Divná stávka
Na dnešek ohlášenou stávku Asociace samostatných odborů označil
předseda Českomoravské konfederace odborových svazů za nezodpovědnou
šaškárnu.
Je jistě zvláštní, že se má na patnáct minut zastavit
vlaková doprava, když se od této rebelie distancují Federace strojvůdců,
Federace provozních pracovníků, Federace vlakových čet, Federace vozmistrů
a Unie železničních zaměstnanců.
Odborové sdružení železničářů se
zřejmě o názor výše zmíněných zaměstnanců dráhy nezajímá.
Podstatné
prý je, že strojvůdci nemohou stávce zabránit, protože nedostanou povolení
k jízdě.
Stejně jako organizace protestu je zvláštní jeho zcela
obecné odůvodnění.
Nevyplácení mezd zaměstnancům či rostoucí
nezaměstnanost jsou jevy notoricky známé a kritizované, které je třeba
řešit, nikoli na ně upozorňovat.
Ke strachu z připravované důchodové
a sociální reformy pak lze říct, že namístě je asi spíše strach z jejího
odkladu.
Předseda Asociace samostatných odborů a zemědělských odborů
Bohumír Dufek a šéf Odborového svazu železničářů Jaromír Dušek naznačili,
že vlastně míní stávkovat proti Českomoravské komoře odborových svazů,
která si podle nich ve vyjednávání v rámci tripartity nepočíná dostatečně
rasantně.
Jestliže stávkující nemají konkrétní cíl, je jasné, že ho
ani nemohou dosáhnout.
Zastavení vlaků a zablokování určité pražské
komunikace nevytvoří žádné pracovní místo a do vytunelovaných pokladen
krachujících firem nepřinese ani korunu.
Kdyby Asociace samostatných
odborů uvedla, že cílem protestu je například důrazně upozornit na dnešní
Mezinárodní den žen, zviditelnili by se odboráři Dufek a Dušek určitě
originálněji. Stávky jsou krajním řešením. Žádným řešením ale nejsou stávky
nesmyslné. Ta dnešní se takto jeví.
Vysílá se ve středu 8. března 2000 ráno.