Co znamená rozhodnutí klonovat kmenové buňky

Osobní zdravotnický opravářský soubor pro každé lidské tělo

Britská vláda tento týden povolila výzkum klonování kmenových buněk pro léčebné účely. Shrnujeme, co to znamená.

Stojíme na prahu lékařské revoluce, která slibuje vyléčit nevyléčitelné choroby pomocí individuálních zdravotnických opravářských souborů pro pacienty, vyrobených ve zkumavce z buněk vyklonovaných embryí, napsal deník Independent.

Omezené klonování lidských embryí, které britská vláda ve středu povolila, bude pravděpodobně nakonec tak důležité pro lékařství jednadvacátého století, jak důležité byly antibiotika a transplantace orgánů ve století dvacátém.

V ohnisku vědeckého rozruchu jsou klíčové buňky embrya, které v očích vědců dosáhly téměř mýtického statutu. "Kmenové buňky dokáží dvojí: jsou schopny se ve zkumavce neustále rozmnožovat a plodit 200 až 300 specializovaných tkání lidského těla," uvádějí vědci.

Cílem je získat kmenové buňky ve velmi rané fázi vývoje, když je embryo asi pět nebo šest dní staré, a pěstovat je pak pro transplantace u pacientů, kteří trpí některou z mnoha nemocí, způsobovaných nemocnými nebo defektními tkáněmi, od nemocí srdce až k chorobám mozku.

"Výzkum kmenových buněk otevírá novou lékařskou hranici," konstatoval Liam Donaldson, anglický vládní Chief Medical Officer, zmocněnec pro otázky zdravotnictví. Donaldson předsedal výboru odborníků, který zkoumal využívání kmenových buněk získaných z lidských embryí.

Podle zprávy tohoto výboru zřejmě neexistují vůbec žádná omezení co do nemocí, které má dokázat technologie kmenových buněk vyléčit. Výbor konstatoval: "Opravování buněk, o které tělo přišlo při Parkinsonově chorobě, náhrada buněk produkujících inzulín při cukrovce, ovlivnění výsledků léčby při poraněních páteře a při roztroušené skleróze, náhrada buněk ve svalech srdce při kongestivním srdečním selhání, kostních buněk při osteoporóze a jaterních buněk při hepatitidě či při cirrhóze, to všechno se zdá být realistickou budoucností, pokud bude moci tento výzkum splnit svůj potenciál."

Kmenové buňky získané z tkání nenarozeného plodu či z krve z pupeční šňůry při porodu mají pozoruhodný potenciál pro léčení jinak dosud neléčitelných nemocí.

Například děti, které se narodily bez imunitního systému, se uzdravily po transplantaci kmenových buněk, získaných z pupeční šňůry dárcovských nemluvňat. Tyto buňky však umějí produkovat jen specializované krvinky imunitního systému.

Všeobecně se předpokládá, že čím dříve v lidském vývoji je možno kmenové buňky získat, tím více jsou schopny specializovat se na výrobu co nejširšího rozsahu tkání. Z pokusů na zvířatech bylo už zjištěno, že kmenových buněk, získaných z raných embryí, je možno úspěšně využívat při opravách srdečních svalů. Tyto implantované buňky pak dokonce bijí ve stejném rytmu jako opravené srdce.

Jiné pokusy na zvířatech dokázaly, že kmenových buněk z embryí je možno využívat k opravě poškozených nervů. "To ukazuje, že bude zřejmě možno léčit lidi s poškozením mozku, míchy nebo periferních nervů," konstatuje zpráva lékařského výboru.

Překážkou je však problém, kdy organismus odmítá přijmout cizí tkáně. Donaldsonův výbor navrhuje překonat tento problém vytvářením klonovaných embryí "náhradou jádra buněk", kdy bude jádro z dospělé buňky transplantováno do neoplodněného vajíčka, jehož vlastní jádro bylo odstraněno.

Použitím stejné techniky, jíž byla vyklonována ovce Dolly, toto neoplodněné vajíčko s jádrem z dospělé buňky je možno přimět, aby se začalo dělit jako embryo. Do šesti dní vzniknou kmenové buňky.

Donaldsonův výbor přiznává, že užívání "léčebného klonování" vyvolává nové etické problémy: "I ti, kteří přijímají současné využívání embryí pro vědecký výzkum, budou možná vyjadřovat znepokojení nad využíváním embryí, vytvořených tímto novým způsobem."

Výbor připustil, že toto omezené klonování by se mohlo stát "šikmou plochou" vedoucí k plnému klonování lidí. Avšak profesor Donaldson uvedl, že "reproduktivní klonování" - implantace klonovaného embrya do dělohy - zůstane trestným činem.

Tím, že výbor povolil klonování pro léčebné účely a využívání kmenových buněk z embryí mladších než 14 dnů, zaujal "kompromisní stanovisko" mezi těmi, kdo jsou přesvědčeni, že by embryo mělo dostat plný status jako člověk, a mezi těmi, kteří tvrdí, že je to pouze pár buněk. "Centristická pozice, z níž vychází nynější výzkumná praxe,uznává zvláštní status embrya jako potenciální lidské bytosti, ale přijímá, že je ospravedlnitelné využívat raných embryí pro seriózní výzkum, který by mohl být ku prospěchu jiným," uvádí zpráva.

Donaldsonova zpráva dovoluje i výměnu buněčného jádra, aby nedošlo k přenosu genetických defektů v mitochondriální DNA lidských vajíček. Znamená to, že se odebere jádro neoplodněného vajíčka a přenese se do vajíčka zdravé ženy, jehož jádro bylo odstraněno. Po oplodnění spermatem se pak toto vajíčko vyvine v normální embryo, které netrpí defekty obsaženými v matčině mitochondriální DNA.

Výbor přijímá, že se tím dostává na úplně nové teritorium v tom smyslu, že jde vlastně o manipulaci lidského genomu a je to protizákonné v tom smyslu, že jde o změny v jaderné DNA. "Je sice pravda, že takovouto modifikaci lze technicky považovat za modifikaci lidského genomu, která pak bude přenášena na další generace, je to však modifikace velmi mírná."

Dosud není vůbec známo, zda bude k dispozici dostatek lidských vajíček, aby mohlo častěji docházet k takovéto výměně jader. Ovci Dolly se podařilo vyklonovat až na 227. pokus a podle nejoptimističtějších odhadů bude zapotřebí alespoň deseti lidských vajíček k vyvoření jediného funkčního klonu pro výzkum. Výbor doufá, že se jednoho dne lékařství dokáže vyhnout potřebě lidských vajíček tím, že vypracuje metodu, jak přeprogramovat dospělé buňky, aby se navrátily do embryonální formy.

"Tohle je onen skutečný cíl výzkumu kmenových buněk," konstatoval profesor Donaldson.