Zničí asteroidy Zemi?
Britští vědci naléhají, abychom učinili opatření proti reálné hrozbě srážky Země s velkým asteroidem. Více o tom ve shrnutí článku Duncana Steela, který vyšel v sobotu 16. září v deníku Guardian.
Loni koncem prosince oznámil v Británii lord Sainsbury, že byl vytvořen čelný vědecký akční tým, jehož úkolem je vyšetřit, do jaké míry Zemi skutečně hrozí strážka s asteroidem. Zpráva, která byla zveřejněna včera, potvrzuje, že nebezpečí, které nám hrozí, není triviální. Zpráva doporučuje celou řadu opatření, které by měla Velká Británie realizovat jako účastník globálního programu, jehož cílem je zajistit, abychom nebyli náhle nepříjemně překvapeni.
Jak Země obíhá kolem Slunce, míjí nás mnoho balvanů. Některé tyto asteroidy jsou velké, jiné malé. Některé se dostávají blízko, ale většina zůstává v určité vzdálenosti. Země ročně nashromáždí asi 40 000 tun materiálu z nebes: většinou jsou to malá zrnka, která vytvářejí známý jev padající hvězdy na noční obloze. Ale občas do Země vrazí obrovský balvan.
Skutečně nebezpečné jsou ty asteroidy, které jsou větší než kilometr. Srážkou s takovým asteroidem by vznikl kráter 15 kilometrů v průměru a několik kilometrů hluboký.V důsledku extrémní rychlosti by se energie, uvolněná při srážce, rovnala asi 100 000 megatunám TNT. Výbuch by byl asi desetimilionkrát větší než bomba v Hirošimě. Dá se očekávat, že by při tom zahynula asi čtvrtina obyvatelstva naší planety. Jak často může k takové srážce dojít? Odpověď je: jednou za sto tisíc let.
Máme tím tedy být znepokojeni? Vědci musejí srovnávat toto riziko s dalšími riziky. Jestliže by byl usmrcen každý čtvrtý člověk, pravděpodobnost, že člověk takto zahyne, je v poměru 1:400 000 ročně. Očekáváte-li, že budete žít ještě čtyřicet let, znamená to, že je pravděpodobnost 1:10 000, že zahynete následkem srážky s asteroidem. Ze statistik leteckých katastrof vyplývá, že průměrná pravděpodobnost, že občan Západu zahyne při letecké katastrofě, je asi 1: 30 000. Takže jsou asteroidy víc nebezpečné než letadla. Na letadla vydáváme miliardy, na asteroidy nevydáváme v podstatě nic.
Srovnejme toto riziko s jinými velkými katastrofami, například s explozí jaderných elektráren či chemických továren. Vláda má pro tyto případy bezpečnostní předpisy. Vezměme onu pravdpodobnost 1:100 000 ročně jako odkaz pro srovnání. Předpisy praví, že jestliže je pravděpodobné, že by při nějaké havárii zahynulo více než 100 lidí, pak je správné investovat peníze, pokud by to reálně toto riziko snížilo. Je-li očekávaná úmrtnost při havárii větší než 10 000 osob, pak je riziko definováno jako nepřijatelné a musí být odstraněno.
Srážka s obrovským asteroidem, k níž by došlo kdekoliv na světě, má tuto roční pravděpodobnost počtu mrtvých a bez ohledu na to, kde by ke srážce došlo, dá se předpokládat, že by v jejím důsledku zahynulo více než 10 milionů Britů (přibližně 1,6 milionu Čechů). Z bezpečnostních předpisů tedy vyplývá, že je to super nepřijatelné. Vláda musí jednat.
Průměrný volič si stále ještě myslí, že si děláme legraci, když hovoříme o tom, že existuje vážné nebezpečí, že dojde ke srážce asteroidu se Zemí. Ve skutečnosti je to asi tak legrační jako rakovina nebo hromadné vraždění. Neuvědomovat si, že určité věci jsou nebezpečné, aniž by to člověk bolestně zažil na vlastní kůži, znamená být hloupý. Vodíkové bomby nikdy nikoho neusmrtily.Ale dovedeme si představit důsledky války, v níž by byly vodíkové bomby použity.
Co je tedy nutno v této situaci dělat, když jsme nyní rozpoznali nebezpečí? Doporučujeme v této etapě jen monitorovací program, jehož cílem musí být zodpovědět jednu otázku: hrozí zeměkouli v nadcházejícím století velká srážka s asteroidem? Velmi pravděpodobně bude znít odpověď: Nikoliv.
Je to jako s pojištěním automobilu: doufáte, že nebudete muset toho pojištění nikdy využít. Ale pokud bude odpověď "Ano", pak s dostatečně brzkým varováním se můžeme na celou věc připravit. Jedinou možnou metodou, jak odklonit blížící se asteroid, je použít jaderné zbraně,ale nebude to jako ve filmu. Jde o to, že musíme mít náskok deseti až dvaceti let, abychom mohli do asteroidu ve vesmíru mírným, ale přesto výrazným způsobem vrazit, aby minul naši planetu a nesrazil se s ní.
Paralela s rakovinou je vhodná. Preventivní zkoušky na rakovinu stojí relativně málo a většinou jsou jejich výsledky negativní. Ale je-li nalezen nádor, pak jsou všechny použitelné léčebné metody nepříjemné a je jich možno použít jedině tedy, pokud je rakovina objevena včas. A když ji nebudeme hledat, nenajdeme ji.
Ale vy jste nikdy neslyšeli o tom, že by někdo zemřel na srážku s asteroidem? Ne, v době známé historie k žádným velkým srážkám nedošlo. Kdyby k nim došlo, nežili bychom na této Zemi. Ale roku 1908 došlo k 15 megatunové srážce nad Sibiří, která by bývala vymazala Londýn z povrchu Země, jen kdyby byly okolnosti trochu odlišné. A čínské záznamy vypovídají o výbuchu meteoritu, který v patnáctém století usmrtil desetitisíce lidí.
Statistiky mohou být zavádějící. Vezměte si například letecké katastrofy. Pravidelně létám s leteckou společností Quantas, je to letecká společnost, jejíž žádné letadlo nikdy nehavarovalo. Znamená to, že až příště nastoupím do letadla společnosti Quantas do Sidney, vystavuji se nulovému riziku smrti. Okolnosti se mohou změnit rychle. Donedávna byl Concorde považován za symbol bezpečnosti. Před dvaceti lety si téměř všichni mysleli, včetně meteorologů, že hurikány nikdy nemohou zasáhnout Anglii.
Jediným státem, který vydává rozumné peníze na obranu před asteroidy jsou Spojené státy. A je to skutečně obrana - dva nejefektivnější vyhledávací dalekohledy vlastní americké letectvo. Musíme v podstatě vyhlásit válku vesmíru.
