(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Aktualizace, pátek 15.00:
Názory na konkurenci. Zeptali jsme se předsedy Rady České televize Miroslava Mareše, jaký má názor na ředitelem Chmelíčkem ustavenou alternativní "Radu". M. Mareš řekl, že ředitel má právo radit se, s kým chce, nicméně zákonné kompetence příslušejí pouze skutečné Radě České televize. Spolupráci mezi oběma orgány předseda Mareš nepředpokládá. Členka Rady Jana Dědečková uvedla, že nové těleso nechápe jako alternativu Rady České televize. Vznikem poradního sboru však není překvapena, protože generální ředitel Chmelíček podle ní není člověkem, který by dokázal nést odpovědnost za nekvalitní pořady sám. --- Carthago delenda est, dodal by Cato... (TP)
Dušan Chmelíček si vytvořil vlastní televizní Radu. Pravděpodobně ve snaze neutralizovat případnou kritiku od Rady České televize si vytvořil ředitel ČT vlastní Radu patnácti osob. Role jeho vlastní Rady je sice nejasná, avšak Chmelíček do ní chce jmenovat režiséra a herce Ladislava Smoljaka, herce a producenta Jiřího Bartošku, astronoma Jiřího Grygara, předsedu českého PEN klubu Jiřího Stránského, herečku Táňu Fischerovou, spisovatele Alexandra Klimenta, režiséra Petra Weigla, olympioničku Štěpánku Hilgertovou, ředitele Národního divadla Jiřího Srstku, spisovatele Jiřího Vaculíka, uměleckého vedoucího skupiny Hradišťan Jiřího Pavlicu, pracovníka sekretariátu vládní Rady pro lidská práva Jana Jařaba, politologa Jacquese Rupnika a onkologa Josefa Kouteckého. Žádní odborníci na televizní zpravodajství, což je klíčová součást vysílání České televize, ohledně které vznikají hlavní kontroverze, v Chmelíčkově Radě ovšem nejsou. Podle toho, co víme o některých těchto jménech, bude asi účelem Chmelíčkovy Rady šéfa ČT mlhavě pozitivními prohlášeními chválit, a tak bránit před případnou věcnější kritikou. Ale nechme se příjemně překvapit, třeba tomu tak nebude. Rada bude ovšem vždycky diskreditována tím, že ji jmenoval šéf České televize - princip plurality a nezávislosti nebyl dodržen - takže se lidi budou pořád ptát, co tím jmenováním asi sledoval. Už se někteří asi ptají hned teď, protože Ladislav Smoljak se například vyjádřil, že by rád věděl, co se po něm vlastně chce. (JČ)
Poznámka TP: A není střetem zájmů, když je v Chmelíčkově "Radě" např. hudebník Jiří Pavlica, kterému jde o to, zda mu televize umožní nebo neumožní mít na ČT2 vlastní pořad?
Nezávislý orgán typu "poradního výboru ředitele" může mít význam tehdy, pokud bude tvořen osobnostmi, které jsou na ČT skutečně nezávislé - jinak se mění v zájmové sdružení (neboli lobby). Druhou podmínkou je, aby činnost Antirady nebyla financována z televizního rozpočtu, protože každý obložený chlebíček (neřkuli výjezdní zasedání), který antiradním zaplatí koncesionáři, představuje latentní korupci.
Pak už záleží jen na členech poradního výboru, jaký respekt si svým rozhodováním získají; vydávat lepší a autoritativnější stanoviska než Marešova Rada by nemělo být zas tak složité.
P.S.: Osobně se na celou věc dívám s jistou dávkou zlomyslnosti: kdyby si páni radní dodali odvahu a okamžitě po fatální blamáži se Sazkou ředitele odvolali, mohli si ušetřit nejen Antiradu, ale i mediální kampaň, kterou jim teď Chmelíček s Klepetkem servírují.
V den svých čtyřiasedmdesátých narozenin zemřel v Praze na selhání srdce disident a signatář Charty 77 Klement Lukeš. Před pěti dny převzal z rukou prezidenta Václava Havla vyznamenání za zásluhy o stát.
Ačkoli byl nevidomý, byl od sedmdesátých let jedním z nejaktivnějších bojovníků proti totalitnímu režimu. Organizoval distribuci samizdatové literatury a mezi prvními podepsal Chartu 77.
Stávkovou pohotovost na protest proti přenášení problémů firmy Z-Group na bývalé i současné společnosti Poldi vyhlásily tamější odbory. Do problémů se již v pondělí dostala někdejší jemná válcovna Poldi, nyní Noval Kladno, ze které Z-Group odčerpává provozní kapitál. Druhým poškozeným je nabyvatel Huti Poldi, firma Scholz Stahlzentrum-Os, kterou finanční úřad nutí, aby za Z-Group zaplatila daň 66 miliónů korun.
Novinář Jiří Ovečka vyhrál spor s Martou Chadimovou ohledně článku, který o jejím restitučním sporu napsal v roce 1993 pro deník Práce.
