Britské listy

Jana Dědečková: nepodvolím se nepřípustnému politickému tlaku PSP a Jiřího Hodače neodvolám. Tiskovou zprávu tohoto znění publikovala v sobotu členka Rady ČT Jana Dědečková, její text přinášíme i v tomto čísle. Tomáš Pecina však k jejímu prohlášení, zdá se mi, velmi rozumně poznamenává (JČ):

Je to emotivní a nic neřešící stanovisko. Jednání PSP ČR bylo pro Jiřího Hodače poslední šancí, kdy mohl získat mandát pro změny, které chtěl prosadit. Nestalo se. Sněmovna se rozhodla trvat na jeho odvolání a usnesení PSP není sice formálně závazné (některé jeho části, zejména konstatování, že J. Hodač byl zvolen v souladu se zákonem, považuji dokonce za neústavní - v parlamentní demokracii přísluší takové rozhodnutí jedině soudům), ale je autoritativní a definitivní. Jiří Hodač nebude generálním ředitelem České televize.

V tuto chvilí by bylo mnohem užitečnější, kdyby se Rada ČT zaměřila na cíl, k němuž Hodačovo jmenování mělo vést. Tato Rada je ještě stále kompetentní jmenovat místo Hodače jiného ředitele a může mu se zaměstnanci vyjednat modus vivendi. Protože "povstáním" vznikly značné materiální škody, její vyjednávací pozice není vůbec špatná.

Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.

Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.

Tolerantní a rozumný názor na krizi v ČT vyjádřil kněz Martin Holík, který vede Radio Proglas, na této adrese, upozorňuje Jaroslav Štemberk.

Poznámka právního odborníka: Je ČR Absurdistán? Píše Jaroslav Štemberk:

Pokud by se nakonec skutečně prokázalo, že se ochrany svobody slova, která je garantována článkem 10 evropské Úmluvy o ochraně základních svobod, nejhlasitěji domáhají ti, kdo sami tento článek hrubě porušili tím, že se neoprávněně zmocnili elektronického média, pak by měl Parlament vážně jednat o změně Ústavy za účelem zavedení oficiálního názvu "Absurdistán".

Ale Jiřího Hodače nepodporuji! Dodává k tomu Jaroslav Štemberk:

Aby si snad někdo nemyslel, že obhajuji J. Hodače:

Za manažera musí hovořit výsledky práce jím řízeného podniku. V tomto směru selhal hned na začátku a pokud sám nerezignoval, jakmile zjistil, že situaci nezvládá, měla ho Rada ČT okamžitě odvolat. Ten, kdo nedokáže vyjít s podřízenými, které "zdědil", ani je okamžitě nahradit novými lidmi, alespoň stejně kvalitními, je prostě člověk, který nemá na to, aby podnik řídil a jeho jmenování do vedoucí funkce je rovněž selháním orgánu, který ho jmenoval. Rada si měla udělat podrobnou analýzu situace a nálad v ČT, než přikročila ke jmenování nového gen. ředitele. Takovou funkci může vykonávat jen ten, kdo má u zaměstnanců přirozenou autoritu. Že J. Hodač takovou osobou není, se ukázalo již při jeho předchozím působení v ČT. Pokud by se pí Dědečková při hlasování v Radě ČT opravdu řídila normálním podnikatelským rozumem (tj. vžila se do představy, že jde o ředitele podniku, ke kterému má vlastnické právo), musela by si přiznat, že Rada udělala špatné rozhodnutí, které je nutno okamžitě napravit a hlasovat pro jeho odvolání.

Zvítězí stát a televizní mafie a zmanipulovaní a neinformovaní občané - koncesionáři budou na holičkách? Poznamenává Jana Dědečková:

Bojím se nového zákona. Mám zprávu, že ministr kultury Pavel Dostál chce v novém zákoně prosadit, aby řízení ČT přešlo pod jeho ministerstvo. Má to být pozměňovací návrh Dostálův na schůzi PSP ČR dne 12.1.2001. Takže by došlo k zestátnění ČT. Jsem přesvědčena o tom, že za vším není jen politika, ale také velké peníze. Je zde veliký tlak, aby byl instalován bývalý finanční ředitel Paluska. Nevím, kolik času budeme mít, aby se nezmanipuloval forenzní audit.

