Novinářská cena pro Central Europe Review

Výroční konference NetMedia, která vznikla v roce 1995, je čelná evropská internetová konference pro novináře a pracovníky sdělovacích prostředků. Zabývá se tiskem i elektronickými médii. Podrobnosti o NetMedia 2000 naleznete na adrese http://www.net-media.co.uk.

Videozáznam udílení cen je možno shlédnout na adrese http://www.virtuetv.co.uk/news/netmedia2000/index.html.

V České republice jsou svátky

Kampaň určité části příslušníků české novinářské obce

Vrátíme se k tématu v pondělí a reakce kolegů a stoupenců Jaromíra Štětiny zveřejníme. Rádi bychom zatím jen poznamenali, že profesionální novinářská práce se nevyznačuje aktivismem, ani stádním jednáním - odesíláním protestních rezolucí. Novinářství je založeno na tom, že novinář musí být nezávislý a kritický vůči všem faktům, osobám i politickým seskupením. A nejasné skutečnosti je třeba vyjasnit, jinak pochybnosti zůstanou, ty se křikem nepřehluší.

Jaromír Štětina píše Britským listům

Dobry den, pane Culiku,

vratil jsem se po nekolikamesicni novinarske ceste do Afriky na par dni domu, a zde jsem zjistil, ze vase Britske listy uverejnily a stale opakovane uverejnuji nepravdive informace o mne, me kolegyni pani Petre Prochazkove a o nasi novinarske firme agenture Epicentrum. Zjistil jsem dale, ze tyto nepravdive informace rozsirujete verejne i vy sam osobne a to tez v Britskych listech i v jinych sdelovacich prostredcich. Vase tvrzeni o tom, ze ja, ci pani Petra Prochazkova, ci nase agentura Epicentrum je zavisla a spolupracujici s jakymysi ruskymi medialnimi ci politickymi strukturami jsou nesmyslna a nepravdiva.

Napriklad jste 22.6.2000 rekl v Radiozurnalu: "Organizace Epicentrum, z niz vysilaji lide jako Jaromir Stetina a Petra Prochazkova neni nezavisla, ale je soucasti imperia Berezovskeho." Totez jste uvedl v Britskych listech o den pozdeji jen s tim rozdilem, ze nyni "imperium" s nimz bychom meli udajne spolupracovat je "imperium Grigorije Javlinskeho".

Vsechna vase tvrzeni na toto tema jsou nepravdiva, naprosto vykonstruovana, dotykaji se nasi cti i cti nasich spolupracovniku a kolegu a poskozuji nasi agenturu. Proto jsem se rozhodl, po porade se svym pravnikem, podat na vas zalobu a dobyvat se satisfakce a odskodneni soudni cestou.

V teto souvislosti Vas upozornuji, ze v tomto sporu bude lezet dukazni bremeno na vas. Soucasne vas zadam, pane Culiku, o zaslani vasi adresy v Ceske republice (ci adresy posledniho trvaleho bydliste) a o zaslani vasi adresy ve Velke Britanii. Adresy jsou nutne k tomu, aby vam mohl soud zalobu dorucit. Zadam vas o zaslani techto adres do 10.cervna 2000.

Jaromir Stetina

sefredaktor agentury Epicentrum

Odpověď Jana Čulíka: Britské listy vznášejí otázky

Argumentace a otázky Britských listů jsou tyto. Byly takto zveřejněny v Britských listech a čekáme od Jaromíra Štětiny na odpověď:

1. Jaromír Štětina a Petra Procházková zveřejňují v českém tisku články, které podporují Grigorije Javlinského a jeho politické seskupení Jabloko. Jejich firma se jmenuje Epicentrum a operuje především v Rusku.

2. Grigorij Javlinskij je předsedou informační a výzkumné instituce jménem Epicentrum, která také působí v Rusku. Jak je zjevné z jejích internetových stránek, Epicentrum publikuje materiály ruského politického seskupení Jabloko, především texty Grigorije Javlinského.

Proto je legitimní vznést tyto otázky:

A. Proč publikují Jaromír Štětina a Petra Procházková články, které jsou nekriticky vstřícné vůči Grigoriji Javlinskému?

B. Proč se jmenuje jejich firma, fungující především v Rusku, Epicentrum, stejně jako Epicentrum Grigorije Javlinského?

C. Z jakých zdrojů je Epicentrum Jaromíra Štětiny a Petry Procházové financováno? Je k dispozici výroční auditovaná finanční zpráva této firmy? Tato otázka je legitimní, zejména píši-li z  Velké Británie: tam mají podle zákona povinnost předkládat státní správě všechny podnikatelské subjekty auditované výroční finanční zprávy, které jsou posléze veřejně k dispozici. I v zemích, jako je ČR, kde to zákon nevyžaduje, závisí přirozeně důvěryhodnost každého nezávislého novináře na tom, zda jsou či nejsou auditované výkazy o financování jeho firmy přístupné.

