Vystoupení k bytovému zákonu
16. února 1994
Poslanec Jiří Šoler: Vážené předsednictvo, vážený pane
ministře, vážené poslankyně a vážení poslanci, tento stát si dal do
svého vínku přetvořit komunistickou totalitu na liberální demokratický
systém. Podobný cíl si dalo již více států. Dovolil bych si tady
odcitovat z jedné z nejstarších listin, která definovala základy takového
státu, z Deklarace nezávislosti Spojených států amerických, ze 4. července
1776:
"Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni
sobě rovni a jsou nadáni svým stvořitelem jistými nezcizitelnými právy,
mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí.
K zajištění těchto práv se ustavují mezi lidmi vlády, odvozující svou
oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou, a že kdykoli počne být
některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo
zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách
a měla pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uznají za vhodné pro zajištění
své bezpečnosti a svého osobního štěstí."
I já jsem byl občany několikrát intervenován ve věci bytové. Proto
jsem se rozhodl i já prověřit, jakým způsobem současní vládci této
země konfrontují záležitosti svého osobního prospěchu v kontrastu se zájmy
lidu této země. Udělal jsem si malou vycházku ze sněmovny. Došel jsem do
Nerudovy ulice. Prošel jsem se směrem nahoru poetickou malostranskou čtvrtí
k domu U dvou slunců. Hned naproti je dům Nerudova 30, kde bydlí akademický
malíř Kramole, který mě pozval do svého ateliéru, kde mi vysvětlil jisté
věci související s tímto domem. Je to již půl roku, záležitost asi není
aktuální, nechci ji tady prezentovat, pouze chci na ní ilustrovat způsob,
jak vládci této země zacházejí se zájmy lidu této země.
Konkrétně. Bylo velice potěšující zjistit, že pan Kramole má v ruce
pozvání soudu, kde se jedná o soudní spor mezi panem Jiřím Kramolem,
akademickým malířem, a panem dr. Janem Kalvodou, místopředsedou vlády ČR.
Jednalo se o spor o sklep v domě Nerudova 30. Seznámil jsem se se záležitostmi
a zjistil jsem, že dům Nerudova 30, od důchodkyně, která ho získala v
restitucích, zakoupila společnost, jejíž tenkrát jedním z členů byl
pan místopředseda vlády, asi za milion korun a po několika měsících
prodala tento dům v ceně zhruba milion marek.
Jedná se o klasický případ spekulace s byty. Obávám se, že je to právě
ten způsob, na který mohou občané zřejmě doplatit. Uvědomte si, že
společnost, která byt potom koupila za milion marek, samozřejmě bude chtít
od svých nájemníků tuto částku vybrat zpět za nějakou přiměřenou
dobu, protože bude chtít, aby se jí tato investice vrátila. Důsledkem je,
že v podstatě nájemníci budou nejen platit za bydlení, ale budou také
splácet zisk této společnosti, ve které shodou okolností byl pan místopředseda
vlády.
Nechci tady napadat teď pana místopředsedu vlády, chci pouze tento
jeden případ použít jako ilustrační. Mezi námi je spousta jiných
spekulantů, kteří spekulují s byty. Mám obavu, že potom prostí lidé této
země budou léta splácet bezpracné zisky různých spekulantů, kterým by
příslušný bytový zákon mohl dát prostor k jejich činnosti.
Po listopadu 1989 bylo hlásáno veliké heslo o tom, jak u nás má zvítězit
pravda a láska. Mám obavu, že současnost ukazuje, že u nás zvítězil spíše
mamon a spekulace. Chtěl bych proto varovat před spekulanty s byty, zvláště
pokud jsou přímo spojeny s vládou této země.
Na závěr bych si dovolil přečíst ještě jednu větu z Deklarace nezávislosti
Spojených států amerických: "Avšak již dlouhá řada případů
zneužití moci a skutků bezpráví sledujíce neustále týž cíl svědčí
o úmyslu podoby krutovládou, pak jejich právem, ba přímo povinností je
takovou vládu svrhnout a postarat se o nové strážce své příští
bezpečnosti.";
Děkuji vám za pozornost.