Prohlášení, které nezveřejnil Výbor na obranu svobody slova. Návrh prohlášení předsedy J. Vávry, který vyplývá z toho, co bylo na schůzi 4. 1. 2001 dohodnuto, avšak ke zveřejnění pro ostrý odpor menšiny nedošlo: VOSS je přesvědčen, že v České televizi nejde o porušení svobody slova, ale o porušení práva veřejnosti na objektivní informace, a to od obou stran sporu. Pojem svoboda slova je v rámci této situace zneužíván nátlakovými skupinami k naprosto odlišným cílům.
Dle názoru VOSS přestala ČT plnit svou funkci veřejnoprávní televize již v okamžiku, kdy se její obrazovce objevilo prohlášení nepatřící do schváleného vysílacího schématu. To, co se v ČT nyní odehrává je politický boj mezi stranami čtyřkoalice a stranami opoziční smlouvy. Svoboda slova není v ČT nikterak ohrožena, protože ČT momentálně nelze považovat za zdroj nezávislých a objektivních informací.
VOSS považuje za politováníhodné, že nedokonalost zákona o České televizi, politické složení i rozhodování rady ČT a pracovně právní spory vedly k tomu, že se toto veřejnoprávní médium se stalo kolbištěm politických bojů.

VOSS vyzývá k urychlenému přijetí takových zákonů, které by zamezily jakémukoli stranickému vlivu na veřejnoprávní média a k uklidnění situace, která vážně poškozuje obraz České republiky jakožto demokratického státu. VOSS v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že obdobná krize jako v ČT může nastat i u dalších veřejnoprávních institucí, tedy Českého rozhlasu a ČTK.

Výbor na ochranu svobody slova se distancuje od prohlášení, které Britským listům poskytl jeho člen Karel Mašita. VOSS totiž v cause České televize dosud nevydal žádné oficiální stanovisko. Karel Mašita poskytl Britským listům pracovní verzi, s kterou většina členů VOSSu nesouhlasila. Za VOSS předseda Jiří Vávra, místopředsedkyně Jana Lorencová, tajemník Marek Pokorný

Distancuji se od zveřejnění výše uvedeného prohlášení. Píše Jana Lorencová:

Distancuji se od prohlášení VOSS

Po bouřlivé e-mailové diskusi, trvající od 26. prosince 2000 kdy jsem vyzvala VOSS, aby neprodleně jednal o situaci v ČT, vydalo pět členů VOSS návrh prohlášení, které posléze předal člen VOSS Karel Mašita Britským listům bez konzultace s ostatními členy.
Pokud jde o mne, bezprostředně po seznámení s navrženým textem jsem sdělila všem členům VOSS, že zásadně s obsahem prohlášení nesouhlasím, neboť je v příkrém rozporu s mým přesvědčením. Na rozdíl od názorů většiny členů VOSS jsem přesvědčena, že v ČT jde o přímý útok na svobodu slova a snahu jedné politické strany toto médium ovládnout.
Odmítla jsem jakékoli spekulace o ekonomických lobby, které by měly snad být, podle některých členů VOSS v pozadí událostí v ČT, neboť se opírají pouze o dojmy z účasti některých osob na protestech, případně jsou motivovány i jinými, pro mne v této chvíli nepříliš čitelnými motivy. Od počátku však souhlasím s hloubkovým auditem v ČT. Jeho výsledek ale nemůže mít podle mého mínění sebemenší vliv na současné události.
Rovněž jsem žádala kolegy z VOSS, aby v případě zveřejnění textu bylo uvedeno kdo a jak hlasoval. Protože se tak nestalo, považuji za nutné touto cestou dát na vědomí, že se od prohlášení VOSS důrazně distancuji. Několikrát jsem v korespondenci zdůraznila, že po seznámení s názory většiny členů na situaci v ČT vážně zvažuji svoje další setrvání ve Výboru na ochranu svobody slova.
Jana Lorencová, místopředsedkyně VOSS

