středa 11. dubna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Český film: "Film Jízda Jana Svěráka je jen pornografie - je typickou ukázkou soft porn." Je takový odsudek ospravedlnitelný? (Also in English, Christine Bird) Zemědělství: Dva pohledy na uslintané a kulhavé britské, resp. EU-šílenství (František Roček, poznámka JČ) Grébovka a CEELI: Jak prezident lobboval (Tomáš Pecina) Měli jste se Pražskému hradu omluvit (Ivo Mathé) Zákon o svobodném přístupu k informacím: Soud: úřady jsou povinny poskytovat informace ze správních spisů Reakce: Ted Turner - Opravdu je škoda, že neinvestuje do ČT či do Novy? (Vladimír Rott) Školství: Ještě jednou o školném, o duchovní bídě a o tom, kdo je hlupák nebo demagog (Radim Valenčík) Štefka a Jírovec: vrána k vráně sedá (Ondřej Čapek) Polemika: Fanatici "pravdy" a složitá doba (Štěpán Kotrba) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Ondřej Čapek

Tak popořadě: to, že jsem doktorand, neznamená být omezený akademickým prostředím. Při škole jsem pracoval jako analytik prodejních dat v nadnárodní firmě a podnikám v oblasti IT. Takže pro příště panu Jírovcovi doporučuji větu: …ani akademické prostředí nepotlačilo v Čapkovi grunderské egoistické pudy probuzené při jeho práci v žoldu nadnárodního kapitálu…, když už se chce stavět do role psychologa on-line.

Opravdu nerozumím logické konstrukci, kdy je mé odmítnutí dlouhodobé koncepce vývoje směrů a potřeb společnosti zobecněno na odmítání koncepcí všeobecně a tedy i koncepce dlouhodobé maximalizace zisku a koncepci školného - logika tak na úrovni Káji Maříka.

Pan Jírovec si zřejmě nevšiml mých vět Maximalizace zisku není jediným cílem firem. Ty úspěšné se spíše snaží o dominanci v perspektivním segmentu trhu a už vůbec neznamená minimalizaci nákladů. Já totiž opravdu jsem nikdy netvrdil nic o dlouhodobé maximalizaci zisku. Naopak za „motor“ vývoje spíše chápu snahu o zlepšování podmínek života jednotlivce (viz Moral Sentiments od Adam Smitha), případně snahu o maximalizaci užitku. Ten má se ziskem společného jen velice málo. Nevadí mi - ba právě naopak - kritická nedůvěra k jakýmkoliv institucím, tedy i k institucionalizované ekonomické struktuře, které můžeme říkat trh. Tento postoj by ale měl vést ke snaze pochopit, nikoliv k volání po silné autoritě, která toto vyřeší za nás.

Pan Jírovec si mě jednoduše postavil do jakýchsi mantinelů, které jsou jen produktem jeho povrchního čtení.

Pan Jírovec nechápe co je na Štefkově koncepci fašistického. Takže znovu: konzervativci a liberálové se shodují v tom, že společnost nelze řídit, protože centrální autorita není schopna předvídat potřeby lidí. (Koneckonců to nedokáží předvídat ani sami výrobci.) Jedině fašisté a komunisté byli přesvědčeni, že potřeby je možno dlouhodobě předvídat. Překvapuje mne, že pánové Jírovec a Štefko nevidí žádný problém v tom, že jejich koncept předpokládá rozšíření moci státu do řady oblastí života občanů. Česká politická elita zatím dokázala (mj.) postavit Temelín a řada ministrů školství si postavila kariéru na tom, že zabránila rozšíření gymnázií ve prospěch učebních oborů. Opravdu je vhodné dávat Klausovi, Zemanovi a dalším výtečníkům (a jiné nemáme a soudě dle chování 4K ani hned tak mít nebudeme) do rukou další funkci? A nebo si pan Štefko myslí, že by se měla sestavit zase nějaká rada z nezávislých osobností?

Pokud hledá pan Jírovec akademismus, je jím právě Štefkova koncepce. Právě proto, že jsem se zabýval tvorbou databází pro operativní plánování v reálném podniku, přijde mi představa jakéhokoliv předvídání budoucích potřeb či určování směrů vývoje nesmyslná. Jsem přesvědčen, že české vysoké školství je příliš izolováno od reality a pan Štefko by chtěl tento stav jen posílit. Tato odtrženost vede k paradoxním výsledkům: na škole mě učili - věřím, že v dobré víře - účtovat a znát jednotlivá čísla účtů. Činnost praktická, nehumanitní, která je nepoužitelná v praxi, kde se veškerá data organizují v systémech jako je SAP, o kterých jsem se na škole nedozvěděl vůbec nic. Naopak znalost účetní osnovy je dobrá pro pár specialistů.

