Co je nového v České republice

Aktualizace čtvrtek 23.00

Aktualizace čtvrtek 22.15

Bude Gross tvrdý muž? Ministerstvo vnitra chce jednat striktně podle zákona...

Aktualizace, čtvrtek 22.00:

Tisková zpráva

Aktualizace, čtvrtek 20.00:

Aktualizace, čtvrtek 19.30:

Podrobnosti z jednání, získané exkluzivně Britskými listy jsou ale barvitější. Ukazují, přes různé rezignace a individuální excesy jednotlivých radních obou rad to, k čemu situace směřuje již dlouho. Totiž k utvoření bloku poslanců nejméně třech stran, kteří budou požadovat po plénu Sněmovny prosazování zákona, na místo "revoluční spravedlnosti". Pokud umím počítat do 101 hlasů, tak ani kdyby se Petra Buzková (ČSSD) natrvalo nastěhovala se spacákem na Kavčí hory, sitauace ve Sněmovně se nezmění... A to je pro právní stát, jakým snad ČR po deseti letech je, dobře.

Poslanci ČSSD, ODS a KSČM v kulturním výboru zabránili přijetí následujících tří bodů usnesení:

1) Zástupci Čtyřkoalice prosazovali neúspěšně usnesení, že "ČT neplní zákon", což je prvním krokem k odvolání Rady.

2) Zástupci Čtyřkoalice prosazovali neúspěšně usnesení, že "Rada ČT neplní povinnosti, stanovené jí zákonem"

3) Zástupci Čtyřkoalice prosazovali neúspěšně usnesení, požadující i personální změny - tzn. signál k odvolání ředitele Hodače.

Přijaté usnesení bylo již zveřejněno.

Nic na věci nemění nejnovější právní tápání předsedy Rady Muchky, ani fakt, že před malou chvílí rezignoval člen RRTV Milota. Ten novinářům oznámil, že nesouhlasí s rozhodnutím, o němž se chystá rada hlasovat. Čin hodný Mirka Dušína. Pouze vyslal prognostický signál, jak pravděpodobně hlasování RRTV dopadne. Již před několika dny zahájila Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání správní řízení s Českou televizí pro údajnou nevyváženost zpravodajství. (šok)

Aktualizace, čtvrtek 12.30:

1. Včerejšek byl ve znamení oboustranné ofenzívy. Rebelující redaktoři získali značnou podporu, vyjádřenou pětitisícovým shromážděním na Kavčích horách i individuálními výroky presidenta Havla a politického grémia ČSSD. Jiří Hodač se zase konečně odhodlal a odpojil Kavčí hory od vysílačů. Kdyby býval totéž udělal v pátek a nediskreditoval se "bobovizí", mohl být spor vyřešen daleko rychleji (a zřejmě v jeho prospěch).

2. Jak slabou osobností je Hodač a jak špatně se dokáže prezentovat v médiích, se ukázalo večer. Ředitel se nejprve odmítl sejít s redaktory a ministry Rychetským a Špidlou, poté svolil ke schůzce pouze s ministry, ale po ní nepřišel mezi novináře. Když nakonec se zpožděním dorazil, odmítl novinářům odpovídat na jejich otázky.

3. Čtvrteční Dobré ráno (vysílané jen na kabelu a satelitu) bylo velmi špatné, výběrem hostů a zejména zaujatou a hrubě nekvalifikovanou prezentací tématu moderátorkou Barborou Kroužkovou. "Mediální" poslanec Miloslav Kučera (ČSSD) toho využil a měl evidentní škodolibou radost z toho, jak mu nikdo z přítomných (včetně Hany Marvanové z US) není schopen zdůvodnit, proč by se po skončení mandátu neměl stát ředitelem zpravodajství veřejnoprávní televize. U televizoru jsem se skvěle bavil - nízká profesionalita redaktorů zpravodajství teď paradoxně pracuje proti nim samým...

4. Laskavostí zaměstnanců redakce zpravodajství jsem dostal k porovnání videokazetu s nahrávkou nedělních Událostí v obou verzích. Úrovní "bobovizního" zpravodajství jsem byl zděšen: i s minimem technických prostředků se přece dá o situaci hovořit nestranně a s odstupem! Jestliže Hodač s Bobošíkovou svůj spor prohrají (a to lze v tuto chvíli považovat za pravděpodobnější scénář), způsob provedení alternativního vysílání bude bezpochyby jednou z hlavních příčin.

5. Dnes by měla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodnout, kdo je Rumburak. Je to spektakulární stínohra: všichni (snad s výjimkou senátora Rumla, jemuž bych nerad křivdil) to vědí, jen se někteří - z politických ohledů - zdráhají říct to nahlas. Ukázat na Rumburaka prstem je ale jedna věc a druhá věc je nad lstivým čarodějem zvítězit. Vysílací Rada má rozsáhlé kompetence a pokud by byla administrativně schopná (poprvé ve své historii, dodejme jízlivě), mohla by zjednat nápravu během několika hodin. Nechme se překvapit.

6. V této souvislosti mě napadá: oč lepší umělecký dojem zanechal v letním extempore Vladimír Železný. Ten se s Vávrou o signál přetahoval pět sekund, ne pět dní.

7. Včera jsem hovořil s několika dalšími redaktory zpravodajství. Je potěšující, že stále víc z nich si mezi producírujícími se politiky uvědomuje svou pozici "čarodějova učně", který nezvládá síly, které rozpoutal. Redaktoři říkají, že až dobojují svůj boj, sami z redakce odejdou, protože cítí, že se vmanévrovali do nemožné situace. To je, myslím, jediný postoj hodný profesionála.

8. Je pochopitelné, že se Sazka dovolává svých práv ze smlouvy. Nicméně současná situace je typickým případem vis maior a velmi bych se divil, kdyby na to smlouva nepamatovala. Takže, ač velký nepříznivec konspiračních teorií, za mediálním výstupem Sazky hledám spíš jiné zájmy a vazby (podobně jako za tím, že vzbouřenecký program ponechala "shodou okolností" v kabelu největší kabelová společnost v zemi, u jejíhož managementu jsou vazby na Sazku rovněž snadno vystopovatelné).

9. Už dvakrát mě v prostorách redakce zpravodajství ostře oslovil redaktor ČT Jiří Vondráček (do minulého týdne pověřený ředitel zpravodajství; na tuto funkci sám resignoval); v úterý vyjádřil nesouhlas s mou přítomností v budově, ve středu se pokusil vykázat mě z tzv. velína. Dovoluji si kolegovi Vondráčkovi touto cestou vzkázat: jako nezávislý novinář jsem byl do budovy vpuštěn v souladu s pokyny její ostrahy. Svou práci tam vykonávám tak, abych nebránil redaktorům v jejich činnosti; přirozeně očekávám, že oni nebudou v práci bránit mně. Pokud se bude incident opakovat, přivolám na místo Policii České republiky a je-li i on mezi zaměstanci, jimž byl zrušen pracovní poměr podle § 53, odst. 1, písm. b), zákoníku práce, věci možná dostanou komický průběh.

"ČRa, ve kterých má stát 51procentní podíl, mají uzavřenu platnou smlouvu s ČT. ČT v této chvíli reprezentuje legitimně zvolený generální ředitel Jiří Hodač. Proto budou ČRa i nadále distribuovat signál dodaný ČT vedenou panem Hodačem a nikoli jiný pirátský signál," uvedl ministr.

Podle ministra brání malá skupinka občanů normálnímu vysílání ČT a brání zároveň v poskytování veřejné služby všem občanům ČR, kteří si za tuto službu prostřednictvím koncesionářských poplatků platí. Tento postup je podle něj nejen v rozporu s demokratickými principy, ale i právem ČR. "Je smutné, že k porušování zákona dochází s podporou některých senátorů," uzavřel.

Návrh senátorů odmítla i mluvčí ČRa Dagmar Francková. "Vzhledem k tomu, že jsme subjektem, který podléhá právnímu řádu ČR, jsme nuceni, ať je nám to sympatické či nesympatické, řídit se platným zákonem a nepřísluší nám tento zákon posuzovat nebo revidovat," uvedla s tím, že podnik musí dodržovat platnou smlouvu s ČT.

Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Výběr textů z posledních dní:

Jiří Kopal, Ekologický právní servis

Redaktori zpravodajstvi CT zamerne nevysilali zakladni veci, kricet ted po svobode projevu a  zastitovat se demokratickymi hodnotami je strasne pokrytectvi.

Z ust redaktoru zpravodajstvi CT jsem se opakovane dovedel,ze jsme mala zemicka, kde se vse vzdy rozhodovalo v kuloarech, v klientskych vztazich apod. a kdo v tom nejede, je outsider. Proto to nepodporuji a drzim si kriticky odstup....

Cenzurovany byly pri MMF ve zpravodajstvi Ceske televize, jak vedi prave nejlepe, Blisty zejmena

Ceskou policii zmlaceny Anglican pan Edwards je humanitarni pracovnik, ktery pomaha detskym klinikam v  Indii. Proto vystoupil pred demonstracemi v detskem nedelnim vysilani Ceske televise. Ale jakmile ho pak Ceska policie zmlatila, uz se stal pro cenzory z CT neduveryhodny?

CT v situaci kolem zasdani MMF zcela selhala, a to zamerne, opet ve jmenu tzv. boje straniciho mensimu zlu, lepsi je sympatictejsiho a medialne silneho Grosse podrzet, nez nechat "vyhrat" vice oposmluvniho Zemana, ktery ho chtel mozna pri MMF zdiskreditovat, jak se rikalo jiz davno pred tim. Toto ale prece neni novinarina...

A hlavne slo o vec, ktera nikoho nepalila, tak co nejit trochu zrovna v tom Rade CT, politickym stranam apod. na ruku, tam to bylo vse OK.

Toto je trest na redaktory zpravodajstvi za to, jak se chovali, a ja ho z hlediska obecne spravednosti povazuji za spravny.

Delat z takto neobjektivnich lidi hrdiny a zastance demokratickych hodnot je nesmysl.

Pokud by tito lide zvitezili v boji o koryta, doufam, ze se najdou alepson nekteri komentatori, kteri jasne poukazi na to, ze dobra, nebezpecna ODS nevyhrala, ale i byvala (prip. staronova) redakce zpravodajstvi zasady svobody projevu potlacovala a realitu cenzurovala a nejen pri MMF, nadbihala stale stejnym medialnim tvarim, pricemz nekteri lide se na obrazovce za panovani teto garnitury novinaru nemaji sanci objevit.

A to bych se nerad blize rozepisoval o Romske a ekologicke problematice, vzdy jsem znal pouze dve pozice - v lepsim pripade hrube negativni zkresleni, v horsim neodvysilani resp. ignorovani cele situace...

Zatim mi radeji nikdo nic nerekne, protoze tusi, ze mam pravdu, ale je neprijemna, tudiz o ni radeji nehovorit a takove lidi apriori ve verejnem diskursu vynechat, jak to radi cini redaktori CT s  lidmi.

Ted jde prece o  vyssi zajmy, ktere by mohl takovy clovek hned ze zacatku rozleptat...

Tomáš Pecina

Pracovně právní spor ČT byl zmanipulován třemi vysoce úspěšnými způsoby:

Byl proměněn na politický spor čtyřkoalice - opoziční smlouva

Byl proměněn v "boj o svobodu slova", o nějž vůbec nejde

Rebelové manipulativně evokují "atmosféru 17. listopadu" - která se sporem nemá nic společného

Tedy znovu od počátku: Vedení zpravodajské redakce vědělo, že kdyby svůj spor omezilo na požadavek odstoupení Jiřího Hodače, nikdy by nezískalo podporu potřebnou k jeho prosazení. Proto muselo přenést spor do jiné roviny.

Nebylo obtížné získat pro spolupráci Čtyřkoalici, pro niž by reforma veřejnoprávního zpravodajství znamenala ztrátu tradičního výsadního postavení ve vysílání této stanice (a tím i vážné ohrožení výsledků příštích voleb). Tím se zrodil první mýtus, že jde o snahu stran opoziční smlouvy (zejména ODS) oslabit nezávislost České televize; ve skutečnosti by Hodačova televize nebyla o nic závislejší než televize Chmelíčkova - změnila by se jen její politická orientace.

Ani pro to by nebylo možno získat dostatečně širokou podporu, proto musel přijít na pomoc druhý mýtus, o obraně svobody slova, který se mohl opřít o evidentně chybné jmenování ředitelky zpravodajství, spjaté svou minulostí s ODS.

Vrcholným číslem pak byla emocionálně-manipulativní konstrukce recidivy "sametové" revoluce, se všemi proprietami, včetně stužek na kabátech, hesel, emotivních proslovů, zpěvu, mávání rebelujících zaměstnanců z oken budovy zpravodajství a "zakázaného" vysílání.

Kampaň kolem ČT oslovuje především středostavovské diváky, za které v Britských listech přesvědčivě hovoří např. Petr Jánský: protože tato sociální vrstva nemá přístup k primárním informacím a její média (ČT, Radiožurnál, Lidové noviny, MFD, RFE) jí skutečnost po léta deformovala, dá se nyní velmi snadno zmanipulovat a půjde autenticky přesvědčena o dějinném poslání, jehož je součástí, hájit pod falešnými hesly falešné hrdiny.

Poznámka JČ: Je nutno dodat, že tuto manipulaci zorganizovalo jen několik lidí z redakce zpravodajství ČT, zejména pánové Vondráček, Klepetko, Mrnka a Vítek. Mnozí zaměstnanci redakce zpravodajství, i přítomní mezi vzbouřenci, jsou z celkové situace značně nešťastní.

Jaroslav Plesl

Dostal jsem několik reakcí na článek, v němž jsem jednání redaktorů zpravodajství České televize označil za bolševickou akci. Těmi souhlasnými se zabývat nebudu, zajímají mě ty nesouhlasné.

Čtenáři K. Potok a M. Franěk mi vytýkají, že pracovníkům České televize radím, aby mlčky přehlíželi vše, co se jim nelíbí. "Říkáte: 'Pokud se vám něco nelíbí, držte hubu, nebo odejděte.' Copak nemají lidé právo se ozvat, když vidí a cítí, že se kolem nich děje bezpráví? Nejde jen o právo, ale spíše o povinnost. Jsem rád, že se nebojí. Kéž by tomu bylo i v jiných institucích," napsal mi mj. pan Franěk. Na jiném místě dodal: "V demokracii mají lidé právo se svobodně vyjadřovat k různým problémům, ať již v občanském a politickém životě, ale i tam, kde pracují. To je právě ta odlišnost od toho Vašeho bolševismu, že smíte mluvit všude."

A pan Potok k tomu dodává: "Lidi jako vy se tím řídili 40 let. Co se pak může stát pociťujeme dodnes."

Pokusím se vysvětlit svůj postoj. V žádném případě neradím mlčet ve chvíli, kdy se mi (občanovi) něco nelíbí. K tomu si však nesmím jako rukojmí brát obrazovku České televize. Redaktoři (a všichni ostatní vzbouřenci v ČT) měli k dispozici dostatečně silné nástroje odporu, zneužívat obrazovku k prosazování vlastních zájmů nebylo nutné. Jsou-li opravdu tak jednotní, měli všichni podat výpověď. Zpravodajství by se zhroutilo a pana Hodače by před krachem nezachránil ani Pánbůh. Jenže solidarita v ČT není dostatečně silná. O tom ve své reakci na můj článek hovoří i D. Pilařová, podle svých slov bývalá redaktorka ČT v Ostravě: "A váš nápad, aby ti, kdož nesouhlasí, podali výpověď: Kéž by to bylo tak jednoduché... (mluvím z vlastní zkušenosti)."

Přestože například senátoři Michael Žantovský a Jan Ruml, či poslankyně Petra Buzková říkají, že je v Česku ohrožena svoboda slova, není to pravda. Redaktoři ČT šíří své názory v jiných médiích, která nejsou cenzurována ani nijak jinak nedemokraticky omezována státní mocí. Říkají-li politici a redaktoři (jaké zdravé spojení!), že je tomu jinak, potom lžou. A mají-li podezření, že se pan Hodač s paní Bobošíkovou chystali zpravodajství cenzurovat, měli počkat na důkazy. Z toho jasně vyplývá, že nejde o situaci, v níž dochází k porušování základních lidských práv a svobod (nejde o bezpráví, jak to nazývá pan Franěk). Proto v tomto konkrétním případě není legitimní volit mimořádné a nedemokratické prostředky k prosazování zájmů jedné skupiny redaktorů v jednom sdělovacím prostředku.