Litujeme, že namísto odpovědi na tyto legitimní otázky se rozhodl Jaromír Štětina podat žalobu.

Jaromír Štětina nepovažuje Britské listy "za seriózní sdělovací prostředek"

Znechucení Jana Urbana

Jan Urban

Vazeny pane Culiku,

Prestoze ocenuji cast Vasi prace, musim vyjadrit svoje znechuceni nad necestnou insinuaci prace agentury Epicentrum a jejich zakladatelu Petry Prochazkove a Jaromira Stetiny.

Povazuji Vase vyroky za lidsky hluboce nemravne totalni profesionalni selhani. Navrhuji Vam, abyste okamzite bud zverejnil dukazy, ktere potvrdi nad jakoukoliv pochybnost Vase zavazna obvineni, nebo se co nejrychleji a co nejverejnejsim zpusobem omluvil.

Pokud tak neucinite do 10. cervence, budu povazovat za nutne verejne zpochybnit Vasi novinarskou hodnovernost.

Jan Urban

Odpověď Jana Čulíka: Ještě jednou: žádná tvrzení nečiním, vznáším legitimní otázky. Proč to rozčilení?

Vážený pane Urbane,

děkuji Vám za Váš dopis.Zveřejňuji ho v Britských listech. Je ve veřejném zájmu, aby Jaromír Štětina vysvětlil nejasnosti, které existují ohledně existence agentury Epicentrum. Jako novinář jistě víte o tom, že žádná otázka není nepoložitelná. Divím se, že jako novinář nepožadujete vyjasnění těchto základních otázek.

1. Proč publikují Jaromír Štětina a Petra Procházková nekriticky oslavné články o Grigoriji Javlinském?

2. Proč se jmenuje agentura Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, operující především v Rusku, stejně jako agentura Epicentrum Grigorije Javlinského?

3. Jak je financována agentura Epicentrum Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové? Má jejich firma Epicentrum, podobně jako je to zákonnou povinností u všech soukromých firem např. ve Velké Británii či v jiných zemích, auditovanou výroční finanční zprávu a je tato zpráva k dispozici?

Žádná tvrzení nečiním, ale dožaduji se odpovědi na tyto otázky. Britské listy požádaly Jaromíra Štetinu o rozhovor, aby tyto otázky vyjasnil. Rozhovor odmítl.

Máte přirozeně právo pokusit se "zpochybnit mou novinářskou hodnověrnost", jakkoliv si přejete, avšak jako profesionální novinář byste snad spíše měl usilovat o získání odpovědí na tyto otázky. Zaráží mě, že tyto otázky vyvolávají u některých lidí takový hněv, který zastírá to, že by měly být zodpovězeny. Je přece v samém novinářském zájmu Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo veřejně známo, jakým způsobem jsou financováni. Proč budí tato nevinná otázka takové rozhořčení? Jak dobre víte, demokratický novinář normálně neodmítá rozhovory s argumentací, že list, který o rozhovor požádal, je "neseriózní". Taková argumentace, bohužel, vyvolává další podezření.

S úctou,

Jan Čulík

Znechucení Tomáše Peciny

Tomáš Pecina

Urbanovo poněkud stylizované "znechucení" skvěle ilustruje, co jsem Vám napsal minulý týden: při vší úctě, Jan Urban není novinář, ale propagandista a aktivista jednoho konkrétního směru české politiky, a to demonstruje i tím, že místo hledání pravdy se poněkud nekriticky zastává jiného příslušníka svého stáda.

Bude-li se rozhořčovat a znechucovat sebespektakulárněji, nenahradí tím tím, bohužel, ani vysvětlení, proč Epicentrum píše o Javlinském tak neobjektivní články, ani proč obecně prospěšná společnost Člověk v tísni (kde je pan Urban, nepletu-li se, členem správní rady) přinášela o situaci v Jugoslávii tak jednostranné a zkreslené zprávy.

Před časem jsem napsal článek o imitativní demokracii: připad Epicentrum-Člověk v tísni je jejím ukázkovým příkladem. Václav Havel a lidé kolem něj, včetně pana Urbana, vstoupili v roce 1989 do politiky s obrovským morálním kreditem, ale - jak už to v politice a v životě bývá - postupně se stále víc začali podobat aparátčíkům a kulturtrégrům, které na počátku nahradili.

Uvědomil jsem si to v době, kdy jsem zjistil, jak uzavřená jsou mnohá česká média (LN, Respekt...) nekonformním názorům: česká společnost si tak navykla na určitá schémata jednání, že si v 90. letech vytvořila ještě jednou - v menším měřítku - zrcadlovou kopii normalizace: na místo chartistů nastoupili agenti StB, místo lidí vyloučených po osmašedesátém ze strany zaujali členové KSČM, Václav Havel se stal v médiích stejně nekritizovatelným, jako býval za normalizace Gustáv Husák.

