Zničí asteroidy Zemi?
Britští vědci naléhají, abychom učinili opatření proti reálné hrozbě srážky Země s velkým asteroidem. Více o tom ve shrnutí článku Duncana Steela, který vyšel v sobotu 16. září v deníku Guardian.
Loni koncem prosince oznámil v Británii lord Sainsbury, že byl vytvořen čelný vědecký akční tým, jehož úkolem je vyšetřit, do jaké míry Zemi skutečně hrozí strážka s asteroidem. Zpráva, která byla zveřejněna včera, potvrzuje, že nebezpečí, které nám hrozí, není triviální. Zpráva doporučuje celou řadu opatření, které by měla Velká Británie realizovat jako účastník globálního programu, jehož cílem je zajistit, abychom nebyli náhle nepříjemně překvapeni.
Jak Země obíhá kolem Slunce, míjí nás mnoho balvanů. Některé tyto asteroidy jsou velké, jiné malé. Některé se dostávají blízko, ale většina zůstává v určité vzdálenosti. Země ročně nashromáždí asi 40 000 tun materiálu z nebes: většinou jsou to malá zrnka, která vytvářejí známý jev padající hvězdy na noční obloze. Ale občas do Země vrazí obrovský balvan.
Skutečně nebezpečné jsou ty asteroidy, které jsou větší než kilometr. Srážkou s takovým asteroidem by vznikl kráter 15 kilometrů v průměru a několik kilometrů hluboký.V důsledku extrémní rychlosti by se energie, uvolněná při srážce, rovnala asi 100 000 megatunám TNT. Výbuch by byl asi desetimilionkrát větší než bomba v Hirošimě. Dá se očekávat, že by při tom zahynula asi čtvrtina obyvatelstva naší planety. Jak často může k takové srážce dojít? Odpověď je: jednou za sto tisíc let.
Máme tím tedy být znepokojeni? Vědci musejí srovnávat toto riziko s dalšími riziky. Jestliže by byl usmrcen každý čtvrtý člověk, pravděpodobnost, že člověk takto zahyne, je v poměru 1:400 000 ročně. Očekáváte-li, že budete žít ještě čtyřicet let, znamená to, že je pravděpodobnost 1:10 000, že zahynete následkem srážky s asteroidem. Ze statistik leteckých katastrof vyplývá, že průměrná pravděpodobnost, že občan Západu zahyne při letecké katastrofě, je asi 1: 30 000. Takže jsou asteroidy víc nebezpečné než letadla. Na letadla vydáváme miliardy, na asteroidy nevydáváme v podstatě nic.
Srovnejme toto riziko s jinými velkými katastrofami, například s explozí jaderných elektráren či chemických továren. Vláda má pro tyto případy bezpečnostní předpisy. Vezměme onu pravdpodobnost 1:100 000 ročně jako odkaz pro srovnání. Předpisy praví, že jestliže je pravděpodobné, že by při nějaké havárii zahynulo více než 100 lidí, pak je správné investovat peníze, pokud by to reálně toto riziko snížilo. Je-li očekávaná úmrtnost při havárii větší než 10 000 osob, pak je riziko definováno jako nepřijatelné a musí být odstraněno.
Srážka s obrovským asteroidem, k níž by došlo kdekoliv na světě, má tuto roční pravděpodobnost počtu mrtvých a bez ohledu na to, kde by ke srážce došlo, dá se předpokládat, že by v jejím důsledku zahynulo více než 10 milionů Britů (přibližně 1,6 milionu Čechů). Z bezpečnostních předpisů tedy vyplývá, že je to super nepřijatelné. Vláda musí jednat.
Průměrný volič si stále ještě myslí, že si děláme legraci, když hovoříme o tom, že existuje vážné nebezpečí, že dojde ke srážce asteroidu se Zemí. Ve skutečnosti je to asi tak legrační jako rakovina nebo hromadné vraždění. Neuvědomovat si, že určité věci jsou nebezpečné, aniž by to člověk bolestně zažil na vlastní kůži, znamená být hloupý. Vodíkové bomby nikdy nikoho neusmrtily.Ale dovedeme si představit důsledky války, v níž by byly vodíkové bomby použity.
Co je tedy nutno v této situaci dělat, když jsme nyní rozpoznali nebezpečí? Doporučujeme v této etapě jen monitorovací program, jehož cílem musí být zodpovědět jednu otázku: hrozí zeměkouli v nadcházejícím století velká srážka s asteroidem? Velmi pravděpodobně bude znít odpověď: Nikoliv.