Další čtenář, pan J. Bukač, mi napsal: "Ono to není to bolševické myšlení, je to tím, že ty zákony jsou bolševické. (...) České zákony a soudnictví jsou prostě tak zhovadilé, že je normální je ignorovat."

A to je právě to nebezpečné. Pokud jsou zákony "zhovadilé", nelze je ignorovat, je třeba je změnit. Ignorování zákonů, jak navrhuje pan Bukač, vede k anarchii. Na tomto místě si dovolím otázku: Bude pan Bukač tolerovat ignorování zákonů například ze strany pana Kajínka? Také pan Kajínek může zákon, podle kterého byl odsouzen, označit za zhovadilý. A kdokoli jiný může označit za zhovadilý kterýkoli jiný zákon, instituci, atd.

Pan Franěk svůj e-mail uzavřel následující pasáží: "Co tady píšete, je právě klasické potlačování demokracie, když ji redukujete jen na právo jít k volbám, a pak již mlčet (...) A proti těmto názorům a jejich nositelům, mezi které zřejmě patříte i vy, bojujeme a budeme bojovat i nadále."

Snad pan Franěk není natolik fanatickým bojovníkem proti názorům a jejich nositelům, aby si jednou vzal na pomoc třeba plastickou trhavinu. Na rozdíl od pana Fraňka nebojuji ani proti názorům, ani proti jejich nositelům. Debatuji, říkám své názory. Snažím se popsat možné důsledky některých kroků učiněných redaktory zpravodajství ČT v uplynulých dnech. Upozorňuji na rizika pro celý systém. To je demokracie. To je svoboda slova v praxi. Demokracii neredukuji na volby. Ale dokud nejde o ohrožení základních lidských práv a svobod, není legitimní porušovat zákony.

Andrew Stroehlein:

Víte, co se mi opravdu líbí? "Vzbouřenečtí novináři" (nejsou to ani vzbouřenci, ani novináři) pořád hovoří o politickém vlivu, ale jaksi si nestěžují, když jim začne pomáhat ministr Dostál. Kdyby byli skutečně nestranní, řekli by: ´Děkujeme, pane Dostále, ale bojujeme sami. Nepleťte se nám do toho.´ To se zrovna nestane, co?

Má podpora pro Janu Bobošíkovou však končí, použije-li opravdu síly. Myslím že i vyhrožovat silou bylo nesprávné. To, že vzbouřenci okupují zařízení, které jim nepatří, je už samo o sobě použitím síly, a Jana Bobošíková je jim morálně nadřazena, pokud neklesne na jejich úroveň. Měla by prostě vypnout v budově elektrický proud a čekat donekonečna. Ať to trvá třeba týdny nebo měsíce. V každém případě, dovedete si představit, co by udělala česká policie? Vzhledem k její brutalitě během zářijových antiglobalizačních protestů by si ji žádný soudný člověk nenajal pro řešení nějakého problému.

You know what I really like? The "rebel journalists" (who are neither) go on and on about how they oppose political influence on the news, but they don't seem to complain when Dostal comes running to their aid. If they really cared about impartiality, they'd say, "Thanks, Mr Dostal, but we're fighting our own fight here. Keep out." No chance that will ever happen, eh?

Anyway, my support for Jana ends if she actually does resort to the use of force. Even to threaten it was wrong, I feel. The "rebels" occupation of property that does not belong to them represents a use of force, and Jana has the moral upper hand as long as she doesn't reduce herself to their level. What she should do is simply cut off the power to the building and wait it out. If it takes weeks or months, then so be it.

Can you imagine what the Czech police would do? Remembering the IMF protests and GSP2000, no rational person could call them in to clear up a serious problem like this.

Luboš Motl

Pane Motl, krivdite mi, kdybyste cetl v LN mou polemiku s poslancem Langrem pred rokem po odvolani reditele Puchalskeho, presvedcil byste se, ze rikam stale totez bez ohledu na to, kdo je reditelem. A o dulezitosti naplneni ducha stejne jako litery zakona muze pochybovat jen ten, kdo o pravu prilis nevi.

Vazeny pane Zantovsky,

pokud jste opravdu polemizoval s panem Langrem a mate stejne nazory uz delsi dobu, mozna bych se Vam za to mohl omluvit. Nic to podle meho nemeni na tom, ze diskuse tehdy probehla, meli jste vsechny podminky k tomu, abyste se u organu a soudni moci dovolali dodrzovani zakona - a vysledkem *nebylo* prohlaseni o poruseni zakona pri jmenovani rady (a jeji nasledne odvolani), z cehoz pro obcana, ktery to sleduje bez subjektivnich emoci, *plyne*, ze zakon asi nebyl porusen a rada byla jmenovana legalne.

Myslim, ze clovek za sebou nemusi mit nekolik let sedeni v poslucharnach pravnickych fakult, aby pochopil, ze spolecnost, kde je ve zvyku zpetne rikat o udalosti, kterou vsichni videli a proti ktere nikdo podstatny nic nemel, ze je protizakonna (v momentu, kdy to nekdo potrebuje), ze takova spolecnost neni a nemuze byt dobre fungujicim pravnim statem. Podstatna neni nejaka subjektivni interpretace prava a osobni soudy o tom, zda rada reprezentuje podstatne kulturni proudy.

Podstatna jsou hmatatelna pravidla, kdo a jak radu voli, a jestlize snemovna zvolila radu timto zpusobem, se zastoupenim levice, pravice, ruznych profesi, vseho mozneho a nikdo rozhodnuti nezvratil, tak to znamena, ze (nehlede na to, jestli mame toho ci onoho clena radeji nebo mene radi nez treba pana doktora Grygara) byl zakon dodrzen a Vase osobni nazory o nedostatecnem zastoupeni nekterych proudu jsou nefyzikalni. Po kazde volbe kdekoliv je nekdo nespokojen, to ale prece jeste nemuze znamenat, ze ma ten nespokojeny pravo kricet, ze doslo k poruseni zakona, zvlaste kdyz jsou argumenty o poruseni zakona v minulosti takto chatrne.

Ja jinak souhlasim s tim, ze se nema hledet na jednotliva pismenka (nebo dokonce na cislici uvnitr loga CT) ;-), ktera lze v soudnim sporu zneuzit tak ci onak, ale radeji na celkovy zamer, a s tim, ze by zakon mel byt co nejjednodussi, a na soudcich a jinych, pro ktere je zakon praci, by mela lezet cast zodpovednosti, jak se v mantinelech vymezenych zakonem rozhodnou. Ale pokud neco zakon jasne rika, tak neni o cem mluvit. A v tomto pripade to zakon rika. Parlament zastupuje podle litery i ducha zakona proudy ve spolecnosti, a tudiz je to parlament - a nikoliv senator Michael Zantovsky - ktery ma klicove slovo v otazce, zda je to ci ono slozeni rady v souladu se zakonem.

Jina otazka je ta, ze v CR prece jen stale zakon neni nejdulezitejsi a podobne veci rozhoduje pan prezident a jeho parta ve spolupraci se "spolecenskymi vedci", kteri na sociologickych katedrach Univerzity Karlovy vymysleji za statni penize "vedecka" vysvetleni s uzitim magickych trojuhelniku, proc ma jedine Ctyrkoalice pravdu, podobne, jako to delali jeste pred 11 lety jejich komunisticti predchudci (kterezto dve skupiny jiste nejsou disjunktni), za podpory zfanatizovane ulice. Skoda.

Jaroslav Vaško

Pokud si ten, kdo si přečte výše uvedené bude myslet, že se autor zbláznil, nebude mít pravdu. Domnívám se, že výše uvedené je možné v tištěné podobě podat jako pravdivou tiskovou zprávu o stavu České republiky a české společnosti. Stačilo jen velice málo - "krize" v České televizi a reakce zúčastněných.

V České televizi vznikl problém. Byl odvolán ředitel, což zřejmě určitému okruhu osob vadilo, byl jmenován nový, kterého zřejmě nikdo, kromě toho, kdo jej odvolal, nechce.

