Krize v ČT:
Česká republika opakovaně deklarovala, že nemá zájem o jednotnou Evropu
Ministři vlády České republiky, pánové Pavel Dostál a Miloš Kužvart, spolu s některými poslanci a senátory dali jednoznačně najevo, že Česká republika se nadále nebude podřizovat nesmyslným a zbytečným zásadám, jejichž dodržování po ní požadují evropské státy. Rovněž tak Česká republika nestojí o zahraniční ekonomické investice, pokud by snad tyto měly být závislé na zajištění v Evropě běžného, podnikatelského prostředí.
Pokud si ten, kdo si přečte výše uvedené bude myslet, že se autor zbláznil, nebude mít pravdu. Domnívám se, že výše uvedené je možné v tištěné podobě podat jako pravdivou tiskovou zprávu o stavu České republiky a české společnosti. Stačilo jen velice málo - "krize" v České televizi a reakce zúčastněných.
V České televizi vznikl problém. Byl odvolán ředitel, což zřejmě určitému okruhu osob vadilo, byl jmenován nový, kterého zřejmě nikdo, kromě toho, kdo jej odvolal, nechce.
V současném okamžiku situace nicméně vypadá tak, že ten, kdo starého ředitele odvolal a nového jmenoval, byl oprávněn tak učinit, důsledkem tedy je, že Česká televize má nového ředitele. Ředitel v rámci svých pravomocí je oprávněn mimo jiné rozhodovat a za tato svá rozhodnutí je ale povinen nést odpovědnost. Česká televize jako taková je právnickou osobou, hospodařící s vlastním majetkem, je financována prostřednictvím výnosů z televizních poplatků a z příjmu z vlastní podnikatelské činnosti. Tzn. aby bylo jasno, televize samozřejmě také podniká a podnikat může, televize samozřejmě také může vytvářet zisk a tento používat pro plnění svých úkolů, tj. pro poskytování služby pro veřejnost České republiky.
Pokud se jedná o podnikání a odpovědnost za ně, vždy někdo rozhoduje, v daném případě pan Hodač, vždy někdo nese odpovědnost, v daném případě opět pan Hodač. Je to jasné, průhledné a srozumitelné. Jediný, kdo to zřejmě není schopen pochopit, jsou někteří zaměstnanci České televize, někteří politikové, některé osobnosti a někteří spoluobčané.
Pokud budu někomu popisovat případ podnikatele, jehož zaměstnanci začnou "podnikat" na vlastní účet prostřednictvím jeho zařízení a vybavení, jsem přesvědčen, že každý takovou činnost odsoudí. V případě České televize se ale jedná o něco jiného ? Proč ?
Existuje orgán, Rada České televize, který nějakým způsobem může ovlivňovat Českou televizi. Její existence a pravomoci se nemusí každému líbit, ani konkrétní osoby které jsou jejími členy, to je ale skutečně vše, co s tím je možné dělat. Pokud skutečně chci jakékoliv změny, pak samozřejmě musím dělat vše pro to, abych v rámci "legálních možností" ostatní přesvědčil o své pravdě a musím předpokládat, že poslanci zvolení mnou i ostatními spoluobčany k mé pravdě přihlédnou. Myslím si, že to je asi skutečně jediná cesta - obtížná, dlouhá, komplikovaná, má ale jedinou, ale podstatnou výhodu. Je možné se po ní bez ztráty tváře i vrátit, a jen tak se mohu bránit jakékoliv manipulaci a zároveň nesestoupit na úroveň případného manipulátora.
"Protestující" zaměstnanci České televize použili ke své škodě jednosměrnou zkratku. Prohlásili, že oni a jen oni jsou ti čestní, chytří spravedliví, vše ostatní je útokem na svobodu slova. Prohlásili, "že si budou vládnout sami" a nového ředitele neuznávají, jinými slovy "vzali jste mi hračku a já chci tu hračku zpátky, možná nějakou jinou, ale rozhodně ne tu, co mi nabízíte". Když vám toto udělá dítě, protože je to typicky dětská reakce a nic jiného, máte dvě možnosti. Buď mu vysvětlit, že je to poněkud jinak a nepovolit, nebo ustoupit a uklidnit ho, vždyť je to jednodušší a ono dá pokoj. Druhá cesta je jednodušší, řekl bych že pro všechny zúčastněné horší, ono se to totiž všem dříve či později vrátí. Dítěti (zaměstnancům televize) v tom, že narazí na toho, kdo nepovolí a pak narazí opravdu velice tvrdě bez jakékoliv záchranné sítě a rodičům (politikům) tak, že než to dítě (zaměstnanci televize) narazí, rodiče (politici) si s ním ještě zažijí své. V daném případě to obě strany chtějí, proč jim to tedy nedopřát, ten kdo za to ale zaplatí, jsme všichni.
Nevím, jestli je přirovnání k dětem odpovídající, nejsem psycholog, ale myslím že možná není docela špatné. Tím spíše, přečtu-li si zprávy iDnes z 26.12.2000 a dozvím se, že "vzbouřence" podpořil pan ministr Kužvart, že pan ministr Dostál vyzval k odstoupení pana Hodače a že "vzbouřenci" očekávají větší politickou podporu. Prostě nechápu, pokud zúčastnění nejsou ochotni či schopni uvažovat, proč se alespoň nestydí, a proč se za ně mají stydět ostatní. Politici i "vzbouřenci" tady říkají, mimo jiné i do zahraničí, že kdo chce, může zde podnikat, zároveň ovšem musí počítat s tím, že zkrátka my češi máme své "vyšší mravní principy", kterým málokdo porozumí, a že když na to přijde, zákon musí jít zkrátka stranou, a aby ten kdo zákon poruší a případně někomu způsobí škodu nepřišel k újmě, na to už dohlédnou politici. Poněkud smutné a bezvýchodné, a to tím více, že to spoustě lidí nejen nevadí, ale ještě s tím souhlasí. Pro mě je to smutnější o to více, že spoustu osobností, které se v dané věci angažují považuji skutečně za osobnosti a lituji toho, že se tímto způsobem diskreditují. Pokud dojde skutečně k prý plánované podpoře ze strany divadelních herců prostřednictvím agitace na divadelních představení, nic než agitace to není, bude to ještě horší, je to ale každého osobní volba.
Nakonec ale to úplně nejhorší. Podle iDnes se poté, co se Jana Bobošíková pokusila předat dvacítce redaktorů výpověď, "objevil k velkému pobavení redakce v budově dopis", jímž měla dotyčná žádat o práci v Československé televizi na jaře 1989. Co to je "objevil", co z toho vyplývá a proč, atd. ? Je to součást zpravodajské práce "vzbouřenců", je to pokus o diskreditaci stylem "my jí ukážeme", nebo je to popis, jak se "vzbouřenci" baví ve chvílích volna ? Pokud je to pokus o přiblížení "masám", pak díky za něj. Jediný odstavec, který, pokud je pravdivý, říká v zásadě vše a potvrzuje výše uvedené.
