Dva pohledy na uslintané a kulhavé britské, resp. EU-šílenství
Přes plot hledím na farmu, kde jsou v přísné karanténě budoucí bifteky. Stojím před plotem s farmářem, který doufá, že se slintavě kulhavý virový přízrak nedonese i k nám - na sever Čech.
Jako malý kluk farmář Josefa Douša byl přitom, když do rodinného hospodářství vstoupila slintavka a kulhavka. Dnes má zvířata zabarikádovaná ve Verneřicích na Děčínsku v halách, zaměstnanci, a v noci strážní, hlídají, aby se nikdo k plotu ustájení nepřiblížil, neboť západní Evropou cestuje slintavka a kulhavka. Ale co je to platné, když virus cestuje vzduchem, přenášejí ho pravděpodobně i ptáci a lidé se dnes dostanou z Anglie do Čech ne za týden, ale za pár hodin.
“Nemoc to je nepříjemná, protože ruinuje stáda. Za první republiky se zvířata nezabíjela, ale ztráty byly vysoké – něco uhynulo, zvířata zhubla, dlouho se dostávala do dobré kondice. V novinách jsem nedávno četl, že probíhala slintavka a kulhavka lehce. To není pravda. Vždyť ani lidská chřipka neprobíhá lehce."
Byla to vždy složitá situace a dělala se tvrdá opatření, aby se nešířila dál.
Nejjednodušší a efektivní řešení je očkovat, souhlasí pamětníci. Když přesto někde vypukla slintavka, byl to problém neočkování některých kusů, tedy nedůslednost v prevenci.
Proč neočkovat?
Co se stalo v Anglii, je kalvárie, která je nepochopitelná a s nejvyšší naléhavostí nastoluje otázku: proč se bránit očkování? Proč nevyvážet očkovaný dobytek? Protože nelze zjistit zda kus je očkovaný nebo má slintavku a kulhavku? Slintavka ale není smrtelné onemocnění, je to viróza. Hořící hranice ve Velké Británii mají neodpustitelný cejch marnotratnosti.
Farmáři nevěří, že by náš stát byl schopen finančně kompenzovat hromadné vybíjení zvířat a staří pamětníci dodávají, že stáda za první republiky prošla slintavkou a většina se jich uzdravila.
“Nevidím důvod proč neočkovat. V zemědělství pracuji celý život a překážku zahraničního obchodu v tom, že je dobytek očkován, a nelze poznat, zda náhodou nemá skutečnou slintavku, také nevidím. Důsledné celosvětové očkování by situaci řešilo. Ano, není laciné, ale pálení zvířat na hranici je lacinější?” - ptá se Douša a dodává:
“Trochu jsme se finančně minulý rok srovnali a tak jsme stádo, z důvodu neočkování, pojistili i proti slintavce a kulhavce. Nemohl jsem ani ve snu tušit, že slintavka letos propukne. Ale když slintavka skutečně vypukne, řešení situace je velmi složité. S tím souhlasím s veterináři. Léčení zvířat nepřichází v úvahu.
Ale myslím si, že prevence očkováním zde je a byla by vhodná. Rádi bychom očkování zaplatili a myslím si, že určitě by proti nebyli ani veterináři,” říká Douša.
Vybíjení stád je tragédií
Kdyby došlo ke slintavé tragédií v Čechách a přistoupilo se k britskému modelu vybíjet a pálit, co by to znamenalo pro farmáře?
“Tragédii. Vzpamatovávali bychom se z toho léta. Zavádět nové stádo je finančně velice náročné a trvalo by to léta. Vždyť nám léta trvalo, než jsme dosáhli toho, že jsme přešli z mléčného na masné plemeno. Máme plně evidovaný chov v počítačové databázi a se speciálním neodstranitelným tetováním zvířat. Ztratit toto stádo by bylo obdobnou tragédií jako pro lesníka požár lesa. Začínali bychom od nuly. Dva tisíce hektarů zemědělské půdy, kterou obhospodařujeme, uživí patnáct set krav. Víte, jaká tragédie by to byla, kdyby toto vyšlechtěné stádo mělo být vybito a nastoupily by na nespásané louky bodláky? Zahájit očkování – jiná ekonomická jistota neexistuje,” uvedl Douša.