V současném okamžiku situace nicméně vypadá tak, že ten, kdo starého ředitele odvolal a nového jmenoval, byl oprávněn tak učinit, důsledkem tedy je, že Česká televize má nového ředitele. Ředitel v rámci svých pravomocí je oprávněn mimo jiné rozhodovat a za tato svá rozhodnutí je ale povinen nést odpovědnost. Česká televize jako taková je právnickou osobou, hospodařící s vlastním majetkem, je financována prostřednictvím výnosů z televizních poplatků a z příjmu z vlastní podnikatelské činnosti. Tzn. aby bylo jasno, televize samozřejmě také podniká a podnikat může, televize samozřejmě také může vytvářet zisk a tento používat pro plnění svých úkolů, tj. pro poskytování služby pro veřejnost České republiky.

Pokud se jedná o podnikání a odpovědnost za ně, vždy někdo rozhoduje, v daném případě pan Hodač, vždy někdo nese odpovědnost, v daném případě opět pan Hodač. Je to jasné, průhledné a srozumitelné. Jediný, kdo to zřejmě není schopen pochopit, jsou někteří zaměstnanci České televize, někteří politikové, některé osobnosti a někteří spoluobčané.

Pokud budu někomu popisovat případ podnikatele, jehož zaměstnanci začnou "podnikat" na vlastní účet prostřednictvím jeho zařízení a vybavení, jsem přesvědčen, že každý takovou činnost odsoudí. V případě České televize se ale jedná o něco jiného ? Proč ?

Existuje orgán, Rada České televize, který nějakým způsobem může ovlivňovat Českou televizi. Její existence a pravomoci se nemusí každému líbit, ani konkrétní osoby které jsou jejími členy, to je ale skutečně vše, co s tím je možné dělat. Pokud skutečně chci jakékoliv změny, pak samozřejmě musím dělat vše pro to, abych v rámci "legálních možností" ostatní přesvědčil o své pravdě a musím předpokládat, že poslanci zvolení mnou i ostatními spoluobčany k mé pravdě přihlédnou. Myslím si, že to je asi skutečně jediná cesta - obtížná, dlouhá, komplikovaná, má ale jedinou, ale podstatnou výhodu. Je možné se po ní bez ztráty tváře i vrátit, a jen tak se mohu bránit jakékoliv manipulaci a zároveň nesestoupit na úroveň případného manipulátora.

"Protestující" zaměstnanci České televize použili ke své škodě jednosměrnou zkratku. Prohlásili, že oni a jen oni jsou ti čestní, chytří spravedliví, vše ostatní je útokem na svobodu slova. Prohlásili, "že si budou vládnout sami" a nového ředitele neuznávají, jinými slovy "vzali jste mi hračku a já chci tu hračku zpátky, možná nějakou jinou, ale rozhodně ne tu, co mi nabízíte". Když vám toto udělá dítě, protože je to typicky dětská reakce a nic jiného, máte dvě možnosti. Buď mu vysvětlit, že je to poněkud jinak a nepovolit, nebo ustoupit a uklidnit ho, vždyť je to jednodušší a ono dá pokoj. Druhá cesta je jednodušší, řekl bych že pro všechny zúčastněné horší, ono se to totiž všem dříve či později vrátí. Dítěti (zaměstnancům televize) v tom, že narazí na toho, kdo nepovolí a pak narazí opravdu velice tvrdě bez jakékoliv záchranné sítě a rodičům (politikům) tak, že než to dítě (zaměstnanci televize) narazí, rodiče (politici) si s ním ještě zažijí své. V daném případě to obě strany chtějí, proč jim to tedy nedopřát, ten kdo za to ale zaplatí, jsme všichni.

Nevím, jestli je přirovnání k dětem odpovídající, nejsem psycholog, ale myslím že možná není docela špatné. Tím spíše, přečtu-li si zprávy iDnes z 26.12.2000 a dozvím se, že "vzbouřence" podpořil pan ministr Kužvart, že pan ministr Dostál vyzval k odstoupení pana Hodače a že "vzbouřenci" očekávají větší politickou podporu. Prostě nechápu, pokud zúčastnění nejsou ochotni či schopni uvažovat, proč se alespoň nestydí, a proč se za ně mají stydět ostatní. Politici i "vzbouřenci" tady říkají, mimo jiné i do zahraničí, že kdo chce, může zde podnikat, zároveň ovšem musí počítat s tím, že zkrátka my češi máme své "vyšší mravní principy", kterým málokdo porozumí, a že když na to přijde, zákon musí jít zkrátka stranou, a aby ten kdo zákon poruší a případně někomu způsobí škodu nepřišel k újmě, na to už dohlédnou politici. Poněkud smutné a bezvýchodné, a to tím více, že to spoustě lidí nejen nevadí, ale ještě s tím souhlasí. Pro mě je to smutnější o to více, že spoustu osobností, které se v dané věci angažují považuji skutečně za osobnosti a lituji toho, že se tímto způsobem diskreditují. Pokud dojde skutečně k prý plánované podpoře ze strany divadelních herců prostřednictvím agitace na divadelních představení, nic než agitace to není, bude to ještě horší, je to ale každého osobní volba.

Nakonec ale to úplně nejhorší. Podle iDnes se poté, co se Jana Bobošíková pokusila předat dvacítce redaktorů výpověď, "objevil k velkému pobavení redakce v budově dopis", jímž měla dotyčná žádat o práci v Československé televizi na jaře 1989. Co to je "objevil", co z toho vyplývá a proč, atd. ? Je to součást zpravodajské práce "vzbouřenců", je to pokus o diskreditaci stylem "my jí ukážeme", nebo je to popis, jak se "vzbouřenci" baví ve chvílích volna ? Pokud je to pokus o přiblížení "masám", pak díky za něj. Jediný odstavec, který, pokud je pravdivý, říká v zásadě vše a potvrzuje výše uvedené.

O občanské neposlušnosti

Tomáš Škrdlant

Redaktoři zpravodajství veřejnoprávní televize (ani žádný jiný novinářský tým) nejsou vojenská jednotka v poli, která musí bezpodmínečně a bezmyšlenkovitě poslouchat jakéhokoliv najmenovaného velitele. Jsou to lidé, kteří mají nejenom právo, ale i povinnost myslet a jednat v souladu se svým svědomím. Teprve až odejdou ze své profese a stanou se (tak jak to někteří z nich udělali) mluvčími politiků, nebo velkých firem, pak musí hlásat, co jim jejich zaměstnavatel velí.

Pan Čulík píše, že v demokracii se musejí dodržovat zákony. Co v tom případě zákon o Radě České televize a jeho jasná podmínka nestranickosti členů Rady?

Pan Čulík soudí, že se Rada pokusila - "i když nekompetentně a neobratně - přimět Českou televizi k nezávislému a profesionálnímu vysílání." Ať hledám jak hledám, nenacházím jediný příznak takového záměru:

1/ Samo jmenování ředitele bylo neprofesionální. Nešlo o jakýkoliv výběr", ale o realizaci a prosazení předem připraveného záměru. (Takto se jmenovalo a volilo" v minulém režimu.)

2/ Nezávislost pana Hodače je přinejmenším zpochybněna jeho postoji v době, kdy šéfoval televiznímu zpravodajství. Odvolání Romana Proroka byl následek politického tlaku.

3/ Cesta k profesionalizaci přece nespočívá v ignorování vážných obvinění a v následném funkčním povýšení obviněné osoby! (Kauza Drahoš.)

Pan Čulík soudí, že "zaměstnání většiny druhořadých pracovníků zpravodajství ČT bylo jmenováním nového ředitele ohroženo." Ale je patrné, že pokud by "druhořadí pracovníci" poslušně plnili dané úkoly", jistě by jim pan ředitel byl patřičně vděčný. Vždyť je k tomu přemlouval ještě ve štědrý předvečer. Ti lidé naopak ohrozili své zaměstnání tím, že se postavili na odpor.

Právo redaktorů nenechat se manipulovat lze opřít i o českou ústavu:

Čl. 23 Listiny základních práv a svobod deklaruje právo postavit se na odpor při obraně lidských práv a základních svobod, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Právo na informace je nepochybně základním lidským právem a novým televizním vedením bylo stejně nepochybně ohroženo. Stačí srovnat původní zpravodajství ČT se současně nabízenou alternativou.