Je to jako s pojištěním automobilu: doufáte, že nebudete muset toho pojištění nikdy využít. Ale pokud bude odpověď "Ano", pak s dostatečně brzkým varováním se můžeme na celou věc připravit. Jedinou možnou metodou, jak odklonit blížící se asteroid, je použít jaderné zbraně,ale nebude to jako ve filmu. Jde o to, že musíme mít náskok deseti až dvaceti let, abychom mohli do asteroidu ve vesmíru mírným, ale přesto výrazným způsobem vrazit, aby minul naši planetu a nesrazil se s ní.
Paralela s rakovinou je vhodná. Preventivní zkoušky na rakovinu stojí relativně málo a většinou jsou jejich výsledky negativní. Ale je-li nalezen nádor, pak jsou všechny použitelné léčebné metody nepříjemné a je jich možno použít jedině tedy, pokud je rakovina objevena včas. A když ji nebudeme hledat, nenajdeme ji.
Ale vy jste nikdy neslyšeli o tom, že by někdo zemřel na srážku s asteroidem? Ne, v době známé historie k žádným velkým srážkám nedošlo. Kdyby k nim došlo, nežili bychom na této Zemi. Ale roku 1908 došlo k 15 megatunové srážce nad Sibiří, která by bývala vymazala Londýn z povrchu Země, jen kdyby byly okolnosti trochu odlišné. A čínské záznamy vypovídají o výbuchu meteoritu, který v patnáctém století usmrtil desetitisíce lidí.
Statistiky mohou být zavádějící. Vezměte si například letecké katastrofy. Pravidelně létám s leteckou společností Quantas, je to letecká společnost, jejíž žádné letadlo nikdy nehavarovalo. Znamená to, že až příště nastoupím do letadla společnosti Quantas do Sidney, vystavuji se nulovému riziku smrti. Okolnosti se mohou změnit rychle. Donedávna byl Concorde považován za symbol bezpečnosti. Před dvaceti lety si téměř všichni mysleli, včetně meteorologů, že hurikány nikdy nemohou zasáhnout Anglii.
Jediným státem, který vydává rozumné peníze na obranu před asteroidy jsou Spojené státy. A je to skutečně obrana - dva nejefektivnější vyhledávací dalekohledy vlastní americké letectvo. Musíme v podstatě vyhlásit válku vesmíru.
V maďarské Pécsi léčí epidemii nemocí z kouření klinika, kterou financuje západní tabáková společnost. Je to správné?
Maďarsko se octlo uprostřed vážné zdravotní krize, neboť dlouhá desetiletí intenzivního kouření vyvolala nyní skutečnou epidemii úmrtí, způsobených cigaretami. V současnosti umírá v Maďarsku na následky kouření v průměru 35 000 lidí ročně. Maďaři jsou třetí nejnáruživější kuřáci na světě, za Rusy a za Poláky, a důsledkem jejich lásky k tabáku je plná čekárna v diagnostické klinice Bély Nemétha v malebném maďarském městečku Pécs, napsal včera deník Guardian. Před vchodem je deska, na níž je hrdě uvedeno, že kliniku sponzoruje firma British American Tobacco. Neméth vysvětluje, že při současném stavu maďarského hospodářství si země nemůže dovolit odmítnout takovéhoto sponzora.
Firma British American Tobacco má v městě Pécs továrnu na cigarety a vyrábí tam několik milionů kusů ročně oblíbené maďarské kuřácké značky Sopiane. Nápisy inzerující různé sponzorské projekty této firmy naleznete po celém městě: vláda se stahuje ze zdravotnictví, ze školství i ze sociálních služeb a tyto funkce přebírají velké tabákové společnosti.
Nedaleko od kliniky je ubytovna pro bezdomovce, BAT House. Bez tabákové firmy by byla ubytovna dávno uzavřena a zlikvidována, uvádí její ředitel. Kousek dál je BAT Theatre, divadlo, sponzorované tabákovou společností, a v radnici zasedají ředitelé tabákové společnosti v několika výborech komunální samosprávy. "Zveme je na všechny důležité schůze. Mají vliv a poskytují nám výborné poradenství o marketingu, na tom není nic špatného," vysvětluje rozčilený starosta. Rozčilený je proto, podotýká Guardian, že právě po dvaceti letech přestal kouřit.
