Rasismus v Británii:
Smrt školáka
Přišel za lepším životem. Zabili ho na ulici
Tomuto článku věnoval včera deník Guardian dvě třetiny své titulní stránky. Otiskl tam také Damilolovu fotografii velikosti dvacet krát třicet centimetrů.
Damilola Taylor upadl na betonovém schodišti mezi prvním a druhým patrem deprimujícího obecního paneláku, méně než pět minut chůze od svého domova. Desetiletý chlapec tam ležel tam v zimě a ve tmě a neměl energii, aby mohl jít dál.
Asi dost dobře nerozuměl, proč je ve škole terčem šikanování ani proč mu spolužáci nadávají, že je "teplouš" - to slovo pro něho nic neznamenalo.
Bydlel na jednom z nejtvrdších panelových sídlišť v jižním Londýně a asi nechápal, proč se sem jeho rodina přestěhovala, ve snaze najít "lepší život".
Ale Damilola si asi byl vědom, že umírá. Věděl, co znamená, když mu z těla prýští krev. A krev mu z rány na levé noze tekla obrovským proudem, promáčela jeho školní kalhoty, svetr i tenisky. Tekla po schodišti dolů směrem do přízemí.
Damilola byl na močí páchnoucím schodišti sám, když zemřel.
Šest kolemjdoucích se pokusilo zastavit prýštící krev rukama. O několik minut později přijela záchranka, ale chlapec byl už mrtvý.
Detektivové, kteří se snažili zjistit, co se Damilolovi stalo, když šel v pondělí odpoledne v 16.45 domů ze školy, zjistili jednu věc.
Stopa krve je zavedla zpět až na jedno místo v Blakes Road, asi 100 metrů od schodiště, na němž Damilola zemřel.
Tam, předpokládají detektivové, se Damilola stal terčem útoku, zaútočili na něho prý asi tři mladíci, ve věku 11 až 17 let, kteří byli viděni, jak utíkají ze scény.
Damilola byl skoro doma, když utržil bodnou ránu, ale ztráta krve byla tak velká, že upadl, než dorazil k obchodům v prvním patře North Hordle Promenade, kde pravděpodobně doufal, že najde pomoc.
"Přesekli mu stehenní tepnu," konstatoval jeden detektiv, který tuto vraždu vyšetřuje. "Krev z ní musela stříkat proudem. Neměl šanci."
Damilola se přistěhoval do Londýna před čtyřmi měsíci se svou matkou Glorií, která už před časem v Británii žila, s jednadvacetiletým bratrem Tundym a s třiadvacetiletou sestrou Beme. Jeho otec je stále ještě v Nigérii.
Komunální úřad v Southwarku je ubytoval v bytě v St. Braivel´s Court, což je součástí panelového sídliště v North Peckhamu, které bylo postaveno koncem šedesátých let a nyní se bourá. Na sídlišti je téměř polovina bytů už prázdných.
Zdálo se, že si Damilola v Londýně zvykl dobře, ale nedávno se svěřil matce, že je ve škole terčem šikanování.
"Ostatní žáci mu vyhrožovali," řekla paní Taylorová (49). "Minulý pátek povídal, že ho nějací kluci ve škole zbili. Ptala jsem se ho, pral ses s nimi? A odpověděl: Ne, maminko, nepral jsem se. Říkal, že ho rány bolí."
Jindy se Damilola, normální kluk, který si rád hrál, byl plný energie a dokázal se dobře bavit, maminky ptal, co to znamená "být teplej".
"Kluci mu nadávali, užívali při tom spoustu sprostých slov." Paní Taylorová si stěžovala ve škole, ale měla pocit, že učitelé její stížnosti neberou vážně.
V pondělí ho sama ráno odvedla do školy, aby se mu nic nestalo, a čekala, že přijde domů asi v 17 hodin - zůstal ve škole déle, protože se chtěl účastnit nepovinného vyučování o počítačích.
Když odešel ze školy, byla už tma. Když Damilola nepřišel domů, maminka ho šla hledat. Nejprve šla do školy, kde potkala ředitele, Marka Parsonse. Ten jí řekl, ať si nedělá starosti. Šla tedy domů, ale její ulici mezitím uzavřela policie. "Policisté mi řekli, že bylo pobodáno nějaké dítě. Neuvědomila jsem si, že je to moje dítě. Pak jsem šla do nemocnice. Byl to Damilola."