Ředitel se ptá také - proč?!
O den později jsem si otevřel noviny (Severočeské noviny - 10.4.2001) a nalistoval článek Evropu zase obchází strašidlo, strašidlo kulhavky a slintavky.
Ředitel Podkrušnohorského zooparku v Chomutově Přemysl Rabas v článku říká totéž co farmáři: je to zbytečná panika, jde především o ekonomické zájmy, při nichž etika a vztah ke zvířatům zůstává stranou. Milióny zvířat tak platí krutou daň za to, že je lidé vnímají jen jako ekonomické činitele. Daň podle P. Rabase o to krutější, že je zbytečná...
Slintavka jako smrtelné nebezpečí?
Slintavka, jak říká P. Rabas, je vysoce nakažlivé onemocnění. Nic není stoprocentní, ale u slintavky se téměř sto procent zdravých zvířat v ohnisku nakazí. Nakažlivost ovšem ještě neznamená nebezpečí pro zvíře, to je veliký rozdíl. Úmrtnost je přitom u postižených zvířat pouze pětiprocentní, což je zanedbatelné.
Jedním z argumentů zastánců radikálního řešení je údajně snaha zbavit zvířata utrpení.
"Někteří jedinci, ale rozhodně ne všichni, samozřejmě trpí, když se jim kvůli zánětu vyzují paznehty. Je to nepříjemné, ale zase je to u několika procent, většina těch zvířat se vyléčí."
"Říká se, že se může nakazit člověk; může, není to sice stoprocentně potvrzené, ale předpokládá se, že může," vysvětluje Rabas. Podle něho někteří lidé pravděpodobně slintavku měli, ale proběhla bez vážnějších problémů - asi jako chřipka. Není to tedy nemoc pro člověka nebezpečná.
"V tuto chvíli se na základě současných znalostí ví, že to není nebezpečné pro zdraví lidí, ale jen pro jejich kapsu," poznamenává ředitel zooparku. Průběh choroby totiž především způsobí, že poklesne užitkovost dobytka, produkce mléka i masa, a to, vzhledem k rychlosti, s jakou se nemoc šíří, zapříčiní obrovské hospodářské ztráty. Tomuto šíření je třeba za každou cenu zabránit.
"Z tohoto pohledu je pro ekonomy Evropské unie výhodnější zabít půl miliónu zvířat v Anglii, než aby se nákaza dostala jinam."
Nikdo přitom nebere v potaz, že vzhledem k ročnímu období jsou minimálně dvě třetiny z utrácených zvířat březí.
"Například ovce mají v sobě jedno až dvě mláďata, takže oni nezničí dvě stě tisíc zvířat, ale půl milionu, a plánují daleko víc."
Jak to chodilo dřív
Jak se s touto noční můrou dnešních chovatelů dobytka vyrovnávali v minulosti?
"V podstatě to fungovalo tak, že když někdy před sto lety měl hospodář doma patnáct krav a jedna kráva dostala slintavku, on namočil čepici v jejích slinách, obešel ty ostatní a nakazil je všechny. Nakazil je, aby ta nemoc proběhla u všech najednou, co nejrychleji. Krávy se nakazí, vyléčí, zůstanou u nich protilátky, které vydrží až deset let. A byl pokoj; mláďata mohou uhynout, slabé kusy mohou uhynout, jedna kráva mu prostě lehla. To je zkrátka smůla, nikoli tragédie - jelo se dál. Na deset let byl klid."