Někteří si ale pomalu začínají uvědomovat rozdíl mezi dary a sponzorováním. Maria Torocsiková, náměstkyně rektora, pověřená marketingem místní univerzity, se snaží s firmou BAT delikátně vyjednávat. Tabáková společnost financovala výstavbu univerzitního zdravotního střediska, zaplatila za televizní studio a jeho zařízení. Teď však požaduje, aby univerzita zrušila svůj předpis, že se na univerzitní půdě nesmí kouřit. BAT prý chce jen vytvořit "kulturní atmosféru" pro studenty kuřáky. Torocsiková se nechce dát.
Firma BAT nedělá nic ilegálního a i jiné západní tabákové společnosti, jako je německá Reemtsma či americký Philip Morris vydávají miliony dolarů na podobné projekty. Je to součástí jejich marketingové strategie.
Velké tabákové firmy rády sponzorují protikuřácké kampaně ve školách. Tyto kampaně jsou neobyčejně neúčinné - v poslední době vzrostl počet maďarských středoškoláků, kteří kouří, o dvacet procent.
Právě tato činnost vedla Světovou zdravotnickou organizaci k tomu, aby zorganizovala na říjen slyšení, v jejichž rámci má být přesvědčeno 191 zemí světa, aby podepsaly dohodu, podle níž bude právně závazné, že reklama na tabák a sponzorství tabákových společností bude zakázáno.
Obří tabákové společnosti si toto nebezpečí uvědomují, stejné jim hrozí z Evropské unie. Jednou z podmínek zemí, jako je Maďarsko, pro vstup do EU, je, že je nutno omezit reklamy na cigarety a komerční sponzorování od tabákových společností. Rozdávání peněz pro dobré kauzy však má být i nadále dovoleno. Cynikové však varují, že se tyto "dobré kauzy" znovu stanou jen nástrojem reklamy.
"Nemůžeme žít ve vakuu," vysvětluje Gábor Racz z firmy BAT Hungary. Nevidí žádnou ironii v tom, že jeho firma sponzoruje kliniku, která léčí nemoci způsobené kouřením. Sám není přesvědčen o tom, že kouření způsobuje nějaké nemoci.
Mnoho Maďarů také nevidí žádný problém a pokud ho vidí, jsou přesvědčeni, že si nemohou dovolit debatovat o tom, zda je dobré či špatné přijímat peníze od tabákového průmyslu. Před klinikou dr. Neméthe se shromažďuje skupinka čekajících pacientů, aby si rychle zakouřili. Kašlou, rychle vykouří cigaretu, a pak spěchají zase dovnitř. Nechtějí přijít o své místo ve frontě.
Přestanou existovat kanceláře? Asi ne, ale jejich význam bude víceméně společenský
Tomorrow´s Work, nejnovější analýza o budoucnosti byznysu, předpovídá, že do roku 2020 se bude pracovat jen šest hodin denně, zaměstnanci budou mít ve srovnání s dneškem dvojnásobný plat a naprostou volnost co do pracovní doby.
Zpráva je založena na hodnocení 1500 zaměstnanců a situace ve 150 britských firmách. Své předpovědi předkládá veřejnosti sebevědomě. Autor zprávy Graham Leach, hlavní ekonom britského Institute of Directors, čelné podnikatelské organizace, hrdě tvrdí, že do roku 2020 se přestane pracovat od 9 do 17 hodin a nynější struktury práce v zaměstnání či na volné noze, dojíždění do práce a využívání technologie, stejně jako struktura zaměstnanců podle věku a pohlaví se radikálně změní.
Trh práce je v roce 2000 daleko tradičnější, než si lidé uvědomují," konstatuje Leach. "Nedominuje mu práce na část úvazku, klouzavá pracovní doba, práce z domova, ani práce prostřednictvím telefonu.. Do roku 2010 se to všechno naprosto změní." Leach očekává, že do dvaceti let bude 20 - 25 procent zaměstnanců pracovat jen v dočasných zaměstnáních a mnohem větší počet pracovníků bude mít pružné pracovní úvazky, 25 procent lidí už nebude pracovat v kancelářích a 50 procent lidí bude v nějaké formě pracovat z domova.
Analýza 150 podniků zjistila, že 20 procent organizací předpokládá, že v nadcházejícím desetiletí dojde k naprosto radikálním změnám ve způsobu práce a 60 procent firem si myslí, že změny budou podstatné.