Nemou si pomoci, ale tento způsob "demokracie jen pro někoho" shledávám velice nedůvěryhodným.

T.P.

Česká televize se rozhodla zrušit diskusní pořad V pravé poledne

Motto:

Dušan Chmelíček: Viditelné výsledky už jsou: např. pořad V pravé poledne.

Tomáš Pecina: Vy považujete změnu pořadu V pravé poledne za výsledek reformy zpravodajství?

Dušan Chmelíček: To ne, ale je to změna, která nastala v redakci zpravodajství - to určitě!

Tomáš Pecina: To už je systémová změna?

Dušan Chmelíček: Netvrdím, že ten pořad zůstane, jak je, ale doznal určité změny.

Tomáš Pecina: A je to změna tím směrem, jak by se podle Vás měla reforma zpravodajství ubírat?

Dušan Chmelíček: Pořad V pravé poledne je určitě jiný, než byl předtím, a určitě není špatný. (...) Pořad V pravé poledne má rozhodně vyšší sledovanost, než měl jeho předchůdce.

Z rozhovoru Dušana Chmelíčka s Britskými listy, který se uskutečnil ve středu 28. června 2000.

Vazeny pane Culiku,

myslim, ze ceske BBC uz neni pomoci. Ted zmenili vysilaci schemata a zavedli nove nudne programy (v casech, ktere zabraly britske vysilani, cimz jiste nastvali par lidi - napr. me). Z toho, ze je zavadeji, soudim, ze pri tech starych maji nizkou sledovanost. I kdyz Omnibus nebo Tyden v Britanii (to jsou stare programy) sice nepredstavuji investigativni zurnalistiku, ale vetsinou spatne nejsou.

Z nudnych poradu je nejnudnejsi Svet 2000. Musim se priznat, ze jsem ho omylem vyladila v sobotu i v nedeli a pokazde jsem ho po peti minutach zavrela. Tema poradu: soucasny vyvoj v Rusku. Sama o sobe by tato problematika zajimava byla, jenze autor relace Petr Brod si do studia pozval dva ceske statni uredniky a jednoho ceskeho novinare. Urednici: minuly velvyslanec v Moskve L. Dobrovsky a soucasny urednik MZ CR K. Stingl (asi, jmeno jsem poradne nezaznamenala); novinar: Adam Cerny z Ceskeho Slova.

Je dost zvlastni poslouchat v programu BBC nazory ceskych uredniku a ceskeho novinare. Ty si muzu uzit v ceskych mediich po libosti v mire vetsi nez primerene. Cekala bych, ze kdyz muzou vyuzivat servis BBC, pozvou jednoho ceskeho politologa, nekoho z  ruske sekce BBC a nejakeho zapadniho odbornika na tuto oblast, pripadne to budou kombinovat s primymi vstupy od dopisovatelu. Pak by mohla byt diskuse zajimava. Treba se jeste k zajimavosti rozvinula, ale jak uz jsem napsala, nemela jsem silu sledovat pripadny vyvoj poradu od zmrtvujici nudy k zajimavosti.

Od doby, co presli do Prahy, se riti dolu. A cim vice zmen delaji, tim je to horsi. Se steskem vzpominam na porady K. Kyncla, M. Kocourka, K. Janovickeho a Z. Tominove. Z tech starych uz je tam asi jen J. Neuman.

Ja vubec netusim, jak ti lide mysli. Kazdou hodinu ted davaji petiminutove zpravy v cestine. Kdo to bude poslouchat? Kdo neumi anglicky, ten si tezko bude vyladovat radio kvuli peti minutam ceskeho textu, a kdo anglicky umi, ten se nastve, ze mu rusi britske vysilani.

Nepochopitelna vec je i maly duraz na spravnou dikci. J. Cap a O. Stindl mluvi strasne. Poslechnete si je, dokud jste v Praze.

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

V březnu tohoto roku byl uveřejněn na stránkách BL Váš rozhovor :"Existuje mimopražská politika?" který se dotýkal Zlína. Vytvořili jsme eZlin k propagaci města na internetu viz http://www.britskelisty.cz/0003/20000307f.html. Na stránce www.ezlin.cz je nyni nove umísten Odkaz Tomáše Bati. Jde o digitalizovanou versi gramofonové desky,která byla natočena krátce po tragické smrti T.Bati. Na stránce je take několik unikátních fotografii T.Bati, např setkání s prezidentem Masarykem na Zlínské radnici 1928 nebo fotografie před Baťovou vilou se starostou Chigaca Čermákem,který krátce na to zahynul na schůdkách vozu prezidenta Rosevelta,když chránil prezidentovo tělo před kulkami atentátníka.

Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

"Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

Výběr textů z posledních dní: