K vydání knihy Mein Kampf
V Kanadě vzbudil nedávno pozornost soudní výrok, podle nějž je neplatná
ta část zákona o
dětské pornografii, podle níž prokurátor stíhal jakéhosi člověka za to,
že měl ve své knihovně
cosi podobného dětské pornografii. Vysvětlení soudce bylo zhruba
následující (citováno volně a
zpaměti): "Společnost má právo vydat zákony, které výrobu dětské
pornografie a její šíření
zakazují, to znamená chránit děti před zneužitím, a ty, kteří je
přestupují, trestat. Nemůže
ale vstupovat do občanova soukromého světa - myslí, knihoven, kreslících
bloků, protože
takový zásah by znamenal narušení jejich osobní svobody, která je v
tomto případě
nedělitelná. Vyhradí-li si totiž společnost právo určovat, co je pro
občanovu mysl vhodné a
co ne, existuje nebezpečí, že bude takové právo používat kdykoli se jí
to bude hodit."
Zmíněný soudce projevil značnou moudrost tím, že se postavil proti
politické korektnosti i
velkou odvahu. Možná díky jemu nebudou jednou chodit po kanadských
bytech různí
Koniášové a pátrat po to, jestli náhodou nemáte v knihovně "Lolitu" od
Vladimíra Nabokova, v
rodiném albu "čelně nahaté" potomky nebo třeba "Mein Kampf". Idioti,
posedlí touhou odstranit
Salingerův román "Kdo chytá v žitě" ze školních knihoven, se již našli.
Hitlerův "Mein Kampf" byl nějakou dobu zjevně považován za jed, který by
mohl otrávit
myšlení veřejnosti, a tak nebyl ani vydáván ani valně k dispozici. S
odstupem času došlo k
oživení zájmu o historii třetí říše, světovou válku a samozřejmě i o
Hitlera samotného.
Navštívíte-li některou z velkoprodejen sítě Chapters, najdete takových
deset, patnáct knížek o
Hitlerovi a Třetí říši. A neohmataný "Mein Kampf " mezi nimi.
Nebezpečnost knihy "Mein Kampf" nespočívá v jejím připomínání, ale v
jejím zapomenutí.
Zejména v zemi, kde policie hájí holé hajlující lebky před násilím ze
strany anarchistů a
soudcové se vyhýbají slovu rasismus jak jen mohou.
Napadat českého nakladatele, že vydal "Mein Kampf" kvůli zisku, je
jistě možné, ale zároveň
nebezpečné, protože tím dáváme zelenou censuře - která bude rozhodovat o
tom, která kniha přinese zisk čistý a která
špinavý - a soudům.
"Mein Kampf" je, ať si to někdo připouští nebo ne, historický dokument,
stejně jako je Hitler
jednou z nejvýznamnějších postav 20. století. Na věci nic nemění, že
postavou zrůdnou.
Zrůdné myšlenky nepřestanou existovat tím, že je zameteme pod koberec
nebo že nějakou knihu
hodíme do stoupy.
Domnívám se, že kniha "Mein Kampf" není nebezpečná kvůli myšlenkám,
které obsahuje, ale
kvůli tomu, že nutně vyvolává nepříjemné otázky, jak je možné, že se
ujaly.
Jiří Jírovec
PS Soudce, který zpochybnil zmíněnou část kanadského zákona o dětské
pornografii, byl
některými (pravicovými) politiky a novináři líčen jako zrůda, který
prosazuje legalizaci dětské
pornografie. K dokreslení hysterie, která vládne v této části
kanadského politického spektra lze
uvést další případ, který se momentálně řeší u soudu. Ministr financí z
Alberty, aspirující na
vedení nově vznikající konservativní strany a tudíž potenciálně na
křeslo kanadského
ministerského předsedy, napadl právníka, hájícího člověka obžalovaného
z pedofilie, za to, že
(údajného) zvrhlíka obhajuje.