Tentýž názor zastává podle deníku Guardian Jeremy Myerson z Helen Hamlyn Research Centre. "Například se změní demografie pracovního trhu. Do roku 2020 bude více než 50 procent obyvatelstva Evropy starší než 50 let a bude relativní nedostatek mladých pracovních sil, tak budou muset zaměstnavatelé přijmout taková opatření, aby práce vyhovovala starším lidem."
Zaměstnáno bude podle něho daleko více žen, lidé budou pracovat na nejrůznějších místech a budou využívat miniaturizované, plně přenosné technologie. "Současný rozdíl mezi tím, co máte na obrazovce a tím, co máte na papíře, zmizí. Vznikne displejová technologie, v jejímž rámci budou existovat elektronické obrazovky s charakteristikou papíru. To není vzdálená budoucnost - to všechno je velmi blízko. Do roku 2020 se to všechno bude běžně používat."
Jiní naopak pochybují, že kdy vznikne kancelář úplně bez papíru.
Lees poukazuje na to, že mnozí zaměstnanci si už nyní obstarávají celou řadu vlastních, domácích záležitostí z práce, například z práce nakupují a využívají pro vlastní účely innternetu. V některých firmách se to aktivně doporučuje, protože pokud se očekává, že budou lidi v práci trochu déle, je to za to odškodné. Více než 52 procent zaměstnanců přiznává, že si z práce obstarávají některé domácí, soukromé záležitosti. Je zjevné, že kdyby to firmy netolerovaly, o zaměstnance by přišly."
Výhodou pro podniky, když jejich zaměstnanci pracují z domova, je to, že se snižují náklady na telefony, zařízení a užívání počítačů, pokud je v kanceláři menší množství zaměstnanců na plný úvazek. Je to kompenzace, kterou Barbara Narkewiczová ráda přijala, když začala pracovat jen tři dny v týdnu pro firmu Kelly Services Recruitment Company. "Když se doma připojím na svou linku ISDN, dokážu být během krátké doby velmi produktivní," vysvětluje. "Nikdo mě nevyrušuje, jako pořád v práci, a nemusím každý den dojíždět." Práci jen tři dny v týdnu přijala proto, protože chěla v životě taky dělat něco jiného. Narkewiczová je přesvědčena, že lidi postupně začnou dělat totéž , protože začnou oceňovat hodnotu volného času.
Lucy Coxová, manažerka kanceláře a recepční u firmy GCI se už rok dělí o jeden celý pracovní úvazek s Jane Howardovou. Je svobodná matka a částečný pracovní úvazek jí dovoluje trávit více času se svým synem. "Spousta jiných matek, které znám, jsou ve stejné situaci. Nechtějí být doma. Chtějí mít možnost se setkávat s dospělými a nechtějí mít pocit, že musejí neustále zápasit s tím, aby mohli být ve správný čas s dítětem. Bude se to jistě dít stále častěji."
To, že se i pracovníci "z domova" chtějí "setkávat s dospělými", zřejmě povede k tomu, že kancelář nakonec nezanikne. "Vždycky budou existovat kanceláře," tvrdí Myerson, "protože lidi potřebují intenzivní interaktivní zážitky." Leach souhlasí, že "v budoucnu nebudou chodit lidi do kanceláře kvůli práci, ani zpracovávat informace, ale kvůli setkávání s jinými lidmi.Kancelář budoucnosti bude mít hlavně společenskou funkci." Lees přiznává, že možná "skončíme v absurdní situaci, kdy budeme dělat všechnu práci doma, ale do práce budeme chodit ze společenských důvodů."
Leach zdůrazňuje, že flexibilní práce nutně neznamená práci z domova. "Práci bude možno dělat kdekoliv, kde bude možné zapnout přenosný počítač do sítě. Většina lidí postupně přestane pracovat v kanceláři. Důležité je, že to budou změny, které přivodí sami zaměstnanci, nebude to tak, že nám budou tyto změny vnuceny jako důsledek globalizace a hospodářské konkurence.
Rozpočet
Ivan Hoffman, Radiožurnál
S rozpočtem byl ve vládě drobný problém, výdaje poněkud převyšovaly politicky předjednaný deficit. Vláda tedy čekala na příznivé číslo HDP za druhý kvartál, aby mohla navýšit odhad příjmu. Číslo nakonec dostatečně vysoké nebylo, ale nevadí.
