Britské listy

Anna Stárková v závěru svého vystoupení v Událostech řekla: "Předseda senátu Michal Hodoušek vyjádřil v posledních větách své řeči pocity všech, kteří proces s Liborem Novákem sledovali v soudní síni. Řekl doslova: 'Čím lépe pro Libora Nováka, tím hůř pro ODS. Stín podezření zůstává, protože někdo vysoce postavený z této strany to prostě vymyslel a udělal.'..."

Paní Stárková nemá stroj na čtení myšlenek pocitů a musí se držet fakt: soudce Hodoušek řekl to a to - bylo by to dokonce ještě účinnější, protože použitá formulace budí oprávněné pochybnosti o nestrannosti reportéra. Pokud přináším zprávu, nesmím ji zároveň komentovat (a když už ji komentuji, asi bych se měl pozastavit i nad tím, zda je vhodné, aby soudce v trestní věci pronášel místo zdůvodnění rozsudku politická prohlášení). p> Pavel Bouda v jinak slušně zpracovaném příspěvku o jednání premiéra Zemana v Bruselu uvedl: "Nejnověji zazněl z Prahy falešný tón ohledně referenda." Následoval střih na Václava Klause v pořadu V pravé poledne a jeho inkriminovaný výrok: "Referendum o vstupu do Evropské unie jako o momentu největšího dobrovolného omezení vlastní suverenity v našich dějinách vůbec, tak toto referendum být musí a my budem první, kteří se o něj budeme rvát, aby bylo, a to, myslím si, by mělo být co nejdříve."

Problém je ale v tom, že pracovníci nezávislé televize by neměli žádného zahraničního představitele, ani Günthera Verheugena, považovat a priori za arbitra vhodnosti nebo nevhodnosti výroků místních politiků. Diváka zajímá, co Verheugen řekl, ne co si o tom myslí reportér; poznámka o falešném tónu, nehledě na to, že je to ohavné, otřepané klišé, přísluší komentátorovi a ne zahraničnímu zpravodaji televize.

Do Jedenadvacítky si Jaroslav Dědič k tématu Hodouškova rozsudku pozval Petra Dudka z BBC a nejmenovaného zástupce ODS, místo kterého byla ovšem ve studiu prázdná židle. Dědič správně vysvětlil, že představitelé ODS odmítli účast s tím, že stanovisko zaujmou na zítřejší tiskové konferenci, ale v následné diskusi nejenže nepřítomnou stranu nehájil, ale jeho projev vzbuzoval dojem, že má nařízeno ODS co nejvíc "zdrbnout".

Jsou-li tyto pohyby projevem větší nezávislosti České televize na politicích, je to jen dobře. Ovšem např. příspěvek o poklesu nezaměstnanosti a rostoucím výkonu české ekonomiky, kde se vyskytly takové perly jako tvrzení rozzářeného bankovního analytika Féra "Tak vysoký pokles nezaměstnanosti jsme v květnu neměli historicky v nejlepších letech 95" (=srovnávání nesrovnatelného), budí značné pochybnosti, nejde-li o pouhé přeprogramování ve prospěch nové garnitury. Hlasy, že ředitel zpravodajství není v existujícím mocenském uspořádání v České republice zcela neutrální, znějí, bohužel, v televizních i jiných kuloárech s rostoucí silou.