Špatný sloupek Jana Čulíka:
Čech čtoucí, tma tmoucí...
ad: http://www.britskelisty.cz/0007/20000714g.html#06
Jan Čulík nám nabízí výňatky
svých textů z Literárních novin, ze sloupce , který byl
šéfredaktorem Jakubem Patočkou nedávno
'utnut', prý ne kvůli jejich kvalitě, nýbrž jaksi 'za
trest', kvůli naštětění... Proč nám tyto články z druhé
ruky pan Čulík nabízí? Máme posoudit jaká je to ztráta pro
čtenáře Literárek? Jaká je úroveň těchto článků?
Jsou-li na zajímavá témata? Jsou-li dobře napsané? Jsou-li
vůči sdělovaným skutečnostem kritické a analytické, nebo
jenom cosi papouškující a překládající? Pomáhají-li
čtenáři dát si věci do souvislostí? A tak dále...
Budiž.
(Vůbec ne) namátkou jsem vybral tento článek:-
"Češi čtou skoro nejvíc na světě a Britové se
nejčastěji dívají na televizi. Zdrojem sebekritického
pohledu je pro britská média právě zveřejněná studie
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, o gramotnosti
a vlivu televize na populaci. Podle procenta obyvatel, kteří
přečtou alespoň jednu knihu za měsíc, je Česká republika v
Evropě na druhém místě, za Novým Zélandem, kdežto Velká
Británie se v tomto žebříčku umístila až na třináctém
místě. Jenže rozdíl v počtu obyvatel, kteří v těchto
zemích čtou, je malý: na Novém Zélandě a v ČR přečte
alespoň jednu knihu za měsíc 65 procent obyvatel, v Británii
60 procent obyvatel. V Británii se dívá na televizi alespoň
dvě hodiny denně nejvíc lidí v Evropě (60 procent), ČR je s
cca 50 procenty obyvatel sledujícími televizi aspoň dvě
hodiny denně na čtvrtém místě, za Británií, Novým
Zélandem a Německem. Británie však má velký počet lidí,
kteří si nevědí rady s četbou oficiálních dokumentů,
skončila v tomto ohledu na 15. místě (ČR je na 5. místě),
co se týče schopnosti lidí číst prózu, Británie je na 13.
místě, ČR na 15. místě. Vysoká míra sledování televize
ochromuje gramotnost obyvatelstva, argumentují autoři studie. V
severských zemích však televize gramotnost občanů příliš
nepoškozuje, protože všechny zahraniční filmy jsou tam
vysílány s podtitulky a nejsou dabovány do domácího jazyka.
"
Jakožto pomyslný Bohemicus legens
(?) - vyhledal jsem si i webovou stránku OECD - http://www.oecd.org/els/pdfs/Education/Literacy3.pdf, ve snaze lépe porozumět metodice a závěrům
studie - leč marně, je tam vydán jen úvod, studii ať si
zájemce objedná.
Vyzkoušel jsem si tedy svoji schopnost
porozumět samotnému textu pana Čulíka.
Poučil jsem se takto:-
a) Nový Zéland je překvapivě v
Evropě neboť je "Česká republika v Evropě na
druhém místě, za Novým Zélandem" (?!)
b) "Rozdíl v počtu
obyvatel, kteří v těchto zemích čtou, je malý", překvapivě vyplývá ze skutečnosti,
že rozdíl v číslech procent ze zcela odlišně
velikých populací je malý. Takže 65 z české populace je
srovnatelné ze 60 procenty z britské populace, co do počtu
obyvatel (?!).
c) Nejvíc televizních diváků v
Evropě si za účelem dívání na televizi překvapivě jezdí
do Británie, aby se tam na televizi dívali - viz věta "
V Británii se dívá na televizi alespoň dvě hodiny denně
nejvíc lidí v Evropě" (?!)