Vláda odhad rozpočtových příjmů o chybějící miliardy stejně zvýšila. Díky jiným příznivým okolnostem, které očekává.
Kritici státního hospodaření upozorňují na to, že vláda rozpočet sestavuje poněkud formálně, skutečný deficit soustavy veřejných rozpočtů že bude vyšší, žijeme si prý na alarmující dluh.
Po pravdě řečeno, to není špatný životní styl. Vláda se spíše než kritiky deficitu může obávat nespokojenosti těch, kteří by rádi dostali přidáno deficit-nedeficit.
Navíc je zde včerejší zpráva třičlenné vědecké skupiny, která včera v Londýně oznámila, že v tomto měsíci se tři obrovské meteority přeženou kolem země. Riziko, že Zemi zničí asteroid je podle nich zcela skutečné.
Představíme-li si, že dopad meteoritu o průměru sto metrů je srovnatelný s výbuchem atomové bomby o síle sto megatun a že k nám z hlubin vesmíru míří i daleko vražednější exempláře, pak se úvaha o tom, zda máme žít na úkor příštích generací stává bezpředmětnou.
Třeba žádné příští generace nebudou.
Asteroidy se srážejí se Zemí v průměru jednou za deset tisíc let, a nelze tudíž vyloučit, že stát bude na mizině dříve, než na tom přestane záležet.
V takovém případě se nám může stát to, co australským policistům, kteří dohlížejí na zdárný průběh olympiády. Hrozí stávkou kvůli malým přídělům jídla. Chyba je prý v kantýnách, kde sice mají slevy, ale o to menší dostávají porce. Užijme si deficitu, než se staneme tím policistou v olympijské kantýně, co má slevu a hlad.
Vysílá se v úterý 19. září ráno.
Pane Teplý, z demokracie jste nepochopil nic
Poněkud mne překvapil příspěvek pana Teplého, jako reakce na článek,
který BL převzaly z Observeru.
Schválně jsem si ten článek pak ještě jednou
přečetla, protože ten mi nějak unikl. Jména pana teplého jsem si všimla už v
jakési diskusi o rasismu, která se vedla na stránkách BL, a také jsem si
všimla jeho vyloženě rasistických a xenofobních názorů, i když, pokud se
dobře pamatuji, tvrdil, že rasistou není. atd. atd.
Z jeho dnešního dopisu je možné si odvodit jednu zásadní věc - a sice, že pro
něj černoši, Asiaté a já nevím, jak ještě jiné lidi než "západní bělochy"
nazývá, nejsou rovnocennými lidmi. Již z toho důvodů vlastně žádná diskuse s
ním nemá smysl, a myslím, že by se měl poohlédnout po nějaké jiné platformě,
kde by mohl uplatnit své názory - fašistických a rasistických plátků je celá
řada, jak v Čechách, tak i zde v Německu, kde žiju, ti by jeho příspěvky
jistě rádi uveřejnili. Nepřichází ovšem s ničím novým, a navíc všechno ještě
překrucuje, jak se mu to právě hodí.
Je to skutečně až směšné, při četbě vašeho výplodu, pane Teplý, by se vás
člověk mohl zeptat na tolik věcí, když se třeba na konci rozčilujete. kolik je
na Slovensku cikánů atd., - no a co jako? Copak vy navrhujete? Všechny
vymlátit? A Albánce v Kosovu taky, a vůbec... co se týče sociální podpory,
tak také nemáte pravdu, naprostá většina cizinců na Západě zcela normálně
pracuje - pravda, většinou dělají ty podřadné práce, které vámi vyzdvihovaní
"civilizovaní" běloši dělat nechtějí, a tak ani žádnou podporu nepotřebují.
To, že při soužití větších etnických skupin vznikají problémy, je jedna věc,
a pouze naprostý pitomec by očekával, že žádné nevzniknou. Vy však z pozice
"nadřazeného" druhu těm ostatním upíráte právo na všechno.