Pan Čulík často klasifikuje, kdo je ve své profesi prvořadý a kdo druhořadý. Leckdy v minulosti jsem s ním souhlasil. Myslím, že teď by se měl pokusit oznámkovat mravní, myšlenkovou i profesní úroveň těch, kdo stáli a stále stojí za zády vysílajících redaktorů v newsroomu. Jsou Erazim Kohák, Jiřina Šiklová, Zdeněk Svěrák, Ludvík Vaculík, Jiří Grygar, Daniela Fischerová, Tomáš Halík, druhořadí a manipulovatelní? Je jejich reakce pouhý pavlovovský reflex na emotivní hesla o svobodě a "demokracii"? Jestli si to pan Čulík myslí, nadřazuje se nad ně intelektem, mravně i profesně. Opravdu se tak cítí?

Podpora filosofů, spisovatelů, právníků i jiných různorodých osobností české společnosti dosvědčuje, že v tomto sporu nejde zdaleka jen o partikulární zájmy zaměstnanecké, obchodní, či politické. Jistěže jsou také ve hře (jako ostatně vždy), ale o co jde především a nepochybně, je obrana nezávislosti televizního média. Že ta nezávislost nebyla ani v minulosti dokonalá a že profesní úroveň celého média a zpravodajství zvláště je často problematická, to na věci nic nemění. Stačí, když porovnáme dosavadní zpravodajství České televize s těmi štědrovečerními Událostmi" vyrobenými ve spolupráci s NOVOU.

Chvatností a improvizací jejich výroby nelze totiž omluvit skutečnost, že byly absolutně nevyvážené a absolutně nezpravodajské! Nejdelší příspěvek tvořil obsahově plytký rozhovor" s novým ředitelem. O skutečný rozhovor přitom nešlo, pan ředitel neustále šilhal do předem připraveného textu (čtecí zařízení zřejmě NOVA neposkytla) a sled otázek a odpovědí" byl asi tak přirozený, jak jsme byli zvyklí při rozhovorech" se členy ÚV KSČ v letech sedmdesátých.

I když připustím, že zpravodajství České televize v předchozích večerech bylo nepřiměřeně plné tématu zaměstnanecké vzpoury, vždycky jsem tam viděl a slyšel i co na to pan ředitel, pan Mareš, i paní Bobošíková a pod. Mohu mít proti dosavadní úrovni televizního zpravodajství výhrady - a mám jich dost, ale ve srovnání s Novou, Primou, TV-3 a zvláště pak ve srovnání s  Událostmi" paní Bobošíkové, mu dávám jednoznačně přednost. Bývá nedokonalé a mnohdy neumělé. Ale to je celá naše demokracie taky a přesto nedám přednost žádné autokratické a poslušné dokonalosti.

Poznámka JČ: Máme spolehlivé informace, že jmenování Jiřího Hodače nebylo předem připraveno, ale bylo nečekaným důsledkem kompromisu při jednání Rady ČT.

Novináři veřejnoprávní televize mají povinnost projevovat ve svých pořadech profesionální, objektivní úsudek s kritickým odstupem. Novinář si v redakci nemůže dělat, co chce, ale musí plnit příkazy svého nadřízeného. Pokud to nechce z nějakých důvodů dělat, může dát výpověď. V žádném případě si nesmí vysílání veřejnoprávní stanice ukrást k svému prospěchu.

Zaštiťovat se "populárními osobnostmi" je manipulativní. Zapomeňte na populární osobnosti, studujte fakta. Není důležité, co říká "populární osobnost", ale co je ověřitelná pravda. Tito lidé o interních poměrech v ČT nevědí většinou nic. Ano, troufám si tvrdit, že vzhledem k tomu, že sledujeme v Britských listech vývoj situace v ČT systematicky už několik let, máme o něm spolehlivé informace - výše jmenované "známé osobnosti" nikoliv. Kromě toho jsou některé z nich apriori politicky zaměřeny proti ODS a jistě rády využijí každé příležitosti jí ubrat popularitu. Nikdy jsem nesympatizoval s ODS, ale k této manipulační kampani přišla jako slepý k houslím. - Je poněkud neférové odmítnout spolupráci s legálně jmenovaným vedením redakce a pak se posmívat, že paní Bobošíková nemá ani čtecí přístroj. Nechválím Jiřího Hodače jako dobrého manažera ani propagandistické vysílání Jany Bobošíkové, které si nezadalo s propagandou vzbouřenců.

Někteří členové Rady skutečně a překvapivě jednali nadstranicky. Ovšem zákon - bohužel - praví, že je mají nominovat politické strany.

Tyto poznámky neznamenají, že by zde uvedené argumenty měly přehlušit argumenty Tomáše Škrdlanta; jejich účelem je přimět čtenáře k přemýšlení o obou úhlech pohledu.

Česká ekonomika upadá, i když všichni pracujeme, a proto budu demonstrovat proti Jiřímu Hodačovi

Oldřich Maděra

Vite, ze mame HDP/hlavu na urovni rozstrileneho Libanonu a Mexika? Vite ze temer vsechny zeme zapadni Evropy maji 5-6 krat vice nez my? Vite, ze tyto zeme maji vetsinou vyssi rust nez my a tudiz je nedotahujeme, ale oni se nam vzdaluji? Pokud bychom je pri jejich soucasnem rustu chteli dohnat za 30 let, musel by tady byt rust 12-15% rocne? My na to nemame? Irsko ma rust 10% uz 5 let a predehnalo za tu dobu Britanii, ktera ma rust 3-4%.

Dreme deset let jak kone a vysledkem je pokles! S bidou jsme tam, kde jsme byli v roce 1990. Dohnali nas uz i Polaci a Madari. Nase duchody jednou budou zebracenky. Pokud nechceme ozebracit sve deti, musime s tim rychle neco udelat nebo odejit pryc. Proc pro to nic nedelame a dame se vest potupnou bandou blbcu? Myslim si, ze se nam na prahu milenia naskytla prilezitost, kterou bychom nemeli promeskat.

Proto dnes pujdu k brnenske redakci CT a budu zadat odvolani Hodace a rady CT. Svobodna televize je asi prvni krok k tomu, aby probehly radne nebo i predcasne volby. Dost bylo Klausemana. Potrebujeme schopnou novu vladu a premiera. Neschopny predseda parlamentu nemuze byt nasim dalsim presidentem.

Vzdyt on je nejvice odpovedny za ten bordel, co se na nas hrne ze vsech stran. To nekdo musi jasne rict masam, aby nahodou nezabloudily jak v osmactyricatem.

Nekdo musi jasne rict, ze je ostuda upirat prava krajanum v zahranici a treba cirkvim tady doma. Nekdo musi jasne rict, ze napravi skolstvi a zdravotnictvi a jak to konkretne udela. Na to tu asi predevsim ta verejnopravni televize je. Nas nezajimaji kraviny, ktere na nas hrne Zelezny z Novy a z Primy. Prvni starosti verejnopravni televize by melo byt objektivne analyzovat situaci, v ktere jsme a pomoci najit primou cestu z bazin. Dale pak pohlidat vylizane mozky politiku, aby se z teto cesty odchylovali co nejmene.

Prece neni mozne, aby reditel CT Brno z nasich dani daval milionove zakazky firme, ktera mu stavi barak a my ostatni delali, ze se nas to netyka.

Momentalne jsem tak trochu na vazkach, v lednu se uvidi vice. Dost to zalezi i na tom jak dopadne CT.

Poznámka JČ: A pročpak, pane Maděro, veřejnoprávní televize nebyla v posledních letech autoritativním kritickým hodnotitelem činnosti politiků? Za to také mohl Jiří Hodač?

Radek Batelka

Teď se ale budu snažit nakopnout já Vás.

Vím, že ČT a její zpravodajství je Vaše hlavní téma a do teď jsem Vám dával převážně za pravdu. Velice mě ČT zklamala například svým zpravodajstvím o MMF a SB u nás. Velice mě v těchto dnech zklamáváte také Vy a to svým postojem a akcentací dění okolo ČT.