Milan Šmíd odřekl účast na debatě s Janou Dědečkovou o České televizi ve včerejším vysílání Radiožurnálu. Namísto něho se diskuse účastnil Jiří Vondráček, ředitel zpravodajství ČT, a Karel Hvížďala. Milan Šmíd vysvětluje v dnešním vydání BL, proč se debatě vyhnul. Nehodnotí prý jednotlivé televizní pořady. Jenže mohl do rozhlasu klidně jít, diskuse v Radiožurnálu byla špatná. Moderátor Ivan Hoffman byl nepřipraven. Učiňme si pro toto tvrzení jednoduchou zkoušku: Tématem diskuse bylo, proč existují v současnosti "neshody" mezi Radou České televize a Českou televizí. Mluvilo se neobyčejně obecně o všem možném kolem - třeba o tom, proč neexistuje veřejnoprávní tisk (?) - ale k meritu věci se nedošlo. Téma diskuse nebylo vysvětleno. Radiožurnál takto české veřejnosti pokytuje nekvalitní službu. Pod rouškou korektnosti šíří takovéto pořady pokleslá, mlhavá, obecná klišé a tím ochraňují účastníky diskuse před nutností uvést svůj mozek do provozu a řádně analyzovat a vysvětlit téma. Pro kontrast, jak asi vypadá skutečná žurnalistika, kde se tři čtvrtě hodiny nekrouží kolem problému jako kolem horké kaše, si přečtěte překlad článku o britském školství od Nicka Daviese "Zoufalství v učebnách" v dnešním vydání BL. - Ono to mlhavé řečňování ale není jen vina Ivana Hoffmana, který pořad moderoval. Zásadou kvalitních rozhlasových - i televizních - stanic je, že má moderátor vysílaných debat k dispozici předem tým researcherů, kteří téma prozkoumají a připraví, a s jejich spoluprací moderátor téma nastuduje. Kdo umí anglicky, poslechněte si někdy na satelitu diskusní pořady o filozofii, politice, vědě či morálce na BBC Radio 4. Uvidíte, o čem mluvím. - Před časem jsem poskytl rozhovor pro literární pořad rozhlasové stanice BBC Radio 4 Bookmark o Haškovi a o Švejkovi. Během týdne před jeho natáčením se mnou třikrát telefonicky hovořili, pokaždé půl hodiny, dva různí researcheři na toto literární téma: zkoumali, zda o něm budu umět mluvit. Oba si k tématu přečetli Haškův životopis od Sira Cecila Parrotta a samozřejmě i Švejka. Při každém dalším telefonním rozhovoru přišli vždy s novými informacemi a dotazy. Pak se rozhovor natáčel ve studiu. V pořadu Bookmark pak vysílaný rozhovor zabral osm minut. Mají-li být pořady kvalitní, musí za nimi stát rozhodnutí vedení rozhlasové či televizní stanice jejich přípravu dobře financovat. Jinak je to podvádění veřejnosti, od níž se vybírají koncesionářské poplatky, ale poskytuje se jí za to nekvalitní, nepřemýšlivé, druhořadé zboží. (JČ)
Poznámka TP: Ivan Hoffman se omlouvá všem zúčastněným, že způsobil zmatek kolem neúčasti Milana Šmída, když řekl J. Dědečkové, že M. Šmíd svou neúčast zdůvodnil zahraniční cestou. Jak se ukázalo, byl mylně informován: ve skutečnosti M. Šmíd svou neúčast omluvil už v úterý 31. 10. ráno, a to věcnými důvody (mj. tím, že se nechce vyjadřovat k obsahové analýze současného zpravodajství a publicistiky ČT).
Recenze nové knihy Městopis od Michaely Černé (padesát autorů, povídek a měst) je na tomto místě.
Den bez aut se v Praze nekonal, neboť primátor Kasl ho nepovolil. (V Praze zřejmě vůbec nejsou žádné problémy s automobilovou dopravou:)Pražská radnice se nepřipojila k Evropskému ani k českému Dni bez
aut, ale ani neschválila konání výstavy o negativních vlivech
automobilismu na Staroměstském náměstí. Výstavu připravilo Centrum pro
dopravu a energetiku a Dopravní podnik zapůjčil nízkopodlažní autobus,
magistrát však výstavu nepovolil.
Výstava měla pojednávat o negativních vlivech individuální automobilové
dopravy na životní prostředí a kvalitu života ve městech a o možnostech, jak
lze tyto problémy řešit. Výstavu připravilo občanské sdružení Centrum pro
dopravu a energetiku u příležitosti DNE BEZ AUT, který vyhlásily Děti Země
na pátek 3.11.
V pátek 3.11. od 10 hodin na Staroměstském náměstí zahájí toto sdružení namísto výstavy
protestní happening.
Výstava "Ve městě s autem"
včetně fotografií bude od 3.11. ke shlédnutí na Internetu:
http://cde.ecn.cz/vystava
Kontakt: Petr Kurfürst, CDE, tel. 781 65 71, email cde@ecn.cz
Senátor Zeman a cizí peří. Vladimír Zeman, senátor za Unii svobody, má své voliče rád (zejména nyní, když jsou volby přede dveřmi). Proto jim do schránky nechal doručit leták nadepsaný: Nákladem S. O. S. 2000 a senátora Vladimíra Zemana, spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím (zde). V něm se občanovi poněkud polopatistickým jazykem vysvětluje, jak zmíněný zákon používat a k čemu všemu je mu dobrý. Celé to má háček: předkladateli a hlavními autory zákona byli Oldřich Kužílek a Michael Žantovský (ODA) a jak Britským listům potvrdil první z nich, V. Zeman se na přípravě zákona nijak autorsky nepodílel. Inu, normální je nelhat, že, pane senátore? --- Podařilo se nám spojit i s Vladimírem Zemanem. Ten se výrokem O. Kužílka cítil dotčen: považuje se prý za spoluautora zákona, protože se, jak pan senátor vysvětlil, iniciativně účastnil jeho prosazování. Na dotaz, zda se V. Zeman nějak podílel i na textu zákona, nám bylo řečeno, že o něm se svými kolegy často diskutoval. (TP)
Jaroslav Hutka má stránky se svými texty a informacemi o CD se svými písněmi na této adrese.
Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor
důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá,
že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se
přímo podílel na správním řízení v rámci
udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra
Železného), je v Britských listech na tomto
místě.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