Stejně tak se,
mimochodem, chovali zástupci z "civilizované" Evropy, kterou nyní podle vás
ohrožují barevní, když dorazili do Ameriky nebo Australie. Čemu se divíte,
když "barevní" požadují, aby s nimi bylo zacházeno jako s každým jiným
normálním člověkem? Desítky let s nimi v Americe obchodovali jako se zvířaty,
ještě ve třicátých letech je na jihu beztrestně lynčovali! Kam uvažování
podobné vašemu vede, už Evropa jednou v minulém století zažila. nebo snad
máme považovat za normální, co se děje dnes na východě Německa? Že tam honí
lidí po ulicích jako zvěř? Dokážu si představit vaší odpověď - to SAMOZŘEJMĚ
ne, ale.... ale co? Oni si nakonec za to můžou ti černoši, co si tam dovolili
vylézt na ulici, sami, ne?
Co sledujete těmi historkami s vietnamci, také nevím, to nás má jako přivést
k tomu, abychom nesnášeli vietnamce? Pokud porušují zákon, mají být stejně
potrestání jako jakýkoli jiný občan země a basta. Rozčilujete se, že západní
demokracie je ohrožena a degeneruje, ale sám jste z demokracie a právního
státu nepochopil nic. Pardon, vy ho chcete jen pro některé.
Skutečně nevím, z čeho čerpáte to vaše neotřesitelné přesvědčení o vlastní
nadřazenosti a kvalitě. Je to dosti nechutné.
Poznámka JČ: Jaroslav Teplý argumentuje, že "primitivní" obyvatelstvo neevropských zemí nemá mít právo stěhovat se "za blahobytem" do západních zemí a svými podřadnými hodnotami tam rozvrátit evropskou kulturu. Je to, myslím, argumentace dost sporná: zaprvé je zajímavá otázka, do jaké míry má či nemá chudoba zemí třetího světa souvislost s tím, jak tyto země rozvrátila během historie západní civilizace: zadruhé dochází nejpozději v druhé generaci k podstatné asimilaci přistěhovalců: černoši a Asiati, které vidíme v Británii každý den v televizi či v čelných politických či společenských funkcích, jsou zcela distinguovaní Britové.
KONTRASUMMIT 2000
pořádá Iniciativa proti ekonomické globalizaci (INPEG)
"Otázka ekonomické globalizace"
Pátek 22. září; 10:00 - 20:00
OKD Vltavská
V úvodním dni vystoupí v rámci tohoto tématického bloku řada fundovaných osobností z řad sociologů, politologů či filozofů, které kritizují z rozličných úhlů ekonomickou globalizaci a které nesouhlasí s názorem, že je tento proces krokem, který by lidstvo posunul směrem k svobodě a spravedlnosti .
10:00 - 10:05
Zahájení
10:10 - 11:25
Silvia Federici; filozofka
*“Pět set let stačí: Světová banka, krize kapitalismu a boj proti globalizaci.”
*“500 Years Is Enough. The World Bank, the Capitalist Crisis, and the Struggle Against Globalization.”
11:30 - 12:45
Karel Kosík; filozof
*“Globalizace a záchrana světa”
*“Globalization and Salvation of the World”
12:45 - 13:15
Přestávka
13:15 - 14:30
George Caffentzis; filozof
*“Hnutí proti globalizaci 1985 - 2000: Odkud jsme přišli? Kdo nyní jsme? Kam jdeme?”
*“The Antiglobalization Movement 1985-2000: Where Do We Come From? Who Are We Now? Where Do We Go To?”
14:35 - 15:50
Mark Kingwell; filozof
*“Vztah ekonomické globalizace a občanství.”
*“The Relationship Between Economic Globalization And Citizenship”
15:50-16:20
Přestávka
16:25 - 17:35
Walden Bello; sociolog
*“Praha 2000: cesta k deglobalizovanému světu”
*“Prague 2000: Toward a Deglobalized World”
17:40 - 18:55
Alex Callinicos; politolog
*“Antikapitalismus v teorii a praxi”
*“Anticapitalism in Theory And Praxis”
Sobota 23. září;
10:00 - 20:00
KD Domovina
Druhý den bloku "Otázka ekonomické globalizace" se zaměřuje zejména na dopady ekonomické globalizace na Východní Evropu a na Programy strukturálních úprav (Structural Adjustment Programs - SAP´ s), kterými MMF a SB podmiňují své půjčky rozvojovým zemím (včetně České republiky) a které mají katastrofální dopady jak na sociální postavení pracujících, tak na životní prostředí.
