Článek pana Čehovského o léčitelství obhajuje šarlatánství
Vážený pane Čulíku,
O článku
p. Čehovského na téma léčitelství, který jste zveřejnil v BL. 23.6.2000,
plně platí slova p. Mikeše: "... něco tak špatně
napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit ...".
Myslím si, že zveřejňováním takovýchto příspěvků (stejně tak
jako článků otevřeně rasistických) Britské listy opravdu klesají
pod úroveň zmanipulovaného bulvárního plátku.
Nejenže autor chce zařadit svá tvrzení do filosofických souvislostí,
avšak zjevně postrádá elementární znalost filosofie (neboť myšlenku,
že apriori je materialismus vědecký a idealismus nevědecký, s ním
sdílejí opravdu jen nejzarytější marxisté-leninovci), ale především:
zveřejněný příspěvek obhajuje šarlatány, kteří
zneužívají situace nemocných lidí k vlastnímu nepřiměřenému obohacování,
nikoli používání alternativních léčebných metod.
Tím, že živnostenský zákon po novele deklaruje, že přírodní léčitelství
není živností, naopak omezuje možnost sankcionování léčitelství.
Dokud bylo léčitelství zařazeno mezi živnosti, mohl tomu, kdo léčitelství
provozoval bez živnostenského oprávnění, příslušný živnostenský
úřad uložit pokutu podle § 61 a § 62 odst. 1 živnostenského zákona
č. 455/1991 Sb., a to až do výše 500 000,- Kč. Ohledně léčitelství
nyní plně platí zásada zakotvená v čl. 2 odst. 3 Listiny práv a
svobod: "Každý může činit, co není zákonem zakázáno",
tedy léčitelství je povoleno za předpokladu, že nejde o hazardování
se zdravím pacienta a léčitel vědomě neuvádí pacienta v omyl ohledně
svých léčitelských schopností a léčebných metod nebo ohledně pacientova
stavu, aby se na jeho úkor obohatil.
Zařazení léčitelství mezi volné živnosti je nesmyslné proto, že
volnými živnostmi jsou takové živnosti, k jejichž provozování postačuje
pouze obecná způsobilost k podnikání (tj. plnoletost, svéprávnost,
bezúhonnost a řádné plnění daňových povinností - viz § 6 zák. č.
455/1991 Sb.) a myslím si, že ani p. Čechovský nebude tvrdit, že
úspěšně léčit lidi může prakticky každý. Léčitelské schopnosti jsou
exaktními metodami ověřitelné obtížně, spíše je třeba mít za to,
že jsou objektivně neověřitelné. To, že někdo má na léčitelství
živnostenský list, může naopak v neinformovaném člověku vyvolat
zcela falešný dojem, že takový léčitel byl nějakým způsobem přezkoušen
a že jsou tedy jeho léčitelské schopnosti úředně ověřeny. Bylo
zjevnou nerovnováhou, jestliže ten, kdo Vám jakožto živnostník-kominík
přijde vyčistit komín, musel, aby dostal živnostenský list, složit
učňovskou zkoušku a mít nejméně tříletou praxi v oboru a naopak
živnostník-léčitel Vám mohl přijít čistit játra podáváním bylinných
čajů a přitom k provozování takové živnosti nemusel mít žádnou zkoušku
ani praxi.
Panem Čechovským napadaná právní úprava tedy léčitelství nezakazuje,
pouze zhoršuje ekonomické postavení těch léčitelů, kteří měli k
léčitelství živnostenské oprávnění a nemají příslušné vzdělání k
tomu, aby mohli provozovat alternativní léčebné metody jako lékaři
nebo kliničtí psychologové podle zákona č. 20/1966 Sb. v platném
znění. Napříště budou muset své příjmy za léčbu zdaňovat podle §
10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. v platném
znění, nikoli podle § 7 písm. b) téhož zákona. To v praxi znamená,
že nebudou moci uplatňovat proti příjmům za léčitelskou činnost
některé náklady, které dosud v daňovém přiznání mohli uplatnit (např.
náklady na zřízení a vybavení ordinace a fixní náklady na její provoz,
náklady na své vzdělávání, propagaci apod.), ale proti příjmu od
pacienta za jeho léčbu budou moci uplatnit jen ty náklady, které
prokazatelně a adresně vynaložili pro něho.
K článku
p. Kotrby:
Myslím si, že v případu MUDr. J. Kofránka má NKÚ pravdu, že jde
o porušování pravidel při nakládání s rozpočtovými prostředky. Předmětná
cesta na vědeckou konferenci měla být hrazena z prostředků University
Karlovy, jejímž je vědecko-pedagogickým pracovníkem, nikoli z prostředků
ÚSISu, jehož je pouze externím spolupracovníkem. Karel Berka tedy
zjevně nelegálně přesunul rozpočtové prostředky. Že se prostředky
na cestu MUDr. J. Kofránka nenašly v rozpočtu UK, ale našly se v
rozpočtu ÚSISu, svědčí o špatně sestaveném státním rozpočtu, který
poskytuje relativně mnoho prostředků pro ústřední orgány státní
správy, ale velmi málo pro rozvoj vědy. To, že oba jmenovaní jsou
členy ČSSD, navíc vyvolává podezření, že stranická legitimace u
nás opět může přinášet vědci výhody, jako tomu bylo před listopadem
1989.
Srdečně Vás zdraví
Jaroslav Štemberk
