o negativních průvodních jevech ekonomické globalizace, absence odborníků zabývajících se touto problematikou na obrazovce televize, nejobjektivnější zpravodajství o událostech kolem zasedání přinesl snad jen pořad Paskvil, který je primárně zaměřen na alternativní kulturu - jak mám věřit tomu, že zde jde o svobodu slova?
Privatizace ČT? To je jak vystřiženo z nějakého katastrofického scénáře na motivy knih Noama Chomskyho. Není celá tato krize kolem ČT přece jen záměrně vyvolána politiky ODS, aby nějak ospravedlnili privatizaci televize?
Změna volebního zákona, kterou si v tomto roce poslanci ODS a ČSSD odhlasovali ve svůj prospěch. Snaha podřídit ČNB parlamentu, ovládaném opoziční smlouvou. Není ovládnutí televize jen dalším logickým krokem?
Napadat "ducha zákona" mi přijde nebezpečné. Lze si představit situaci, kdy je patnáctiletý hoch či dívka odsouzen(-a) k trestu odnětí svobody na několik let za to, že měl den po svých patnáctých narozeninách pohlavní styk se svým dosud čtrnáctiletým partnerem (partnerkou), s kterým (kterou) dosud vedl (byť i na naše měřítka předčasně) pravidelný sexuální život. Duch zákona je jasný - ochránit děti před pohlavním zneužíváním a ne je posílat do vězení za zahájení předčasného sexuálního života (samozřejmě - nějaké postihy jsou uplatňovány, i když ne tak tvrdé). Obdobně to lze brát u problematické novely "protidrogového" zákona, který by nám umožnil poslat každý podzim poslat do vězení nemalé procento středoškoláků - uživatelů konopí, kteří si vypěstují pár kytek pro vlastní potřebu. Policisté i politici nám ale (zatím) svorně tvrdí, že duchem tohoto zákona je ochránit naši populaci před nebezpečnými drogami a ne posílat mladé lidi do vězení kvůli marihuaně.
Nemůže si ČT za celou situaci sama? Nebyla to zejména ona, kdo politikům vložil do rukou takovou moc, a kdo z politiků udělal jakési polobohy, kompetentní vyjadřovat se ke všem oblastem lidského života? Kdy naposledy byli politici v nějaké televizní debatě konfrontováni s nepolitiky - s odborníky (sociology, ekonomy, politology, filozofy...)? Ideální by byl jakýsi kultivovaný "kotel"...
Co je to za myšlenku, nominovat do rady umělce? Jak může nějaký umělec posoudit kvalitu a objektivitu zpravodajství? Nebylo by vhodnější, kdyby členy rady nominovaly univerzity? Ideální člen Rady - člověk, jenž se profesionálně zabývá médii - sociolog, kulturní antropolog, sociální psycholog.
Všechno při starém, kvalita ČT stále ve stejných kolejích. Změní to nová Rada?
|