10:00 - 11:15
Naomi Klein; novinářka
*“Jaké je místo Prahy ve vznikajícím globálním odporu”
*“Where Prague Fits into An Emerging Global Resistance”
11:20 - 12:35
Les Levidow, akademický pracovník, redaktor
*“Neoliberální technologie a kolektivní odpor”
*“Neoliberal technologies and collective resistance”
12:40 - 13:55
Peter Custers; novinář
*“Role nerostných surovin v občanských válkách v Africe a debata o volném trhu.“
*“Raw Materials in African Civil Wars And the Debate on Free Trade“
13:55 - 14:15
Přestávka
14:15 - 15:30
Jan Keller; sociolog
*“Světová banka není malá ani milá. (Problémy rozvoje a modernizace.)”
*“The World Bank is neither small nor nice. (Problems of development and modernization.)”
15:35 - 16:50
Boris Kagarlitsky; politolog
*“Východní Evropa jako nová periferie”
*“Eastern Europe As a New Periphery”
16.50-17:10
Přestávka
14:10 - 18:25
Lóránt Karoly; ekonom
*“Dopady neoliberalismu podporovaného MMF a Světovou bankou na maďarskou transformaci”
*“The Impact of IMF and WB Supported Neoliberalism on the Hungarian Transition”
18:30 - 19:45
Eric Toussaint; politolog
*“Od Severu k Jihu, od Západu na Východ: politika strukturálních úprav versus naše alternativy”
*“From North to South, From West to East: the structural adjustment policy versus our alternatives”
Neděle 24. září;
9:00 - 15:00
KD Domovina
9:00 - 15:00
“Povaha ekonomické globalizace. Odkud a kam jdou její kritici?”
*dvě panelové diskuse (každá v délce cca 2,5 hodiny), na nichž promluví řečníci ze všech tematických bloků
9:00 - 11:30 - Naomi Klein-Mark Levin-Andrew Flood-Silvia Federici-
George Caffentzis-řečník z bloku “Sociální hnutí”
12:00 - 14:30 - Walden Bello-Boris Kagarlitsky-Alex Callinicos-Lóránt Karoly-aktivista
“50 Years Is Enough!”-člen organizace Friends Of the Earth
"Sociální hnutí"
Pátek 22. září;
8:00 - 17:00
Neděle 24. září;
8:00 - 17:00 Kino Aero
Dva dny v Kinu Aero budou patřit rozličným lidovým sociálním hnutím a odborovým svazům z celého světa: řada z nich přitom spolupracuje v Peoples´ Global Action (PGA; Lidová globální akce) - alianci, která bojuje proti kapitalistické globalizaci za společenské uspořádání postavené na přímé demokracii a zbavené útlaku a vykořisťování.
Hnutí, která již potvrdila svoji účast na kontrasummitu:
*Movimento dos Trahalbarodores Rurais Sem Terra (MST), Brazílie
Masová organizace bezzemků, nejvýznamnější světové hnutí za pozemkovou reformu pomocí přímé akce. Přerozdělilo půdu více než 500ti tisícům rolníků.
*Confederacion Unica Nacional de Afiliados al Seguro Social Campesino - Coordinadora Nacional Campesina
Nejvýznamnější rolnické hnutí v Ekvádoru, které se silně podílelo na nenásilném převzetí parlamentu v lednu 2000: tato akce byla protestem proti reformám, které inicioval MMF.
*Frente nacional de los Trabajadores (FNT), Nicaragua
Hlavní sdružení odborářských konfederací reprezentující dělníky ze všech ekonomických sektorů.
*Proceso de Comunidades Negras
Hnutí černých komunit v Kolumbii; hrálo klíčovou roli při založení Afro - amerického sdružení a je zapojeno v mezinárodním hnutí koordinovaného odporu.
*Movimento de la Juvented Kuna
Mládežnické hnutí Kunů z Panamy. Kunové jsou jedni z prvních domorodých lidí, kteří získali samosprávu na začátku dvacátého století.
*Organizacione s Negras de Centroamerica (ONECA)
Sdružení černošských komunit ze Střední Ameriky, sekretariát je u organizace Garífunas of Honduras.
*Guises Montaňa Experimental, Nicaragua
Organizace usilující o zachování biodiverzity, která hrála významnou roli v hnutí PGA v Jižní Americe.
*Narmada Bachao Andolan (NBA; Hnutí Zachraňte Narmado)
Hnutí Adivasis (domorodých Indů) a farmářů ze tří indických území postižených programem “Narmada Valley Development Programme”, který předpokládá stavbu více než 3000 přehrad v jednom údolí. Kvůli dlouho trvající kampani za občanskou neposlušnost vedenou NBA odstoupila Světová banka od financování projektu Sarva Sarovar, jedné z hlavních přehrad celého programu.