Šílenství made in EU
V Ústí nad Labem ve čtvrti Krásné Březno má své řeznictví Bohumír Válek. Byl mezi prvními, který v ČR prodával klokaní maso, běžně jsou u něho k dostání výrobky z koňského masa dováženého i ze zámoří. Ale hovězí maso bere od pana Douši z Verneřic na Českolipsku, protože jeho dobytek je až do pozdního podzimu venku na pastvě. Vepřové má také od chovatelů z okolí.
Jak propuklo šílenství kolem kravího šílenství - BSE - má řezník Válek od farmáře Douši k dispozici výsledky vyšetření masa z veterinárního ústavu.
Válek ani Douša nepotřebují EU, aby jim radila co mají dělat, vždyť i počítačem řízené chladírny považují za samozřejmost. EU v jejich očích spíše vzbuzuje nepříjemné otázky, protože vybíjecí Absurdistán vzbuzuje obavy.
Když jsem o tom s řezníkem Válkem mluvil, kupoval jsem si přední hovězí na polévku a koňskou sekanou. Sekaná byla ještě teplá, z udírny…
Poznámka JČ: V pátek jsem viděl v britské komerční televizi pořad Right to Reply, Právo na odpověď, který se systematičtěji zabývá kritikou britských sdělovacích prostředků. Diváci je obviňovali, že neproběhla dostatečně odborná veřejná debata o tom, jakým způsobem řešit problém slintavky a kulhavky. Z těch informací, které byly k dispozici, vyplývá, že podle vědců není zaručeno, že by očkovaný dobytek dále nepřenášel infekci: infekce kulhavky a slintavky se prý dále šíří výkaly i očkovaných zvířat.
Argumentem pro vybíjení dobytka je vážná obava, že bez radikálního opatření je velmi pravděpodobné, že by se slintavka a kulhavka rozšířila v Británii navždy a už nikdy by nebylo možno ji zlikvidovat: to aspoň předpovídají počítačové modely, z nichž vyplývá, že klíčově důležité bylo omezit dobu mezi zjištěním infekce a zabitím dobytka na méně než 24 hodin. Počítačové modely varovaly, že bude-li tato doba delší, nemoc se rozšíří v Británii natolik, že se jí Británie nikdy nezbaví. K rozhodnutí zvířata vybíjet přikročil Brusel i britské ministerstvo zemědělství proto, že ani očkovaná zvířata prostě nelze z Británie posléze vyvážet: hovězí je možno exportovat podle dnešních předpisů do jiných zemí pouze ze země zcela prosté slintavky a kulhavky. Pokud by se slintavka a kulhavka v Británii skutečně rozhostila na vždy, znamenalo by to úplný konec britského zemědělství.
Není pravda, že nikdo neví, že zejména usmrcované ovce jsou březí: celý proces krutého středověkého vybíjení zvířat vyvolává na britských farmách obrovská traumata. Nejméně jeden farmář se zastřelil. Nezapomínejme, že mnozí farmáři znali své krávy jménem.
Poslední dobou roste organizovaná opozice proti politice EU, která požaduje vybíjení dobytka. V Holandsku, kde bylo dosud zaznamenáno jen 18 nepotvrzených případů slintavky a kulhavky (v Británii 1157, a k smrti bylo odsouzeno 1 366 000 kusů dobytka) použila policie vodních děl k rozehnání 200 rozhněvaných farmářů, kteří požadovali očkování, a v Británii obvinili - bezvýsledně - farmáři u soudu vládu z toho, že jedná protizákonně tím, že nutí farmáře, aby předali zdravá zvířata k zabíjení.
Jedna občanská skupina, Stop Animal Deaths, konstatovala, že jsou prý nyní ochotny "desítky lidí" postavit se proti pokusům usmrcovat zdravá zvířata. A 3000 britských organických farmářů vyzvala Soil Association, aby se postavili proti politice vybíjení zvířat. Asociace založila skupinu jménem Farmers for Voluntary Vaccination (Farmáři za dobrovolné očkování) a obvinila šéfy celostátního odborového svazu National Farmers´Union, že potlačili argumenty pro očkování.
