Britské listy

b) V. P. neveri, ze by se mohl clovek zmenit k dobremu. (Asi to ma experimentalne potvrzeno. V Bibli a ruznych legendach jsou i zmeny jine - Savel v Pavla apod.) Proste jak jedinec jednou zastava nespravny nazor, tak je navzdy ztracen a zmenit se nemuze."

Dovolte, abych to uvedl na pravou miru.

Nemyslim si, ze zlo je obecne silnejsi, ani ze jsou lidi nenapravitelni, ale zlo je nebezpecnejsi nez dobro, protoze dobro prece neni nebezpecne (!). Riziko cehokoliv je logicky nasobkem pravdepodobnosti ze se to stane, a nasledkem, pokud se to stane. (Proto jsou napriklad jaderne elektrarny nebezpecnejsi nez nejaderne, protoze nasledkem jejich sebevzacnejsi jaderne havarie by nebyl jen vypadek proudu, zaplava, nebo zakourene ovzdusi).

Rozeberme vas argument, ci spise argumentacni lapsus, dusledneji. Dejme tomu, ze kdyz demokrat presvedci neonacistu, nasledkem je jaksi zmirnene zlo. Kdyz neonacista presvedci demokrata, nasledkem je zvysene zlo. Jen o fous, dejme tomu. Ke zvazeni rizikovosti obou moznosti neni nutne tvrdit, ze pravdepodobnost jednoho jevu je vyssi nez pravdepodobnost druheho. I kdyby pravdepodobnosti obou jevu byly zcela odlisne, v tom smeru, ze presvedcit neonacistu by bylo mnohem pravdepodobnejsi (velice idealisticka these, v rozporu s dejinami lidstva, soudim), tak to porad nic nemeni na tom ze riziko vyplyva jen z jednoho z uvedenych scenaru, protoze se miziva sance ze se stane neco zleho nasobi tim, ze to bude neco zleho. V druhem scenari muze nanejvys pribyt dobra, a to neni riziko, to je snizeni rizika - ze kdyz pribude dobro, ubyde relativne zla, relativne vzato.

Abychom to brali skutecne dusledne logicky, argument by mel byt rozsiren na srovnani dialog versus 'absence dialogu'. Neco jako volne sireni nakazlivych chorob versus karantena. Takove a podoble slozitejsi modelovani stretu a nestretu jsem zminil letmo odkazem na praci Johna Maynard Smithe - kterou doporucuji poznat.

Ale toto vse odbiha o merita veci. Pointa meho clanku je jina. Pan Culik ji opet nereflektuje ve svem dnesnim komentari, navzdory prime vyzve. Asi nema argument.

Takze jeste jeden pokus:

Argumentuji, ze nekdo pozvany na nejake prestizni forum kam se normalne clovek jen tak nedostane se muze holedbat tim, ze byl pozvan. Na jeho domacim rynku mu to pak prijde vhod. K tomuto jevu neni podminkou, ze je extremista. Treba pan Culik je pozvan do poroty na filmovy festival, a razem je z nej uznavany expert na dokumentarni film... ;-) Nebo uvazme co se deje, kdyz Klaus jezdi na prednaskova turne referovat o ceskem ekonomickem zazraku (aby tam byl pro smich), a nasinci jej oslavuji jako svetovou autoritu..

Pokud ovsem jde o neonacistu na universite, pak jde o zbytecne zvysene riziko, ze u tech prostoduchych mimo universitu ziska na obdivu. Prostoduche na universite nepotka, doufam, takze tam nikoho nepresvedci. Vzdyt to by ani nebyl jeho duvod prijmout takovou pozvanku - spis by si chtel pridat uzitecnou zminku do sveho resume.

A predstava, ze na universite presvedci nekdo jeho je sice lakava, lec naivni. Co takhle se vydat za dotycnym neonacistou na jine debaterske misto, treba do Hyde parku?

Paradoxem cele causy je, ze u nas se zakazuje neonacistum vystupovat na verejnem prostranstvi, a zvou se do auly. Melo by tomu byt naopak.

s pozdravem

Vaclav Pinkava

Poznámka JČ: Domníval jsem se, že jsem to řekl dostatečně jasně: nezastávám přesvědčení, že by člověk získal pověst či autoritu, když ho pozve nějaká instituce, tuplem ještě, když extremistu jako vzorek pozve učitel do semináře o extremismu. Kromě toho, extremista bude stejně zastávat vůči establishmentu kritický odstup a nebude na něho pozvání dělat příliš velký dojem.

Shodou okolností kinematografii trochu rozumím, mimo jiné i proto, že jsem se v životě velmi rozhodoval, zda mám dělat film nebo žurnalistiku, a pár filmů jsem natočil. Těžko ze mě udělá odborníka na film pozvání do poroty na festival v Olomouci: kdyby mé analýzy k tam předváděným filmům byly blbé, účast v porotě by mě nezachránila. Tak to platí, argumentuji, i o jiných. Všechna sláva polní tráva. Lidi to vědí a se svobodou projevu by to nemělo mít moc co společného.