d) Zajímavé je, že přestože
"Češi" čtou knihy více než "Briti"
(kteří Češi, více než kteří Briti? - to by teprve byla ta
správná otázka, prosta statistického stírání v jeden
celek), "co se týče schopnosti lidí číst prózu,
Británie je na 13. místě, ČR na 15. místě " Hmmm. S tímhle mám problém, asi proto,
že jsem Čech. Ať tohle čtu jakkoli, s ohledem na ostatní
uvedené údaje Češi buď čtou knihy ale v knihách je místo
prózy něco jiného - poezie? svazek Jana Kavana? - anebo,
navzdory svému čtení knih více než Briti, nerozumějí tomu
co čtou tak jako ti Briti, kteří čtou, a to přesto,
že všobecní Briti víc než všeobecní Češi, čumí na
telku. Čumí více, nebo jen déle? Sledují? Rozumějí? Atd. atd...
Avšak nabízená analýza autorů je
přímo v rozporu s danými výsledky, když se usuzuje, že
úpadek čtení u Britů zavinila vysoká sledovanost televize
" Vysoká míra sledování televize ochromuje
gramotnost obyvatelstva, argumentují autoři studie. " Jakže, prosím?
------------------
Pane Čulíku, nebylo by na místě
takhle logicky špatnou studii rozcupat, než ji jen tak ve
zkratce konstatovat na stránkách Literárních novin ?
Z poznámku by třeba stálo, že jde o
odlišné jazyky. Odlišné jazyky mají odlišnou gramatickou a
pravopisnou náročnost. Nelogičnost a náročnost anglického
pravopisu, které podle psychologických studií dělá výrazné
potíže Angličanovi s IQ pod 80, aneb zhruba desetině
populace, je nejspíš tím nejjasnějším odůvodněním
vysokého procenta negramotnosti dospělých Britů. V případě
češtiny stačí na schopnost číst a psát IQ kolem 70, pokud
si vzpomínám, a chudších duchem je už pramálo. Brit, který
si s knížkou neporadí, bude asi poslouchat angličtinu
mluvenou, čili sledovat radio či čumět do televize. Takže
pomyslná a naprosto nevyplývající kausalita více TV
-> nižší gramotnost bude spíše opačná? Kdo je
negramotný, kouká na TV, a basta. Ti Angličané, kteří si s
anglickou knížkou poradí, právě proto, že jde o výše
postavenou laťku gramotnosti, se budou chovat jako populace
jako uvědomělejší čtenáři, neboť mezi nimi není ta
část populace, která ještě dokáže naučit se číst a
psát, ale už nedokáže napsanému tak docela rozumět. Mezi
tyto však nepatří čtenáři Literárních novin. Soudný
čtenář Literárek, mezi které žel nepatřím, si ve výše
uvedeném článku najde pramálo přínosného. Takže
zmíněný článek do tohoto média svou úrovní nepatří,
epicentrum stranou.
Tak nějak bych to viděl.
Poznámka JČ: Pan Pinkava má pravdu. Zjišťuji, že jsem v Britských listech omylem zveřejnil jakousi předběžnou verzi tohoto sloupku, která obsahuje četné chyby, které ve verzi zaslané do Literárních novin už nebyly. Zejména jde o to opakované "v Evropě" - zmiňovaná studie je celosvětová. Jakmile najdu správnou, opravenou verzi, inkriminované vydání BL opravím. Formulace "Jenže rozdíl v počtu obyvatel je malý" měla znít "rozdíl v procentech obyvatel je malý" (tato chyba zůstala i v textu v Literárkách). Údaj o tom, že podle autorů studie vysílání nedabovaných filmů podporuje vyšší míru četby knih, mají autoři studie z analýzy zvyků populace ohledně čtení ze zemí, kde se nevysílají dabované filmy, například ze Skandinávie, o tom byla ve sloupku zmínka. Je možná pravda, že zpráva byla natolik zestručněna, že je nesrozumitelná, sloupek je ovšem rozsahem pevně omezen. Tři "zánovní" sloupky jsem zveřejnil v BL jen proto, že naposled, když jsem to učinil (někdy v lednu 2000), vyvolaly sloupky v BL velmi dlouhou debatu.