Informace o krizi v České televizi konečně v angličtině. Dnes konečně vychází po dlouhé vánoční přestávce anglický internetový týdeník Central Europe Review. Publikuje k tomuto tématu dva články Jana Čulíka (v textu nazvaném "Mé zoufalství: Jak jsem dostal 100 000 lidí do pražských ulic" shrnuje Jan Čulík v České republice vícméně neznámé pozadí této krize a poukazuje na to, jak škodlivý vliv na českou společnost má skutečnost, že informace a debaty, které jsou volně k dispozici několika desítkám tisíc elitních čtenářů BL, jsou nepřístupny neinformované a tedy manipulovatelné široké české veřejnosti). V jiném článku mj. vysvětluje Andrew Stroehlein, proč je Jana Bobošíková uvnitř ČT terčem tak ostré nenávisti, a pražský pozorovatel James Partridge potvrzuje, že televizní protesty nemají nic společného s bojem za svobodu slova. CER také přináší v anglickém překladu výňatky z pátečního projevu Miloše Zemana ve sněmovně, vyjádření Jany Dědečkové, že Jiřího Hodače neodvolá, a článek vyjadřující standardní vzbouřenecký názor. - Britský list Guardian uvedl dne 29. 12. 2000 ve své příloze "The Editor", věnované mezinárodním sdělovacím prostředům, týdeník Central Europe Review jako jeden ze svých "oblíbených" ("favourite") časopisů za rok 2000. Guardian zejména chválil, jak týdeník CER psal o pražských antiglobalizačních protestech při zasedání MMF/SB. (Autorem těchto článků v CER byl podle materiálů, publikovaných v Britských listech, převážně Jan Čulík.)

Ad "Katovna". Píše Juliana:

Chtela jsem Vam napsat o sobotni Katovne. Byla zcela nemozna. Pro V. Justa a J. Rejzka jsou ostatni lide jen objekty vychovy, ale nikdy rovnocennymi partnery v diskusi. Zjistila jsem ale, ze v BL uz jsou dva prispevky na toto tema, ktere v podstate rikaji to, co jsem chtela napsat.

Sezente si kopii tohoto poradu. Je opravdu poucne podivat se nej. Chvilku jsem zkusila vypnout zvuk a soustredit se jen na rec tela. Arogance cisela ze vsech gest V. Justa i J. Rejzka (tez Andela, ktery prisel po nich). Pak jsem to zavrela, protoze uz jsem byla "nezavislosti" moderatoru nasycena dostatecne.

Jsem zvedava, zda nejake ceske medium otiskne analyzu financovani CT od J. Dedeckove. Domnivam se, ze zadne.

Analýzy Rady České televize o Katovně. Vzhledem k tomu, že celá řada čtenářů BL byla šokována zaujatostí a primitivismem Rejžkovy a Justovy sobotní "Katovny" v České televizi, poskytla Britským listům Jana Dědečková dvě podrobné analýzy tohoto pořadu, vypracované odborníky pro Radu ČT. Zveřejňujeme je v závěru tohoto vydání. JD k dokumentům poznamenává:

Vážený pane Čulíku,

Četla jsem v BL hodnocení jednoho čtenáře na sobotní pořad Katovna. Posílám Vám dvě zpracované analýzy na tento pořad.Vzhledem k tomu, že na našich zasedáních se těmito posudky již nikdo nebude zabývat, protože budeme řešit jiné problémy a po našem odvolání by tyto posuzovatelům zaplacené posudky zapadly někde v propadlišti dějin, rozhodla jsem se nabidnout občanům pohled odborníků na tento pořad. Nakonec si ho přece zaplatili oni. Jména posuzovatelů neuvádím, protože jsem si nevyžádala jejich souhlas. Až tak učiním, ráda je BL sdělím.

Pražský deník Právo se svým způsobem psaní vrátil do komunistické éry? Poznamenává Jaroslav Dvořák:

Pane Čulíku,

doporučuji vám k přečtení několik posledních čísel deníku Právo. Zdá se, že se tato tiskovina vrátila znovu do časů před Listopadem 1989. Problém kolem ČT je zde povětšinou zužován pouze na nevyvážené zpravodajství oficiálního vedení ČT, údajná dohoda mezi ČSSD a ODS kvůli ovládnutí veřejnoprávní televize se zde bere jako neoddiskutovatelný fakt, zatímco otřesnou manipulativní propagandu "vzbouřenců" a další skutečnosti svědčící proti "vzbouřencům" či politikům jim fandícím, komentátoři tohoto listu vůbec neberou na vědomí. Zlatým hřebem jsou snad každodenní výstupy bývalého redaktora tohoto listu a dnešního ministra, P. Dostála, který neobyčejně agresivním tónem, připomínajícím štvanice 50. let, pravidelně vyzývá J. Hodače k odstoupení.

Analýza Jany Dědečkové, "Proč jsem chtěla odvolat generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka" je ve Světě namodro zde.

