Co se týče vydání Mein Kampf
Ještě jako školákovi dostaly se mi v padesátých letech do rukou
české noviny z dob německé okupace. S překvapením jsem četl o naší radosti
z budování Nové Evropy, o skvělých perspektivách našeho národa ve svazku s
Říší, o práci našich českých dělníků a českých sbírkách ve prospěch
statečných německých vojáků bojujících se židobolševiky.
Největším
překvapením pro mne byla optimistická propagandistická rétorika úvodníků,
která byla dokonalou analogií úvodníků tehdy současných novin - tiskových
orgánů stran Národní fronty. Protože jsem věděl, že okupační noviny lhaly,
snadno jsem usoudil, že lžou i současné noviny komunistické. Získal jsem tak
zcela konkrétní představu, jak rozpoznat, že v novinách někdo lže, a tím i
imunitu proti lživé propagandě různé formy a obsahu.
V dobách politických procesů moji rodiče okupační noviny spálili,
protože v obžalovacích projevech se často vyskytovaly argumenty o tom, že
při domovní prohlídce byla u obžalovaného nalezena například kniha Mein
Kampf, kterou si obžalovaný schovával prý nepochybně proto, aby si mohl
připomínat zlaté časy Hitlerovy. Já jsem si však v duchu říkal, že české
písemnosti z dob okupace musí být nedostupné, aby nikdo nerozpoznal, že
komunisti používají podobný sloh a slovník jako nacisti.
