Britské listy


pondělí 28. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Policejní odposlech:
  • Evropská unie varuje před anglosaským odposlouchávacím systémem, který prověřuje provoz na internetu
  • Odposlech: Stává se Česká republika rájem pro fízlování? (JUDr. Jan Langmann, Štěpán Kotrba) Portrét nového člena Rady RTV z internetových zdrojů:
  • Zdeněk Duspiva a jeho kamarádi (Milan Šmíd) Česká televize:
  • Byla zvolena nová Rada České televize - bude to k něčemu?(Jan Čulík)
  • Pan profesor se opět zlobil kvůli České televizi(Martin Stín) Společnost:
  • Observer: Velká Británie - služby jako v třetím světě - podobnost s postoji v ČR čistě náhodná? Irák:
  • Saddám Husajn jako plachý romantický spisovatel Sex:
  • Ženy v Británii "mají dostat viagru na předpis" O snobském zneužívání angličtiny v českém jazykovém kontextu:
  • "www.ceskatelevize.cz" anebo "www.czech-tv.cz"? (Fabiano Golgo) Sdělovací prostředky:
  • Nejnovější události v Radiu Pacifica Cena:
  • Vynikající kvalita Daniely Drtinové během vzbouřeneckého vysílání ČT po zásluze oceněna (Petr Jánský)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Analýza novely trestního řádu, díl 2. - odposlech

    Stává se Česká republika rájem pro fízlování?

    JUDr. Jan Langmann, Štěpán Kotrba

    "i demokratické vlády, octnou-li se v tísni, používají trestních procesů neoprávněně proti předpokládaným nepřátelům a někdy i proti těm, kdo pouze nesouhlasí s oficiální politikou...."

    prof. Herman Schwartz, Americká univerzita ve Washingtonu D.C.

    Stává se Česká republika rájem pro fízlování? Parlamentní zákono"dárci" (do uvozovek dávám tento výraz proto, že i danajský dar je darem...)se zhlédli v lacině populistických gestech husákovsko-štrougalovského režimu a jeho pendrekovém zákonodárství a jsouce jati vidinou páně Krámkova (ODS) volebního hesla "zákon a pořádek", jsou ochotni vystavit občany tvrdé a ničím neomezené policejní zvůli. Nevěříte?

    V létě 2000 vzrušil úzký okruh telekomunikačních odborníků návrh prováděcí vyhlášky "o technických podmínkách připojení a provozu zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu" k provedení §86 odst. 2 telekomunikačního zákona (což je sám o sobě paskvil), zpracovaný ministerstvem vnitra. Telekomunikačním provozem se v této vyhlášce rozumí služby hlasové i datové... §3 vyhlášky stanovoval operátorům povinnost zprostředkovat ke každé službě technické prostředky a garantovanou konektivitu protokolem X.25 k odposlechu 0,15% celkových uživatelů sítě, nejvíce ale 1000 "zájmových uživatelských adres" paralelně. Při počtu uživatelů telekomunikačních služeb v ČR (cca 6 milionů účastníků) tak české kontrarozvědky měly dostat do rukou nástroj na odposlech cca 15 000 osob současně. Jazykem technologickým mluvíc, pletla tak vyhláška oprátku, libovolně zneužitelnou kterýmkoliv policejním operátorem tohoto českého "Echelonu". Stačilo jen do méně jasných svazků zahrnout požadavek na "soukromě zájmovou" osobu... Ve vyhlášce se totiž nikde nemluvilo o povinnosti "oprávněného subjektu" prokázat se telekomunikačnímu operátorovi povolením soudu či jiného obdobného orgánu. Oprávněnými osobami měly být všechny možné služby "podle zvláštního zákona". Jelikož v Česku se všechno vykecá ještě dříve, než se to zrealizuje, nastalo okamžitě po vytištění návrhu vyhlášky na vnitrácko-legislativní tiskárně rojení telekomunikačních specialistů i bezpečnostních odborníků z privátního sektoru, kteří hrozili vnitru (a potažmo i vládě) mezinárodními sankcemi a skandalizací. Po takto tvrdé zákulisní kritice se propadla vyhláška někam do "jámy pamětnice" za tichého vzlykotu kontrarozvědných specialistů. Slzičku zamáčkla určitě i ekonomická rozvědka, které tak vyschl jeden pramen diskrétních informací o dění v zahraničních firmách na území ČR. Ministr vnitra pravděpodobně nenašel odvahu skandální vyhlášku vydat a vystavit tak vládu mezinárodní kritice. Bohatě stačila zkušenost s vyzrazením systému Echelo bouře, která se rozpoutala v Evropském parlamentu. Nicméně Britské listy disponují konceptem tohoto paskvilu stále a je pro nás jakýmsi mementem, upozorňujícím na počínající politickou normalizaci a podléhání politické reprezentace falešně militantním choutkám českých bezpečnostních služeb. Důvodně se domníváme, že existuje jiná, ještě méně legální forma odposlechu telekomunikačního provozu (a současného získávání vybraných zprostředkovacích dat o komunikaci - triangulaci pozice přístroje) formou tajných státně-bezpečnostních dodatků k licencím operátorů mobilních sítí, o Českém Telekomu raději nemluvě. Ministerstvo vnitra a jeho fízlovací aparát jsou totiž už několik desítek let nepoučitelní. Ukazuje se to i při podrobném rozboru připravované novely trestního řádu. Bohužel, tentokráte se v roli fízla ocitli (snad pouze svou hloupostí) sami zákonodárci, zapomínaje, že pravděpodobně i je a jejich asistenty námatkově sledují operativními prostředky agenti kontrarozvědky (údajně kvůli jejich možné vydíratelnosti, jak BL prozradil zdroj blízký Poslanecké sněmovně).