Již dlouho se v ČT projevují kromě jiných dva problémy.

1. Jednak jde o souboj s neustálým tlakem politiků, jejich snahou vlézt až k nám do obýváků a prezentovat tam svoje pozitiva, za současné snahy o potlačení negativ. Je to v podstatě dáno přírodními zákony, nikdy tomu jinak nebylo a jinak nebude na celém světě. Stejně tak vytrvale je třeba tomuto tlaku vzdorovat snahou o vyváženost poskytovaných informací. Zde jsou pod největším tlakem a nejvíce exponovaní šéfové a manažeři, hlavně pak generální ředitel a šéf zpravodajství.

2. Druhým problémem je profesionalita a osobnost jednotlivých zaměstnanců. Nemá smysl, abych zde opakoval vaše četné výtky na adresu redakce zpravodajství - víme o co jde.

Již delší dobu se ve společnosti kumuluje nespokojenost s nemorálním chováním politiků a hybatelů veřejným životem vůbec. Nyní nastala jistá zlomová situace, kdy přeskočivší jiskra založila malý požár. Argumenty ve stylu "proč se nikdo neozval tehdy, když ...", které v těchto chvílích oponenti redaktorů používají jsou buď pustou demagogií, nebo výrokem bez uvážení souvislostí. Vždyť všechny jevy a procesy, ať už fyzické nebo třeba sociální, mají svoji SETRVAČNOST. Většinou nedáte facku někomu, kdo do vás jednou strčí na ulici. Až vás ale bude před sebou strkat čtvrt hodiny, nejspíš mu pěkně ubalíte.

A právě teď má celá řada lidí pocit, že těch obrazných patnáct minut uběhlo. Posledním strčením bylo prostě jen naprosto arogantní rozhodnutí Rady ČT, za kterou stojí - moment, koho to tam vidím - ále, zase naši politici ve smluvním vztahu !

Ať už redaktoři začali s neposlušností z jakýchkoli důvodů, nyní je to jedno. Oni pouze spustili proces, který je v tuto chvíli o tom trapně idealistickém problému svobody, svobody od demagogie a manipulace jakési "elity". V žádném případě tu nejde o platy či místa zaměstnanců televize a lidí s ní spojených, a to z jednoho prostého důvodu: jsou pod veřejnou kontrolou, nejedou v tom už zdaleka sami. I kdyby to byl nakrásně jejich původní úmysl, není šance na jeho uskutečnění.

Cílem současných protestů je vytvoření podmínek pro zvolení Rady s autoritou u veřejnosti, která by zvolila nového ředitele. Pokud k tomu dojde, bude většina současných signatářů petice, pasivních sympatizantů a aktivních "buřičů" akceptovat nového ředitele, byť by to byl znovu Hodač (v což pochopitelně nevěřím).

Pokud se někdo postaví "z ideových důvodů" proti tomuto novému řediteli, sám tím odhalí svoje úmysly a veřejnost to zaregistruje a takového člověka nepodpoří. Nebojím se, že by zde sehrály roli emoce.

Připustím-li, že se tu smísily dva problémy, pak ten veřejný jasně nabyl vrchu nad personálním. Záležitost odbornosti a vyváženosti zpravodajství přijde na řadu až po jmenování nového ředitele. A pak, pane Čulíku, hrrr na ně !

Pozadí mnoha změn ve společnosti nebývá zcela jasné, o našem listopadu toho s jistotou taky mnoho říci nelze.

Nepropásněme však kvůli tomu šanci konečně připravit podmínky pro lepší fungování naší televize a jasné klepnutí politikům přes nenechavé prsty. Za klidového stavu k tomu v této zemi není vůle. Bohužel.

Velice mě překvapuje Váš názor, že byť všichni víme o napojení Rady ČT, Hodače i Bobošíkové na ODS, je třeba to s nimi zkusit a pak se uvidí. To je stejné, jako kdyby radní v Pise odmítali statické zajištění své šikmé chlouby s odůvodněním, že je tu jistá hypotetická naděje, že si věž svoje zřícení rozmyslí ! Kde se ve Vás bere tahle naivita ?

Právě na Britských listech jsem před časem četl Váš článek, kde jste vychvaloval západní média za to, že novinář může přejít do politiky, ale nikdy ho nikdo nevezme zpět mezi novináře !

Vaše zaujetí pro otázky profesionality prezentace informací vás nyní dostalo do pozice houbaře, hledajícího jedovaté houby v lese, který začíná hořet.

Trochu se rozhlédněte !

Myslím si, že se se díky úpěnlivé bdělosti nad konfliktem zájmů nejrůznějších lidí a skupin dostáváte do pozice, kdy pro Vás jediným přijatelným vyjádřením jiného názoru je rezignace. Člověk jako by se nemohl zastat sám sebe, protože se jej situace bezprostředně týká a proto je ve "střetu zájmů". Toto chápu jako nevhodný dogmatizmus, vše je třeba posuzovat individuálně. Pokud vidíte lidi třesoucí se o svá křesla a manipulující okolí, jmenujte je. Vaše kolektivní obvinění nemohu přijmout.

Poznámka JČ: Dopis pana Batelky je - stejně jako text pana Maděry jinde v tomto čísle - jen výmluvným důkazem o tom, jak geniálně a jak efektivně se podařilo redaktorům zpravodajství ČT využít ve prospěch své strany v pracovněprávním sporu všeobecnou politickou frustraci ve společnosti. " Ať už redaktoři začali s neposlušností z jakýchkoli důvodů, nyní je to jedno," píše pan Batelka. Opravdu? Je jasné, že mnozí občané v ČR jsou dnes politiky frustrováni. Ale jak k tomu proboha přijde Jiří Hodač a jak je za to tento člověk odpovědný? - Mimochodem, politické zmanipulování pracovněprávního konfliktu učinilo redaktory ČT totálními rukojmími politiků, kteří si nyní na krizi přihřívají svou vlastní polívčičku. - Přitom je dokazatelné, že Rada ČT nejmenovala Jiřího Hodače v důsledku žádných politických tlaků. - Jiří Hodač ani Jana Bobošíková nejsou ani nebyli politiky, i když se ovšem pokusy vysílat vlastní zpravodajství stejně propagadisticky jako vzbouřenci Bobošíková poněkud zdiskreditovala.

Když dva dělají totéž, není to totéž. Dnešní demonstrace a rok 1989

Martin Stín

Včera vlály stejné vlajky před budovou ČTV na Kavčích horách a opět se rozléhalo skandování "svobodu, svobodu" a dokonce se v zástupu objevily tváře známé z té vzdálené doby.

Když dva dělají totéž, není to totéž. O jaké ztrátě svobody mluví současní demonstranti ? Kdyby byla situace přiměřená nástrojům, kterými se "televizní povstalci" snaží prosadit svou skupinovou vůli, budova zpravodajství by již byla vyklizena a její okupanti by se tísnili v celách nedalekého Pankráce. Manifestanty by rozehnaly ozbrojené složky. Tehdy byli odpůrcem přisluhovači okupantů. Dnes jsou to lidé, zvolení voliči v řádných parlamentních volbách, popřípadě dosazení zástupci voličů, kteří vzešli z těchto voleb. Ano, v tomto státě je dosud mnoho věcí špatných. Ale od roku 1989 máme možnost řešit své problémy standardními nástroji kulturní demokratické země. Někteří lidé mají zřejmě krátkou paměť a čtyřicet let očekávané změny si neváží a snad jí dokonce litují.

Jiří Škuba

Český občan, kterému jde o prospěch země, fungující společenské vztahy a ekonomiku, právo a slušnost se opět jenom bezmocně dívá na další tanečky kolem zástupných problémů.

Zaměstnanci veřejnoprávní televize nemají právo ohánět se svobodou slova, demokracií, či jinými zaklínadly. Jejich přítomnost na těchto židlích je pochybná a nejsou tam proto, že by byli vybráni jako nejschopnější správně informovat veřejnost. Klepetko, Drtinová a další ve svých začátcích i profesionálním zrání potvrdili, že bylo saháno spíše pod průměr nabídky, k manipulovatelným lidem bez vlastního názoru. Jejich svévole při výkladu profesionální etiky by vydala na učebnici. Navíc jejich postoje nejsou nepolitické - přihrávají politické skupině, která už prokázala svou neschopnost konstruktivních činů ve prospěch země. Absurditu dramatu dotváří přítomnost intelektuálů, zčásti z disentu, jejichž vzácné nadání vršit na sebe lordjimovská rozhodnutí je pronásleduje už od padesátých let.