Panuje jakési nedorozumění ohledně potřeb trhu: zdá se mi, že to co nejvíce zastarává jsou právě ty různé speciální znalosti, nikoliv humanitní základ. V mém případě kurs kreativního psaní by byl užitečnější než účtování, protože je třeba napsat srozumitelný manuál. Znám člověka, který studoval kombinaci anatomie, fyzika tekutin a programování, protože se zabýval vývojem počítačových her. Podobně řada lidí zabývajících se designem, pokud mají talent, se poměrně dobře orientuje v moderním umění. Skoro bych chtěl říci: pokud chcete zlikvidovat nějaký obor lidské činnosti, ochraňujte ho před trhem a svěřte odborníkům. Skutečně jen státní školství dokáže zprznit lidovou tvorbu, klasickou literaturu či divadlo do podoby zaprášených exponátů panoptika. Pan Jírovec mě může podezírat z jaké úchylky chce, ale dávám přednost trhu před plánem, právě proto, že jedině interakce navzájem nezávislých subjektů zajišťuje barvitost světa a svobodu.

Zbytek článku snad ani nemá cenu komentovat. Demografická data ukazují, že současný český vysokoškolák je původem spíše ze středních a vyšších vrstev než z dělnických. Z toho plyne, že pokud jsou VŠ financovány z daní občanů jde o redistribuci peněz od chudých (kteří se na VŠ nedostanou) k bohatým. Výše platu dnes skutečně koreluje s dosaženým vzděláním a já nevím, proč by z těchto výhod neměli úspěšní vysokoškoláci část společnosti (školám) splácet. Nevím jak souvisí situace v ČSSR v šedesátých letech s dnešním stavem ani nevím proč mě pan Jírovec poučuje o existenci kolektivní smlouvy.

Některá tvrzení mají až povahu nonsensu. Mohl by mi prozradit jak z tvrzení: Trvalá a relativně dobře placená místa v Kanadě ubývají na úkor částečných úvazků a krátkodobých pracovních smluv a sebezaměstnávání plyne, že Kanaďané si zjevně váží toho, že jim hodná státní autorita taková místa opatřuje? Někdy jsou už zcela beze smyslu: Jde o politický proces, jehož každá složka nutně ovlivňuje hustotu sociálního síta, protože poplatky jsou kumulativní. Co znamená kumulativní poplatek? Z věty plyne, že pokud by poplatky nebyly kumulativní, každá složka politického procesu (co to přesně je?) by hustotu sociálního síta neovlivňovala. Hmm… pan Jírovec nejen že by měl číst lépe cizí texty, on by si někdy po sobě měl přečíst i ty vlastní.

Řada ekonomů (pochopitelně zřejmě v okamžitém zájmu bohatých) tvrdí, že přílišná ochrana pracovních míst podvazuje ekonomický růst a zvyšuje nezaměstnanost. Vysvětlení je poměrně logické: zatímco objem mezd je krátkodobě fixován kolektivními smlouvami, změny odbytu jsou diktovány změnami ryze tržními (stát neumí diktovat spotřebitelům, co mají kupovat, nebo snad ano?) Nedostatečná adaptabilita mzdových nákladů vede k nižší než optimální ochotě firem zaměstnávat nové lidi a tedy k vyšší nezaměstnanosti. Proto je v USA nižší nezaměstnanost než v Evropě s vyšší ochranou zaměstnanců a proto trvalá a relativně dobře placená místa v Kanadě ubývají na úkor částečných úvazků a krátkodobých pracovních smluv. Co vím nikdo za to žádného ekonoma do žádné vody neházel. Abych předešel námitce: nejsem obdivovatelem USA a nepovažuje jejich systém školství za ideální, ale jak už jsem napsal, rozsah ochrany zaměstnance nesouvisí s financováním školství.

Měli jsme v Čechách takového jednoho rasistického šaška, Miroslav Sládek se jmenoval. A ten chtěl politiky házet do Vltavy. Pan Jírovec by zase preferoval jezera. Nechtěli by to dát dohromady? Věřím, že v přírodních vědách je pan Jírovec odborníkem, i když i tam musí být jeho nedostatek formální logiky a tematická roztěkanost určitým deficitem. O společenskovědní problematice, soudě dle článku, dokáže jen nekonzistentně blábolit.