Analýza novely trestního řádu, část 1. - trestní příkaz
Spravedlnost? Jak kdy a jak pro koho...
JUDr. Jan Langmann, Štěpán Kotrba
Představte si, že máte ústavou zaručené právo na spravedlivý soudní proces, na spravelivé a neúplatné soudce... Absurdní, že? Praxe nás denodenně přesvědčuje, že právo i jeho tvůrci bývají občas opravdu slepí. Ministr spravedlnosti Motejl se svou reformou neuspěl a zřejmě to nebylo jenom tím, že dostatečně nekomunikoval s politiky, jak tvrdili vládní tiskoví mluvčí... Anebo snad opravdu nyní připravovaná novela trestného řádu počítá s tím, že by vám toto ústavou zaručené právo - a nejen to - umožnila? Nenechte se mýlit, protože právo platí a bude v České republice asi nadále platit pouze pro ty, kteří "mají na advokáta". Pro ostatní je pouze iluze práva a trestní příkaz. Co to znamená v praxi? Představte si situaci, že jste nic neudělali a přesto skončíte za mřížemi. Jak je to možné? Odsoudí vás v nepřítomnosti, doručí vám trestní příkaz a vy budete mít osm dní na to, abyste se v celé situaci zorientovali, vybrali své úspory, našli si advokáta. Lhůta pro odvolání uplyne, aniž byste si vůbec uvědomili, že vás někdo odsoudil... Nezareagujete-li trestní příaz do osmi dnů od doručení (například proto, že nebudete vědět, že se lze bránit či nebudete vědět, jak se bránit, nebo nebudete mít peníze na právního poradce), může se vám stát, že vás zavřou, aniž jste měli možnost stanout před soudem. Spravedlnost? Ne, pouze snaha si ušetřit práci - na váš úkor. Na úkor občana. Na úkor práva. Britské listy mají k dispozici připravovanou novelu trestního řádu včetně širokého okruhu navrhovaných pozměňovacích návrhů, a právníci jsou z kvality této normy i účelovosti některých připomínek "v šoku"...
Trestní příkaz je institut trestního řízení, který tvoří nejcitelnější výjimku ze základních, ústavně zaručených, pravidel trestního procesu - zásady ústnosti a bezprostřednosti soudního řízení, zásady veřejnosti a práva obžalovaného vyjádřit se ke všem skutečnostem, navrhovat důkazy a jinak se hájit. Tvrzení, že právo na řádný proces podle mezinárodních lidskoprávních úmluv je přesto plně zaručeno, neboť adresát trestního příkazu může do osmi dnů od jeho doručení podat tzv. odpor ( čímž se trestní příkaz zruší a nařídí se normální hlavní líčení), není tak docela platné. Pokud odpor podán není, má pravomocný trestní příkaz účinky pravomocného rozsudku - bez toho, že by proběhl proces podle principů vyžadovaných v hlavním líčení před nezávislým soudem.
V praxi bohužel dochází k tomu, že obžalovaní jsou zkráceni na svém právu na řádný proces faktickou neznalostí důsledků nečinnosti po obdržení trestního příkazu. Po uplynutí osmidenní lhůty není možnost dožadovat se hlavního líčení, kde by mohli uplatnit své právo na obhajobu. Děje se tak zejména v případě drobnější kriminality, nezřídka páchané prvopachateli často ze sociálně znevýhodněného prostředí a tedy bez přístupu k právní pomoci.
Navíc od podání odporu odrazuje také neexistence záruky, že v hlavním líčení nebude rozhodnuto pro odsouzeného ještě nepříznivěji. Přitom tato záruka (zákaz reformace in peius) platí jak v případě odvolání, tak stížnosti pro porušení zákona - existuje proto, aby neodrazovala odsouzeného podávat opravné prostředky.
Trestní příkaz byl v roce 1990 v trestním řádu zrušen, o tři roky později byl opět zaveden, ovšem v mnohem rozsáhlejším pojetí - lze jej použít na širší okruh trestních věcí a je možné pomocí něj uložit také mnohem citelnější sankce.
Nyní projednávaná novela trestního řádu nezohlednila připomínku Českomoravké komory odborových svazů zrušit institut trestního příkazu a (s poukazem, že "v Evropě to tak je") s jeho existencí nadále počítá. Dokonce ještě rozšířila okruh sankcí, které může samosoudce trestní příkazem uložit.
Celá novela směřuje ke zrychlení a zjednodušení trestního řízení. V zásadě s tím lze souhlasit, ačkoli doba projednávání trestních věcí není oproti civilnímu řízení zdaleka tak zdlouhavá. Avšak hladší vyřizovaní trestní agendy nesmí vést k zhoršení procesní pozice obviněného. Teoreticky každý může být obviněn z trestného činu, který nespáchal, a pojistkou proti mylnému odsouzení je zákonem garantovaná možnost uplatňovat svá procesní práva v co nejširší míře.
V novele trestního řádu - která bude ve svých základních rysech pravděpodobně schválena - je trestní příkaz možné použít i v případě, kdy předtím proběhlo pouze "zkrácené přípravné řízení" namísto standardního předsoudního řízení. Mezi tresty, které může trestní příkaz uložit, jsou nově zařazeny vyhoštění a zákaz pobytu - obojí až do pěti let.
Zdá se, že rizika nadměrného užívání trestního příkazu si je odborná právnická veřejnost vědoma. Pozměňovací návrh ústavněprávního výboru Sněmovny dílčím způsobem zužuje okruh trestů, které lze uložit (odnětí svobody až na jeden rok nepodmíněně bylo nahrazeno pouze podmíněným uvězněním). Pozitivní také je, že napříště by poučení u doručovaného trestního příkazu mělo lépe přiblížit důsledky nepodání odporu.
I přesto by však šlo trestní příkaz vydat po zkráceném přípravném řízení (jeho zavedení je zdůvodňováno tím, že těžiště dokazování je přeneseno do hlavního líčení, kde tedy bude možnost korigovat případná opomenutí a pochybení v přípravném řízení - právě to však nenapadnutý trestní příkaz neumožňuje!) a rozsah a intenzita trestů by byly široké.
Ve většině evropských zemí sice trestní příkaz existuje, avšak jeho použití je omezeno na skutečně minimální okruh trestných činů - často takových skutků, které by u nás byly jen přestupkem.
Odkaz na poměrně efektivní výsledky používání platebního rozkazu (obdoby trestního příkazu v civilním řízení) by rozhodně neměl být určovacím kritériem jeho existence či rozsahu. Je nutné si uvědomit, že trestní řízení není totéž co civilní proces. Koná z moci úřední, obviněný musí strpět řadu zásahů do základních práv a vede k rozhodnutí o vině a trestu, což mívá dalekosáhlý a intenzivní dopad na další život odsouzeného.
Vzhledem k závažnosti trestněprávní problematiky by měla proběhnout také veřejná diskuse (diskuse mezi právními odborníky o novelizaci a pozdější rekodifikaci trestního řádu již několik let probíhá) o změnách, které zamýšlí zavést novela trestního řádu - a to nejen o existenci trestního příkazu...