Kdyby zaměstnanci televize místo nezralých manifestací trvali na zásadách, které by mohly z televize udělat nástroj občanské společnosti a získat skutečný zájem lidí, asi by se museli vrátit k základním zásadám:

1/ Informace do vysílání musí být objektivní, úplné, nezkreslené výběrem nebo preferencemi redaktora či vedení televize. Lží je i zamlčení relevantní části informace. Nepřípustná je deformace výpovědí svévolnými střihy, tak, jak se to hodí režijnímu záměru.

2/ Jakýkoliv komentář či pohled jedné strany musí být vyvážen kvalifikovaným protipohledem. Divák, většinou vzdělanější a životaznalejší než tito redaktoři TV má právo udělat si svůj názor a ne se nechat obtěžovat adolescentními myšlenkovými zkratkami nebo emocemi. Jediným zákonem redaktora je vyžadovat v zájmu veřejnosti úplnou informaci od kohokoliv.

3/ Zvláště politiky jako osoby odpovědné veřejnosti denně nutit ke složení účtů z jejich skutečné činnosti a pravdomluvnosti. K tomu účelu organizovat diskuse a v nich dostávat ty, kdo mají sloužit veřejnosti do konfrontací. Odmítnutí účasti v nich považovat za porušení povinnosti politika vysvětlit své záměry a souhlas s uvedením protinázoru bez vlastního postoje. K tomu musí být redaktoři vybaveni intelektuálně i mentálně a samozřejmě odpovídajícím vysokým přehledem v oboru.

4/ O maximálním využití veřejnoprávní TV jako důležité podmínky rozvoje zdravé společnosti a protiváhy účelových manipulací by měla rozhodovat skupina zralých, vysoce uznávaných osobností, vybraných opět mimo politické spektrum, ze všech oblastí společenského života, vědy, kultury, bez jakýchkoliv politických akcentů. V tomto smyslu by měla být chápána i hospodárnost produkce, dramaturgické koncepce a objektivita zpravodajství. Divák je občan, který rozhoduje, nikoliv kdosi o kom je rozhodováno, co mu bude předkládáno.

4/ Posláním redaktorů veřejnoprávní televize je chránit otevřenost, úplnost, objektivitu a čestnost této výměny informací. Jedinou obhajitelnou vzpourou zaměstnanců televize jako služebníků veřejnosti by byl případ, kdy by došlo ke snaze tyto zásady narušit.

Bohužel, žádný komplexnější požadavek v tomto smyslu jsme od ochránců pidisvobody slova neslyšeli, zřejmě proto, že buď jí nejsou ani schopni zformulovat nebo jim o ni ve skutečnosti nejde. Takže to, co se odehrává jak před branami Kavčích hor, tak na obrazovce, je další kocourkovská férie, která není směšná, protože jsou v ní zesměšňovány ty staré dobré republikánské ctnosti, o které šlo už starým Římanům. Čest, občanská odpovědnost a odvaha ji uplatnit.

Otakar Kosek, režisér

prosim Vas prispejte k tomu, aby tato nesmyslna valka skoncila. Nevzejdou z ni vitezove. Prestanme si na ni prihrivat politicke i  osobni ambice. Zatim se chovame jako nemocni postkomunismem. Touzime po revolucich, odmitame zakon, politicky intrikujeme. Zastavte to.

Neni-li reseni, at Rada odvola GR a zvoli rychle cloveka obecneho konsensu, ktery vychodisko nebude hledat v pomste, ale v racionalnim zhodnocenim situace, okamzitem obnovenim regulerniho vysilani CT, prenesenim reseni problemu na pudu CT, a naslednym hledanim takovych systemovych opatrenich v CT, ktera by zarucila jeji perfektni profesionalni chod v dimenzich demokracie a  nezavislosti.

Rozum, analyza, vize, mravni rozmer, ochota k praci dokonale a  profesionalni, spolecne zaujeti a odpovednost vuci spolecnemu cili.

Jeste ted se da verejnopravni CT zachranit.

Prodluzovani tohoto stavu hrozi totalnim vybuchem. Jeste ted muzeme vyjit z tohoto zmatku ocisteni, budeme-li ochotni reflektovat sebe same.

Tomáš Mrkvička

Hlavním problémem nynější rebelie v redakci zpravodajství ČT je skutečně druhořadost jejích zaměstnanců, sdělil Britským listům jeden nezávislý pozorovatel české mediální scény. Pokračoval: "Ať si někdo z těch lidí, kteří jsou nyní ve vzbouřenecké redakci zpravodajství ČT troufne udělat konkurs do nějakého jiného, zejména komerčního média - kromě Lidových novin, které jsou redakci zpravodajství ČT spřízněny. Nikam je nevezmou, tito lidé to vědí, a tak se ze všech sil snaží zachránit svá místa."

To ma horsi uroven nez pavlacove drby. Nezavisly pozorovatel ceske medialni sceny! Vzdyt tohle je ukazka naprosto pitome demagogie, nizkeho osobniho utoku. Ja s vasimi nazory velmi casto nesouhlasim, ale mel jsem alespon pocit, ze se opravdu snazite o kritickou zurnalistiku. Tohle je ale svinstvo a navic blabol. Draha pi. Osvaldova by vas za to vyhodila od zkousky, to si piste.

Dalsi perla:

Poznámka JČ: Je nutno dodat, že tuto manipulaci zorganizovalo jen několik lidí z redakce zpravodajství ČT, zejména pánové Vondráček, Klepetko, Mrnka a Vítek. Mnozí zaměstnanci redakce zpravodajství, i přítomní mezi vzbouřenci, jsou z celkové situace značně nešťastní.

Pan Klepetko a Vitek se zrejme vloupali do televizniho municniho skladu a nyni samopaly drzi ostatni kolegy v sachu. Tohle jsou naproste blaboly, drzme se veci. Nekolika svym kolegum jsem doporucoval vasi analyzu Koreny krize v CT jako dobre vyargumentovany nazor nekoho, kdo je proti. Nebudte stejne zaslepeny, jako jsou mnozi vzbourenci i odpurci. Tyto dve ukazky rozhodne nesvedci ani o vasi novinarske profesionalite, ani o kritickem odstupu. Doba je emotivni, ale tim spis byste mel dvakrat premyslet, nez neco date na web.

Poznámka JČ: Vážený pane Mrkvičko, umíte anglicky nebo třeba francouzsky? Sledoval jste někdy systematičtěji zpravodajské relace dobrých západoevropských veřejnoprávních televizních stanic a srovnával je s úrovní redakce zpravodajství ČT? I sám činitel ČT Nikolaj Savický potvrzuje, že je úroveň zpravodajství ČT velmi nízká, pokud si přejete ignorovat nesčetné podrobné analýzy jednotlivých pořadů ČT, které jsme publikovali v BL během let, mj. i knižně. Informace o tom, že proměna pracovněprávního sporu redakce zpravodajství ČT v politickou manipulaci je hlavně dílem několika nejvlivnějších osob v redakci a že někteří členové redakce zpravodajství jsou z ní neštastni a uvažují o odchodu z Kavčích Hor, zejména nyní, poté, co si z krize udělali pašalík politikové a je jich v ČT téměř tolik jako v parlamentě, je přesná, znovu ji potvrzují naši zpravodajové z Kavčích Hor ze středečního večera. Pane Mrkvičko, měl byste se nejprve informovat o faktech. To je základní povinnost občana demokratického státu, aby se politicky nerozhodoval slepě, na základě předsudků či nepodložených emocí.

Petr Močáry

Tímto samozřejmě souhlasím s Vaší reakci na to, že vzbouření redaktoři nejsou již politicky nezávislí. Myslím si že pokud to myslí z ČT tak dobře, jak hlásají, měli by okamžitě v ČT ukončit svůj pracovní poměr.

Doufám že na to nezapomenete v dalších článcích BL a nadále budete tuto podstatnou část sporu o ČT glosovat.