    Základním lidským právem, vtěleným do české Listiny základních práv a svobod, je právo na listovní tajemství, tajemství jiných písemností, ať již uchovávaných v soukromí nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem; stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením (článek 13 Listiny).

    Tato ochrana zakazuje komukoliv, tedy soukromým osobám i státu, jakoukoli činnost, která by vedla k porušení listovního a příbuzných tajemství. Této ochrany soukromí požívá každý člověk, který se nachází na území České republiky; povinnost nezasahovat do toto práva jiných má český občan i v cizině.

    Případy výjimek stanoví zákon. Platný trestní řád zná mimo jiné institut odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a zadržení a otevření zásilek.

    Pravomoc, kterou vyšetřující orgán touto výjimkou dostává je mimořádně silná, proto je podrobena přísným pravidlům (tento postup je vázán na kladné vyjádření soudce, v případě odposlechu a záznamu musí jít o zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo o  úmyslný trestný čin, který se Česká republika zavázala stíhat v mezinárodní smlouvě), zároveň však také svěřuje vyšetřovacímu orgánu značnou důvěru, neboť ani tyto kontrolní mechanismy nemusí v praxi garantovat zákonnost a korektnost provádění.

    Do nyní připravované novely trestního řádu zařadil v reakci na "praktický život" ústavně právní výbor Sněmovny další zajišťovací prostředek využitelný při současném rozvoji telekomunikací: kromě odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu by to byla další výjimka z telekomunikačního tajemství - údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu (z obecné formulace vyplývá, že může jít o jakékoli údaje - čas, doba spojení, účastníci, jejich poloha a jistě i další). Podrobení soudní kontrole má, obdobně jako ostatní zajišťovací prostředky, výjimku v případě "pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout".

    Výbor pro obranu a bezpečnost šel ještě dále a svým návrhem odstranil z textu podmínku, že toto lze nařídit jen u výše uvedených zvlášť závažných trestných činů. Pokud by byl pozměňovací návrh přijat, telekomunikační tajemství by mohlo být takto prolomeno při řízení o jakýchkoli trestných činech, včetně nedbalostních (!).

    Není od věci tvrdit, že by schválením takto širokého pole pro policejní orgány byla porušena samotná Listina - podle jejího článku 4 odst. 4 musí být při používání výjimek ze základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu a nesmí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

    Další případ, kdy povolení soudce k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu není třeba je rovněž problematický - "pokud dá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o telekomunikačním provozu vztahovat". Tento souhlas automaticky zbaví záruky nezávislé soudní kontroly druhého účastníka spojení (případně další účastníky spojení).

    V kontextu návrhu odstranění povinnosti informovat o prováděném odposlechu samotného poskytovatele telekomunikační služby, v kontextu získávání mediální podpory pro odposlech rasisticky a xenofobně orientovaných(?) skupin deklarované Stanislavem Grossem (s diskutabilní motivací i proveditelností této strategie, neboť kontrarozvědný potenciál extremistů je silný - disponují totiž i policejními specialisty, příznivci tohoto hnutí), i v kontextu znalosti dalších návrhů Ministerstva vnitra v připomínkovém řízení je celospolečenská i parlamentní diskuse o rozsahu a opodstatněnosti výjimek z fundamentálních práv člověka navýsost potřebná. Jinak se může stát, že se jednoho dne probudíme a nebudeme žít v demokracii, ale diktatuře. A pak je jedno, jestli bude levicová, nebo pravicová - i když pravděpodobnější je ta druhá varianta.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|