Minulé vydání BL jsme aktualizovali textem velmi věcným textem zprávy Rady ČT, o níž páteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny měla jednat - Rada v něm vysvětluje, proč byl odvolán Dušan Chmelíček a z jakých důvodů rychle jmenovala nového ředitele. V minulém vydání BL jsme také v pátek odpoledne zveřejnili vybrané projevy řečníků z parlamentu (podle www.psp.cz). Snažili jsme se vybírat charakteristická, politicky klíčová vystoupení. Jedná se o projevy poslanců, omluvte proto celkově nižší úroveň argumentace, než jaká bývá v Britských listech obvyklá. (TP)

Policie o sobě: byli jsme skvělí, dokonalí, naprosto bez chyb - tak proč nás nechválíte? Ve frašku se zvrhlo zasedání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, na němž vystoupili ministr obrany Stanislav Gross a policejní president Jiří Kolář se zprávou o tom, jak Inspekce ministra vnitra vyšetřila pochybení policistů v souvislosti se zásahem proti pražským antiglobalizačním protestům v září loňského roku.

Ministr zdůraznil, že přes mimořádnou pozornost, kterou kontrolní orgány prověření téměř čtyř stovek podání věnovaly, se zjistily pouze 4 delikty: jeden policista si zakrýval služební číslo, jeden vzal zadrženému otisky prstů na jiném než předpisovém místě a policista, který je zachycen na několika fotografiích s dřevěnou tyčí, sice nikoho nebil, ale bude kázeňsky potrestán za používání "nestandardního" donucovacího prostředku. Čtvrtý případ zůstává obestřen záhadou; je údajně trestným činem, ale inspekce nezjistila, kdo je pachatelem.

Ministr uvedl, že si s policejním presidentem sami přejí, aby inspekce a stížnostní odbor zjistily víc, ale to prostě nelze: policie postupovala zcela bezchybně. O pečlivosti šetření prý svědčí, že služebna v Ocelářské ulici, kde policisté vyrazili polskému občanu Zajączkowskému zub, byla podrobně prohledána a našel se tam skutečně úlomek zubu; protože ale Inspekce přes "veškeré úsilí" nezjistila, kde se Polák nachází (polskému deníku Gazeta Wyborcza se to podařilo bez problémů), nelze ověřit, zda patří jemu (nebo snad jinému občanu, který tam podával vysvětlení, dodáváme my). I tato stížnost byla proto odložena jako nedůvodná.

Senátoři vážně pokyvovali hlavami, několikrát naznačili, že taková dokonalost je skoro k neuvěření, ale protože si k jednání nenechali připravit žádné podklady, na ministrovy smyšlenky nebyli schopni reagovat. Slovo dostal i Pavel Bílek z Českého helsinského výboru, jenže ten jen potvrdil, jak mimořádně špatným je řečníkem a jak malou pozornost ČHV zářijovým protestům věnoval.

Když Gross "objasňoval" roli tajemné zahraniční zpravodajské centrály, požádal, aby příslušná část jednání byla neveřejná (což ho zachránilo před ještě větší blamáží).

Závěr BL: institucionální reforma resortní kontroly české policie je naprosto nevyhnutelná, protože současný stav neodpovídá ani běžnému středoevropskému civilizačnímu standardu; takzvaná Inspekce MV je ve skutečnosti úřadem pro zatajování trestné činnosti policie.

Požádali jsme tajemníka výboru o přepis jednání; tento text se bezpochyby stane perlou Britských listů v tematické sekci "Senát-Užitečnost". (TP)

Stavějí se Britské listy na stranu ODS? Čtenářům, kteří se případně domnívají, že BL "hájí" Jiřího Hodače a Janu Bobošíkovou z ideologických důvodů, protože "straní ODS a Václavu Klausovi", doporučujeme, aby pohlédli do tematického archivu Britských listů, viz heslo "politika, ceska, ODS, politikove, Klaus, Vaclav". Přečtěte si taky tento rozbor o tom, kdo nejvíce uškodil české společnosti za posledních deset let. (Je paradoxní, že dosud nadávali mnozí klausovští stoupenci editoru BL do "levičáků"...) Jenže ideologické vidění světa je zjednodušené, že...?

Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP. Z textu byly odstraněny pouze některé konkrétní finanční částky, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit oprávněné zájmy třetích osob; to se však netýká smluv s firmami, kde existuje zřejmé podezření z nekorektního jednání při zadávání zakázek, a samotnými členy kontrolní skupiny kritizovaných honorářů režiséra Jiřího Sequense. (TP)

Skutečně zapálený aktivista. Jak je zjevné z této fotografie, Jan Urban si myslí, že se vrátil listopad 1989. (Fotografie vyšla v deníku Slovo.)

Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)

Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?

Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.

Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Recenze knihy Adolfa Branalda Pražské promenády od Michaely Černé je na tomto místě.

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.