Na závěr bych chtěl podotknout, že nejsem příznivcem žádné politické frakce v ČR, takže jak hlásají o podobných lidech nestranících 4K a senátor Fišer, jsem NEZÁVISLÝ.

Přemysl Vachalovský

Městské státní zastupitelství v Praze

Došlo dne: 27-12-2000

Městské státní zastupitelství v Praze

Věc: důvodné podezření ze spáchání trestného činu "Porušování autorského práva" dle § 152, popřípadě dalších ustanovení Trestního zákona (140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů)).

Já, níže podepsaný občan České republiky, plním tímto svoji oznamovací povinnost a sděluji Vám následující:

V období od 24. 12. 2000 - 27. 12. 2000 došlo, údajně ze strany generálního ředitele České televize pana Jiřího Hodače a dalších, mne neznámých osob, k hrubému zásahu do vysílání veřejnoprávního média a zároveň k bezprecedentnímu porušení autorských práv osob, podílejících se na tvorbě a vysílání naplánovaných a schválených pořadů České televize. Ačkoliv byly tyto pořady ve sdělovacích prostředcích v předstihu anotovány, k jejich odvysílání vůbec nedošlo.

Tímto nezákonným jednáním byla porušena má občanská práva, garantovaná Ústavou České republiky a Listinou základních práv a občanských svobod, zejména pak právo na svobodný přístup k informacím, a zároveň má práva coby koncesionáře České televize.

S ohledem na výše uvedené, se jednáním výše uvedených osob považuji za osobou poškozenou a žádám proto, abych byl o krocích orgánů činných v trestním řízení v této oznámené události průběžně informován.

S úctou

Přemysl Vachalovský

Štěpán Kotrba

To jsem si říkal, když mi večer volalo několik přátel a sdělovalo mi úžasnou novinu. Grémium ČSSD rozhodlo! Jedni rozhořčení, druzí nadšení. Usmál jsem se.

Tak za prvé. Neúplné grémium (ve většině se jedná o kruh spřízněný s Petrou Buzkovou, která ale už členem grémia není) může rozhodnout co chce, na konání vlády (pro vzbouřence je prozatím jednoznačně pouze Kužvart a Dostál, Gross a Rychetský spolu se Špidlou taktizují, Zeman je na chalupě, E. Zeman a Schling jsou proti), poslanců (většina je nejspíše proti) či strany se nezmění nic. Strana vládu ani poslanecký klub neřídí. To by se vracel čas o deset let zpět. (Zajímavé ovšem je, že Petru Buzkovou ani Jitku Kupčovou tato bolševická reminiscence v posledních dnech nenapadla... Typické.)

Za druhé. Ministr Schling dal v odpovědi koalím senátorům jednoznačně najevo, co si o jejich (opět ne-právních) návrzích na opětovné spuštění signálu "vzbouřenecké"části ČT myslí. "ČRa, ve kterých má stát 51procentní podíl, mají uzavřenu platnou smlouvu s ČT. ČT v této chvíli reprezentuje legitimně zvolený generální ředitel Jiří Hodač. Proto budou ČRa i nadále distribuovat signál dodaný ČT vedenou panem Hodačem a nikoli jiný pirátský signál," uvedl ministr.

Za třetí. Ve čtvrtek zasedne RRTV a její názor bude rozhodující pro všechny další kroky. Jak může rozhodnout, je předvídatelné už nyní. Je takřka nemožné, aby rozhodla že Radou ČT jmenovaný ředitel vysílá neoprávněně...

Za čtvrté. Poslanecká sněmovna a poslanecký klub ČSSD v ní může hlasovat úplně jinak, než si myslí několik jedinců uvnitř ČSSD (dokonce ani předseda klubu Škromach nemusí znát názory svých oveček...). Situace okolo ČT je tak vážná, že stanovisko grémia je jejich stanoviskem. Víceméně orientačním pro okruh jejich příznivců. Nic víc. V ČSSD v posledních letech platila zásada: Miloš Zeman nemá většinu v politickém grémiu, předsednictvo je tak půl na půl (jak kdy), plénum ÚV je většinově vždy jeho. Odtud mandát a "akceschopnost" jednotlivých orgánů strany, odtud kompetence ke klíčovým rozhodnutím.

Vrabci na střeše si přitom cvrdlikají, že Petra Buzková se více než o mediální obraz strany starala vždy o mediální obraz svůj. I za cenu poškození věrohodnosti strany. V případě Temelína, existence Senátu či volebního zákona. Nakonec sama naznala, že její další setrvání ve vedení strany by neustále cuchalo její peříčka. Média v její "popularitě" hrála spolu se zázemím Martina Profanta a jeho přátel klíčovou roli. Některé stranické organizace a orgány už před časem daly svými usneseními najevo, že Petra Buzková v posledních volbách UŠKODILA ČSSD. Dodám jen, že svými posledními kroky v její oblíbené mediální oblasti ŠKODÍ už zcela otevřeně a nepokrytě. Její afinita k US ukazuje na možný přestup. Jitka Kupčová byla na funkci místopředsedkyně Petrou Buzkovou doporučována. Politickému grémiu předcházela podle mých informací konzultace s mediální skupinou (která není součástí grémia), kde byl poslancem Kučerou JEDNOZNAČNĚ a nezpochybnitelně tlumočen zasvěcený a odborný názor, který byl v přímém rozporu s následným rozhodnutím (za zavřenými dveřmi) onoho "kusu" grémia. O něj mohla ovšem stát média, aby měla situaci dramatičtější a zdůraznila tak nejednotu sociálních demokratů. Potud spekulace.

Ten, kdo však zná trochu podrobněji dění uvnitř ČSSD, ví, že to byl jen takový malý čajový dýchánek kroužku přátel, co spolu mluví. Kobes se domnívá, že pokud se konflikt v ČT dále nevyhrotí, nebude do něj zasahovat vláda. Domnívat se může. Předvídat ale jednání všech ministrů je ovšem hodně odvážné... Kučera vyjádřil před grémiem i poněkud patetické osobní stanovisko, že on skládal poslanecký slib občanům, nikoli grémiu.

Za páté: Předseda Rady České televize Miroslav Mareš nepovažuje stanovisko grémia ČSSD za závazné pro radu a záleží podle něj na Hodačovi, jak s ním naloží. I proto vicepremiér Špidla tlumočil řediteli Hodačovi pouze jako holý fakt stanoviska grémia, aniž by z něj vyvodil jakékoli další závěry. O otázce případné Hodačovy rezignace se však prý nehovořilo. "To je otázka pro pana Hodače," uvedl Špidla pro ČTK po schůzce. Člen krizového štábu ČT Adam Komers přečetl novinářům komuniké o připravované novele, odmítl ale sdělit, zda podoba novely krizovému štábu vyhovuje. "Bez komentáře. Zatím jsme se dohodli na tomto komuniké, musíme to projednat s ostatními členy krizového štábu České televize," řekl. V zákulisí newsroomu v hovoru s čtyřkoalími senátory o několik minut později text odmítl jako nepřijatelný s tím, že redaktoři trvají na svých požadavcích. Se senátorem Žantovským pak probíral komuniké bod po bodu.

"Problémem se bude zabývat sněmovna, sociální demokracie je demokratická strana, má své politické názory, které odpovídajícími způsoby vyjadřuje," řekl Špidla na dotaz, zda by poslanci ČSSD hlasovali pro odvolání rady. Odmítl komentovat i přijaté usnesení grémia. Špidla byl tak opatrný ve svých vyjádřeních, neboť tušil velmi dobře, jak by jednání dopadlo, pokud by byli přítomni všichni, včetně předsedy strany či pokud by se svolalo mimořádné zasedání předsednictva ČSSD. Poukazem na pluralitu a nezávislost poslaneckého rozhodnutí těm chytřejším napověděl (aniž by ale kohokoliv ovlivňoval) jaké bude pravděpodobné stanovisko většiny klubu ČSSD. I kdyby koala na koale jezdila... Anebo čert na koze?

K bližšímu pochopení zákulisí v ČSSD je zde odkaz na některé podrobnější analýzy o vnitřním vývoji názorů v ČSSD http://www.tendence.cz/kotrba/znechuceni.htm

http://www.tendence.cz/kotrba/co_cssd_zasila.htm