Východoevropští hudebníci "ohrožují britskou hudební infrastrukturu"

Britští hudebníci jsou silně znepokojeni, že orchestry z východní Evropy a bývalého sovětského bloku ohrožují jejich existenci. Východoevropští hudebníci jsou totiž ochotni pracovat za daleko méně peněz než jejich západní kolegové a za daleko horších podmínek - během zájezdů hrají na mnohem více štacích, než je na Západě zvykem. Pohlédneme-li na programy britských oper, zdá se, že to potvrzuje jejich obavy, napsal tento týden list Guardian.

V Northamptonu hrála tento týden Toscu polská Státní opera z Vratislavi. V Yorku hrála Čisinauská národní opera z republiky Moldova Madame Butterfly a v městě Milton Keynes se konalo představení Verdiho, které uspořádala Státní opera z Tatarstánu.

Opera z Čisinau má v plánu během května vystoupit na jedenácti místech Velké Británie. Během jednoho dne cestuje z Brightonu do Yorku, na vzdálenost asi 350 km. Vratislavská opera uspořádá během svého třináctidenního pobytu v Británii desett představení. Jsou to nesmírně drsné podmínky, které by obdobná britská hudební tělesa pravděpodobně nepřijala.

Britské odbory Musicians´ Union vedou kampaň, jejímž účelem je poukázat na to, jak široce nyní v Británii koncertují východoevropské společnosti. "Samozřejmě, nikdo nebude nic namítat proti tomu, přijede-li sem s vlastním orchestrem Kirovův balet," řekl mluvčí odborového svazu, ale je znepokojen přítomností druhořadých orchestrů, které ohrožují živobytí britských hudebníků tím, že nabízejí daleko levnější ceny.

Odborový svaz také vyjádřil znepokojení, že zahraniční umělci pracují a žijí za tak drastických podmínek, které by nebyly dovoleny, kdyby šlo o Brity.

Sice většina zahraničních hudebních těles nedopadne tak strašně, jako ruská Národní filharmonie, která byla nucena hrát na ulici a vybírat, když jí došly v Británii peníze, východoevropská hudební tělesa však často čelí velmi obtížným pracovním podmínkám.

Mluvčí britského Svazu hudebníku uvedl: "Víme o tom, že hudebníci musejí spát v autobuse, cestou mezi různými městy, kde mají vystupovat, anebo v mládežnických noclehárnách, kde jich spí šest na jediném pokoji. Stačí se podívat na plány těchto turné a je z toho hned zjevné, jak těžký je jejich život." Britské odbory požadují, aby i zahraniční umělci museli za svá vystoupení účtovat standardní britské honoráře, aby levnějšími honoráři nebyli britští umělci znevýhodňováni.

Východoevropští umělci však často rádi pracují za jakýchkoliv podmínek. Mnoho východoevropských hudebních těles je absolutně bez peněz a vysoce kvalifikovaní hudebníci žijí v bídě. Mnoho lidí viní divadelní agenty z  toho, že nabízejí tyto umělce za zlevněné ceny.

Jiným trendem, který znepokojuje britské hudebníky, je to, že britské filmové a televizní společnosti jezdí do středovýchodní Evropy natáčet tam hudbu pro své filmy. Velmi často se jezdí do Prahy. Jezdí tam dokonce i BBC, která natočila hudbu pro své významné inscenace z posledních let Alien Nation a Battle of the Sexes ve studiu Ve Smečkách se symfonickým orchestrem hlavního města Prahy.

Důvodem je cena. V Londýně chtějí hudebníci 48 liber (cca 2500 Kč) za hodinu práce, v Praze je to jen 10 liber (550 Kč). Lon dýn má sice výběr snad nejlepších hudebníků na světě a vynikající technické nahrávací vybavení, ale filmaři a televizní stanice si volí levné varianty.

Dirigent Allan Wilson konstatoval: "Rozpočty se neustále snižují, a tak jezdí lidi do zahraničí. Neustále mě šokuje, jak lehce nacházím v Londýně hudebníky nejvyšších kvalit. Zdá se, že jsou pořád jen doma a čekají na práci."