*National Alliance of Peoples Movements
Indická platforma hnutí zdola (grassroots movement), která se zaměřuje na různá témata (proti stavbě přehrad, práva adivasis, zájmů rybářů atd.).
*Krishok Federation
Národní rolnická federace soustřeďující se na problémy malých rolníků a bezzemků a na dopad imperialiastické globalizace a technologie ”Green revolution”.
*Movement for National Land and Agricultural reform (MONLAR), Sri lanka
Hnutí za národní pozemkovou a zemědělskou reformu.
*Policy and Informational Center for International Solidarity
Nejdůležitější spojení s kampaněmi mezinárodní solidarity v Jižní Koreji.
*Foundation for an Independent Aoteora
Národní organizace pro Maorské sebeurčení; organizovala několik velkolepých akcí proti pokračující kolonizaci Aoteory zahraničními investory.
*Aoteora Educators
Organizace zodpovědná za informace a vzdělání uvnitř hnutí Tino Rangatirotanga, hnutí za maorskou suverenitu tvořeného nezávislými skupinami s kmenovými kořeny.
Hnutí, jejichž účast ještě není potvrzena:
*Karnataka State farmers Assosciation (KRRS)
Nejrozsáhlejší hnutí indických rolníků, známých akcemi jako bylo například vypálení polí v Monsanto, zničení Cargillské továrny na semena apod.
*Garment Workers Unity Forum, Bangladesh
Hnutí organizující textilní dělníky (většinou ženy) z maquiladoras (továren, kde se látky vyrábí), kteří trpí pravděpodobně největším vykořisťováním práce na světě.
*Seis Federaciones del Trópico
V současnosti nejaktivnější hnutí odporu v Bolívii. Iniciovalo nedávnou bitvu o vodu, která zvrátila privatizační plány vlády.
*Strike commitee of Autonomous University of Mexico
Jeden z nedávných pozoruhodných příkladů odporu proti SB a MMF v Latinské Americe.
*Kensington Welfare Rights Union & Poor People´s Economic Human Right
Campaign
Organizovali několik pochodů proti bezdomovectví a chudobě v USA.
*Women in Black
Hnutí žen proti válce v Jugoslávii.
"Odbory a hnutí pracujících"
Sobota 23. září;
8:00 - 17:00
Kino Aerov
Dopisy na podporu protestů proti MMF, Světové bance a ekonomické globalizaci zaslalo INPEGu mnoho zahraničních odborových svazů a federací a řada z nich bude 26. září pořádat solidární akce ve svých zemích. Tento blok je věnovaný právě otázce dopadů ekonomické globalizace na odborářská práva a životní postavení pracujících. Delegáti jednotlivých organizací budou hovořit o svých zkušenostech, jak nejúčinněji prosazovat zájmy obyčejných lidí proti těm, kteří z ekonomické globalizace profitují nejvíce - nadnárodním korporacím.
Vystoupí například člen dokařských odborů (Long shore union, Sailor´ s Union) ze Seattlu Jeff Engels, Andrew Flood z irské anarchistické organizace Workers Solidarity Movement (Hnutí solidarity pracujících), předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek, Andrea Morales z hlavního sdružení odborových konfederací z Nikaraguy Frente nacional de los Trabajadores (FNT), předák lokální pobočky francouzských odborů Confederation General du Travail (CGT) Jean-Luc Dupriez či delegátka Garment Workers Unity Forum - bangladéšského hnutí organizujícího textilní dělníky (převážně ženy) z maquiladoras.
"Kampaně"
OKD Vltavská
Pátek 22. září; 13:00 - 18:00
Blok věnovaný konkrétním kampaním.
13:00 - 14:00
50 Years Is Enough! (Padesát let je dost!)
14:00 - 18:00
RCADE (A coalition for An Abolition of External debt) (Koalice za zrušení zahraničního dluhu)
Anti-maastricht group
"Ekologický dluh"
Sobota 23. září;
9:00 - 18:00
OKD Vltavská
Workshop, jehož cílem je analyzovat historii a důsledky ekologického dluhu, který mají průmyslové země k zemím Třetího světa, a seznámit se s případy tohoto dluhu v různých rozvojových zemích.
Pořádá ekvádorská organizace Friends of Earth (FOE).
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo 